Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. duben 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Earendel: Hvězda z raného vesmíru

Uznání: NASA, ESA, B. Welch (JHU), D. Coe (STScI); Processing: A. Pagan (STScI)

Je Earendel nejvzdálenější dosud objevená hvězda? Tato vědecká možnost se objevila, když Hubblův kosmický dalekohled pozoroval obrovskou kupu galaxií. Bylo vidět, že gravitační čočka tvořená touto kupou zvětšuje a bortí obraz vzdálené galaxie v pozadí. Tato zborcená galaxie v pozadí je tak daleko, že má rudý posuv 6,2 a je vidět na snímku jako dlouhá červená šňůrka, zatímco perličky na ní jsou nejspíše jednotlivé hvězdy nebo hvězdokupy. Gravitační čočka z kupy galaxií má křivku maximálního zvětšení, kde se objekty z pozadí jeví zvětšené mnoho tisíc krát. Na průsečíku galaxie a křivky maximálního zvětšení je jedna z "perel", která představuje důkaz, že pochází z jediné jasné hvězdy z raného vesmíru a nyní se jmenuje Earendel. Při budoucích výzkumech může Hubble pořizovat další snímky, aby se zjistilo, jak se mění jasnost hvězdy Earendel a je docela možné, že se letos později po uvedení do provozu přidá Kosmický dalekohled Jamese Webba. Velká vzdálenost hvězdy Earendel přesahuje všechny dosud známé stabilní hvězdy, i když hvězda, která vybuchla a vytvořila zdroj GRB 090423 měla rudý posuv 8,2.

Seznam odkazů v popisu

  1. HubbleSite.org: RECORD BROKEN: HUBBLE SPOTS FARTHEST STAR EVER SEEN
  2. NASA: Hubble Space Telescope
  3. APOD: 2010-05-02 Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky
  4. Wikipedia: Gravitational_lens
  5. APOD: 2019-03-19 Abell 370: Kupa galaxií gravitační čočkou
  6. APOD: 2013-04-08 Tabulka rudého posuvu pro náš vesmír
  7. HubbleSite.org: LENSING CLOSE-UP
  8. APOD: 2017-05-06 Kupa galaxií Abell 370 a dál
  9. APOD: 2018-04-11 Vzácný záblesk kandidátem na nejvzdálenější spatřenou hvězdu
  10. Nature.com: A highly magnified star at redshift 6.2
  11. NYTimes.com: Hubble Space Telescope Spots Earliest and Farthest Star Known
  12. NASA: FAQ Lite Webb Telescope/NASA
  13. NASA: James Webb Space Telescope
  14. IstockPhoto.com: Foto: Zírající kočka :-)
  15. Wikipedia: GRB_090423
  16. APOD: 2013-04-08 Tabulka rudého posuvu pro náš vesmír

Štítky: Earendel, Hvězda, Raný vesmír


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »