Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Lucy má nový cíl
Jan Herzig Vytisknout článek

Sonda Lucy má nový cíl

Umělecká představa sondy Lucy zkoumající planetku ze skupiny Trojánů
Autor: Southwest Research Institute

Americká sonda Lucy, jejíž cílem je zkoumat planetky ze skupiny trojánů, si na své čtyři miliardy kilometrů dlouhé cestě prohlédne o jeden asteroid více, než bylo původně plánováno. Prolétne kolem něj dokonce dříve než kolem všech zbylých těles, které navštíví. Stane se tak již letos prvního listopadu.

Sonda Lucy byla vynesena do vesmíru raketou Atlas V ve verzi 401 dne 16. října roku 2021. Jejím cílem je do roku 2033 proletět kolem původně sedmi, nyní již osmi planetek. Většina z nich, konkrétně šest z celkových osmi, se řadí mezi tzv. trojány, tedy asteroidy, které se nachází v blízkosti libračních center L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter. Obíhají tak kolem Slunce ve stejné vzdálenosti jako Jupiter, po stejné dráze, ale 60 stupňů před ním a stejnou úhlovou hodnotu za ním. Sonda nejdříve provede dva gravitační manévry u Země, jeden z nich už má za sebou, poté prolétne hlavním pásem planetek a doletí do libračního centra L4. Trojáni u bodu L4 soustavy Slunce-Jupiter jsou nazýváni konkrétně jako řekové. V tomto bodě navštíví asteroidy Eurybates, Polymele, Leucus a Orus. Poté se vrátí do vnitřní Sluneční soustavy, aby roku 2030 provedla třetí gravitační manévr u Země. Ten ji vyšle na dráhu k libračnímu bodu L5, kde prolétne kolem dvojplanetky Patroclus-Menoetius.

Nyní se vraťme k planetkám z hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Již delší dobu je naplánován na rok 2025 průlet kolem tělesa Donaldjohanson. Nedávno se však vědeckému týmu mise Lucy podařilo zjistit, že za spotřeby nepatrného množství pohonných látek by si sonda mohla prohlédnout o jednu planetku více. Jedná se o malý, dosud nepojmenovaný asteroid, kterému bylo zatím přiděleno jen katalogové označení 1999 VD57. Nachází se ve vnitřní části hlavního pásu planetek a ukázal se jako velmi zajímavý cíl pro sondu. Planetka je doslova při cestě. Pro přiblížení k ní bude potřeba jen drobného manévru. Průlet poslouží pro otestování systémů sondy, aby byla plně připravena na další, dlouhodobě naplánované a vědecky hodnotné průlety.

Vizualizace zachycující trajektorii pohybu vnitřních planet Sluneční soustavy, sondy Lucy a planetky 1999 VD57, šedě zbarvena oblast hlavního pásu planetek Autor: NASA/Goddard Space Flight Center
Vizualizace zachycující trajektorii pohybu vnitřních planet Sluneční soustavy, sondy Lucy a planetky 1999 VD57, šedě zbarvena oblast hlavního pásu planetek
Autor: NASA/Goddard Space Flight Center
Konkrétně se bude jednat o inženýrský test inovativního systému pro přesné sledování planetek při přiblížení, který dosud na žádné sondě instalován nebyl. Tento systém má vyřešit problém, kdy je při přibližování k planetce obtížné změřit přesnou vzdálenost sondy od asteroidu a určit, jakým směrem přesně mířit kamery. V minulosti to bylo řešeno jen velkým množstvím fotek místa, kde planetka přibližně měla být. Výsledkem však bylo množství zbytečných fotografií černého vesmíru.

Planetka 1999 VD57 je pro test tohoto systému vskutku výbornou příležitostí. Úhel, pod kterým se k ní Lucy bude přibližovat vzhledem ke Slunci, bude totiž velmi podobný, jako tomu bude v případě trojánů. Asteroid nebyl jako cíl určen dříve kvůli své malé velikosti. V průměru by měl dosahovat pouhých 700 m, což je typické spíše pro pozorované blízkozemní asteroidy než pro tělesa z hlavního pásu. Dokonce se bude jednat o úplně nejmenší těleso z této oblasti Sluneční soustavy, kolem kterého kdy jakákoliv sonda prolétla.

Série manévrů, které upraví dráhu sondy, aby v listopadu prolétla kolem planetky 1999 VD57, započne už v květnu. Při největším přiblížení bude Lucy od této malé planetky dělit 450 km.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Hlavní pás planetek, Asteroid, Lucy, Sonda LUCY


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »