Planetka hlavního pásu 52246 Donaldjohanson je asi 8 kilometrů dlouhá a má průměr 3,5 kilometru. Tento její ostrý podrobný záběr zachytila 20. dubna ze vzdálenosti asi 1100 kilometrů dálková kamera sondy Lucy při svém už druhém setkání s nějakou planetkou. Podlouhlá planetka je pojmenovaná po...
Nedávno na našem webu vyšel článek informující o tom, že americká sonda Lucy si prohlédne o jednu planetku více. V době vydání článku měla tato planetka jen katalogové označení 1999 VD57. Nyní ji bylo Mezinárodní astronomickou unií přiděleno jméno Dinkinesh. Jedná se o etiopské jméno pro známou...
Americká sonda Lucy, jejíž cílem je zkoumat planetky ze skupiny trojánů, si na své čtyři miliardy kilometrů dlouhé cestě prohlédne o jeden asteroid více, než bylo původně plánováno. Prolétne kolem něj dokonce dříve než kolem všech zbylých těles, které navštíví. Stane se tak již letos prvního...
Hvězdy jsou jedním ze základních stavebních kamenů vesmíru a na chování té nejbližší závisí život každého z nás. V dalším Rozhovoru o vesmíru jsme si proto pozvali prof. Zdeňka Mikuláška, který nám povypráví, jaké typy hvězd pozorujeme, co víme o jejich vývoji, které z nich jsou vhodné pro existenci...
Proč tato mise letí až k Jupiteru, ale nenavštíví ho? Lucy má v plánu sledovat jiné stopy o vzniku naší Sluneční soustavy, než jaké lze nalézt u Jupiteru, kde nyní obíhá sonda Juno. Jupiter je natolik hmotná planeta, že jeho gravitace zachycuje četné planetky, které obíhají Slunce a to před ním i...
Planetka hlavního pásu 52246 Donaldjohanson je asi 8 kilometrů dlouhá a má průměr 3,5 kilometru. Tento její ostrý podrobný záběr zachytila 20. dubna ze vzdálenosti asi 1100 kilometrů dálková kamera sondy Lucy při svém už druhém setkání s nějakou planetkou. Podlouhlá planetka je pojmenovaná po...
Nedávno na našem webu vyšel článek informující o tom, že americká sonda Lucy si prohlédne o jednu planetku více. V době vydání článku měla tato planetka jen katalogové označení 1999 VD57. Nyní ji bylo Mezinárodní astronomickou unií přiděleno jméno Dinkinesh. Jedná se o etiopské jméno pro známou...
Americká sonda Lucy, jejíž cílem je zkoumat planetky ze skupiny trojánů, si na své čtyři miliardy kilometrů dlouhé cestě prohlédne o jeden asteroid více, než bylo původně plánováno. Prolétne kolem něj dokonce dříve než kolem všech zbylých těles, které navštíví. Stane se tak již letos prvního...
Hvězdy jsou jedním ze základních stavebních kamenů vesmíru a na chování té nejbližší závisí život každého z nás. V dalším Rozhovoru o vesmíru jsme si proto pozvali prof. Zdeňka Mikuláška, který nám povypráví, jaké typy hvězd pozorujeme, co víme o jejich vývoji, které z nich jsou vhodné pro existenci...
Proč tato mise letí až k Jupiteru, ale nenavštíví ho? Lucy má v plánu sledovat jiné stopy o vzniku naší Sluneční soustavy, než jaké lze nalézt u Jupiteru, kde nyní obíhá sonda Juno. Jupiter je natolik hmotná planeta, že jeho gravitace zachycuje četné planetky, které obíhají Slunce a to před ním i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
