Toto pěkné hvězdné pole se prostírá asi na třech úplňcích (1,5 stupně) v severním souhvězdí hrdiny Persea. Nachází se v něm slavná dvojice otevřených hvězdokup h a chi Persei. Obě hvězdokupy, též katalogizované jako NGC 869 (nahoře) a NGC 884, jsou asi 7 000 světelných roků daleko a obsahují hvězdy...
Temná mlhovina Koňská hlava a zářící Mlhovina Orion jsou kontrastní pohledy. Obě mlhoviny jsou vidět na mozaice ze dvou panelů v opačných rozích a nacházejí se 1500 světelných let daleko v jednom z nejlépe rozpoznatelných souhvězdí na noční obloze. Dobře...
Toto nádherné pole hvězd zabírá v hrdinském severním souhvězdí Perseus zhruba sedm úplňků (asi 3,5 stupně). Vpravo od středu je slavný pár otevřených neboli galaktických hvězdokup h a chi Perseii. Hvězdokupy jsou též katalogizovány jako NGC 869 (vpravo) a NGC 884, obě jsou asi 7000 světelných...
Barevná mlhovina NGC 1579 připomíná známější mlhovinu Trifid, ale na pozemské obloze leží mnohem severněji v hrdinském souhvězdí Perseus. Mlhovina NGC 1579 měří asi 3 světelné roky, je asi 2100 světelných let daleko a podobně jako Trifid je příkladem kontrastu modrých a červených barev s...
Barvitá mlhovina NGC 1579 připomíná více známou mlhovinu Trifid, ale na pozemské obloze se nachází mnohem severněji v hrdinském souhvězdí Perseus. NGC 1579 je ve vzdálenosti asi 2100 světelných let, měří 3 světelné roky a je podobně jako Trifid vykreslena v kontrastních modrých a červených...
Tento kreativně složený stereo pohled na nejbližší hvězdu byl zkonstruován z rozsáhlého archívu snímků pořízených mezi březnem 2004 a dubnem 2005. Pokud se na něj podíváte červenomodrými brýlemi, tak sluneční disk i povrchové útvary včetně slunečních...
Naše Slunce možná vypadá jako měkké a načechrané, ale není. Naše Slunce je extrémně velká koule bublajícího horkého plynu, většinou vodíku. Snímek nahoře byl pořízen ve světle emitovaném plynem vodíkem nazývaným H-alfa. Granule pokrývají povrch sluneční fotosféry jako shag koberec,...
Toto pěkné hvězdné pole se prostírá asi na třech úplňcích (1,5 stupně) v severním souhvězdí hrdiny Persea. Nachází se v něm slavná dvojice otevřených hvězdokup h a chi Persei. Obě hvězdokupy, též katalogizované jako NGC 869 (nahoře) a NGC 884, jsou asi 7 000 světelných roků daleko a obsahují hvězdy...
Temná mlhovina Koňská hlava a zářící Mlhovina Orion jsou kontrastní pohledy. Obě mlhoviny jsou vidět na mozaice ze dvou panelů v opačných rozích a nacházejí se 1500 světelných let daleko v jednom z nejlépe rozpoznatelných souhvězdí na noční obloze. Dobře...
Toto nádherné pole hvězd zabírá v hrdinském severním souhvězdí Perseus zhruba sedm úplňků (asi 3,5 stupně). Vpravo od středu je slavný pár otevřených neboli galaktických hvězdokup h a chi Perseii. Hvězdokupy jsou též katalogizovány jako NGC 869 (vpravo) a NGC 884, obě jsou asi 7000 světelných...
Barevná mlhovina NGC 1579 připomíná známější mlhovinu Trifid, ale na pozemské obloze leží mnohem severněji v hrdinském souhvězdí Perseus. Mlhovina NGC 1579 měří asi 3 světelné roky, je asi 2100 světelných let daleko a podobně jako Trifid je příkladem kontrastu modrých a červených barev s...
Barvitá mlhovina NGC 1579 připomíná více známou mlhovinu Trifid, ale na pozemské obloze se nachází mnohem severněji v hrdinském souhvězdí Perseus. NGC 1579 je ve vzdálenosti asi 2100 světelných let, měří 3 světelné roky a je podobně jako Trifid vykreslena v kontrastních modrých a červených...
Tento kreativně složený stereo pohled na nejbližší hvězdu byl zkonstruován z rozsáhlého archívu snímků pořízených mezi březnem 2004 a dubnem 2005. Pokud se na něj podíváte červenomodrými brýlemi, tak sluneční disk i povrchové útvary včetně slunečních...
Naše Slunce možná vypadá jako měkké a načechrané, ale není. Naše Slunce je extrémně velká koule bublajícího horkého plynu, většinou vodíku. Snímek nahoře byl pořízen ve světle emitovaném plynem vodíkem nazývaným H-alfa. Granule pokrývají povrch sluneční fotosféry jako shag koberec,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Jasná hvězda při pravém okraji nese katalogové označení 67 Leonis (4.77 Vmag).
