Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Gregor Mendel a kosmické počasí

Gregor Mendel a kosmické počasí

Gregor Mendel, jeho dalekohled a zákresy slunečních skvrn
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Pomalu se blíží 200. výročí od narození matematika, genetika a meteorologa Gregora Mendela. Tento všestraně nadaný vědec se krátkou dobu věnoval i astronomii a položil spolu s jinými vědci té doby základy vědnímu oboru, který dnes nazýváme kosmické počasí. Abychom podrobněji vzpomenuli na astronomický výzkum jednoho z nejvýznamějších vědců, sepsali jsme krátký článek.

Zákres slunečních skvrn pořízený Galileo Galilem
Zákres slunečních skvrn pořízený Galileo Galilem
Sluneční skvrny, tmavá místa na disku Slunce, pozorovala celá řada astronomů počínaje Galileo Galileem již v roce 1610. Galileo zaznamenal jejich nepravidelný tvar, nestabilnost, změny vzhledu, pohyb ve skupinách a následný zánik. Během dalšího roku dospěl k závěru, že souvisí se slunečním povrchem a postupují od východního okraje slunečního disku k západnímu. Všiml si také, že pohyb skvrn byl nerovnoměrný a že zpomaluje v blízkosti okrajů disku. Vyvrátil tak hypotézu, že skvrny představují objekty, které se nacházejí mezi Zemí a Sluncem. Podstata slunečních skvrn a jejich možný vliv na naši planetu ale zůstal ještě dlouho neznámý.

Tato oblast přilákala v posledním období jeho života také pozornost Mendela, který se do té doby zabýval zejména genetikou a meteorologií. Kromě studia astronomických knih si Mendel zakoupil dalekohled tehdy nové konstrukce Brachy a za použití projekčního stínítka v průběhu roku 1882 pozoroval sluneční skvrny. Mendel se snažil najít souvislosti vlivu slunečních skvrn na místní počasí. Tyto myšlenky se mu ale nepodařilo potvrdit. 

Polární záře na Aljašce Autor: Sebastian Saarloos
Polární záře na Aljašce
Autor: Sebastian Saarloos
Na podzim roku 1882 však byly pozorovány rozsáhlé polární záře v Evropě a Severní Americe. Podobně jako i jiní v té době Mendel tak začal spojovat silný výskyt slunečních skvrn s polárními zářemi, zemským magnetismem a místním počasím. Můžeme ho tak považovat za jednoho z zakladatelů nového oboru, který dnes nazýváme kosmické počasí. Lze také předpokládat, že Mendel zamýšlel své pozorování matematicky zpracovat, případně interpretovat podstatu slunečních skvrn, k čemuž měl nepochybně vhodnou fyzikální a matematickou průpravu. Pravděpodobně se k tomu však na sklonku života již nedostal.

Přestože Mendel ve výzkumu kosmického počasí nepokračoval, tento vědní obor se začátkem 20. století rapidně rozvíjel. V dnešní době hraje jeho studium jednu z nejdůležitějších úloh při ochraně našich technologií, ať už se jedná o satelity na oběžné dráze nebo rozvodné elektrické sítě.

Důležitost studia kosmického počasí si lze ukázat hned na několika příkladech. Ani ne 100 let po tom, co Mendel pozoroval sluneční skvrny, kosmické počasí změnilo postoj NASA k vesmírným misím. V srpnu roku 1972 totiž silné sluneční bouře nejenže způsobily výpadky elektrického vedení a problémy v telekomunikaci na několika kontinentech, ale také vyděsily vedoucí mise Apollo. Jedna ze slunečních erupcí byla totiž natolik silná, že pokud by se odehrála během vycházky astronautů po Měsíci, byla by pro ně dávka radiace zřejmě smrtelná. Naštěstí se událost odehrála po přistání Apolla 16 a před vzletem Apolla 17. Astronauti tak nebyli ohroženi na životech.

To, že stejné sluneční bouře měly za následek detonaci několika podmořských min poblíž Vietnamského pobřeží (v průběhu Vietnamské války!) jen potvrdilo, že i Slunce může hrát důležitou roli ve vývoji válečných konfliktů.

Americký systém včasného varování proti balistickým střelám BMEWS Autor: Historic American Buildings Survey
Americký systém včasného varování proti balistickým střelám BMEWS
Autor: Historic American Buildings Survey
Ještě temnější stránku ukázalo kosmické počasí v květnu roku 1967, kdy téměř vyvolalo třetí světovou válku. 23. května 1967 zaznamenalo Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (NORAD) problémy v rádiové komunikaci se svými letouny. Po hodině snah o obnovení se rádiová komunikace vrátila zpět, aby se po 15 minutách opět vytratila. Ve stejném okamžiku navíc došlo k něčemu nečekanému a děsivému. Systém včasného varování pro příchozí balistické střely (pravděpodobně nesoucí nukleární zbraně) spustil alarm. Jasný signál na 440 MHz mohl znamenat jen dvě věci: blížící se střelu nebo rušení nepřítelem. Obojí bylo bráno jako válečný akt.

NORAD vydalo rozkaz pilotům k nasednutí do bombardérů a přípravě ke vzletu. Naštěstí tři sluneční fyzici, kteří pracovali teprve v rok starém slunečním oddělení NORADu, rozpoznali, že zdrojem signálu je Slunce. Jeden telefonát zastavil akci, která by pravděpodobně vedla ke třetí světové válce.

Transformátor zničený sluneční aktivitou v roce 1989 Autor: R. Girgis a K. Vedante, 2012
Transformátor zničený sluneční aktivitou v roce 1989
Autor: R. Girgis a K. Vedante, 2012
Kosmické počasí způsobuje i méně dramatické, přesto závažné problémy, jako jsou výpadky a nepřesnost navigace, korozi plynovodů a ropovodů, zvýšenou radiaci během letu, především skrz polární oblasti, nebo také poškození satelitů.
Otázka, která kdysi trápila Mendela - zda-li má kosmické počasí vliv na místní, atmosférické počasí - je stále otevřená. Vědci nadále zkoumají souvislost mezi kosmickým zářením a tvorbou oblačnosti. Co je ale již nyní jasné je, jakou důležitou roli hraje kosmické počasí v našem každodenním životě.

Autoři: 
Vladimír Štefl, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, PřF MU
Lenka Zychová, Královský Belgický Institut Aeronomie
Václav Glos, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, PřF MU




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Lenka Zychová, Vladimír Štefl, Galileo Galilei, Sluneční skvrny, Kosmické počasí, Gregor Mendel


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »