Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. březen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. březen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhoviny Koňská hlava a Orion

Uznání a copyright: Mario Zauner

Temná mlhovina Koňská hlava a zářící Mlhovina Orion jsou kontrastní pohledy. Obě mlhoviny jsou vidět na mozaice ze dvou panelů v opačných rozích a nacházejí se 1500 světelných let daleko v jednom z nejlépe rozpoznatelných souhvězdí na noční obloze. Dobře známá mlhovina Koňská hlava je temné mračno vlevo dole a je vidět v siluetě jako malé vykousnutí proti záření vodíku H-alfa, které je zde vidět v oranžové barvě. Nejvýchodnější hvězdou v pásu v Orionu je Alnitak a zde je vidět vlevo od Koňské hlavy. Pod Alnitakem je mlhovina Plamen s mračny jasné emise a s dramatickými tmavými pásy prachu. Majestátní emisní oblast vpravo nahoře je Mlhovina Orion (M42), kolem které je modrá zář reflexního prachu. Vedle vlevo je výrazná reflexní mlhovina, které se někdy říká Běžec. Celou oblast protkávají všudepřítomné úponky zářícího vodíku.
Poznámka překladatele: Snímek byl pořízen kamerou G3-16200 od Moravských přístrojů.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2017-12-27 Mlhovina Koňská hlava
  2. APOD: 2017-11-29 M42: Velká mlhovina v Orionu
  3. AstroBin.com: Mario Zauner: from Ic434 to M42 a two panel mosaic in SHO
  4. NASA: What Is a Light-Year?
  5. Wikipedia: Constellation
  6. APOD: 2003-02-07 Orion na filmu
  7. Wikipedia: Horsehead_Nebula
  8. APOD: 2017-12-03 Siluety v úplňku
  9. Wikipedia: H-alpha
  10. APOD: 2009-02-10 Pás Orionu
  11. NRAO.edu: Orion's Belt Stars
  12. About.com: How to Draw a Horse's Head
  13. APOD: 2014-12-09 Mlhovina Plamen ve viditelném a infračerveném světle
  14. APOD: 2009-09-29 Orion v prachu, plynu a hvězdách
  15. Wikipedia: Orion_nebula
  16. APOD: Reflection Nebulae
  17. Youtube.com: B 33 Horsehead Nebula, zoom into
  18. APOD: 2009-02-24 Barnardova smyčka kolem Koňské hlavy

Štítky: Mlhovina Orion, Horsehead nebula, Hydrogen-alpha


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »