Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Nejhlubší snímky vesmíru

Rozhovory o vesmíru – Nejhlubší snímky vesmíru

Devatenáctý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

S deep fieldy se to mělo podobně jako s mnoha dalšími odvážnými nápady – vytáhly se během pauzy na kafe a ne všichni se hrnuli do jejich realizace. Naštěstí v týmu Hubbleova vesmírného dalekohledu zvítězila zvědavost nad opatrností a mnohahodinová expozice na první pohled prázdné části oblohy odhalila více než 1500 galaxií. V dalším díle Rozhovorů si povíme více o těchto nejhlubších snímcích vesmíru a taky o tom, co jsme se dozvěděli z prvního deep fieldu pořízeného Vesmírným dalekohledem Jamese Webba.

Hubbleovo ultrahluboké pole je snímek, jehož prohlížením strávil několik dechberoucích minut snad každý z nás. Na 11 dní dlouhé expozici malého kousku oblohy o ploše pouhé setiny měsíčního úplňku najdeme téměř 10 000 galaxií. Světlo těch nejvzdálenějších a nejčervenějších galaxií na snímku k nám přišlo z doby zhruba 800 milionů let po velkém třesku a putovalo k nám tedy 13 miliard let.

Hubbleův vesmírný dalekohled (HST) ovšem zdaleka není ideální přístroj na pozorování těch nejvzdálenějších galaxií. Světlo takových galaxií je kvůli rozpínání vesmíru výrazně posunuto do delších infračervených vlnových délek, z kterých je HST schopný zachytit jen malou část. Zde přichází na řadu Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který už na svém prvním hlubokém snímku překonal rekord HST, přičemž mu stačila méně než dvacetina expoziční doby.

Co dalšího jsme se z nejhlubšího snímku JWST dozvěděli? Jak dobře rozumíme ranému vesmíru a co můžeme čekat od nové generace nových vesmírných dalekohledů? To vše diskutujeme v dalším díle Rozhovorů o vesmíru.

Epizodu najdete na: https://youtu.be/lGg92kwP-98




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Raný vesmír, Webbovo první hluboké pole, Ultra hluboké pole, Jwst, Vesmírný dalekohled Jamese Webba, HST, Hubbleův vesmírný dalekohled, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »