Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Co přijde po Einsteinovi?

Rozhovory o vesmíru – Co přijde po Einsteinovi?

Osmnáctý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Ke konci minulého roku jsme zachytili doposud nejjasnější gama záblesk, jenž přišel ze vzdálenosti, kterou současná fyzika považuje za vysoce nepravděpodobnou. Je to ojedinělé pozorování narážející na hranice dnešních fyzikálních teorií nebo je takových více? Nabízejí nové teorie gravitace vysvětlení pro tato pozorování?

9. října jsme zachytili gama fotony, které vznikly při zhroucení hvězdy o hmotnosti více než 30 hmotností Slunce. Tento druh supernovy je více než řádově jasnější oproti běžným supernovám, a tak od vědců dostal nové označení – hypernova. V extrémních podmínkách hypernovy vznikají také extrémně energetické gama fotony (fotony s velmi krátkou vlnovou délkou). A právě takové fotony nám umožňují testovat hranice našich fyzikálních teorií.

Obecná teorie relativity publikovaná už před 108 lety Albertem Einsteinem je bez pochyby jedním z největších úspěchů moderní fyziky. Na makroskopických škálách mají její předpovědi vynikající souhlas s pozorováními a její rovnice využívá denně mnoho z nás při navigování na cestách. Kde ale selhává, jsou mikroskopické škály a vzhledem k pozorovaným gama fotonům zjevně i popis struktury prostoru.

Existují i další ohledy, kde Einsteinova teorie selhává? Souvisí s tím rozpory v měření Hubbleovy konstanty? Rozumíme správně temné hmotě? Vysvětlí vše teorie kvantové gravitace? Právě to jsou otázky diskutované v novém dílu Rozhovorů o vesmíru.

Epizodu najdete na: https://youtu.be/76w69UIg05g




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Kvantová teorie gravitace, Temná hmota, Hubbleova konstanta, Gama záblesk, Obecná teorie relativity, Albert Einstein, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »