Úvodní  >  Autoři  >  Václav Glos

Autor: Václav Glos

O autorovi

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.



15.05.2023 Rozhovory o vesmíru – Nejhlubší snímky vesmíru

(přečteno 12 222x)

17.01.2023 Rozhovory o vesmíru – Co přijde po Einsteinovi?

(přečteno 11 297x)

04.12.2022 Rozhovory o vesmíru – Holografický vesmír

(přečteno 10 119x)

18.10.2022 Rozhovory o vesmíru – Posouvání hranic s Chrisem Hadfieldem

(přečteno 9 641x)

14.06.2022 Gregor Mendel a kosmické počasí

(přečteno 8 960x)

07.06.2022 Rozhovory o vesmíru – Měsíc

(přečteno 10 817x)

18.02.2022 Rozhovory o vesmíru – Rádiové galaxie

(přečteno 9 440x)

28.12.2021 Rozhovory o vesmíru – Ultraenergetické částice kosmického záření

(přečteno 10 875x)

13.12.2021 Rozhovory o vesmíru - O životě hvězd

(přečteno 9 560x)

16.10.2021 Rozhovory o vesmíru - Vesmírný dalekohled Jamesa Webba

(přečteno 13 205x)

30.09.2021 Rozhovory o vesmíru - Čas

(přečteno 11 319x)

16.08.2021 Rozhovory o vesmíru - Letní speciál z Rožňavy

(přečteno 11 940x)

01.07.2021 Rozhovory o vesmíru - Jak se staví CubeSaty

(přečteno 9 996x)

25.05.2021 Rozhovory o vesmíru – Pod horizontem události

(přečteno 14 744x)

25.04.2021 Rozhovory o vesmíru – Centrum naší Galaxie

(přečteno 15 030x)

29.03.2021 Rozhovory o vesmíru – pátý díl

(přečteno 15 358x)

03.03.2021 Rozhovory o vesmíru – čtvrtý díl

(přečteno 7 981x)

09.02.2021 Rozhovory o vesmíru – třetí díl

(přečteno 12 496x)

09.01.2021 Rozhovory o vesmíru – druhý díl

(přečteno 11 585x)

20.11.2020 Rozhovory o vesmíru - nový vidcast

(přečteno 9 376x)

19.02.2018 Astronomický kroužek v Brně přijímá nové členy

(přečteno 9 442x)



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »