Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. červen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. červen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace: Vznik prvních hvězd

Uznání videa: Harley Katz (U. Oxford) et al.

Jak vznikaly první hvězdy? S odpovědí pomohla počítačová simulace vzniku hvězd ve velmi raném vesmíru SPHINX, jejíž některé výsledky jsou vidět na videu. Čas od velkého třesku je vidět vlevo nahoře je v miliónech let. Dokonce i 100 milionů let po velkém třesku byla hmota ve vesmíru rozprostřena příliš rovnoměrně, než aby mohly vznikat hvězdy. Kromě záření pozadí byl vesmír temný. Brzy se začaly drobné shluky hmoty bohaté na vodík spojovat do prvních hvězd. Na časosběrném videu označuje fialová barva plyn, bílá světlo a zlatá natolik energetické záření, že ionizuje vodík a štěpí ho na nabité protony a elektrony. Zlatě zbarvené oblasti také sledují nejhmotnější hvězdy, které zanikají při silných supernovách. Vložený kruh zvýrazňuje centrální oblast, která se stává galaxií. Simulace pokračuje až do doby, kdy byl vesmír starý asi 550 milionů let. Aby bylo možné posoudit přesnost simulací SPHINX a předpokladů, které do nich byly zahrnuty, porovnávají se výsledky nejen se současnými hloubkovými pozorováními, ale budou také porovnány s přímějšími pozorováními raného vesmíru plánovanými pomocí připravovaného Kosmického dalekohledu Jamese Weba.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2021-06-23 STARFORGE: Simulace vzniku hvězd
  2. Youtu.be: Simulation: Formation of the First Stars
  3. NASA: The Big Bang
  4. NASA: Webb Telescope & The Big Bang
  5. Onecms.io: Foto: Kočička :-)
  6. APOD: 2018-07-22 Mapa mikrovlnného pozadí z družice Planck
  7. LANL.gov: Hydrogen
  8. ScientificAmerican.com: The First Stars in the Universe
  9. Youtu.be: The formation and evolution of the first stars and galaxies in a simulated universe
  10. Wikipedia: Ionization
  11. Youtu.be: Crab Supernova Explosion [1080p]
  12. NASA: Early Universe
  13. arXiv.org: Introducing SPHINX-MHD: The Impact of Primordial Magnetic Fields on the First Galaxies, Reionization, and the Global 21cm Signal
  14. Harvard.edu: Probing cosmic dawn: Ages and star formation histories of candidate z ≥ 9 galaxies
  15. Harvard.edu: Probing cosmic dawn with emission lines: predicting infrared and nebular line emission for ALMA and JWST
  16. NASA: James Webb Space Telescope

Štítky: Raný vesmír, First stars, Star-formation


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »