Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. říjen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. říjen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M42: Uvnitř mlhoviny Orion

Uznání a copyright: Josep M. Drudis & Don Goldman

Velká mlhovina v Orionu je nesmírná blízká hvězdotvorná oblast, která je pravděpodobně nejslavnější ze všech astronomických mlhovin. Zářící plyn zde na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mraku vzdáleného pouze 1500 světelných let obklopuje mladé hvězdy. Na tomto hloubkovém snímku v přiřazených barvách v emisích kyslíku a vodíku jsou pláty a chuchvalce prachu zvláště zřejmé. Velká mlhovina v Orionu se dá najít i neozbrojeným okem ve snadno rozpoznatelném pásu tří hvězd v populárním souhvězdí Orion. Mlhovina v Orionu obsahuje mnoho hvězdných porodnic a navíc ještě obsahuje jasnou otevřenou hvězdokupu známou jako Trapéz. Porodnice hvězd obsahují spousty vodíku, horké mladé hvězdy proplydy a hvězdné výtrysky, který vyvrhují hmotu vysokými rychlostmi. Mlhovina v Orionu je též známá jako M42, měří asi 40 světelných let a nachází se ve stejném spirálním rameni naší Galaxie jako Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Orion_Nebula
  2. APOD: Stellar nurseries
  3. NASA: Nebulas
  4. Swin.edu.au: Emission Nebula
  5. APOD: 2010-10-23 Orion: Od hlavy k patě
  6. APOD: 2012-01-29 Molekulární mračno Barnard 68
  7. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  8. AstroDrudis.com: Messier 42 (The nebula) and Messier 43
  9. Wikipedia: LRGB
  10. LANL.gov: Oxygen
  11. LANL.gov: Hydrogen
  12. APOD: 1999-05-09 Fraktální mezihvězdný prach
  13. APOD: 2015-11-04 Velká mlhovina v Orionu M42
  14. APOD: 2008-10-15 Orion kamerou
  15. Wisc.edu: What Are Constellations?
  16. Wikipedia: Orion_(constellation)
  17. APOD: 2013-02-13 Infračervený Orion z WISE
  18. NASA: How do stars form and evolve
  19. APOD: Open Clusters
  20. APOD: 2005-07-10 Ve středu Trapézu
  21. Youtube.com: Huge Hydrogen & Oxygen Balloon Explosion
  22. APOD: 1996-10-17 Proplyds: Infant Solar Systems?
  23. APOD: 2007-04-30 Prachové pilíře v mlhovině Carina
  24. APOD: 1998-04-21 Water in Orion
  25. Youtube.com: Zooming Into The Orion Nebula (2010)
  26. NASA: What is a light-year and how is it used?
  27. APOD: 2008-06-06 Dvouramená spirála Mléčné dráhy
  28. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 50000 Light Years - The Milky Way Galaxy
  29. NASA: Sun - Our star

Štítky: Mlhovina Orion, M41, Star-formation


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »