Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. červen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. červen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace: Vznik prvních hvězd

Uznání videa: Harley Katz (U. Oxford) et al.

Jak vznikaly první hvězdy? S odpovědí pomohla počítačová simulace vzniku hvězd ve velmi raném vesmíru SPHINX, jejíž některé výsledky jsou vidět na videu. Čas od velkého třesku je vidět vlevo nahoře je v miliónech let. Dokonce i 100 milionů let po velkém třesku byla hmota ve vesmíru rozprostřena příliš rovnoměrně, než aby mohly vznikat hvězdy. Kromě záření pozadí byl vesmír temný. Brzy se začaly drobné shluky hmoty bohaté na vodík spojovat do prvních hvězd. Na časosběrném videu označuje fialová barva plyn, bílá světlo a zlatá natolik energetické záření, že ionizuje vodík a štěpí ho na nabité protony a elektrony. Zlatě zbarvené oblasti také sledují nejhmotnější hvězdy, které zanikají při silných supernovách. Vložený kruh zvýrazňuje centrální oblast, která se stává galaxií. Simulace pokračuje až do doby, kdy byl vesmír starý asi 550 milionů let. Aby bylo možné posoudit přesnost simulací SPHINX a předpokladů, které do nich byly zahrnuty, porovnávají se výsledky nejen se současnými hloubkovými pozorováními, ale budou také porovnány s přímějšími pozorováními raného vesmíru plánovanými pomocí připravovaného Kosmického dalekohledu Jamese Weba.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2021-06-23 STARFORGE: Simulace vzniku hvězd
  2. Youtu.be: Simulation: Formation of the First Stars
  3. NASA: The Big Bang
  4. NASA: Webb Telescope & The Big Bang
  5. Onecms.io: Foto: Kočička :-)
  6. APOD: 2018-07-22 Mapa mikrovlnného pozadí z družice Planck
  7. LANL.gov: Hydrogen
  8. ScientificAmerican.com: The First Stars in the Universe
  9. Youtu.be: The formation and evolution of the first stars and galaxies in a simulated universe
  10. Wikipedia: Ionization
  11. Youtu.be: Crab Supernova Explosion [1080p]
  12. NASA: Early Universe
  13. arXiv.org: Introducing SPHINX-MHD: The Impact of Primordial Magnetic Fields on the First Galaxies, Reionization, and the Global 21cm Signal
  14. Harvard.edu: Probing cosmic dawn: Ages and star formation histories of candidate z ≥ 9 galaxies
  15. Harvard.edu: Probing cosmic dawn with emission lines: predicting infrared and nebular line emission for ALMA and JWST
  16. NASA: James Webb Space Telescope

Štítky: Raný vesmír, First stars, Star-formation


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »