Co kdybychom viděli až na počátek vesmíru? Mohli bychom vidět, jak se formují galaxie. Jak ale galaxie tehdy vypadaly? Tyto otázky se nedávno posunuly o krok vpřed díky zveřejnění analýzy snímku Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST), který obsahoval dosud nejvzdálenější objevený...
V raném vesmíru, v první miliardě let jeho existence, byl mezigalaktický prostor neprůhledný. Nacházel se zde plyn, kterým vysokoenergetické fotony záření prvních hvězd nemohly proniknout. Po jedné miliardě let se však vesmír stal náhle průhledným. Vědci se snaží ověřit své hypotézy a dalekohled...
S deep fieldy se to mělo podobně jako s mnoha dalšími odvážnými nápady – vytáhly se během pauzy na kafe a ne všichni se hrnuli do jejich realizace. Naštěstí v týmu Hubbleova vesmírného dalekohledu zvítězila zvědavost nad opatrností a mnohahodinová expozice na první pohled prázdné části oblohy...
Astronomové objevili šest nových hmotných galaxií v raném vesmíru. Jsou však mnohem větší a hmotnější, než bylo předpokládáno. Vědci očekávali, že naleznou malé galaxie na počátku svého vývoje a namísto toho zjistili, že objevené hvězdné ostrovy jsou v podobné fázi vývoje jako naše Mléčná dráha. ...
Stovky milionů let po Velkém třesku byl vesmír úplně odlišný, než jak ho známe dnes. Nedávno astronomové odhalili, že komplexní fyzika raného vesmíru mohla vést k formaci supermasivních hvězd, z nichž každá mohla dosahovat hmotnosti stotisíckrát větší, než jakou má naše Slunce. Nikdy jsme však...
Jen zlomek hvězd v galaktických kupách putuje mezigalaktickým prostorem. Tyto hvězdy byly kdysi vymrštěny ze svých mateřských hvězdných ostrovů vlivem obrovských slapových sil působících mezi jednotlivými galaxiemi. Světlo vydávané těmito hvězdami je nazýváno „mezigalaktické“, z anglického...
Je Earendel nejvzdálenější dosud objevená hvězda? Tato vědecká možnost se objevila, když Hubblův kosmický dalekohled pozoroval obrovskou kupu galaxií. Bylo vidět, že gravitační čočka tvořená touto kupou zvětšuje a bortí obraz vzdálené galaxie v pozadí. Tato zborcená galaxie v pozadí je tak daleko,...
Jak vznikaly první hvězdy? S odpovědí pomohla počítačová simulace vzniku hvězd ve velmi raném vesmíru SPHINX, jejíž některé výsledky jsou vidět na videu. Čas od velkého třesku je vidět vlevo nahoře je v miliónech let. Dokonce i 100 milionů let po velkém třesku byla hmota ve vesmíru...
Astronomové využívající soustavu 66 radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) objevili nevýrazné stopy ohromné v prachu zahalené galaxie s intenzivní tvorbou hvězd, jaká doposud nebyla pozorována. Její původ se datuje do období raného vesmíru. Nově objevená galaxie...
Jak v raném vesmíru vznikaly galaxie? Astronomové prozkoumali část tmavé oblohy Velmi velkými dalekohledy v Chile, aby našli a spočítali galaxie, které vznikaly ve velmi mladém vesmíru a tak pomohli s odpovědí na tuto otázku. Analýza distribuce některých vzdálených galaxií (rudý posuv...
Tým astronomů, jehož vedoucím byl George Becker z University of California, Riverside, učinil překvapující objev: před 12,5 miliardami roků obsahovalo nejméně průhledné místo ve vesmíru relativně malé množství hmoty. Již dlouho je známo, že vesmír je vyplněn systémem podobným síti tvořené temnou...
Astronomové využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili dvojici neuvěřitelně jasných a velmi hmotných galaxií v raném vesmíru. Tyto tzv. hyper-zářivé (hyper-luminous) galaxie s překotnou tvorbou hvězd se nacházejí ve vzdálenost přibližně 12,8...
Jaký byl velmi ranný vesmír? K odpovědi na tuto otázku astronomové namířili Hubblův kosmický dalekohled mezi jasné blízké objekty a vytvořili jeden z vůbec nejhloubkovějších snímků HUDF (Hubble Ultra Deep Field). Výsledný HUDF je jako pokladnice podivných a vzdálených galaxií. Nedávné...
Jak mohl v ranném vesmíru vzniknout tak dlouhý řetězec galaxií? Několik nových měření galaxií a kup v ranném vesmíru vykazuje struktury zahrnující také galaxie galaxie a kupy, které jsou větší, než se v nové standardní kosmologii "temné energie" čekalo. Kontraverze se soustřeďuje na...
To, co se může zdát někomu rozmazané, dělá zase jiným lidem jisté věci křiťálově čisté. Mikrovlnné záření kosmického pozadí, které pochází z vesmíru může mít takový rozmazaný vzor jako je nahoře jen tehdy, pokud vesmír obsahoval jasně definované množství tmavé hmoty a tmavé energie. ...
Rekord ve vzdálenosti kvasaru byl nyní znovu překonán. Žádný další objekt ve vesmíru není v současné době ve větší vzdálenosti než flíček na snímku nahoře. Nedávno objevený kvasar zaznamenal rudý posuv 5.82. Přesný vztah mezi rudým posuvem a vzdáleností zůstává v současnosti neznámý,...
Co kdybychom viděli až na počátek vesmíru? Mohli bychom vidět, jak se formují galaxie. Jak ale galaxie tehdy vypadaly? Tyto otázky se nedávno posunuly o krok vpřed díky zveřejnění analýzy snímku Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST), který obsahoval dosud nejvzdálenější objevený...
V raném vesmíru, v první miliardě let jeho existence, byl mezigalaktický prostor neprůhledný. Nacházel se zde plyn, kterým vysokoenergetické fotony záření prvních hvězd nemohly proniknout. Po jedné miliardě let se však vesmír stal náhle průhledným. Vědci se snaží ověřit své hypotézy a dalekohled...
S deep fieldy se to mělo podobně jako s mnoha dalšími odvážnými nápady – vytáhly se během pauzy na kafe a ne všichni se hrnuli do jejich realizace. Naštěstí v týmu Hubbleova vesmírného dalekohledu zvítězila zvědavost nad opatrností a mnohahodinová expozice na první pohled prázdné části oblohy...
Astronomové objevili šest nových hmotných galaxií v raném vesmíru. Jsou však mnohem větší a hmotnější, než bylo předpokládáno. Vědci očekávali, že naleznou malé galaxie na počátku svého vývoje a namísto toho zjistili, že objevené hvězdné ostrovy jsou v podobné fázi vývoje jako naše Mléčná dráha. ...
Stovky milionů let po Velkém třesku byl vesmír úplně odlišný, než jak ho známe dnes. Nedávno astronomové odhalili, že komplexní fyzika raného vesmíru mohla vést k formaci supermasivních hvězd, z nichž každá mohla dosahovat hmotnosti stotisíckrát větší, než jakou má naše Slunce. Nikdy jsme však...
Jen zlomek hvězd v galaktických kupách putuje mezigalaktickým prostorem. Tyto hvězdy byly kdysi vymrštěny ze svých mateřských hvězdných ostrovů vlivem obrovských slapových sil působících mezi jednotlivými galaxiemi. Světlo vydávané těmito hvězdami je nazýváno „mezigalaktické“, z anglického...
Je Earendel nejvzdálenější dosud objevená hvězda? Tato vědecká možnost se objevila, když Hubblův kosmický dalekohled pozoroval obrovskou kupu galaxií. Bylo vidět, že gravitační čočka tvořená touto kupou zvětšuje a bortí obraz vzdálené galaxie v pozadí. Tato zborcená galaxie v pozadí je tak daleko,...
Jak vznikaly první hvězdy? S odpovědí pomohla počítačová simulace vzniku hvězd ve velmi raném vesmíru SPHINX, jejíž některé výsledky jsou vidět na videu. Čas od velkého třesku je vidět vlevo nahoře je v miliónech let. Dokonce i 100 milionů let po velkém třesku byla hmota ve vesmíru...
Astronomové využívající soustavu 66 radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) objevili nevýrazné stopy ohromné v prachu zahalené galaxie s intenzivní tvorbou hvězd, jaká doposud nebyla pozorována. Její původ se datuje do období raného vesmíru. Nově objevená galaxie...
Jak v raném vesmíru vznikaly galaxie? Astronomové prozkoumali část tmavé oblohy Velmi velkými dalekohledy v Chile, aby našli a spočítali galaxie, které vznikaly ve velmi mladém vesmíru a tak pomohli s odpovědí na tuto otázku. Analýza distribuce některých vzdálených galaxií (rudý posuv...
Tým astronomů, jehož vedoucím byl George Becker z University of California, Riverside, učinil překvapující objev: před 12,5 miliardami roků obsahovalo nejméně průhledné místo ve vesmíru relativně malé množství hmoty. Již dlouho je známo, že vesmír je vyplněn systémem podobným síti tvořené temnou...
Astronomové využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili dvojici neuvěřitelně jasných a velmi hmotných galaxií v raném vesmíru. Tyto tzv. hyper-zářivé (hyper-luminous) galaxie s překotnou tvorbou hvězd se nacházejí ve vzdálenost přibližně 12,8...
Jaký byl velmi ranný vesmír? K odpovědi na tuto otázku astronomové namířili Hubblův kosmický dalekohled mezi jasné blízké objekty a vytvořili jeden z vůbec nejhloubkovějších snímků HUDF (Hubble Ultra Deep Field). Výsledný HUDF je jako pokladnice podivných a vzdálených galaxií. Nedávné...
Jak mohl v ranném vesmíru vzniknout tak dlouhý řetězec galaxií? Několik nových měření galaxií a kup v ranném vesmíru vykazuje struktury zahrnující také galaxie galaxie a kupy, které jsou větší, než se v nové standardní kosmologii "temné energie" čekalo. Kontraverze se soustřeďuje na...
To, co se může zdát někomu rozmazané, dělá zase jiným lidem jisté věci křiťálově čisté. Mikrovlnné záření kosmického pozadí, které pochází z vesmíru může mít takový rozmazaný vzor jako je nahoře jen tehdy, pokud vesmír obsahoval jasně definované množství tmavé hmoty a tmavé energie. ...
Rekord ve vzdálenosti kvasaru byl nyní znovu překonán. Žádný další objekt ve vesmíru není v současné době ve větší vzdálenosti než flíček na snímku nahoře. Nedávno objevený kvasar zaznamenal rudý posuv 5.82. Přesný vztah mezi rudým posuvem a vzdáleností zůstává v současnosti neznámý,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
