Proč je na obloze tolik jasně modrých hvězd? Hvězdy se obvykle rodí v hvězdokupách a nejjasnější a nejhmotnější z těchto hvězd obvykle září modře. Méně jasné, a nikoliv modré hvězdy, jako je naše Slunce, se v hvězdokupě M41 jistě také vyskytují, ale jsou hůře viditelné. Je vidět několik jasně ...
Velká mlhovina v Orionu je nesmírná blízká hvězdotvorná oblast, která je pravděpodobně nejslavnější ze všech astronomických mlhovin. Zářící plyn zde na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mraku vzdáleného pouze 1500 světelných let obklopuje mladé hvězdy. Na tomto ...
Taková spoušť zůstane po výbuchu hvězdy. Krabí mlhovinu, pozůstatek po supernově pozorované v roce 1054, vyplňují tajemná vlákna. Vlákna nejsou jenom úžasně složitá, ale zdá se také, že mají menší hmotnost, jak hmota původně vyvržená ze supernovy a vyšší rychlost jak by se čekalo od...
Proč je na obloze tolik jasně modrých hvězd? Hvězdy se obvykle rodí v hvězdokupách a nejjasnější a nejhmotnější z těchto hvězd obvykle září modře. Méně jasné, a nikoliv modré hvězdy, jako je naše Slunce, se v hvězdokupě M41 jistě také vyskytují, ale jsou hůře viditelné. Je vidět několik jasně ...
Velká mlhovina v Orionu je nesmírná blízká hvězdotvorná oblast, která je pravděpodobně nejslavnější ze všech astronomických mlhovin. Zářící plyn zde na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mraku vzdáleného pouze 1500 světelných let obklopuje mladé hvězdy. Na tomto ...
Taková spoušť zůstane po výbuchu hvězdy. Krabí mlhovinu, pozůstatek po supernově pozorované v roce 1054, vyplňují tajemná vlákna. Vlákna nejsou jenom úžasně složitá, ale zdá se také, že mají menší hmotnost, jak hmota původně vyvržená ze supernovy a vyšší rychlost jak by se čekalo od...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)
