Proč je na obloze tolik jasně modrých hvězd? Hvězdy se obvykle rodí v hvězdokupách a nejjasnější a nejhmotnější z těchto hvězd obvykle září modře. Méně jasné, a nikoliv modré hvězdy, jako je naše Slunce, se v hvězdokupě M41 jistě také vyskytují, ale jsou hůře viditelné. Je vidět několik jasně ...
Velká mlhovina v Orionu je nesmírná blízká hvězdotvorná oblast, která je pravděpodobně nejslavnější ze všech astronomických mlhovin. Zářící plyn zde na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mraku vzdáleného pouze 1500 světelných let obklopuje mladé hvězdy. Na tomto ...
Taková spoušť zůstane po výbuchu hvězdy. Krabí mlhovinu, pozůstatek po supernově pozorované v roce 1054, vyplňují tajemná vlákna. Vlákna nejsou jenom úžasně složitá, ale zdá se také, že mají menší hmotnost, jak hmota původně vyvržená ze supernovy a vyšší rychlost jak by se čekalo od...
Proč je na obloze tolik jasně modrých hvězd? Hvězdy se obvykle rodí v hvězdokupách a nejjasnější a nejhmotnější z těchto hvězd obvykle září modře. Méně jasné, a nikoliv modré hvězdy, jako je naše Slunce, se v hvězdokupě M41 jistě také vyskytují, ale jsou hůře viditelné. Je vidět několik jasně ...
Velká mlhovina v Orionu je nesmírná blízká hvězdotvorná oblast, která je pravděpodobně nejslavnější ze všech astronomických mlhovin. Zářící plyn zde na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mraku vzdáleného pouze 1500 světelných let obklopuje mladé hvězdy. Na tomto ...
Taková spoušť zůstane po výbuchu hvězdy. Krabí mlhovinu, pozůstatek po supernově pozorované v roce 1054, vyplňují tajemná vlákna. Vlákna nejsou jenom úžasně složitá, ale zdá se také, že mají menší hmotnost, jak hmota původně vyvržená ze supernovy a vyšší rychlost jak by se čekalo od...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.
