Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. březen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. březen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

AE Aurigae a mlhovina Planoucí hvězda

Uznání a copyright: Amir Abolfath (TWAN)

Hoří AE Aurigae? Ne. I když se AE Aurigae říká planoucí hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje mlhovina Planoucí hvězda a tvar této oblasti připomíná oheň, tak tam žádný oheň není. Oheň se definuje jako rychlé vázání molekulárního kyslíku, ke kterému dochází jen při jeho dostatečném množství, ovšem při vysokých energiích a v prostředích s málem kyslíku jako je u hvězd to není důležité. Materiál, který vypadá jako kouř je většinou mezihvězdný vodík, ale kouři podobné tmavé filamenty na uhlík bohatých prachových zrn. Od středu vpravo dole je vidět jasná hvězda AE Aurigae, která je tak žhavá, že září modře a emituje světlo natolik energetické, že vyráží elektrony z okolního plynu. Když protony zase zachytí elektrony, tak vyzáří světlo, které je vidět v okolní emisní mlhovině. Zde je vidět mlhovina Planoucí hvězda, nachází se asi 1500 světelných let daleko, měří asi 5 světelných let, a je vidět i malým dalekohledem v souhvězdí Vozky (Auriga).

Sledujte APOD na: Instagramu, Facebooku, Redditu, nebo na Twitteru.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: AE_Aurigae
  2. APOD: 2003-11-24 IC 405: Mlhovina Planoucí hvězda
  3. DavidDarling.info: Flaming Star Nebula (IC 405)
  4. APOD: 2018-08-26 Oheň na Zemi
  5. Nfpa.org: Key fire safety tips
  6. Wikipedia: Fire
  7. LANL.gov: Oxygen
  8. Youtube.com: how wings work? Smoke streamlines around an airfoil
  9. APOD: 2001-01-13 Celá obloha ve vodíku
  10. Wikipedia: Cosmic_dust
  11. NOAO.edu: AE Aurigae
  12. Youtube.com: Color Temperature
  13. Aip.org: Experiments by J.J. Thomson in 1897 led to the discovery of a fundamental building block of matter.
  14. Wikipedia: Proton
  15. APOD: Emission nebulae
  16. Torgheh.ir: IC405, Flaming star nebula
  17. Harvard.edu: Rocket and Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer Observations of IC 405: Differential Extinction and Fluorescent Molecular Hydrogen
  18. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  19. NASA: How Long is a Light-Year?
  20. Wisc.edu: What Are Constellations?
  21. Wikipedia: Auriga_(constellation)

Štítky: AE Aurigae, Hvězda, Flaming Star Nebula


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »