< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. červen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. červen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Mlhovina v Orionu: Hubblův pohled

Uznání: NASA, ESA, Hubble Legacy Archive; Processing: Francisco Javier Pobes Serrano

Jen málo kosmických pohledů podněcuje představivost natolik, jako Mlhovina v Orionu. Mlhovina je též známá jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných roků. Mlhovina v Orionu nabízí jednu z nejlepších příležitostí ke studiu, jak se rodí hvězdy, zvlášť proto, že jde o nejbližší velkou hvězdotvornou oblast, ale také proto, že energetické hvězdy v mlhovině odfoukly mračna neprůhledného plynu a prachu, která by jinak náš pohled zakrývala a tak poskytují bezprostřední pohled na řadu probíhajících kroků zrodu hvězd a jejich vývoje. Tento snímek Mlhoviny v Orionu je jedním z vůbec nejostřejších a vznikl s využitím dat Hubblova kosmického dalekohledu. Celá Mlhovina v Orionu měří asi 40 světelných roků a nachází se ve stejném spirálním rameni naší Galaxie, jako Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Orion_Nebula
  2. APOD: 2019-10-30 Uvnitř mlhoviny Orion
  3. APOD: 2020-11-22 Tmavé molekulární mračno Barnard 68
  4. Youtu.be: Flight Through the Orion Nebula in Visible and Infrared Light [Ultra HD]
  5. APOD: 2021-06-23 STARFORGE: Simulace vzniku hvězd
  6. APOD: Stellar nurseries
  7. Wikipedia: Trapezium_Cluster
  8. CalTech.edu: Star Birth
  9. Wikipedia: Hubble_Space_Telescope
  10. APOD: 2021-03-22 Od Orionu po Vozku
  11. NASA: What is a light-year?
  12. APOD: 2008-06-06 Dvouramená spirála Mléčné dráhy
  13. NASA: Our Sun - by the numbers

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Mlhovina Orion, Hubble, Star-formation

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »