Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. březen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. březen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M106: Spirální galaxie s podivným středem

Uznání: NASA, ESO , NAOJ, Giovanni Paglioli; Assembling and Processing: R. Colombari and R. Gendler

Co se přihodilo středu spirální galaxie M106? M106 je diskem vířících hvězd a plynu s dominantními modrými spirálními rameny a červenými prachovými pásy u středu, jak je na snímku vidět. Jádro M106 jasně září na radiových vlnách a rentgenových paprscích v místech, kde se nachází dvojice výtrysků o délce galaxie. Neobvyklá centrální zář z M106 činí jeden z nejbližších příkladů Seyfertovy třídy galaxií, o kterých se předpokládá, že do jejich centrální hmotné černé díry padá velké množství hmoty. M106 se též označuje jako NGC 4258, je poměrně blízko, jen 23,5 miliónů světelných let daleko, měří 60 tisíc světelných let a je vidět i malým dalekohledem v souhvězdí Honících psů (Canes Venatici).

Astrofyzikové: Prohlédněte si 1900+ souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Messier_106
  2. AnnualReviews.org: Interstellar Dust Grains
  3. AstroBin.com: Roberto Colombari: M106
  4. APOD: 2013-10-03 M106 podrobně
  5. NASA: Radio waves
  6. Harvard.edu: Chandra: Learn About Light
  7. Harvard.edu: Hot shocked gas along the jets of NGC 4258 (M106)
  8. APOD: 2014-07-05 M106 přes celé spektrum
  9. SeyfertGalaxies.com: Seyfert Galaxies
  10. NASA: Black holes
  11. APOD: Messier Objects
  12. Wikipedia: New_General_Catalogue
  13. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  14. Wisc.edu: Canes Venatici

Štítky: Spirální galaxie, M106, Seyfertova galaxie


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »