Na toto mezihvězdné plátno z emisí, prachu a temných mlhovin maloval kosmický štětec tvorby hvězd. Teleskopická mozaika o šířce 5 stupňů rámuje oblast, která se na obloze nachází severně od jasné hvězdy Aldebaran, na vnitřní stěně místní bubliny podél Molekulárního oblaku v Býku (Taurus). Emise...
Tento velkolepý oblak mezihvězdného prachu opracovaly hvězdné větry a záření, přičemž náhodou získal rozpoznatelný tvar. Přiléhavě pojmenovaná Mlhovina Koňská hlava, ponořená do rozsáhlého oblaku v Orionu, se nachází asi 1500 světelných roků daleko. Asi pět světelných let "vysoký" temný oblak je...
V nejbližší oblasti tvoření hvězd od naší planety, ve zhruba pouhých 390 světelných roků vzdáleném komplexu molekulárního mračna Rho Ophiuchi, vznikají Slunci hvězdy podobné a budoucí planetární systémy. Do nedalekého zárodečného chaosu nahlédla kamera NIRCam vesmírného dalekohledu Jamese Webba a...
Na Zemi není moře dost velké, aby se do něj vešla mlhovina Žralok. Toto zjevení predátora pro nás nepředstavuje žádné nebezpečí, protože se skládá pouze z mezihvězdného plynu a prachu. Tmavý prach, jako je zde se trochu podobá cigaretovému kouři a vzniká v chladných atmosférách obřích hvězd. Hmotné...
Na bohatém, zářivém pozadí hvězd se světelné roky táhne tento sugestivní útvar, známý jako mlhovina Mořský koník. Prachová neprůhledná mračna v královském severním souhvězdí Kefea (Cepheus) jsou součástí molekulárního mračna v Mléčné dráze asi 1200 světelných roků daleko. Uvádí se také jako Barnard...
Na jižní obloze v malém souhvězdí Mouchy (Musca) je lákavý cíl pro triedry a malé dalekohledy v podobě pěkné mlhoviny Tmavá věcička. Mračno kosmického prachu je vidět na pozadí bohatých polí hvězd jižně od mlhoviny Uhelný pytel a od Jižního kříže. Středem tohoto zorného pole zachyceného...
Ve středu tohoto barevného kosmického plátna je v jižní části Mléčné dráhy krásná, jasná, modrá reflexní mlhovina NGC 2626. Nachází se uvnitř komplexu prachových molekulárních mračen známých jako Molekulární hřeben v Plachtách (Vela) vedle neprůhledného mračna s načervenalou emisí vodíku z velké H...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se dříve považovalo za díru na obloze, je dnes astronomům známo jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde z hvězd v pozadí pohlcuje prakticky veškeré viditelné světlo. Pochmurně temné okolí přispívá k tomu, že...
Vesmírný dalekohled Jamese Webba nalezl řadu zmrzlých látek v temném molekulárním oblaku v souhvězdí Chameleona. Tyto látky by se hypoteticky mohly stát i základními stavebními kameny života na planetách obíhajících kolem hvězd, které z tohoto oblaku vzniknou. Pro vznik života jsou ledy velmi...
Tento kosmický prostor prachu, plynu a hvězd zabírá na obloze v hrdinském souhvězdí Persea asi 6 stupňů. Na nádherné obloze je vlevo nahoře zajímavá mladá hvězdokupa IC 348 a, která sousedí s mlhovinou Létajícího ducha s mračny neprůhledného mezihvězdného prachu katalogizovaného jako Barnard 3 a...
V temné mlhovině Beverly Lyndsové LDN 1251 se tvoří hvězdy. Asi 1000 světelných roků daleko pluje nad rovinou naší Galaxie Mléčné dráhy prašný molekulární mrak, který je součástí temných mlhovin mapovaných do oblasti Kefeovy pochodně. Astronomické výzkumy neprůhledných mezihvězdných mračen přes celé...
Uvnitř mlhoviny Kukla vzniká nová hvězdokupa. Tato krásná mlhovina velká 15 světelných roků je katalogizována jako IC 5146. Na severní letní noční obloze stoupá vysoko v souhvězdí Labutě (Cygnus) a nachází se asi 4000 světelných roků daleko. Tato oblast, stejně jako jiné hvězdotvorné oblasti, vyniká...
Asi 60 milionů světelných roků od nás jsou v jižním souhvězdí Havrana (Corvus) ve srážce dvě galaxie. Hvězdy v těchto dvou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se během velkého, stovky milionů let trvajícího kataklyzmatu, srážejí jen velmi zřídka. Ovšem velká mračna molekulárního...
Tmavá značení a jasné mlhoviny na tomto teleskopickém pohledu na jižní oblohu jsou výmluvnými známkami mladých hvězd a aktivní tvorby hvězd. Oblast se nachází zhruba 650 světelných roků daleko na hranicích místní bubliny a komplexu molekulárního mračna Chameleon. Oblasti s mladými hvězdami...
Jižně od velké hvězdotvorné oblasti známé jako Mlhovina v Orionu se nachází modrá reflexní mlhovina NGC 1999. NGC 1999 je na okraji komplexu molekulárního mračna v Orionu asi 1500 světelných roků daleko a osvětluje ji zanořená proměnná hvězda V380 Orionis. Na kosmickém pohledu, který na obloze...
Tento světelný rok velký sugestivní útvar známý jako mlhovina Mořský koník je vidět v siluetě proti bohatému zářícímu pozadí hvězd. Neprůhledná mračna prachu jsou vidět v severním královském souhvězdí Kefea (Cepheus) a jsou součástí molekulárního mračna v Mléčné dráze vzdáleného asi 1200 světelných...
Zdá se, že v tomto zaprášeném prostoru straší děsivé útvary, které plují nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě oblaka kosmického prachu viditelná ve slabě odráženém světle hvězd. Číhají daleko od vašeho okolí nad rovinou Mléčné dráhy na okraji komplexu molekulárních...
V tmavé mlhovině Lyndsové (LDN - Lynds Dark Nebula) 1251 vznikají hvězdy. Asi 1000 světelných roků vzdálené prachové mračno, které pluje nad rovinou naší galaxie Mléčné dráhy, je součástí komplexu temných mlhovin mapovaných do oblasti Kefeova plamene. Astronomický průzkum neprůhledných mezihvězdných...
Zhruba 60 milionů světelných roků daleko se v jižním souhvězdí Havrana (Corvus) srážejí dvě velké galaxie. Hvězdy v obou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se ovšem během této obří kataklysmatické události, která trvá stovky milionů let, srážejí velice vzácně. Velká mračna plynu a...
Na hlubokém snímku oblohy přes molekulární mračno v Perseu vzdáleném asi 850 světelných roků plynou mračna hvězdného prachu. Na téměř 2 stupně velkém teleskopickém poli září odraženým světlem ze zanořených hvězd prachové mlhoviny. Reflexní mlhovina NGC 1333 s charakteristickou modravou barvou je ve...
Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se kdysi považovalo za díru v obloze astronomové nyní znají jako molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo emitované hvězdami pozadí. Temné okolí činí vnitřek molekulárních mračen jedním z nejchladnějších...
Hluboko uvnitř záplavy hvězd a za mračny tmavého prachu se uvnitř naší Galaxie známé jako Mléčná dráha nachází obrovský oblak plynu a prachu, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Tato oblast označovaná jako W51 byla objevena v rádiovém oboru v roce 1958. Postupným vývojem techniky se podařilo...
V temné mlhovině Lyndsové LDN 1251 vznikají hvězdy. Zaprášené molekulární mračno se pohybuje nad rovinou naší Mléčné dráhy asi 1000 světelných let daleko a je součástí komplexu temných mlhovin mapovaných v oblasti Cepheus flare. Astronomické výzkumy neprůhledných mezihvězdných mračen přes celé...
Majestátní mračno mezihvězdného prachu opracovávané hvězdnými větry a zářením má tento rozpoznatelný tvar jen náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a ve vzdálenosti asi 1500 světelných let je ponořena do rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. To tmavé mračno, "vysoké" asi 5...
Tento světelné roky velký sugestivní tvar je vidět v siluetě proti bohatému zářivému pozadí hvězd a je znám jako tmavá mlhovina Mořský koník. Prachová neprůhledná mračna vzdálená asi 1200 světelných let jsou součástí Mléčné dráhy a jsou vidět v královském severním souhvězdí Kefea. V seznamu...
Mlhovina Pelikán se pomalu mění. Mlhovina s oficiálním označením IC 5070 je oddělená od větší mlhoviny Severní Amerika molekulárním mračnem zaplněným tmavým prachem. Pelikán se ovšem podrobně studuje, jelikož se jedná o zvláště aktivní směs vznikajících hvězd a vyvíjejících se mračen...
U jižního nebeského pólu se ukrývá malé souhvězdí Chameleon bez žádných jasných hvězd. V tomto souhvězdí ovšem vznikají hvězdy, a to v kompexních, temných prachových molekulárních mračnech. Pohled obývá temná mlhovina Chameleon II vzdálená asi 500 světelných let, kde většinou v siluetě proti...
V Lyndsově temné mlhovině (LDN) 1251 vznikají hvězdy. Toto prachové molekulární mračno plyne nad rovinou naší Galaxie Mléčné dráhy ve vzdálenosti asi 1000 světelných let a je součástí komplexu temných mlhovin mapovaných do oblasti Kefeova plamene. Astronomické výzkumy neprůhledných...
Rigil Kentaurus je ta jasná hvězda nahoře na obrazu jižní oblohy. Tato hvězda je pravděpodobně více známá jako Alfa Centauri a je nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci. Pod ní se rozléhá komplex tmavých mlhovin. Neprůhledná mračna mezihvězdného prachu obsahují mračna 169 a 172 ze Sandqvistova...
Nepanikařte. Tato projekce jako z malé planety vypadá zmateně, ale ve skutečnosti je digitálně zborcená a pospojovaná z mozaiky snímků, které pokrývají téměř 360x180 stupňů, s nadirem ve středu. Snímky byly pořízeny 31. října v noci z 30 metrů vysoké rozhledny na kopci nedaleko Tatabanya v...
Prachové útvary s jasnými okraji, které se vinou přes prašnou NGC 6188 jsou desítky světelných let dlouhé. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara) ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Narodila se v této oblasti...
Tento světelné roky dlouhý, sugestivní tvar známý jako mlhovina Mořský koník je vidět v siluetě proti bohatému, zářivému pozadí hvězd. Prachové neprůhledné mračno je součástí molekulárního mračna v Mléčné dráze vzdáleného asi 1200 světelných let a je vidět v severním královském souhvězdí...
V mlhovině Kukla vzniká nová hvězdokupa. Kosmická Kukla vpravo nahoře také zakončuje dlouhou řadu neprůhledných mračen mezihvězdného prachu od ní vlevo. Tato krásná mlhovina je katalogizovaná jako IC 5146, měří téměř 15 světelných let a nachází se zhruba 3300 světelných let daleko v severním...
Toto tmavé značení na obloze se dá najít jenom v siluetě proti bohatému zářícímu hvězdnému pozadí. Prachová neprůhledná mračna Wolfovy mlhoviny jsou vidět v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a jsou součástí molekulárního mračna ve Vlku vzdáleného 500 světelných let. Uvnitř vznikají smečky...
Kometa PanSTARRS, též známá jako modrá kometa (C/2016 R2), je blízko levého dolního okraje tohoto širokoúhlého pohledu pořízeného 13. ledna. Kosmická krajina na obloze zabírá téměř 20 stupňů a byla zkoumána dobře exponovanými a zpracovanými snímky citlivou digitální kamerou. Krajinu tvoří...
Je to bublina versus mračno. Na Bublinovou mlhovinu NGC 7635 tlačí hvězdný vítr hmotné hvězdy BD+602522, to je ta modrá hvězda uvnitř mlhoviny, která je vidět vpravo. Vedle dál vpravo je obří molekulární mračno, které je červené. V tomto místě vesmíru se zajímavým způsobem...
Tato kompozice v prachu hvězd pokrývá na severní obloze přes 8 stupňů. Mozaika zorného pole je na západ od dobře známých Plejád ve zvířetníkovém souhvězdí Berana (Aries) a v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Vpravo je modravá hvězda epsilon Arietis, která je ve vzdálenosti asi 330 světelných...
Vysoko nad rovinou naší Mléčné dráhy se ve vzdálenosti zhruba 325 světelných let nachází 183. temná mlhovina Beverly Lyndsové. Tmavé prachové molekulární mračno při pohledu na optických vlnových délkách za sebou cloní světlo hvězd, takže se zdá být bez hvězd. Ale výzkum v daleké...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se kdysi považovalo za díru do nebe, astronomové nyní znají jako temné molekulární mračno. Při vysoké koncentraci prachu a plynu se prakticky veškeré světlo emitované hvězdami v pozadí absorbuje. Tmavé okolí vnitřku molekulárních mračen jim ...
V jižním souhvězdí Havrana (Corvus) jsou 60 miliónů daleko ve srážce dvě velké galaxie. Hvězdy se v obou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 v průběhu tohoto velkého kataklysmatu, které trvá stovky miliónů let, sráží jen velmi zřídka. Zato se sráží velká oblaka plynu a...
Když se řekne ‚exploze hvězdy‘, máme většinou na mysli výbuch supernovy, který představuje velmi působivou závěrečnou fázi vývoje hmotné hvězdy. Nová pozorování získaná pomocí radioteleskopu ALMA však přináší pohled na hvězdné exploze v úplně opačné fázi života stálice – během jejího zrodu. Při...
V tomto kousku oblohy je vidět mlhovina Jeskyně, emisní oblast Sh2-155 z Sharplessova katalogu. Data na teleskopickém snímku pořízeném přes úzkopásmový filtr sledují červenou záři ionizovaného vodíku. Scéna vzdálená asi 2400 světelných let se nachází v rovině naší Mléčné dráhy v královském...
Tímto koutem oblohy plynou mračna hvězdného prachu. Kosmická scéna zabírá v molekulárním mračnu v Perseu ve vzdálenosti zhruba 850 světelných let téměř 2 stupně. V teleskopickém zorném poli je zachycena trojice prašných mlhovin, které odrážejí světlo ze zanořených hvězd. NGC 1333 s...
Tento působivý záběr je jednou z největších mozajek zachycujících molekulární oblak Orion A s vysokým rozlišením v infračervené oblasti spektra. Podklady pro toto panorama byly nasnímány pomocí přehlídkového dalekohledu VISTA pro infračervenou oblast elektromagnetického záření, který...
Zdá se, že v tomto prostoru plném drahokamů sídlí zlověstné útvary unášeny nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu, která jsou jen slabě vidět odráženým světlem hvězd. Číhají daleko od nás v rovině Mléčné dráhy na okraji komplexu...
V tmavé mlhovině LDN 1251 vznikají hvězdy. Prachové molekulární mračno vzdálené asi 1000 světelných let je součástí komplexu tmavých mlhovin zmapovaných poblíž hvězdotvorné oblasti Kefeův plamen, které plynou nad rovinou naší Mléčné dráhy. Astronomická zkoumání neprůhledných mezihvězdných...
Toto kosmické zákoutí prachu, plynu a hvězd na obloze pokrývá asi 6 stupňů a to v hrdinském souhvězdí Perseus. Vlevo nahoře se nachází překvapivě mladá hvězdokupa IC 348, která sousedí s mlhovinou Letící duch. Vpravo je další aktivní hvězdotvorná oblast NGC 1333, která je spojena tmavými a...
V temném a zaprášeném molekulárním mračnu LDN 988 vznikají hvězdy. LDN 988 ve vzdálenosti asi 2000 světelných let je zde vidět uprostřed snímku a spolu s dalšími okolními tmavými mlhovinami je v roce 1962 katalogizoval Beverly T. Lynds s využitím desek přehlídky oblohy palomarské...
Pěkná mlhovina Tmavá věcička na jižní obloze v souhvězdí Mouchy (Musca) je výborný cíl pro triedry. Kosmické mračno prachu je vidět proti bohatému poli hvězd jižně od nápadné mlhoviny Uhelný pytel a od Jižního kříže. Tmavá věcička je dlouhá asi 3 stupně a její jižní špička (vlevo dole)...
Tato široká mozaika sleduje tmavé a slabé reflekční mlhoviny v oblasti plodného molekulárního mračna na zaprášené obloze v souhvězdí Býka (Taurus) a v Orionově rameni naší Mléčné dráhy. Šestistupňové zorné pole začíná dlouhou temnou mlhovinou LDN 1495, která se táhne dole vlevo a sahá za...
Asi 60 miliónů světelných let daleko v jižním souhvězdí Havrana (Corvus), jsou ve srážce dvě velké galaxie. Hvězdy v obou galaxiích, které jsou katalogizovány jako NGC 4038 a NGC 4039, se v průběhu stovky miliónů let trvajícího těžkého kataklyzmatu, srážejí velice zřídka. Ovšem jejich...
Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se kdysi považovalo za díru na obloze, astronomové nyní znají jako tmavé molekulární mračno. Vzhledem k vysoké koncentraci prachu a molekulárního plynu se zde absorbuje prakticky všechno světlo emitované hvězdami v pozadí. Skoro strašidelné temné okolí...
V tomto malebném koutu nebe je vidět prašná emisní oblast Sh2-155 z Sharplessova katalogu zvaná mlhovina Jeskyně. Na kompozitním obrázku pořízeném úzkopásmovými filtry stopují červené, zelené a modré barvy záři ionizovaných atomů síry, vodíku a kyslíku. Tato scéna leží v rovině naší Mléčné...
V nahuštěném poli hvězd, které pokrývá ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) přes 2 stupně, oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato kosmická Kukla je kompaktní hvězdotvornou oblastí a dělá tečku za dlouhou stopou neprůhledných mezihvězdných prachových mračen. Mlhovina katalogizovaná jako IC...
Jižně od velké hvězdotvorné oblasti známé jako Mlhovina v Orionu se nachází jasná modrá reflekční mlhovina NGC 1999. Mlhovina NGC 1999 je na okraji komplexu molekulárních mračen v Orionu asi 1500 světelných let daleko a osvětlení jí poskytuje zanořená proměnná hvězda V380...
Na tomto zákoutí oblohy je vidět zaprášená, červená zář emisní oblasti Sh2-155, z Sharplessova katalogu, mlhovina Jeskyně. Tato scéna leží v rovině naší Galaxie Mléčná dráha v královském severním souhvězdí Kefeus, asi 2400 světelných let daleko. Astronomický výzkum této...
Na jižní obloze si v souhvězdí Mouchy (Musca) hoví pěkná mlhovina Tmavá věcička, která je výborným cílem pro triedr. Prachové kosmické mračno je vidět proti bohatému poli hvězd jižně od dobře známé mlhoviny Uhelný pytel a od Jižního kříže. Tmavá věcička se na této scéně roztahuje asi na 3...
Tato tajemná reflekční mlhovina VdB 152 se popisuje jako "prašná záclona" nebo "duchovitý přízrak", v každém případě je opravdu velice slabá. Tento kosmický přízrak je za dnešní noci Halloween od vaší čtvrti daleko, je v dálce asi 1400 světelných let. Mlhovina je též katalogizována jako Ced...
Na tomto hloubkovém pohledu do tohoto koutu oblohy se hojně vyskytují paprsčité hvězdy a zlověstné tvary. Dobře komponované pole pokrývá v souhvězdáí Pegasus asi dva úplňky. Jasné hvězdy vykazují pochopitelně difrakční paprsky, což je jev běžně způsobovaný vnitřními podpěrami zrcadlových...
Na takové prašné obloze se můžeme zachytit jasné hvězdy Markab. Samotný Markab v pravém horním rohu vyznačuje roh asterismu známého jako Pegasův čtverec v souhvězdí létajícího koně Pegasa. Široký hloubkový pohled zabírá asi 5 stupňů, neboli desetinásobek úhlového průměru úplňku...
V tomto hustém hvězdném poli, které ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) pokrývá o něco více než 2 stupně, je mlhovina Kukla s jakoby přikresleným okem. Kosmická Kukla je kompaktní hvězdotvornou oblastí, která zakončuje dlouhou řadu zakrývajících mezihvězdných prachových mračen. Téměř 15...
Tento kosmický pohled zabírá v souhvězdí Býka (Taurus) téměř 20 stupňů. Začíná u Plejád a končí u Hyád, což jsou dvě nejznámější hvězdokupy na pozemské obloze. Nádherná hvězdokupa Plejády vlevo je asi 400 světelných let daleko. Na dobře známém obrázku hvězdy v této kupě svítí skrz prachová...
Zdá se, že v královském souhvězdí Kefeus nocí plují a v tomto hvězdném poli straší zlověstné tvary. Ty tvary jsou pochopitelně mračna kosmického prachu slabě viditelná z trochu odráženého světla hvězd. Číhají asi 1200 světelných let daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Tímto vznešeným panorámatem o rozměru 17 stupňů u jižní hranice hrdinského souhvězdí Perseus plují kosmická mračna plynu a prachu. Kolaborativní obraz nebe začíná vlevo modravými hvězdami v Perseu, ale oči přitahuje výrazně červená mlhovina NGC 1499. Je též známa jako mlhovina Kalifornie a...
V tomto poli natěsnaném hvězdami, které ve vysokoletícím souhvězdí Labutě (Cygnus) zabírá asi 3 stupně, oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato kosmická Kukla je hvězdotvornou oblastí, která uzavírá dlouhý řetězec temných prachových meziplanetárních mračen. Je katalogizovaná jako IC 5146, je...
V jižním souhvězdí Havran (Corvus) se ve vzdálenosti 60 miliónů světelných let srazily dvě velké galaxie. Ovšem hvězdy v těchto dvou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se během této stovky miliónů let trvající události nesrážejí. Místo toho se srážejí velká...
Na jihu velké hvězdotvorné oblasti známé jako Mlhovina v Orionu leží jasná modrá reflekční mlhovina NGC 1999. NGC 1999 je na okraji komplexu Orionova molekulárního mračna ve vzdálenosti asi 1 500 světelných let a osvětluje ji dovnitř zanořená proměnná hvězda V380 Orionis. Na tomto širokoúhlém...
Zdá se, že se těmito hvězdnatými prostorami v královském souhvězdí Kefeus nocí prohání nějaké strašidelné tvary. Ty tvary jsou ovšem mračna kosmického prachu, slabě viditelného odraženým světlem hvězd. Číhají na kraji komplexu molekulárních mračen Kefeovy plamínky nějakých 1200 světelných...
Tyto prachové proudy a nově zrozené hvězdy, které se pomalu pohybují souhvězdím Jednorožce, jsou součástí aktivní hvězdotvorné oblasti Monoceros R2, která je ponořena do obrovského molekulárního mraku. Tuto kosmickou scénu zachytil přehlídkový dalekohled VISTA v blízkém...
Tmavé útvary s jasnými okraji, které letí svou cestou prašnou NGC 6188, jsou dlouhé desítky světelných let. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara), ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Hmotné mladé hvězdy ze zanořené...
V jižním souhvězdí Havrana (Corvus) ve vzdálenosti asi 60 miliónů světelných let dochází ke srážce dvou velkých galaxií. Ovšem hvězdy v obou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se během asi miliardu let dlouhé události nesrážejí. Místo toho se ovšem srážejí jejich velké...
Tajúplná reflekční mlhovina VdB 152 je popisována jako "prachová záclona" nebo "duchovitý přízrak" a je opravdu velice slabá. Tento kosmický fantóm je dnešní Halloween noc od vaší čtvrti ve vzdálenosti skoro 1400 světelných let. Je též katalogizovaná jako Ced 201 a leží v severní Mléčné dráze v...
Kam se poděly všechny hvězdy? To co se považovalo za díru v obloze astronomové nyní znají jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Přízračně tmavé okolí napomáhá...
Uvnitř mlhoviny Kukla je nově se rozvíjející hvězdokupa. Tato krásná mlhovina katalogizovaná jako IC 5146 je široká téměř 15 světelných let a nachází se asi 4000 světelných let daleko v severním souhvězdí Labutě (Cygnus). Podobně jako jiné hvězdotvorné oblasti vyniká červenou barvou ze...
Co je to za podivnou temnou pásku na obloze? Při pozorování velké kulové hvězdokupy NGC 4372 si pozorovatelé často povšimnou podivného temného, skoro tři stupně stupně dlouhého pruhu, který blízko ní probíhá. Tento pruh je ve skutečnosti nepojmenovaný dlouhý molekulární mrak, který se stal...
Zdá se jakoby toto hvězdnaté prostranství plující v noci královským souhvězdím Kefeus (Cepheus) obcházely strašidelné tvary. Ty tvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu slabě viditelná v matném odraženém světle hvězd. Číhají daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Uvnitř mlhoviny Kukla je nově se rozvíjející hvězdokupa. Tato krásná mlhovina katalogizovaná jako IC 5146 je široká téměř 15 světelných let a nachází se asi 4000 světelných let daleko v severním souhvězdí Labutě (Cygnus). Podobně jako jiné hvězdotvorné oblasti vyniká červenou barvou ze...
Jasně olemované, desítky světelných let dlouhé temné útvary tvoří svým způsobem křídla prašné NGC 6188. Tato emisní mlhovina se nachází u okraje jinak tmavého, velkého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara) ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Mladé hmotné hvězdy ze zanořené...
Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru do oblohy astronomové nyní znají jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Záhadné tmavé okolí napomáhá...
Kosmické tornádo dlouhé několik světelných let je ve skutečnosti silný výtrysk katalogizovaný jako HH (Herbig-Harův objekt) 49/50 směřující z horní části snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu dolů. Ačkoliv je dobře známo, že se takové energetické výrony výrony váží s utvářením mladých...
Tajemná mlhovina vdB 152 popisovaná jako "prašná záclona" nebo "duchovitý přízrak" je opravdu velice slabá. Nachází se ve vzdálenosti asi1400 světelných let u severní Mléčné dráhy v královském souhvězdí Cepheus. Kapsy kosmického prachu u okraje velkého molekulárního mračna v této oblasti...
Může to sice vypadat jako kachna, ale místo vajec snáší hvězdy. Ve středu snímku nahoře je Barnard 163, mlhovina z molekulárního plynu a prachu tak hustého, že ji viditelné světlo neprosvítí. Barnard 163 se s rozpřaženými křídly měří na světelné roky a vnitřek je jistě chladnější jako...
Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru v obloze astronomové nyní znají jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Záhadné tmavé okolí napomáhá...
Toto několik světelných let kosmické tornádo je ve skutečnosti silný výtrysk katalogizovaný jako HH (Herbig-Haro) 49/50, který tryská odshora na obrázku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Přestože je o takových energetických výtryscích dobře známo, že jsou spojeny se vznikem mladých...
Na kraji hustého molekulárního mračna vynikají na tomto hloubkovém obrazu Mlhoviny v Orionu vlákna plynu, kosmický prach a četné mladé hvězdy. Nové havajské oko zde prostřednictvím výkonné širokoúhlé kamery WFCAM, kterou je vyzbrojen dalekohled UKIRT (United Kingdom Infrared Telescope) na...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru v obloze nyní astronomové znají jako tmavé molekulární mračno. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde prakticky absorbuje všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Tajúplné tmavé okolí napomáhá učinit...
Mlhovina Koňská hlava v Orionu, jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze, je součástí velkého, tmavého molekulárního mračna. Neobvyklý tvar, známý také jako Barnard 33, byl poprvé objeven na fotografické desce v pozdních letech 1800. Červená záře pochází převážně...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru v obloze nyní astronomové znají jako tmavé molekulární mračno. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde prakticky absorbuje všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Tajúplné tmavé okolí napomáhá učinit...
V hloubi tmavých mračen prachu a molekulárního plynu známého jako M17 nadále vznikají hvězdy. Na nedávno zveřejněné fotografii nahoře ve skutečných pravých barvách je vidět M17 dalekohledem NNT (New Technology Telescope) s mraky tak tmavými, že se jeví skoro prazdné poblíž infračerveného...
V srdci mlhoviny v Orionu leží nově zrozená hvězda skrytá našemu pohledu prachem a plynem obřího Orionova molekulárního mračna číslo 1 (OMC-1). Hubbleova kamera NICMOS citlivá v neviditelných infračervených vlnových délkách dokáže zkoumat vnitřek OMC-1 detekcí infračerveného záření z mladých...
Co vytvořilo tuto obrovskou vesmírnou bublinu? Masivní hvězda, která je nejenon jasná a modrá, ale také emituje rychlý hvězdný vítr složený z ionizovaného plynu. Bublinová mlhovina je ve skutečnosti nejmenší ze tří bublin obklopujících masivní hvězdu BD+602522 a je částí...
Jedna z mlhovin s nejpřiléhavějším názvem na obloze - Koňská hlava v Orionu je částí velkého tmavého molekulárního mračna. Též je známá pod názvem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografické desce v pozdních letech devatenáctého století. Červená zář pochází od plynného...
Kam zmizely všechny hvězdy? To co bylo považováno za díru v obloze je nyní astronomům známo jako temné molekulární mračno. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu absorbuje vpodstatě veškeré viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Temné okolí vytváří uvnitř molekulárních mračen...
Na toto mezihvězdné plátno z emisí, prachu a temných mlhovin maloval kosmický štětec tvorby hvězd. Teleskopická mozaika o šířce 5 stupňů rámuje oblast, která se na obloze nachází severně od jasné hvězdy Aldebaran, na vnitřní stěně místní bubliny podél Molekulárního oblaku v Býku (Taurus). Emise...
Tento velkolepý oblak mezihvězdného prachu opracovaly hvězdné větry a záření, přičemž náhodou získal rozpoznatelný tvar. Přiléhavě pojmenovaná Mlhovina Koňská hlava, ponořená do rozsáhlého oblaku v Orionu, se nachází asi 1500 světelných roků daleko. Asi pět světelných let "vysoký" temný oblak je...
V nejbližší oblasti tvoření hvězd od naší planety, ve zhruba pouhých 390 světelných roků vzdáleném komplexu molekulárního mračna Rho Ophiuchi, vznikají Slunci hvězdy podobné a budoucí planetární systémy. Do nedalekého zárodečného chaosu nahlédla kamera NIRCam vesmírného dalekohledu Jamese Webba a...
Na Zemi není moře dost velké, aby se do něj vešla mlhovina Žralok. Toto zjevení predátora pro nás nepředstavuje žádné nebezpečí, protože se skládá pouze z mezihvězdného plynu a prachu. Tmavý prach, jako je zde se trochu podobá cigaretovému kouři a vzniká v chladných atmosférách obřích hvězd. Hmotné...
Na bohatém, zářivém pozadí hvězd se světelné roky táhne tento sugestivní útvar, známý jako mlhovina Mořský koník. Prachová neprůhledná mračna v královském severním souhvězdí Kefea (Cepheus) jsou součástí molekulárního mračna v Mléčné dráze asi 1200 světelných roků daleko. Uvádí se také jako Barnard...
Na jižní obloze v malém souhvězdí Mouchy (Musca) je lákavý cíl pro triedry a malé dalekohledy v podobě pěkné mlhoviny Tmavá věcička. Mračno kosmického prachu je vidět na pozadí bohatých polí hvězd jižně od mlhoviny Uhelný pytel a od Jižního kříže. Středem tohoto zorného pole zachyceného...
Ve středu tohoto barevného kosmického plátna je v jižní části Mléčné dráhy krásná, jasná, modrá reflexní mlhovina NGC 2626. Nachází se uvnitř komplexu prachových molekulárních mračen známých jako Molekulární hřeben v Plachtách (Vela) vedle neprůhledného mračna s načervenalou emisí vodíku z velké H...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se dříve považovalo za díru na obloze, je dnes astronomům známo jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde z hvězd v pozadí pohlcuje prakticky veškeré viditelné světlo. Pochmurně temné okolí přispívá k tomu, že...
Vesmírný dalekohled Jamese Webba nalezl řadu zmrzlých látek v temném molekulárním oblaku v souhvězdí Chameleona. Tyto látky by se hypoteticky mohly stát i základními stavebními kameny života na planetách obíhajících kolem hvězd, které z tohoto oblaku vzniknou. Pro vznik života jsou ledy velmi...
Tento kosmický prostor prachu, plynu a hvězd zabírá na obloze v hrdinském souhvězdí Persea asi 6 stupňů. Na nádherné obloze je vlevo nahoře zajímavá mladá hvězdokupa IC 348 a, která sousedí s mlhovinou Létajícího ducha s mračny neprůhledného mezihvězdného prachu katalogizovaného jako Barnard 3 a...
V temné mlhovině Beverly Lyndsové LDN 1251 se tvoří hvězdy. Asi 1000 světelných roků daleko pluje nad rovinou naší Galaxie Mléčné dráhy prašný molekulární mrak, který je součástí temných mlhovin mapovaných do oblasti Kefeovy pochodně. Astronomické výzkumy neprůhledných mezihvězdných mračen přes celé...
Uvnitř mlhoviny Kukla vzniká nová hvězdokupa. Tato krásná mlhovina velká 15 světelných roků je katalogizována jako IC 5146. Na severní letní noční obloze stoupá vysoko v souhvězdí Labutě (Cygnus) a nachází se asi 4000 světelných roků daleko. Tato oblast, stejně jako jiné hvězdotvorné oblasti, vyniká...
Asi 60 milionů světelných roků od nás jsou v jižním souhvězdí Havrana (Corvus) ve srážce dvě galaxie. Hvězdy v těchto dvou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se během velkého, stovky milionů let trvajícího kataklyzmatu, srážejí jen velmi zřídka. Ovšem velká mračna molekulárního...
Tmavá značení a jasné mlhoviny na tomto teleskopickém pohledu na jižní oblohu jsou výmluvnými známkami mladých hvězd a aktivní tvorby hvězd. Oblast se nachází zhruba 650 světelných roků daleko na hranicích místní bubliny a komplexu molekulárního mračna Chameleon. Oblasti s mladými hvězdami...
Jižně od velké hvězdotvorné oblasti známé jako Mlhovina v Orionu se nachází modrá reflexní mlhovina NGC 1999. NGC 1999 je na okraji komplexu molekulárního mračna v Orionu asi 1500 světelných roků daleko a osvětluje ji zanořená proměnná hvězda V380 Orionis. Na kosmickém pohledu, který na obloze...
Tento světelný rok velký sugestivní útvar známý jako mlhovina Mořský koník je vidět v siluetě proti bohatému zářícímu pozadí hvězd. Neprůhledná mračna prachu jsou vidět v severním královském souhvězdí Kefea (Cepheus) a jsou součástí molekulárního mračna v Mléčné dráze vzdáleného asi 1200 světelných...
Zdá se, že v tomto zaprášeném prostoru straší děsivé útvary, které plují nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě oblaka kosmického prachu viditelná ve slabě odráženém světle hvězd. Číhají daleko od vašeho okolí nad rovinou Mléčné dráhy na okraji komplexu molekulárních...
V tmavé mlhovině Lyndsové (LDN - Lynds Dark Nebula) 1251 vznikají hvězdy. Asi 1000 světelných roků vzdálené prachové mračno, které pluje nad rovinou naší galaxie Mléčné dráhy, je součástí komplexu temných mlhovin mapovaných do oblasti Kefeova plamene. Astronomický průzkum neprůhledných mezihvězdných...
Zhruba 60 milionů světelných roků daleko se v jižním souhvězdí Havrana (Corvus) srážejí dvě velké galaxie. Hvězdy v obou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se ovšem během této obří kataklysmatické události, která trvá stovky milionů let, srážejí velice vzácně. Velká mračna plynu a...
Na hlubokém snímku oblohy přes molekulární mračno v Perseu vzdáleném asi 850 světelných roků plynou mračna hvězdného prachu. Na téměř 2 stupně velkém teleskopickém poli září odraženým světlem ze zanořených hvězd prachové mlhoviny. Reflexní mlhovina NGC 1333 s charakteristickou modravou barvou je ve...
Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se kdysi považovalo za díru v obloze astronomové nyní znají jako molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo emitované hvězdami pozadí. Temné okolí činí vnitřek molekulárních mračen jedním z nejchladnějších...
Hluboko uvnitř záplavy hvězd a za mračny tmavého prachu se uvnitř naší Galaxie známé jako Mléčná dráha nachází obrovský oblak plynu a prachu, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Tato oblast označovaná jako W51 byla objevena v rádiovém oboru v roce 1958. Postupným vývojem techniky se podařilo...
V temné mlhovině Lyndsové LDN 1251 vznikají hvězdy. Zaprášené molekulární mračno se pohybuje nad rovinou naší Mléčné dráhy asi 1000 světelných let daleko a je součástí komplexu temných mlhovin mapovaných v oblasti Cepheus flare. Astronomické výzkumy neprůhledných mezihvězdných mračen přes celé...
Majestátní mračno mezihvězdného prachu opracovávané hvězdnými větry a zářením má tento rozpoznatelný tvar jen náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a ve vzdálenosti asi 1500 světelných let je ponořena do rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. To tmavé mračno, "vysoké" asi 5...
Tento světelné roky velký sugestivní tvar je vidět v siluetě proti bohatému zářivému pozadí hvězd a je znám jako tmavá mlhovina Mořský koník. Prachová neprůhledná mračna vzdálená asi 1200 světelných let jsou součástí Mléčné dráhy a jsou vidět v královském severním souhvězdí Kefea. V seznamu...
Mlhovina Pelikán se pomalu mění. Mlhovina s oficiálním označením IC 5070 je oddělená od větší mlhoviny Severní Amerika molekulárním mračnem zaplněným tmavým prachem. Pelikán se ovšem podrobně studuje, jelikož se jedná o zvláště aktivní směs vznikajících hvězd a vyvíjejících se mračen...
U jižního nebeského pólu se ukrývá malé souhvězdí Chameleon bez žádných jasných hvězd. V tomto souhvězdí ovšem vznikají hvězdy, a to v kompexních, temných prachových molekulárních mračnech. Pohled obývá temná mlhovina Chameleon II vzdálená asi 500 světelných let, kde většinou v siluetě proti...
V Lyndsově temné mlhovině (LDN) 1251 vznikají hvězdy. Toto prachové molekulární mračno plyne nad rovinou naší Galaxie Mléčné dráhy ve vzdálenosti asi 1000 světelných let a je součástí komplexu temných mlhovin mapovaných do oblasti Kefeova plamene. Astronomické výzkumy neprůhledných...
Rigil Kentaurus je ta jasná hvězda nahoře na obrazu jižní oblohy. Tato hvězda je pravděpodobně více známá jako Alfa Centauri a je nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci. Pod ní se rozléhá komplex tmavých mlhovin. Neprůhledná mračna mezihvězdného prachu obsahují mračna 169 a 172 ze Sandqvistova...
Nepanikařte. Tato projekce jako z malé planety vypadá zmateně, ale ve skutečnosti je digitálně zborcená a pospojovaná z mozaiky snímků, které pokrývají téměř 360x180 stupňů, s nadirem ve středu. Snímky byly pořízeny 31. října v noci z 30 metrů vysoké rozhledny na kopci nedaleko Tatabanya v...
Prachové útvary s jasnými okraji, které se vinou přes prašnou NGC 6188 jsou desítky světelných let dlouhé. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara) ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Narodila se v této oblasti...
Tento světelné roky dlouhý, sugestivní tvar známý jako mlhovina Mořský koník je vidět v siluetě proti bohatému, zářivému pozadí hvězd. Prachové neprůhledné mračno je součástí molekulárního mračna v Mléčné dráze vzdáleného asi 1200 světelných let a je vidět v severním královském souhvězdí...
V mlhovině Kukla vzniká nová hvězdokupa. Kosmická Kukla vpravo nahoře také zakončuje dlouhou řadu neprůhledných mračen mezihvězdného prachu od ní vlevo. Tato krásná mlhovina je katalogizovaná jako IC 5146, měří téměř 15 světelných let a nachází se zhruba 3300 světelných let daleko v severním...
Toto tmavé značení na obloze se dá najít jenom v siluetě proti bohatému zářícímu hvězdnému pozadí. Prachová neprůhledná mračna Wolfovy mlhoviny jsou vidět v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a jsou součástí molekulárního mračna ve Vlku vzdáleného 500 světelných let. Uvnitř vznikají smečky...
Kometa PanSTARRS, též známá jako modrá kometa (C/2016 R2), je blízko levého dolního okraje tohoto širokoúhlého pohledu pořízeného 13. ledna. Kosmická krajina na obloze zabírá téměř 20 stupňů a byla zkoumána dobře exponovanými a zpracovanými snímky citlivou digitální kamerou. Krajinu tvoří...
Je to bublina versus mračno. Na Bublinovou mlhovinu NGC 7635 tlačí hvězdný vítr hmotné hvězdy BD+602522, to je ta modrá hvězda uvnitř mlhoviny, která je vidět vpravo. Vedle dál vpravo je obří molekulární mračno, které je červené. V tomto místě vesmíru se zajímavým způsobem...
Tato kompozice v prachu hvězd pokrývá na severní obloze přes 8 stupňů. Mozaika zorného pole je na západ od dobře známých Plejád ve zvířetníkovém souhvězdí Berana (Aries) a v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Vpravo je modravá hvězda epsilon Arietis, která je ve vzdálenosti asi 330 světelných...
Vysoko nad rovinou naší Mléčné dráhy se ve vzdálenosti zhruba 325 světelných let nachází 183. temná mlhovina Beverly Lyndsové. Tmavé prachové molekulární mračno při pohledu na optických vlnových délkách za sebou cloní světlo hvězd, takže se zdá být bez hvězd. Ale výzkum v daleké...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se kdysi považovalo za díru do nebe, astronomové nyní znají jako temné molekulární mračno. Při vysoké koncentraci prachu a plynu se prakticky veškeré světlo emitované hvězdami v pozadí absorbuje. Tmavé okolí vnitřku molekulárních mračen jim ...
V jižním souhvězdí Havrana (Corvus) jsou 60 miliónů daleko ve srážce dvě velké galaxie. Hvězdy se v obou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 v průběhu tohoto velkého kataklysmatu, které trvá stovky miliónů let, sráží jen velmi zřídka. Zato se sráží velká oblaka plynu a...
Když se řekne ‚exploze hvězdy‘, máme většinou na mysli výbuch supernovy, který představuje velmi působivou závěrečnou fázi vývoje hmotné hvězdy. Nová pozorování získaná pomocí radioteleskopu ALMA však přináší pohled na hvězdné exploze v úplně opačné fázi života stálice – během jejího zrodu. Při...
V tomto kousku oblohy je vidět mlhovina Jeskyně, emisní oblast Sh2-155 z Sharplessova katalogu. Data na teleskopickém snímku pořízeném přes úzkopásmový filtr sledují červenou záři ionizovaného vodíku. Scéna vzdálená asi 2400 světelných let se nachází v rovině naší Mléčné dráhy v královském...
Tímto koutem oblohy plynou mračna hvězdného prachu. Kosmická scéna zabírá v molekulárním mračnu v Perseu ve vzdálenosti zhruba 850 světelných let téměř 2 stupně. V teleskopickém zorném poli je zachycena trojice prašných mlhovin, které odrážejí světlo ze zanořených hvězd. NGC 1333 s...
Tento působivý záběr je jednou z největších mozajek zachycujících molekulární oblak Orion A s vysokým rozlišením v infračervené oblasti spektra. Podklady pro toto panorama byly nasnímány pomocí přehlídkového dalekohledu VISTA pro infračervenou oblast elektromagnetického záření, který...
Zdá se, že v tomto prostoru plném drahokamů sídlí zlověstné útvary unášeny nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu, která jsou jen slabě vidět odráženým světlem hvězd. Číhají daleko od nás v rovině Mléčné dráhy na okraji komplexu...
V tmavé mlhovině LDN 1251 vznikají hvězdy. Prachové molekulární mračno vzdálené asi 1000 světelných let je součástí komplexu tmavých mlhovin zmapovaných poblíž hvězdotvorné oblasti Kefeův plamen, které plynou nad rovinou naší Mléčné dráhy. Astronomická zkoumání neprůhledných mezihvězdných...
Toto kosmické zákoutí prachu, plynu a hvězd na obloze pokrývá asi 6 stupňů a to v hrdinském souhvězdí Perseus. Vlevo nahoře se nachází překvapivě mladá hvězdokupa IC 348, která sousedí s mlhovinou Letící duch. Vpravo je další aktivní hvězdotvorná oblast NGC 1333, která je spojena tmavými a...
V temném a zaprášeném molekulárním mračnu LDN 988 vznikají hvězdy. LDN 988 ve vzdálenosti asi 2000 světelných let je zde vidět uprostřed snímku a spolu s dalšími okolními tmavými mlhovinami je v roce 1962 katalogizoval Beverly T. Lynds s využitím desek přehlídky oblohy palomarské...
Pěkná mlhovina Tmavá věcička na jižní obloze v souhvězdí Mouchy (Musca) je výborný cíl pro triedry. Kosmické mračno prachu je vidět proti bohatému poli hvězd jižně od nápadné mlhoviny Uhelný pytel a od Jižního kříže. Tmavá věcička je dlouhá asi 3 stupně a její jižní špička (vlevo dole)...
Tato široká mozaika sleduje tmavé a slabé reflekční mlhoviny v oblasti plodného molekulárního mračna na zaprášené obloze v souhvězdí Býka (Taurus) a v Orionově rameni naší Mléčné dráhy. Šestistupňové zorné pole začíná dlouhou temnou mlhovinou LDN 1495, která se táhne dole vlevo a sahá za...
Asi 60 miliónů světelných let daleko v jižním souhvězdí Havrana (Corvus), jsou ve srážce dvě velké galaxie. Hvězdy v obou galaxiích, které jsou katalogizovány jako NGC 4038 a NGC 4039, se v průběhu stovky miliónů let trvajícího těžkého kataklyzmatu, srážejí velice zřídka. Ovšem jejich...
Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se kdysi považovalo za díru na obloze, astronomové nyní znají jako tmavé molekulární mračno. Vzhledem k vysoké koncentraci prachu a molekulárního plynu se zde absorbuje prakticky všechno světlo emitované hvězdami v pozadí. Skoro strašidelné temné okolí...
V tomto malebném koutu nebe je vidět prašná emisní oblast Sh2-155 z Sharplessova katalogu zvaná mlhovina Jeskyně. Na kompozitním obrázku pořízeném úzkopásmovými filtry stopují červené, zelené a modré barvy záři ionizovaných atomů síry, vodíku a kyslíku. Tato scéna leží v rovině naší Mléčné...
V nahuštěném poli hvězd, které pokrývá ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) přes 2 stupně, oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato kosmická Kukla je kompaktní hvězdotvornou oblastí a dělá tečku za dlouhou stopou neprůhledných mezihvězdných prachových mračen. Mlhovina katalogizovaná jako IC...
Jižně od velké hvězdotvorné oblasti známé jako Mlhovina v Orionu se nachází jasná modrá reflekční mlhovina NGC 1999. Mlhovina NGC 1999 je na okraji komplexu molekulárních mračen v Orionu asi 1500 světelných let daleko a osvětlení jí poskytuje zanořená proměnná hvězda V380...
Na tomto zákoutí oblohy je vidět zaprášená, červená zář emisní oblasti Sh2-155, z Sharplessova katalogu, mlhovina Jeskyně. Tato scéna leží v rovině naší Galaxie Mléčná dráha v královském severním souhvězdí Kefeus, asi 2400 světelných let daleko. Astronomický výzkum této...
Na jižní obloze si v souhvězdí Mouchy (Musca) hoví pěkná mlhovina Tmavá věcička, která je výborným cílem pro triedr. Prachové kosmické mračno je vidět proti bohatému poli hvězd jižně od dobře známé mlhoviny Uhelný pytel a od Jižního kříže. Tmavá věcička se na této scéně roztahuje asi na 3...
Tato tajemná reflekční mlhovina VdB 152 se popisuje jako "prašná záclona" nebo "duchovitý přízrak", v každém případě je opravdu velice slabá. Tento kosmický přízrak je za dnešní noci Halloween od vaší čtvrti daleko, je v dálce asi 1400 světelných let. Mlhovina je též katalogizována jako Ced...
Na tomto hloubkovém pohledu do tohoto koutu oblohy se hojně vyskytují paprsčité hvězdy a zlověstné tvary. Dobře komponované pole pokrývá v souhvězdáí Pegasus asi dva úplňky. Jasné hvězdy vykazují pochopitelně difrakční paprsky, což je jev běžně způsobovaný vnitřními podpěrami zrcadlových...
Na takové prašné obloze se můžeme zachytit jasné hvězdy Markab. Samotný Markab v pravém horním rohu vyznačuje roh asterismu známého jako Pegasův čtverec v souhvězdí létajícího koně Pegasa. Široký hloubkový pohled zabírá asi 5 stupňů, neboli desetinásobek úhlového průměru úplňku...
V tomto hustém hvězdném poli, které ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) pokrývá o něco více než 2 stupně, je mlhovina Kukla s jakoby přikresleným okem. Kosmická Kukla je kompaktní hvězdotvornou oblastí, která zakončuje dlouhou řadu zakrývajících mezihvězdných prachových mračen. Téměř 15...
Tento kosmický pohled zabírá v souhvězdí Býka (Taurus) téměř 20 stupňů. Začíná u Plejád a končí u Hyád, což jsou dvě nejznámější hvězdokupy na pozemské obloze. Nádherná hvězdokupa Plejády vlevo je asi 400 světelných let daleko. Na dobře známém obrázku hvězdy v této kupě svítí skrz prachová...
Zdá se, že v královském souhvězdí Kefeus nocí plují a v tomto hvězdném poli straší zlověstné tvary. Ty tvary jsou pochopitelně mračna kosmického prachu slabě viditelná z trochu odráženého světla hvězd. Číhají asi 1200 světelných let daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Tímto vznešeným panorámatem o rozměru 17 stupňů u jižní hranice hrdinského souhvězdí Perseus plují kosmická mračna plynu a prachu. Kolaborativní obraz nebe začíná vlevo modravými hvězdami v Perseu, ale oči přitahuje výrazně červená mlhovina NGC 1499. Je též známa jako mlhovina Kalifornie a...
V tomto poli natěsnaném hvězdami, které ve vysokoletícím souhvězdí Labutě (Cygnus) zabírá asi 3 stupně, oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato kosmická Kukla je hvězdotvornou oblastí, která uzavírá dlouhý řetězec temných prachových meziplanetárních mračen. Je katalogizovaná jako IC 5146, je...
V jižním souhvězdí Havran (Corvus) se ve vzdálenosti 60 miliónů světelných let srazily dvě velké galaxie. Ovšem hvězdy v těchto dvou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se během této stovky miliónů let trvající události nesrážejí. Místo toho se srážejí velká...
Na jihu velké hvězdotvorné oblasti známé jako Mlhovina v Orionu leží jasná modrá reflekční mlhovina NGC 1999. NGC 1999 je na okraji komplexu Orionova molekulárního mračna ve vzdálenosti asi 1 500 světelných let a osvětluje ji dovnitř zanořená proměnná hvězda V380 Orionis. Na tomto širokoúhlém...
Zdá se, že se těmito hvězdnatými prostorami v královském souhvězdí Kefeus nocí prohání nějaké strašidelné tvary. Ty tvary jsou ovšem mračna kosmického prachu, slabě viditelného odraženým světlem hvězd. Číhají na kraji komplexu molekulárních mračen Kefeovy plamínky nějakých 1200 světelných...
Tyto prachové proudy a nově zrozené hvězdy, které se pomalu pohybují souhvězdím Jednorožce, jsou součástí aktivní hvězdotvorné oblasti Monoceros R2, která je ponořena do obrovského molekulárního mraku. Tuto kosmickou scénu zachytil přehlídkový dalekohled VISTA v blízkém...
Tmavé útvary s jasnými okraji, které letí svou cestou prašnou NGC 6188, jsou dlouhé desítky světelných let. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara), ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Hmotné mladé hvězdy ze zanořené...
V jižním souhvězdí Havrana (Corvus) ve vzdálenosti asi 60 miliónů světelných let dochází ke srážce dvou velkých galaxií. Ovšem hvězdy v obou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se během asi miliardu let dlouhé události nesrážejí. Místo toho se ovšem srážejí jejich velké...
Tajúplná reflekční mlhovina VdB 152 je popisována jako "prachová záclona" nebo "duchovitý přízrak" a je opravdu velice slabá. Tento kosmický fantóm je dnešní Halloween noc od vaší čtvrti ve vzdálenosti skoro 1400 světelných let. Je též katalogizovaná jako Ced 201 a leží v severní Mléčné dráze v...
Kam se poděly všechny hvězdy? To co se považovalo za díru v obloze astronomové nyní znají jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Přízračně tmavé okolí napomáhá...
Uvnitř mlhoviny Kukla je nově se rozvíjející hvězdokupa. Tato krásná mlhovina katalogizovaná jako IC 5146 je široká téměř 15 světelných let a nachází se asi 4000 světelných let daleko v severním souhvězdí Labutě (Cygnus). Podobně jako jiné hvězdotvorné oblasti vyniká červenou barvou ze...
Co je to za podivnou temnou pásku na obloze? Při pozorování velké kulové hvězdokupy NGC 4372 si pozorovatelé často povšimnou podivného temného, skoro tři stupně stupně dlouhého pruhu, který blízko ní probíhá. Tento pruh je ve skutečnosti nepojmenovaný dlouhý molekulární mrak, který se stal...
Zdá se jakoby toto hvězdnaté prostranství plující v noci královským souhvězdím Kefeus (Cepheus) obcházely strašidelné tvary. Ty tvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu slabě viditelná v matném odraženém světle hvězd. Číhají daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Uvnitř mlhoviny Kukla je nově se rozvíjející hvězdokupa. Tato krásná mlhovina katalogizovaná jako IC 5146 je široká téměř 15 světelných let a nachází se asi 4000 světelných let daleko v severním souhvězdí Labutě (Cygnus). Podobně jako jiné hvězdotvorné oblasti vyniká červenou barvou ze...
Jasně olemované, desítky světelných let dlouhé temné útvary tvoří svým způsobem křídla prašné NGC 6188. Tato emisní mlhovina se nachází u okraje jinak tmavého, velkého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara) ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Mladé hmotné hvězdy ze zanořené...
Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru do oblohy astronomové nyní znají jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Záhadné tmavé okolí napomáhá...
Kosmické tornádo dlouhé několik světelných let je ve skutečnosti silný výtrysk katalogizovaný jako HH (Herbig-Harův objekt) 49/50 směřující z horní části snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu dolů. Ačkoliv je dobře známo, že se takové energetické výrony výrony váží s utvářením mladých...
Tajemná mlhovina vdB 152 popisovaná jako "prašná záclona" nebo "duchovitý přízrak" je opravdu velice slabá. Nachází se ve vzdálenosti asi1400 světelných let u severní Mléčné dráhy v královském souhvězdí Cepheus. Kapsy kosmického prachu u okraje velkého molekulárního mračna v této oblasti...
Může to sice vypadat jako kachna, ale místo vajec snáší hvězdy. Ve středu snímku nahoře je Barnard 163, mlhovina z molekulárního plynu a prachu tak hustého, že ji viditelné světlo neprosvítí. Barnard 163 se s rozpřaženými křídly měří na světelné roky a vnitřek je jistě chladnější jako...
Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru v obloze astronomové nyní znají jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Záhadné tmavé okolí napomáhá...
Toto několik světelných let kosmické tornádo je ve skutečnosti silný výtrysk katalogizovaný jako HH (Herbig-Haro) 49/50, který tryská odshora na obrázku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Přestože je o takových energetických výtryscích dobře známo, že jsou spojeny se vznikem mladých...
Na kraji hustého molekulárního mračna vynikají na tomto hloubkovém obrazu Mlhoviny v Orionu vlákna plynu, kosmický prach a četné mladé hvězdy. Nové havajské oko zde prostřednictvím výkonné širokoúhlé kamery WFCAM, kterou je vyzbrojen dalekohled UKIRT (United Kingdom Infrared Telescope) na...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru v obloze nyní astronomové znají jako tmavé molekulární mračno. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde prakticky absorbuje všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Tajúplné tmavé okolí napomáhá učinit...
Mlhovina Koňská hlava v Orionu, jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze, je součástí velkého, tmavého molekulárního mračna. Neobvyklý tvar, známý také jako Barnard 33, byl poprvé objeven na fotografické desce v pozdních letech 1800. Červená záře pochází převážně...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru v obloze nyní astronomové znají jako tmavé molekulární mračno. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde prakticky absorbuje všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Tajúplné tmavé okolí napomáhá učinit...
V hloubi tmavých mračen prachu a molekulárního plynu známého jako M17 nadále vznikají hvězdy. Na nedávno zveřejněné fotografii nahoře ve skutečných pravých barvách je vidět M17 dalekohledem NNT (New Technology Telescope) s mraky tak tmavými, že se jeví skoro prazdné poblíž infračerveného...
V srdci mlhoviny v Orionu leží nově zrozená hvězda skrytá našemu pohledu prachem a plynem obřího Orionova molekulárního mračna číslo 1 (OMC-1). Hubbleova kamera NICMOS citlivá v neviditelných infračervených vlnových délkách dokáže zkoumat vnitřek OMC-1 detekcí infračerveného záření z mladých...
Co vytvořilo tuto obrovskou vesmírnou bublinu? Masivní hvězda, která je nejenon jasná a modrá, ale také emituje rychlý hvězdný vítr složený z ionizovaného plynu. Bublinová mlhovina je ve skutečnosti nejmenší ze tří bublin obklopujících masivní hvězdu BD+602522 a je částí...
Jedna z mlhovin s nejpřiléhavějším názvem na obloze - Koňská hlava v Orionu je částí velkého tmavého molekulárního mračna. Též je známá pod názvem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografické desce v pozdních letech devatenáctého století. Červená zář pochází od plynného...
Kam zmizely všechny hvězdy? To co bylo považováno za díru v obloze je nyní astronomům známo jako temné molekulární mračno. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu absorbuje vpodstatě veškeré viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Temné okolí vytváří uvnitř molekulárních mračen...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,
