Co je na obloze od Orionu po Vozku? Mnoho slavných hvězd a mlhovin v této oblasti bylo zachyceno na 34 jednotlivých snímcích, celkem více než 430 hodin expozičního času, aby po digitálním spojení vznikl výsledný snímek. Zcela vlevo nahoře u souhvězdí Vozky (Auriga) je malebná mlhovina Planoucí...
Vlnící se pásy plynu a prachu daly jméno mlhovině Planoucí hvězda. V různých oblastech mlhoviny se vyskytuje oranžová a purpurová barva a ty vznikají různými procesy. Na snímku je vlevo vidět jasná hvězda AE Aurigae, která je tak horká, že je modrá a emituje světlo tak energetické, že...
Hoří AE Aurigae? Ne. I když se AE Aurigae říká planoucí hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje mlhovina Planoucí hvězda a tvar této oblasti připomíná oheň, tak tam žádný oheň není. Oheň se definuje jako rychlé vázání molekulárního kyslíku, ke kterému dochází jen při jeho...
Proč se AE Aurigae říká planoucí hvězda? Z jednoho důvodu, mlhovina IC 405 v jejím okolí se nazývá mlhovina Planoucí hvězda, jelikož se zdá, že je v této oblasti kouř, i když tam nic nehoří, ani uvnitř hvězdy AE Aurigae. Oheň se typicky definuje jako rychlé vázání molekul kyslíku, a k...
Mlhovinu Planoucí hvězda na této kosmické scéně rozsvěcuje prchající hvězda. Mračna plápolajícího mezihvězdného plynu a prachu kolem mlhoviny Planoucí hvězda, též známé jako IC 405, se nacházejí asi 1500 světelných let daleko v souhvězdí Vozky (Auriga). Jasná hvězda vlevo nahoře AE Aurigae je...
Starodávné souhvězdí Vozky (Auriga) vyjíždí na severní zimní oblohu vysoko a je bohaté na hvězdokupy a mlhoviny. Tento hloubkový teleskopický pohled se skládá ze snímků přes úzkopásmové a širokopásmové filtry a na obloze zabírá téměř 8 úplňků (4 stupně). V zorném poli je emisní oblast IC...
Hoří hvězda AE Aurigae? Ne. Přestože se AE Aurigae jmenuje planoucí hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje mlhovina Planoucí hvězda a celá ta oblast má barvu ohně, tak nehoří. Oheň se obvykle definuje jako rychlé navazování molekulárního kyslíku, ke kterému dochází jen při...
AE Aurigae se nazývá Planoucí hvězda. Mlhovina kolem ní IC 405 se nazývá mlhovina Planoucí hvězdy a celá tato oblast se zdá být plná kouře, ale není tam žádný oheň. Oheň se obvykle definuje jako rychlé navazování molekulárního kyslíku, ke kterému dochází pouze za přítomnosti dostatečného...
Hoří hvězda AE Aurigae? Nehoří. I přesto, že se AE Aurigae nazývá ohnivá hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje Mlhovina ohnivé hvězdy a celá oblast je plná červeného kouře, tak tam není žádný oheň. Oheň je definován jako rychlé molekulární zachytávání kyslíku a může k němu...
Mlhovina Hořící hvězda dostala své jméno podle vlnícího se prachu a pásů plynu. Červené a fialové barvy v různých oblastech mlhoviny vytvářejí odlišné procesy. Jasná hvězda AE Aurigae vlevo je tak horká, že je modrá a její světlo je tak energetické, že z okolního plynu...
Vlnivé pásy prachu a plynu daly název mlhovině Planoucí hvězda. Červené a fialové barvy mlhoviny pocházejí z odlišných oblastí a jsou vytvářeny jinými procesy. Jasná hvězda AE Aurigae, která je vidět na snímku vpravo, je tak horká, že je modrá a emituje tak energetické světlo, že to z...
Co je na obloze od Orionu po Vozku? Mnoho slavných hvězd a mlhovin v této oblasti bylo zachyceno na 34 jednotlivých snímcích, celkem více než 430 hodin expozičního času, aby po digitálním spojení vznikl výsledný snímek. Zcela vlevo nahoře u souhvězdí Vozky (Auriga) je malebná mlhovina Planoucí...
Vlnící se pásy plynu a prachu daly jméno mlhovině Planoucí hvězda. V různých oblastech mlhoviny se vyskytuje oranžová a purpurová barva a ty vznikají různými procesy. Na snímku je vlevo vidět jasná hvězda AE Aurigae, která je tak horká, že je modrá a emituje světlo tak energetické, že...
Hoří AE Aurigae? Ne. I když se AE Aurigae říká planoucí hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje mlhovina Planoucí hvězda a tvar této oblasti připomíná oheň, tak tam žádný oheň není. Oheň se definuje jako rychlé vázání molekulárního kyslíku, ke kterému dochází jen při jeho...
Proč se AE Aurigae říká planoucí hvězda? Z jednoho důvodu, mlhovina IC 405 v jejím okolí se nazývá mlhovina Planoucí hvězda, jelikož se zdá, že je v této oblasti kouř, i když tam nic nehoří, ani uvnitř hvězdy AE Aurigae. Oheň se typicky definuje jako rychlé vázání molekul kyslíku, a k...
Mlhovinu Planoucí hvězda na této kosmické scéně rozsvěcuje prchající hvězda. Mračna plápolajícího mezihvězdného plynu a prachu kolem mlhoviny Planoucí hvězda, též známé jako IC 405, se nacházejí asi 1500 světelných let daleko v souhvězdí Vozky (Auriga). Jasná hvězda vlevo nahoře AE Aurigae je...
Starodávné souhvězdí Vozky (Auriga) vyjíždí na severní zimní oblohu vysoko a je bohaté na hvězdokupy a mlhoviny. Tento hloubkový teleskopický pohled se skládá ze snímků přes úzkopásmové a širokopásmové filtry a na obloze zabírá téměř 8 úplňků (4 stupně). V zorném poli je emisní oblast IC...
Hoří hvězda AE Aurigae? Ne. Přestože se AE Aurigae jmenuje planoucí hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje mlhovina Planoucí hvězda a celá ta oblast má barvu ohně, tak nehoří. Oheň se obvykle definuje jako rychlé navazování molekulárního kyslíku, ke kterému dochází jen při...
AE Aurigae se nazývá Planoucí hvězda. Mlhovina kolem ní IC 405 se nazývá mlhovina Planoucí hvězdy a celá tato oblast se zdá být plná kouře, ale není tam žádný oheň. Oheň se obvykle definuje jako rychlé navazování molekulárního kyslíku, ke kterému dochází pouze za přítomnosti dostatečného...
Hoří hvězda AE Aurigae? Nehoří. I přesto, že se AE Aurigae nazývá ohnivá hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje Mlhovina ohnivé hvězdy a celá oblast je plná červeného kouře, tak tam není žádný oheň. Oheň je definován jako rychlé molekulární zachytávání kyslíku a může k němu...
Mlhovina Hořící hvězda dostala své jméno podle vlnícího se prachu a pásů plynu. Červené a fialové barvy v různých oblastech mlhoviny vytvářejí odlišné procesy. Jasná hvězda AE Aurigae vlevo je tak horká, že je modrá a její světlo je tak energetické, že z okolního plynu...
Vlnivé pásy prachu a plynu daly název mlhovině Planoucí hvězda. Červené a fialové barvy mlhoviny pocházejí z odlišných oblastí a jsou vytvářeny jinými procesy. Jasná hvězda AE Aurigae, která je vidět na snímku vpravo, je tak horká, že je modrá a emituje tak energetické světlo, že to z...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
