Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Lucy má nový cíl
Jan Herzig Vytisknout článek

Sonda Lucy má nový cíl

Umělecká představa sondy Lucy zkoumající planetku ze skupiny Trojánů
Autor: Southwest Research Institute

Americká sonda Lucy, jejíž cílem je zkoumat planetky ze skupiny trojánů, si na své čtyři miliardy kilometrů dlouhé cestě prohlédne o jeden asteroid více, než bylo původně plánováno. Prolétne kolem něj dokonce dříve než kolem všech zbylých těles, které navštíví. Stane se tak již letos prvního listopadu.

Sonda Lucy byla vynesena do vesmíru raketou Atlas V ve verzi 401 dne 16. října roku 2021. Jejím cílem je do roku 2033 proletět kolem původně sedmi, nyní již osmi planetek. Většina z nich, konkrétně šest z celkových osmi, se řadí mezi tzv. trojány, tedy asteroidy, které se nachází v blízkosti libračních center L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter. Obíhají tak kolem Slunce ve stejné vzdálenosti jako Jupiter, po stejné dráze, ale 60 stupňů před ním a stejnou úhlovou hodnotu za ním. Sonda nejdříve provede dva gravitační manévry u Země, jeden z nich už má za sebou, poté prolétne hlavním pásem planetek a doletí do libračního centra L4. Trojáni u bodu L4 soustavy Slunce-Jupiter jsou nazýváni konkrétně jako řekové. V tomto bodě navštíví asteroidy Eurybates, Polymele, Leucus a Orus. Poté se vrátí do vnitřní Sluneční soustavy, aby roku 2030 provedla třetí gravitační manévr u Země. Ten ji vyšle na dráhu k libračnímu bodu L5, kde prolétne kolem dvojplanetky Patroclus-Menoetius.

Nyní se vraťme k planetkám z hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Již delší dobu je naplánován na rok 2025 průlet kolem tělesa Donaldjohanson. Nedávno se však vědeckému týmu mise Lucy podařilo zjistit, že za spotřeby nepatrného množství pohonných látek by si sonda mohla prohlédnout o jednu planetku více. Jedná se o malý, dosud nepojmenovaný asteroid, kterému bylo zatím přiděleno jen katalogové označení 1999 VD57. Nachází se ve vnitřní části hlavního pásu planetek a ukázal se jako velmi zajímavý cíl pro sondu. Planetka je doslova při cestě. Pro přiblížení k ní bude potřeba jen drobného manévru. Průlet poslouží pro otestování systémů sondy, aby byla plně připravena na další, dlouhodobě naplánované a vědecky hodnotné průlety.

Vizualizace zachycující trajektorii pohybu vnitřních planet Sluneční soustavy, sondy Lucy a planetky 1999 VD57, šedě zbarvena oblast hlavního pásu planetek Autor: NASA/Goddard Space Flight Center
Vizualizace zachycující trajektorii pohybu vnitřních planet Sluneční soustavy, sondy Lucy a planetky 1999 VD57, šedě zbarvena oblast hlavního pásu planetek
Autor: NASA/Goddard Space Flight Center
Konkrétně se bude jednat o inženýrský test inovativního systému pro přesné sledování planetek při přiblížení, který dosud na žádné sondě instalován nebyl. Tento systém má vyřešit problém, kdy je při přibližování k planetce obtížné změřit přesnou vzdálenost sondy od asteroidu a určit, jakým směrem přesně mířit kamery. V minulosti to bylo řešeno jen velkým množstvím fotek místa, kde planetka přibližně měla být. Výsledkem však bylo množství zbytečných fotografií černého vesmíru.

Planetka 1999 VD57 je pro test tohoto systému vskutku výbornou příležitostí. Úhel, pod kterým se k ní Lucy bude přibližovat vzhledem ke Slunci, bude totiž velmi podobný, jako tomu bude v případě trojánů. Asteroid nebyl jako cíl určen dříve kvůli své malé velikosti. V průměru by měl dosahovat pouhých 700 m, což je typické spíše pro pozorované blízkozemní asteroidy než pro tělesa z hlavního pásu. Dokonce se bude jednat o úplně nejmenší těleso z této oblasti Sluneční soustavy, kolem kterého kdy jakákoliv sonda prolétla.

Série manévrů, které upraví dráhu sondy, aby v listopadu prolétla kolem planetky 1999 VD57, započne už v květnu. Při největším přiblížení bude Lucy od této malé planetky dělit 450 km.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Hlavní pás planetek, Asteroid, Lucy, Sonda LUCY


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »