Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. říjen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. říjen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Lucy startuje k osmi planetkám

Uznání a copyright: John Kraus

Proč tato mise letí až k Jupiteru, ale nenavštíví ho? Lucy má v plánu sledovat jiné stopy o vzniku naší Sluneční soustavy, než jaké lze nalézt u Jupiteru, kde nyní obíhá sonda Juno. Jupiter je natolik hmotná planeta, že jeho gravitace zachycuje četné planetky, které obíhají Slunce a to před ním i za ním. Tyto trojanské planetky vznikaly po celé Sluneční soustavě a některé z nich jsou zachyceny už možná miliardy let. Průlet kolem těchto trojanských planetek je umožní studovat jako pozůstatky, které mohou obsahovat jedinečné údaje o rané Sluneční soustavě. Sonda Lucy je pojmenovaná po slavné zkamenělé kostře, která byla zase pojmenovaná po slavné písni a má od roku 2025 do roku 2033 navštívit 8 planetek. Na snímku je zachycen start Lucy i se zrcadlením minulý týden silnou raketou Atlas V z mysu Canaveral na Floridě v USA.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Lucy
  2. Wikipedia: Solar_System
  3. APOD: 2019-09-08 Perijove 11: Průlet kolem Jupiteru
  4. NASA: Lucy Mission - Animations of Jupiter's Trojans
  5. APOD: 2016-07-31 Výbuch obrovského solárního filamentu
  6. NASA: Episode 8 - We Asked a NASA Scientist: What are the Trojan Asteroids?
  7. DailyMail.co.uk: Foto: Kočička uvězněná v kontaineru :-)
  8. Wikipedia: Jupiter_trojan
  9. NASA: Lucy: The First Mission to Jupiter’s Trojans
  10. Wikipedia: Formation and evolution of the Solar System
  11. NASA: Lucy Mission FAQ
  12. Wikipedia: Lucy_(Australopithecus)
  13. Youtu.be: The Beatles: Lucy In The Sky With Diamonds (Remastered 2009)
  14. SwRI.edu: Lucy Mission
  15. ULAlaunch.com: Atlas V
  16. APOD: 2018-10-01 Start první rakety z mysu Canaveral
  17. Wikipedia: Florida
  18. Wikipedia: United_States

Štítky: Lucy, Jupiter, Launch


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »