Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. březen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. březen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaxie Messier 94 s překotnou tvorbou hvězd

Uznání: ESA/Hubble and NASA

Krásný vesmírný ostrov Messier 94 se nachází pouhých 15 milionů světelných roků daleko v severním souhvězdí Loveckých psů (Canes Venatici). Tato zepředu viděná spirální galaxie má průměr asi 30 000 světelných roků, má spirální ramena, která se táhnou okrajovou částí jejího širokého disku a bývá oblíbeným cílem pozemských astronomů. Toto zorné pole Hubblova kosmického dalekohledu zabírá v centrální oblasti M94 se asi 7 000 světelných roků. Ostrý detailní záběr zkoumá kompaktní, jasné jádro galaxie a výrazné vnitřní prachové pruhy, obklopené pozoruhodným namodralým prstencem mladých, hmotných hvězd. Zdá se, že hmotné hvězdy v prstenci jsou mladší než přibližně 10 milionů let, což naznačuje, že galaxie prožila odpovídající dobře definovanou éru rychlé tvorby hvězd. Výsledkem je, že zatímco malé jasné jádro je typické pro Seyfertovu třídu aktivních galaxií, M94 je také známá jako galaxie s překotnou tvorbou hvězd. Protože se M94 nachází relativně blízko, mohou astronomové podrobně zkoumat příčiny explozivní tvorby hvězd v této galaxii.

Dnešní zpravodajství: Přistání na Měsíci.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Messier 94
  2. Wikipedia: Canes_Venatici
  3. APOD: 2010-01-14 M94 z nové perspektivy
  4. SpaceTelescope.org: Starburst galaxy Messier 94
  5. Harvard.edu: Chandra: Cosmic Look-Back Time
  6. SEDS.org: Seyfert Galaxies
  7. Harvard.edu: Chandra: Starburst Galaxies
  8. arXiv.org: Ultraviolet Signposts of Resonant Dynamics in the Starburst-Ringed Sab Galaxy, M94 (NGC 4736)
  9. NASA: NASA Sets Coverage for Intuitive Machines’ Second Private Moon Landing

Štítky: M94, Ngc4736, Seyfertova galaxie


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »