Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. říjen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. říjen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Lucy startuje k osmi planetkám

Uznání a copyright: John Kraus

Proč tato mise letí až k Jupiteru, ale nenavštíví ho? Lucy má v plánu sledovat jiné stopy o vzniku naší Sluneční soustavy, než jaké lze nalézt u Jupiteru, kde nyní obíhá sonda Juno. Jupiter je natolik hmotná planeta, že jeho gravitace zachycuje četné planetky, které obíhají Slunce a to před ním i za ním. Tyto trojanské planetky vznikaly po celé Sluneční soustavě a některé z nich jsou zachyceny už možná miliardy let. Průlet kolem těchto trojanských planetek je umožní studovat jako pozůstatky, které mohou obsahovat jedinečné údaje o rané Sluneční soustavě. Sonda Lucy je pojmenovaná po slavné zkamenělé kostře, která byla zase pojmenovaná po slavné písni a má od roku 2025 do roku 2033 navštívit 8 planetek. Na snímku je zachycen start Lucy i se zrcadlením minulý týden silnou raketou Atlas V z mysu Canaveral na Floridě v USA.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Lucy
  2. Wikipedia: Solar_System
  3. APOD: 2019-09-08 Perijove 11: Průlet kolem Jupiteru
  4. NASA: Lucy Mission - Animations of Jupiter's Trojans
  5. APOD: 2016-07-31 Výbuch obrovského solárního filamentu
  6. NASA: Episode 8 - We Asked a NASA Scientist: What are the Trojan Asteroids?
  7. DailyMail.co.uk: Foto: Kočička uvězněná v kontaineru :-)
  8. Wikipedia: Jupiter_trojan
  9. NASA: Lucy: The First Mission to Jupiter’s Trojans
  10. Wikipedia: Formation and evolution of the Solar System
  11. NASA: Lucy Mission FAQ
  12. Wikipedia: Lucy_(Australopithecus)
  13. Youtu.be: The Beatles: Lucy In The Sky With Diamonds (Remastered 2009)
  14. SwRI.edu: Lucy Mission
  15. ULAlaunch.com: Atlas V
  16. APOD: 2018-10-01 Start první rakety z mysu Canaveral
  17. Wikipedia: Florida
  18. Wikipedia: United_States

Štítky: Lucy, Jupiter, Launch


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »