Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. listopad 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. listopad 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tmavé molekulární mračno Barnard 68

Uznání: FORS Team, 8.2-meter VLT Antu, ESO

Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se kdysi považovalo za díru v obloze astronomové nyní znají jako molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo emitované hvězdami pozadí. Temné okolí činí vnitřek molekulárních mračen jedním z nejchladnějších a nejizolovanějších míst ve vesmíru. Jednou z nejpozoruhodnějších tmavých absorpčních mlhovin je mračno v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) známé jako Barnard 68, zde na snímku. To, že ve středu nejsou vidět žádné hvězdy ukazuje na to, že Barnard 68 je poměrně blízko a při vzdálenosti asi 500 světelných let měří jeden a půl světelného roku. Není přesně známo, jak taková molekulární mračna jako je Barnard 68 vznikají, ale ví se, že jsou nejspíš místy, kde vznikají nové hvězdy. Mlhovina Barnard 68 samotná nejspíš kolabuje za vzniku nového hvězdného systému. Mračno je možné prohlédnout prostřednictvím infračerveného světla.
Oprava: Na gramatickou chybu upozornil Petr Zoufalý.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Molecular_cloud
  2. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  3. APOD: 1997-04-30 Milky Way Molecule Map
  4. NASA: Visible Light
  5. Youtube.com: Star formation by collapse of molecular clouds
  6. Ggpht.com: Foto: Osamělý dům na ostrově
  7. APOD: Dark Nebulae
  8. Wikipedia: Ophiuchus
  9. Wikipedia: Barnard_68
  10. ESO.org: How to Become a Star - ESO Telescopes Provide Most Detailed View Ever Into a Dark Cloud
  11. Wikipedia: Edward_Emerson_Barnard
  12. NASA: What is a light-year and how is it used?
  13. Ytimg.com: Foto: Tři psi :-)
  14. SWIN.edu.au: Molecular Cloud
  15. ESO.org: Secrets of a dark cloud
  16. APOD: 2007-02-18 M16: Sloupy stvoření
  17. NASA: Stars
  18. Harvard.edu: The Inevitable Future of the Starless Core Barnard 68
  19. UniverseToday.com: Astronomers Predict Birth of a New Star
  20. ESO.org: Secrets of a Dark Cloud - Unique Infrared SOFI Images of Barnard 68 Probe the Very First Stages of Star Formation
  21. NASA: Infrared Waves

Štítky: Molekulární mračno, Barnard 68, Absorpční mlhovina


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »