Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. leden 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. leden 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jih Orionu

Uznání a copyright: Vikas Chander

Jižně od velké hvězdotvorné oblasti známé jako Mlhovina v Orionu se nachází modrá reflexní mlhovina NGC 1999. NGC 1999 je na okraji komplexu molekulárního mračna v Orionu asi 1500 světelných roků daleko a osvětluje ji zanořená proměnná hvězda V380 Orionis. Na kosmickém pohledu, který na obloze zabírá asi dva úplňky, je mlhovina vpravo od středu označkovaná tmavým útvarem ve formě písmene T naležato. Z temného tvaru se usuzovalo, že se jedná o neprůhledné mračno prachu v siluetě. Ovšem infračervená data naznačují, že ten tvar je nejspíš díra profouknutá přes samotnou mlhovinu energetickými tmavými hvězdami. Oblast oplývá energetickými mladými hvězdami, které tvoří výtrysky a výtoky se zářícími rázovými vlnami. Jsou katalogizované jako Herbig-Harovy (HH) objekty pojmenované po astronomech George Herbigovi a Guillermo Harovi a jejich rázové vlny mají intenzivní červené odstíny. HH1 a HH2 jsou vpravo pod NGC 1999. Jako červená trhlina vypadá HH222 u horního okraje vpravo nesoucí též pojmenování mlhovina Vodopád. Stelární výtrysky proudí do okolního materiálu rychlostmi stovek kilometrů za sekundu za tvorby rázových vln.

Seznam odkazů v popisu

  1. HubbleSite.org: REFLECTION NEBULA NGC 1999
  2. SEDS.org: The Orion Cloud and Association
  3. AstroBin.com: vikas chander: NGC 1999 Reflection Nebula
  4. APOD: 2013-11-28 NGC 1999: Jih Orionu
  5. arXiv.org: Hier ist wahrhaftig ein Loch im Himmel - The NGC 1999 dark globule is not a globule
  6. APOD: 2018-03-07 Oblouky, výtrysky a rázové vlny kolem NGC 1999
  7. APOD: 2022-01-21 Výtrysk z mladé hvězdy MHO 2147

Štítky: Herbig haro, Ngc1999, Hh1, Hh222, Orion, Molekulární mračno, Star-formation


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »