Hoří AE Aurigae? Ne. I když se AE Aurigae říká planoucí hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje mlhovina Planoucí hvězda a tvar této oblasti připomíná oheň, tak tam žádný oheň není. Oheň se definuje jako rychlé vázání molekulárního kyslíku, ke kterému dochází jen při jeho...
Proč se AE Aurigae říká planoucí hvězda? Z jednoho důvodu, mlhovina IC 405 v jejím okolí se nazývá mlhovina Planoucí hvězda, jelikož se zdá, že je v této oblasti kouř, i když tam nic nehoří, ani uvnitř hvězdy AE Aurigae. Oheň se typicky definuje jako rychlé vázání molekul kyslíku, a k...
Mlhovinu Planoucí hvězda na této kosmické scéně rozsvěcuje prchající hvězda. Mračna plápolajícího mezihvězdného plynu a prachu kolem mlhoviny Planoucí hvězda, též známé jako IC 405, se nacházejí asi 1500 světelných let daleko v souhvězdí Vozky (Auriga). Jasná hvězda vlevo nahoře AE Aurigae je...
Hoří hvězda AE Aurigae? Ne. Přestože se AE Aurigae jmenuje planoucí hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje mlhovina Planoucí hvězda a celá ta oblast má barvu ohně, tak nehoří. Oheň se obvykle definuje jako rychlé navazování molekulárního kyslíku, ke kterému dochází jen při...
AE Aurigae se nazývá Planoucí hvězda. Mlhovina kolem ní IC 405 se nazývá mlhovina Planoucí hvězdy a celá tato oblast se zdá být plná kouře, ale není tam žádný oheň. Oheň se obvykle definuje jako rychlé navazování molekulárního kyslíku, ke kterému dochází pouze za přítomnosti dostatečného...
AE Aurigae je ta jasná hvězda vlevo dole od středu na tomto evokativním portrétu IC 405, která je též známa jako mlhovina Planoucí hvězda. V kosmickém mračnu je ponořena horká proměnná hvězda typu O, která vyvolává záři vodíku v propletených filamentech atomického plynu a její modré světlo se...
Hoří hvězda AE Aurigae? Nehoří. I přesto, že se AE Aurigae nazývá ohnivá hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje Mlhovina ohnivé hvězdy a celá oblast je plná červeného kouře, tak tam není žádný oheň. Oheň je definován jako rychlé molekulární zachytávání kyslíku a může k němu...
Mlhovina Hořící hvězda dostala své jméno podle vlnícího se prachu a pásů plynu. Červené a fialové barvy v různých oblastech mlhoviny vytvářejí odlišné procesy. Jasná hvězda AE Aurigae vlevo je tak horká, že je modrá a její světlo je tak energetické, že z okolního plynu...
Hoří hvězda AE Aurigae? Ne. I přesto, že se AE Aurigae nazývá ohnivá hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje Mlhovina ohnivé hvězdy a celá oblast je plná červeného kouře, tak tam není žádný oheň. Oheň je definován jako rychlé molekulární zachytávání kyslíku a může k němu docházet...
Je hvězda AE Aurigae v plamenech? Přestože objekt známý jako "hořící hvězda" je obklopen něčím co vypadá jako kouř, tak energii vytváří především nukleární fúzí, podobně jako jiné hvězdy. Oheň je definován jako rychlé molekulární zachycení kyslíku, jenž nastává jenom pokud je přítomen...
Hoří AE Aurigae? Ne. I když se AE Aurigae říká planoucí hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje mlhovina Planoucí hvězda a tvar této oblasti připomíná oheň, tak tam žádný oheň není. Oheň se definuje jako rychlé vázání molekulárního kyslíku, ke kterému dochází jen při jeho...
Proč se AE Aurigae říká planoucí hvězda? Z jednoho důvodu, mlhovina IC 405 v jejím okolí se nazývá mlhovina Planoucí hvězda, jelikož se zdá, že je v této oblasti kouř, i když tam nic nehoří, ani uvnitř hvězdy AE Aurigae. Oheň se typicky definuje jako rychlé vázání molekul kyslíku, a k...
Mlhovinu Planoucí hvězda na této kosmické scéně rozsvěcuje prchající hvězda. Mračna plápolajícího mezihvězdného plynu a prachu kolem mlhoviny Planoucí hvězda, též známé jako IC 405, se nacházejí asi 1500 světelných let daleko v souhvězdí Vozky (Auriga). Jasná hvězda vlevo nahoře AE Aurigae je...
Hoří hvězda AE Aurigae? Ne. Přestože se AE Aurigae jmenuje planoucí hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje mlhovina Planoucí hvězda a celá ta oblast má barvu ohně, tak nehoří. Oheň se obvykle definuje jako rychlé navazování molekulárního kyslíku, ke kterému dochází jen při...
AE Aurigae se nazývá Planoucí hvězda. Mlhovina kolem ní IC 405 se nazývá mlhovina Planoucí hvězdy a celá tato oblast se zdá být plná kouře, ale není tam žádný oheň. Oheň se obvykle definuje jako rychlé navazování molekulárního kyslíku, ke kterému dochází pouze za přítomnosti dostatečného...
AE Aurigae je ta jasná hvězda vlevo dole od středu na tomto evokativním portrétu IC 405, která je též známa jako mlhovina Planoucí hvězda. V kosmickém mračnu je ponořena horká proměnná hvězda typu O, která vyvolává záři vodíku v propletených filamentech atomického plynu a její modré světlo se...
Hoří hvězda AE Aurigae? Nehoří. I přesto, že se AE Aurigae nazývá ohnivá hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje Mlhovina ohnivé hvězdy a celá oblast je plná červeného kouře, tak tam není žádný oheň. Oheň je definován jako rychlé molekulární zachytávání kyslíku a může k němu...
Mlhovina Hořící hvězda dostala své jméno podle vlnícího se prachu a pásů plynu. Červené a fialové barvy v různých oblastech mlhoviny vytvářejí odlišné procesy. Jasná hvězda AE Aurigae vlevo je tak horká, že je modrá a její světlo je tak energetické, že z okolního plynu...
Hoří hvězda AE Aurigae? Ne. I přesto, že se AE Aurigae nazývá ohnivá hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje Mlhovina ohnivé hvězdy a celá oblast je plná červeného kouře, tak tam není žádný oheň. Oheň je definován jako rychlé molekulární zachytávání kyslíku a může k němu docházet...
Je hvězda AE Aurigae v plamenech? Přestože objekt známý jako "hořící hvězda" je obklopen něčím co vypadá jako kouř, tak energii vytváří především nukleární fúzí, podobně jako jiné hvězdy. Oheň je definován jako rychlé molekulární zachycení kyslíku, jenž nastává jenom pokud je přítomen...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
