Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. únor 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. únor 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Růžicová mlhovina s dlouhou stopkou

Uznání a copyright: Adam Block & Tim Puckett

Vypadala by Růžicová mlhovina s nějakým jiným jménem tak pěkně? Obvyklé označení NGC 2237 podle katalogu New General Catalog vzhled této květnaté emisní mlhoviny, navíc s dlouhou stopkou zářícího vodíku, nijak neumenšuje. V mlhovině je otevřená hvězdokupa jasných mladých hvězd NGC 2244. Hvězdy vznikly asi před 4 milióny let z materiálu mlhoviny a jejich hvězdné větry v centru mlhoviny vyčistily díru izolovanou vrstvou prachu a horkého plynu. Ultrafialové záření z horkých hvězd v kupě způsobuje, že mlhovina září. Růžicová mlhovina měří asi 100 světelných roků, nachází se asi 5000 světelných roků daleko a dá se vidět i malým dalekohledem v souhvězdí Jednorožce (Monoceros).

Skákejte po vesmíru: Generátor náhodných APODů .

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Rosette_Nebula
  2. Bartleby.com: William Shakespeare: What ’s in a name? That which we call a rose By any other name would smell as sweet.
  3. Wikipedia: New_General_Catalogue
  4. CaelumObservatory.com: Image Galleries: Apogee CCD Image Gallery: The Rosette Nebula
  5. APOD: Emission Nebulae
  6. Rd.com: Why Are Roses So Popular for Valentine’s Day?
  7. APOD: Open Clusters
  8. APOD: 2000-08-22 NGC 2244: Hvězdokupa v Růžicové mlhovině
  9. Harvard.edu: A High-Resolution H i Survey of the Rosette Nebula
  10. APOD: 2000-03-18 Vítr ze Slunce
  11. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  12. NASA: Ultraviolet Waves
  13. Youtube.com: Wint-O-Green tested. It really glows!
  14. APOD: 2000-01-11 Růžicová mlhovina ve světle vodíku, kyslíku a síry
  15. NASA: How Long is a Light-Year?
  16. Harvard.edu: The eclipsing binary V578 Mon in the Rosette nebula: age and distance to NGC 2244 using Fourier disentangled component spectra
  17. Wisc.edu: What Are Constellations?
  18. Harvard.edu: Chandra: Monoceros

Štítky: NGC 2237, Růžicová mlhovina, Emisní mlhovina


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »