< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. březen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. březen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Abell 370: Kupa galaxií gravitační čočkou

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing & Copyright: Rogelio Bernal Andreo (DeepSkyColors.com)

Co je to za podivné oblouky? Astronomové si při fotografování kupy galaxií Abell 370 povšimli zvláštního oblouku. Nejprve nebylo zřejmé, o co jde a teprve lepší snímky ukázaly, že oblouk je dříve nevídaný typ astrofyzikálního úkazu gravitační čočky, kde čočkou byl střed celé kupy galaxií. Dnes víme, že je tento oblouk nejjasnějším obloukem v kupě a skládá se ze dvou zborcených obrazů docela normální galaxie, která se náhodou nachází za ní ve velké vzdálenosti. Gravitace Abell 370 způsobuje, že se světlo galaxií a jiných objektů v pozadí rozbíhá a k pozorovateli přichází po násobných drahách, ne nepodobných pozorování vzdáleného světla stopkou sklenice na víno. Téměř všechny žluté obrazy zde jsou galaxie v kupě Abell 370. Bystré oko dokáže najít mnoho zvláštních oblouků a zborcených obloukovitých tvarů, které jsou ve skutečnosti obrazy normálních vzdálených galaxií zobrazené gravitační čočkou. Studium Abell 370 a jejích obrazů astronomům poskytuje jedinečné okno do distribuce normální a temné hmoty v kupách galaxií a ve vesmíru.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Astrophysics Science Division (660) Home
  2. Wikipedia: Gravitational_lens
  3. APOD: 2018-03-26 Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky
  4. APOD: 1999-01-04 Ring Around the Cluster
  5. Harvard.edu: Lensed galaxies in Abell 370. I. Modeling the number counts and redshift distribution of background sources
  6. NASA: What is gravity?
  7. Youtube.com: Gravitational Lensing Illustration
  8. ULG.ac.be: DIDACTICAL EXPERIMENTS ON GRAVITATIONAL LENSING
  9. Flickr.com: DeepSkyColors: Abel 370
  10. DreamsTime.com: Foto: Kočka s lupou a myš :-)
  11. APOD: 2008-02-10 Abell 2218: Kupa galaxií čočkou
  12. APOD: 2009-08-23 Obří kupa ohýbá a láme obrazy
  13. APOD: 2018-03-05 Hubblovo ultra hluboké pole ve světle a zvuku
  14. arXiv.org: Visual Distortions Near a Neutron Star and Black Hole
  15. Wikipedia: Abell_370
  16. Wikipedia: Dark_matter
  17. Harvard.edu: Chandra: Dark Matter
  18. APOD: 2007-05-16 Prstenec temné hmoty vymodelovaný kolem kupy galaxií CL0024 17

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Gravitační čočky, Kupa galaxií, Abell 370

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »