Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. červen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. červen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace: Vznik prvních hvězd

Uznání videa: Harley Katz (U. Oxford) et al.

Jak vznikaly první hvězdy? S odpovědí pomohla počítačová simulace vzniku hvězd ve velmi raném vesmíru SPHINX, jejíž některé výsledky jsou vidět na videu. Čas od velkého třesku je vidět vlevo nahoře je v miliónech let. Dokonce i 100 milionů let po velkém třesku byla hmota ve vesmíru rozprostřena příliš rovnoměrně, než aby mohly vznikat hvězdy. Kromě záření pozadí byl vesmír temný. Brzy se začaly drobné shluky hmoty bohaté na vodík spojovat do prvních hvězd. Na časosběrném videu označuje fialová barva plyn, bílá světlo a zlatá natolik energetické záření, že ionizuje vodík a štěpí ho na nabité protony a elektrony. Zlatě zbarvené oblasti také sledují nejhmotnější hvězdy, které zanikají při silných supernovách. Vložený kruh zvýrazňuje centrální oblast, která se stává galaxií. Simulace pokračuje až do doby, kdy byl vesmír starý asi 550 milionů let. Aby bylo možné posoudit přesnost simulací SPHINX a předpokladů, které do nich byly zahrnuty, porovnávají se výsledky nejen se současnými hloubkovými pozorováními, ale budou také porovnány s přímějšími pozorováními raného vesmíru plánovanými pomocí připravovaného Kosmického dalekohledu Jamese Weba.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2021-06-23 STARFORGE: Simulace vzniku hvězd
  2. Youtu.be: Simulation: Formation of the First Stars
  3. NASA: The Big Bang
  4. NASA: Webb Telescope & The Big Bang
  5. Onecms.io: Foto: Kočička :-)
  6. APOD: 2018-07-22 Mapa mikrovlnného pozadí z družice Planck
  7. LANL.gov: Hydrogen
  8. ScientificAmerican.com: The First Stars in the Universe
  9. Youtu.be: The formation and evolution of the first stars and galaxies in a simulated universe
  10. Wikipedia: Ionization
  11. Youtu.be: Crab Supernova Explosion [1080p]
  12. NASA: Early Universe
  13. arXiv.org: Introducing SPHINX-MHD: The Impact of Primordial Magnetic Fields on the First Galaxies, Reionization, and the Global 21cm Signal
  14. Harvard.edu: Probing cosmic dawn: Ages and star formation histories of candidate z ≥ 9 galaxies
  15. Harvard.edu: Probing cosmic dawn with emission lines: predicting infrared and nebular line emission for ALMA and JWST
  16. NASA: James Webb Space Telescope

Štítky: Raný vesmír, First stars, Star-formation


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »