Uvnitř hlavy této mezihvězdné příšery je hvězda, která ji pomalu ničí. Obrovská příšera, ve skutečnosti neživá řada sloupců plynu a prachu, měří na délku světelné roky. Hvězda samotná na čele není přes neprůhledný mezihvězdný prach vidět, ale zato vyvrhuje zčásti protilehlé svazky energetických...
Může to vypadat jako světelný meč s dvěma čepelemi, ale ve skutečnosti tyto dva kosmické paprsky vycházejí z nově zrozené hvězdy v galaxii blízko vás. Úchvatná scéna sestavená z obrazových dat Hubblova kosmického dalekohledu se rozprostírá na asi polovině světelného roku Herbig-Harovou hvězdou 24...
Co je na špičce tohoto mezihvězdného výtrysku? Nejprve se podívejme na výtrysk: je vyvrhován právě se formujícím hvězdným systémem, který je katalogizován jako Herbig-Harův objekt 49 (HH 49). Hvězdný systém, který tento výtrysk vyvrhuje, není vidět, nachází se už mimo snímek vpravo dole. Složitá...
Z tohoto páru vznikajících hvězd je v infračerveném světle na snímku kamerou NIRcam Kosmického dalekohledu Jamese Webba vidět výtoky molekulárního plynu o vysoké rychlosti. Tyto mladé hvězdy katalogizované jako Herbig-Harovy objekty HH 46/47 jsou zasazeny do tmavé mlhoviny, která je při pohledu ve...
Jižně od velké hvězdotvorné oblasti známé jako Mlhovina v Orionu se nachází modrá reflexní mlhovina NGC 1999. NGC 1999 je na okraji komplexu molekulárního mračna v Orionu asi 1500 světelných roků daleko a osvětluje ji zanořená proměnná hvězda V380 Orionis. Na kosmickém pohledu, který na obloze...
U jižního nebeského pólu se ukrývá malé souhvězdí Chameleon bez žádných jasných hvězd. V tomto souhvězdí ovšem vznikají hvězdy, a to v kompexních, temných prachových molekulárních mračnech. Pohled obývá temná mlhovina Chameleon II vzdálená asi 500 světelných let, kde většinou v siluetě proti...
Tento teleskopický pohled zabydlují mračna kosmického prachu a mladé energetické hvězdy méně než 500 světelných let daleko u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis). Prachová mračna efektivně cloní světlo ze vzdálenějších hvězd pozadí v Mléčné dráze. Výrazný...
NGC 2023 opracovaná jasnými mladými hvězdami z prachových molekulárních mračen Orionu je často přehlédnuta ve prospěch nedaleké siluety mlhoviny Koňská hlava. Sama je zde vidět jako krásná hvězdotvorná emisní a reflexní mlhovina vzdálená zhruba 1500 světelných let. Na vzácném portrétu NGC...
K vytvoření této širší perspektivy mezihvězdného prostředí kolem slavné mlhoviny Koňská hlava byla využita kombinovaná obrazová data z velkého přehlídkového pozemského dalekohledu VISTA a z Hubblova kosmického dalekohledu. Oblast prachového molekulárního mračna zachycená na infračervených...
Ten výrazný emisní hřeben, na který se díváte, má označení IC 5067. Je částí větší emisní oblasti zřetelného tvaru, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a tak se nazývá mlhovina Pelikán. Ty fantastické temné tvary jsou mraky chladného plynu a...
Může to sice vypadat jako světelný meč na dvě strany, ale jsou to dva kosmické výtrysky, které míří ven z nově zrozené hvězdy blízko v Galaxii. Obraz byl zpracován z obrazových dat z Hubbla a tato úžasná scéna s Herbig-Harovým objektem 24 (HH 24) měří asi půl světelného roku ve vzdálenosti zhruba...
Tento teleskopický pohled vzdálený méně než 500 světelných let u severní hranice souhvězd Jižní koruny (Corona Australis) obývají mračna kosmického prachu a mladé energetické hvězdy. Mračna prachu světlo z více vzdálených hvězd pozadí v Mléčné dráze efektivně odstiňují. Ovšem komplex...
Jižně od velké hvězdotvorné oblasti známé jako Mlhovina v Orionu se nachází jasná modrá reflekční mlhovina NGC 1999. Mlhovina NGC 1999 je na okraji komplexu molekulárních mračen v Orionu asi 1500 světelných let daleko a osvětlení jí poskytuje zanořená proměnná hvězda V380...
Pro vytvoření tohoto širokého pohledu na mezihvězdnou krajinu kolem slavné mlhoviny Koňská hlava byla použita kombinovaná obrazová data z velkého pozemského dalekohledu VISTA a z Hubblova kosmického dalekohledu. Po scéně, která pokrývá na obloze úhel asi dvou třetin úplňku, se...
Na jihu velké hvězdotvorné oblasti známé jako Mlhovina v Orionu leží jasná modrá reflekční mlhovina NGC 1999. NGC 1999 je na okraji komplexu Orionova molekulárního mračna ve vzdálenosti asi 1 500 světelných let a osvětluje ji dovnitř zanořená proměnná hvězda V380 Orionis. Na tomto širokoúhlém...
Asi 2 stupně jižně od slavné Mlhoviny v Orionu, kde vznikají hvězdy, se nachází řada slibných mlhovin a hvězd. Tato oblast oplývá energetickými mladými hvězdami s výtrysky a výtoky, které pronikají okolním materiálem rychlostmi stovek kilometrů za sekundu. Tyto interakce vytvářejí zářivé...
Kosmické tornádo dlouhé několik světelných let je ve skutečnosti silný výtrysk katalogizovaný jako HH (Herbig-Harův objekt) 49/50 směřující z horní části snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu dolů. Ačkoliv je dobře známo, že se takové energetické výrony výrony váží s utvářením mladých...
Toto několik světelných let kosmické tornádo je ve skutečnosti silný výtrysk katalogizovaný jako HH (Herbig-Haro) 49/50, který tryská odshora na obrázku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Přestože je o takových energetických výtryscích dobře známo, že jsou spojeny se vznikem mladých...
Na tomto nedávno zveřejněném snímku ve falešných barvách z dalekohledu Spitzer Space Telescope se v infračerveném světle ukazují vysokorychlostní výtoky molekulárního plynu z mladého stelárního objektu. Infračervený zdroj katalogizovaný jako HH (Herbig-Haro) 46/47 se nachází v temné neboli v...
Uvnitř hlavy této mezihvězdné příšery je hvězda, která ji pomalu ničí. Obrovská příšera, ve skutečnosti neživá řada sloupců plynu a prachu, měří na délku světelné roky. Hvězda samotná na čele není přes neprůhledný mezihvězdný prach vidět, ale zato vyvrhuje zčásti protilehlé svazky energetických...
Může to vypadat jako světelný meč s dvěma čepelemi, ale ve skutečnosti tyto dva kosmické paprsky vycházejí z nově zrozené hvězdy v galaxii blízko vás. Úchvatná scéna sestavená z obrazových dat Hubblova kosmického dalekohledu se rozprostírá na asi polovině světelného roku Herbig-Harovou hvězdou 24...
Co je na špičce tohoto mezihvězdného výtrysku? Nejprve se podívejme na výtrysk: je vyvrhován právě se formujícím hvězdným systémem, který je katalogizován jako Herbig-Harův objekt 49 (HH 49). Hvězdný systém, který tento výtrysk vyvrhuje, není vidět, nachází se už mimo snímek vpravo dole. Složitá...
Z tohoto páru vznikajících hvězd je v infračerveném světle na snímku kamerou NIRcam Kosmického dalekohledu Jamese Webba vidět výtoky molekulárního plynu o vysoké rychlosti. Tyto mladé hvězdy katalogizované jako Herbig-Harovy objekty HH 46/47 jsou zasazeny do tmavé mlhoviny, která je při pohledu ve...
Jižně od velké hvězdotvorné oblasti známé jako Mlhovina v Orionu se nachází modrá reflexní mlhovina NGC 1999. NGC 1999 je na okraji komplexu molekulárního mračna v Orionu asi 1500 světelných roků daleko a osvětluje ji zanořená proměnná hvězda V380 Orionis. Na kosmickém pohledu, který na obloze...
U jižního nebeského pólu se ukrývá malé souhvězdí Chameleon bez žádných jasných hvězd. V tomto souhvězdí ovšem vznikají hvězdy, a to v kompexních, temných prachových molekulárních mračnech. Pohled obývá temná mlhovina Chameleon II vzdálená asi 500 světelných let, kde většinou v siluetě proti...
Tento teleskopický pohled zabydlují mračna kosmického prachu a mladé energetické hvězdy méně než 500 světelných let daleko u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis). Prachová mračna efektivně cloní světlo ze vzdálenějších hvězd pozadí v Mléčné dráze. Výrazný...
NGC 2023 opracovaná jasnými mladými hvězdami z prachových molekulárních mračen Orionu je často přehlédnuta ve prospěch nedaleké siluety mlhoviny Koňská hlava. Sama je zde vidět jako krásná hvězdotvorná emisní a reflexní mlhovina vzdálená zhruba 1500 světelných let. Na vzácném portrétu NGC...
K vytvoření této širší perspektivy mezihvězdného prostředí kolem slavné mlhoviny Koňská hlava byla využita kombinovaná obrazová data z velkého přehlídkového pozemského dalekohledu VISTA a z Hubblova kosmického dalekohledu. Oblast prachového molekulárního mračna zachycená na infračervených...
Ten výrazný emisní hřeben, na který se díváte, má označení IC 5067. Je částí větší emisní oblasti zřetelného tvaru, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a tak se nazývá mlhovina Pelikán. Ty fantastické temné tvary jsou mraky chladného plynu a...
Může to sice vypadat jako světelný meč na dvě strany, ale jsou to dva kosmické výtrysky, které míří ven z nově zrozené hvězdy blízko v Galaxii. Obraz byl zpracován z obrazových dat z Hubbla a tato úžasná scéna s Herbig-Harovým objektem 24 (HH 24) měří asi půl světelného roku ve vzdálenosti zhruba...
Tento teleskopický pohled vzdálený méně než 500 světelných let u severní hranice souhvězd Jižní koruny (Corona Australis) obývají mračna kosmického prachu a mladé energetické hvězdy. Mračna prachu světlo z více vzdálených hvězd pozadí v Mléčné dráze efektivně odstiňují. Ovšem komplex...
Jižně od velké hvězdotvorné oblasti známé jako Mlhovina v Orionu se nachází jasná modrá reflekční mlhovina NGC 1999. Mlhovina NGC 1999 je na okraji komplexu molekulárních mračen v Orionu asi 1500 světelných let daleko a osvětlení jí poskytuje zanořená proměnná hvězda V380...
Pro vytvoření tohoto širokého pohledu na mezihvězdnou krajinu kolem slavné mlhoviny Koňská hlava byla použita kombinovaná obrazová data z velkého pozemského dalekohledu VISTA a z Hubblova kosmického dalekohledu. Po scéně, která pokrývá na obloze úhel asi dvou třetin úplňku, se...
Na jihu velké hvězdotvorné oblasti známé jako Mlhovina v Orionu leží jasná modrá reflekční mlhovina NGC 1999. NGC 1999 je na okraji komplexu Orionova molekulárního mračna ve vzdálenosti asi 1 500 světelných let a osvětluje ji dovnitř zanořená proměnná hvězda V380 Orionis. Na tomto širokoúhlém...
Asi 2 stupně jižně od slavné Mlhoviny v Orionu, kde vznikají hvězdy, se nachází řada slibných mlhovin a hvězd. Tato oblast oplývá energetickými mladými hvězdami s výtrysky a výtoky, které pronikají okolním materiálem rychlostmi stovek kilometrů za sekundu. Tyto interakce vytvářejí zářivé...
Kosmické tornádo dlouhé několik světelných let je ve skutečnosti silný výtrysk katalogizovaný jako HH (Herbig-Harův objekt) 49/50 směřující z horní části snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu dolů. Ačkoliv je dobře známo, že se takové energetické výrony výrony váží s utvářením mladých...
Toto několik světelných let kosmické tornádo je ve skutečnosti silný výtrysk katalogizovaný jako HH (Herbig-Haro) 49/50, který tryská odshora na obrázku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Přestože je o takových energetických výtryscích dobře známo, že jsou spojeny se vznikem mladých...
Na tomto nedávno zveřejněném snímku ve falešných barvách z dalekohledu Spitzer Space Telescope se v infračerveném světle ukazují vysokorychlostní výtoky molekulárního plynu z mladého stelárního objektu. Infračervený zdroj katalogizovaný jako HH (Herbig-Haro) 46/47 se nachází v temné neboli v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
