Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. březen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. březen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Od Orionu po Vozku

Uznání a copyright: Alistair Symon

Co je na obloze od Orionu po Vozku? Mnoho slavných hvězd a mlhovin v této oblasti bylo zachyceno na 34 jednotlivých snímcích, celkem více než 430 hodin expozičního času, aby po digitálním spojení vznikl výsledný snímek. Zcela vlevo nahoře u souhvězdí Vozky (Auriga) je malebná mlhovina Planoucí hvězda (IC 405). Dále níže podél jasného oblouku naší Galaxie Mléčné dráhy, zleva doprava přes souhvězdí Blíženců a Býka, jsou pozoruhodné mlhoviny Pulec, Simeis 147, Hlava opice, Medúza, Kužel a Růžicová mlhovina. V horním pravém kvadrantu u souhvězdí lovce Oriona můžete vidět Sh2-264, půlkruh Barnardovy smyčky, Koňskou hlavu a mlhovinu Orion. Mezi slavné hvězdy uvnitř a kolem Oriona patří, zleva doprava, oranžová hvězda Betelgeuse (vpravo od středu snímku), modrá Bellatrix (o trochu výš), hvězdy Orionova pásu Mintaka, Alnilam a Alnitak a nejvýše vpravo nahoře je vidět jasná hvězda Rigel. Tato část oblohy nezůstane v noci vidět moc dlouho, jak se bude přibližovat polovina roku, tak bude večer zapadat stále dříve.

Seznam odkazů v popisu

  1. WoodlandsObservatory.com: Orion to Flaming Star 2021
  2. APOD: 2019-03-26 AE Aurigae a mlhovina Planoucí hvězda
  3. NASA: The Milky Way Galaxy
  4. APOD: 2018-01-24 Pulci v IC 410
  5. APOD: 2020-12-10 Zbytek supernovy Simeis 147
  6. APOD: 2006-12-08 NGC 2174: Emisní mlhovina v Orionu
  7. APOD: 2019-03-07 Sharpless 249 a mlhovina Medúza
  8. APOD: 2017-03-15 Mlhovina Kužel z Hubbla
  9. APOD: 2021-02-14 Růžicová mlhovina s dlouhou stopkou
  10. Wikipedia: Sh2-264
  11. APOD: 2020-03-29 212 hodin expozice Orionu
  12. APOD: 2019-12-17 Mlhovina Koňská hlava
  13. APOD: 2020-10-04 Mlhovina v Orionu ve světle kyslíku, vodíku a síry
  14. APOD: 2019-06-05 Mezihvězdná mračna v Orionu
  15. APOD: 2020-01-01 Představa Betelgeuse
  16. Wikipedia: Bellatrix
  17. APOD: 2017-11-23 Alnitak, Alnilam, Mintaka
  18. APOD: 2018-01-15 Rigel a mlhovina Hlava čarodějnice
  19. Redd.it: Foto: Zívající bílá kočička :-)
  20. Constellation-Guide.com: April Constellations

Štítky: Orion, Auriga, Flaming Star Nebula


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »