Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. říjen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. říjen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Lucy startuje k osmi planetkám

Uznání a copyright: John Kraus

Proč tato mise letí až k Jupiteru, ale nenavštíví ho? Lucy má v plánu sledovat jiné stopy o vzniku naší Sluneční soustavy, než jaké lze nalézt u Jupiteru, kde nyní obíhá sonda Juno. Jupiter je natolik hmotná planeta, že jeho gravitace zachycuje četné planetky, které obíhají Slunce a to před ním i za ním. Tyto trojanské planetky vznikaly po celé Sluneční soustavě a některé z nich jsou zachyceny už možná miliardy let. Průlet kolem těchto trojanských planetek je umožní studovat jako pozůstatky, které mohou obsahovat jedinečné údaje o rané Sluneční soustavě. Sonda Lucy je pojmenovaná po slavné zkamenělé kostře, která byla zase pojmenovaná po slavné písni a má od roku 2025 do roku 2033 navštívit 8 planetek. Na snímku je zachycen start Lucy i se zrcadlením minulý týden silnou raketou Atlas V z mysu Canaveral na Floridě v USA.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Lucy
  2. Wikipedia: Solar_System
  3. APOD: 2019-09-08 Perijove 11: Průlet kolem Jupiteru
  4. NASA: Lucy Mission - Animations of Jupiter's Trojans
  5. APOD: 2016-07-31 Výbuch obrovského solárního filamentu
  6. NASA: Episode 8 - We Asked a NASA Scientist: What are the Trojan Asteroids?
  7. DailyMail.co.uk: Foto: Kočička uvězněná v kontaineru :-)
  8. Wikipedia: Jupiter_trojan
  9. NASA: Lucy: The First Mission to Jupiter’s Trojans
  10. Wikipedia: Formation and evolution of the Solar System
  11. NASA: Lucy Mission FAQ
  12. Wikipedia: Lucy_(Australopithecus)
  13. Youtu.be: The Beatles: Lucy In The Sky With Diamonds (Remastered 2009)
  14. SwRI.edu: Lucy Mission
  15. ULAlaunch.com: Atlas V
  16. APOD: 2018-10-01 Start první rakety z mysu Canaveral
  17. Wikipedia: Florida
  18. Wikipedia: United_States

Štítky: Lucy, Jupiter, Launch


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »