Krásný vesmírný ostrov Messier 94 se nachází pouhých 15 milionů světelných roků daleko v severním souhvězdí Loveckých psů (Canes Venatici). Tato zepředu viděná spirální galaxie má průměr asi 30 000 světelných roků, má spirální ramena, která se táhnou okrajovou částí jejího širokého disku a bývá...
Charles Messier popsal 88. položku svého katalogu mlhovin a hvězdokup z 18. století jako spirální mlhovinu bez hvězd. Samozřejmě, že dnes se o nádherné M88 už ví, že je to galaxie plná hvězd, plynu a prachu, ne nepodobná naší Mléčné dráze. Ve skutečnosti je M88 jednou z nejjasnějších galaxií v Kupě...
Co se děje v centru spirální galaxie NGC 5643? Na snímku vířícího disku hvězd a plynu NGC 5643 pořízeném Hubblovým kosmickým dalekohledem dominují modrá spirální ramena a hnědý prach. Jádro této aktivní galaxie s dvojitými vytrysky jasně září na radiových vlnách a v rentgenovém záření. Neobvyklá...
Co se přihodilo středu spirální galaxie M106? M106 je diskem vířících hvězd a plynu s dominantními modrými spirálními rameny a červenými prachovými pásy u středu, jak je na snímku vidět. Jádro M106 jasně září na radiových vlnách a rentgenových paprscích v místech, kde se nachází...
V současné době je téměř jisté, že v centru každé galaxie se nachází černá veledíra. Jejich vlastnosti je však nesmírně obtížné na dálku změřit. V naší Galaxii využíváme ke „zvážení“ té „naší veledíry“ pohybů hvězd, které dokážeme s pomocí velkých dalekohledů jednotlivě rozlišit. Ve vzdálených...
Co se děje ve středu spirální galaxie NGC 5033? Mnoho věcí, některé se opakují, některé jsou energetické a některým nerozumíme. NGC 5033 je vzhledem k velké aktivitě jejího jádra známa jako Seyfertava galaxie. Jasné hvězdy, tmavý prach, a mezihvězdný plyn, to vše rychle víří kolem...
Ve středu tohoto klidného víru hvězd je nejspíše nenasytná bestie černé díry. V okolí víří miliardy hvězd a nejvíce jsou vidět ty nejjasnější a nejmodřejší. Rozsah a krása této podívané dává tomuto víření právem označení velké spirální galaxie. Centrální bestie o sobě dává vědět takovým...
Krásný vesmírný ostrov Messier 94 se nachází zhruba 15 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Honících psů (Canes Venatici). Tato zepředu viděna galaxie je populárním cílem pozemských astronomů, měří asi 30 000 světelných let a její spirální ramena se vinou i přes vnější části...
Charles Messier popsal 88. položku ze svého katalogu mlhovin a hvězdokup jako spirální mlhovinu bez hvězd. Nyní víme, že M88 je nádherná galaxie plná hvězd, plynu a prachu, ne nepodobná naší vlastní Mléčné dráze. M88 je jedna z nejjasnějších galaxií v Kupě galaxií v Panně, která je...
Nádherný vesmírný ostrov M94 leží ve vzdálenosti zhruba 15 miliónů světelných let v severním souhvězdí Honících psů (Canes Venatici). Tato zepředu viděná spirální galaxie je populárním cílem pro pozemské astronomy a měří asi 30 000 světelných let. Mezi její charakteristiky patří výrazné...
Menší složka záhadné galaxie NGC 1097 vypadá jako zabalená ve spirálních ramenech. Tento úžasně podrobný snímek podivné spirální soustavy též známé jako Arp 77, kombinuje data ze dvou dalekohledů na severní a jižní polokouli planety Země. Jedním se slabých odhalených detailů je...
Tuto mlhovinu blízko Velké medvědice (Ursa Major), obklopenou hvězdami Honicích psů (Canes Venatici), v roce 1781 objevil francouzský metrický astronom Pierre Mechain. Jeho přítel a kolega Charles Messier ji později přidal do svého katalogu jako M106. Pohled moderním dalekohledem ukáže, že...
Může se to podobat smaženému vejci, které jste měli na snídani, ale ve skutečnosti je to větší. Žloutkově žlutý střed této čelem přivrácené spirální galaxie NGC 7742, obklopené modravými hvězdotvornými oblastmi a sotva viditelnými spirálními rameny, má napříč asi 3000 světelných let. NGC...
Tuto nebeskou mlhovinu nedaleko Velké medvědice (Ursa Major) a obklopenou hvězdami Honících psů (Canes Venatici) objevil v roce 1781 jeden z otců metrického systému, francouzský astronom Pierre Mechain a jeho přítel a kolega Charles Messier ji později přidal do svého katalogu...
Možná se to podobá smaženému vejci, které jste měli na snídani, ale ve skutečnosti je to mnohem větší. Tato spirální galaxie NGC 7742 orientovaná zepředu, obkroužena modravými hvězdotvornými oblastmi a slabě viditelnými spirálními rameny, se žlutavým žloutkem středu, má napříč asi 3000 světelných...
Co se děje ve středu spirální galaxie M106? Vzhledu disku vířících hvězd a plynu - galaxie M106 dominují dvě jasná spirální ramena a tmavé prachové pásy poblíž jádra. Jasné nověji formované hvězdy blízko jejich vnějších konců zvýrazňují na fotografii nahoře spirální ramena. Jádro M106, ve...
Krásný vesmírný ostrov Messier 94 se nachází pouhých 15 milionů světelných roků daleko v severním souhvězdí Loveckých psů (Canes Venatici). Tato zepředu viděná spirální galaxie má průměr asi 30 000 světelných roků, má spirální ramena, která se táhnou okrajovou částí jejího širokého disku a bývá...
Charles Messier popsal 88. položku svého katalogu mlhovin a hvězdokup z 18. století jako spirální mlhovinu bez hvězd. Samozřejmě, že dnes se o nádherné M88 už ví, že je to galaxie plná hvězd, plynu a prachu, ne nepodobná naší Mléčné dráze. Ve skutečnosti je M88 jednou z nejjasnějších galaxií v Kupě...
Co se děje v centru spirální galaxie NGC 5643? Na snímku vířícího disku hvězd a plynu NGC 5643 pořízeném Hubblovým kosmickým dalekohledem dominují modrá spirální ramena a hnědý prach. Jádro této aktivní galaxie s dvojitými vytrysky jasně září na radiových vlnách a v rentgenovém záření. Neobvyklá...
Co se přihodilo středu spirální galaxie M106? M106 je diskem vířících hvězd a plynu s dominantními modrými spirálními rameny a červenými prachovými pásy u středu, jak je na snímku vidět. Jádro M106 jasně září na radiových vlnách a rentgenových paprscích v místech, kde se nachází...
V současné době je téměř jisté, že v centru každé galaxie se nachází černá veledíra. Jejich vlastnosti je však nesmírně obtížné na dálku změřit. V naší Galaxii využíváme ke „zvážení“ té „naší veledíry“ pohybů hvězd, které dokážeme s pomocí velkých dalekohledů jednotlivě rozlišit. Ve vzdálených...
Co se děje ve středu spirální galaxie NGC 5033? Mnoho věcí, některé se opakují, některé jsou energetické a některým nerozumíme. NGC 5033 je vzhledem k velké aktivitě jejího jádra známa jako Seyfertava galaxie. Jasné hvězdy, tmavý prach, a mezihvězdný plyn, to vše rychle víří kolem...
Ve středu tohoto klidného víru hvězd je nejspíše nenasytná bestie černé díry. V okolí víří miliardy hvězd a nejvíce jsou vidět ty nejjasnější a nejmodřejší. Rozsah a krása této podívané dává tomuto víření právem označení velké spirální galaxie. Centrální bestie o sobě dává vědět takovým...
Krásný vesmírný ostrov Messier 94 se nachází zhruba 15 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Honících psů (Canes Venatici). Tato zepředu viděna galaxie je populárním cílem pozemských astronomů, měří asi 30 000 světelných let a její spirální ramena se vinou i přes vnější části...
Charles Messier popsal 88. položku ze svého katalogu mlhovin a hvězdokup jako spirální mlhovinu bez hvězd. Nyní víme, že M88 je nádherná galaxie plná hvězd, plynu a prachu, ne nepodobná naší vlastní Mléčné dráze. M88 je jedna z nejjasnějších galaxií v Kupě galaxií v Panně, která je...
Nádherný vesmírný ostrov M94 leží ve vzdálenosti zhruba 15 miliónů světelných let v severním souhvězdí Honících psů (Canes Venatici). Tato zepředu viděná spirální galaxie je populárním cílem pro pozemské astronomy a měří asi 30 000 světelných let. Mezi její charakteristiky patří výrazné...
Menší složka záhadné galaxie NGC 1097 vypadá jako zabalená ve spirálních ramenech. Tento úžasně podrobný snímek podivné spirální soustavy též známé jako Arp 77, kombinuje data ze dvou dalekohledů na severní a jižní polokouli planety Země. Jedním se slabých odhalených detailů je...
Tuto mlhovinu blízko Velké medvědice (Ursa Major), obklopenou hvězdami Honicích psů (Canes Venatici), v roce 1781 objevil francouzský metrický astronom Pierre Mechain. Jeho přítel a kolega Charles Messier ji později přidal do svého katalogu jako M106. Pohled moderním dalekohledem ukáže, že...
Může se to podobat smaženému vejci, které jste měli na snídani, ale ve skutečnosti je to větší. Žloutkově žlutý střed této čelem přivrácené spirální galaxie NGC 7742, obklopené modravými hvězdotvornými oblastmi a sotva viditelnými spirálními rameny, má napříč asi 3000 světelných let. NGC...
Tuto nebeskou mlhovinu nedaleko Velké medvědice (Ursa Major) a obklopenou hvězdami Honících psů (Canes Venatici) objevil v roce 1781 jeden z otců metrického systému, francouzský astronom Pierre Mechain a jeho přítel a kolega Charles Messier ji později přidal do svého katalogu...
Možná se to podobá smaženému vejci, které jste měli na snídani, ale ve skutečnosti je to mnohem větší. Tato spirální galaxie NGC 7742 orientovaná zepředu, obkroužena modravými hvězdotvornými oblastmi a slabě viditelnými spirálními rameny, se žlutavým žloutkem středu, má napříč asi 3000 světelných...
Co se děje ve středu spirální galaxie M106? Vzhledu disku vířících hvězd a plynu - galaxie M106 dominují dvě jasná spirální ramena a tmavé prachové pásy poblíž jádra. Jasné nověji formované hvězdy blízko jejich vnějších konců zvýrazňují na fotografii nahoře spirální ramena. Jádro M106, ve...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
