Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. březen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. březen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

LDN 1235: Žraločí mlhovina

Uznání a copyright: Timothy Martin

Na Zemi neexistuje moře, které by bylo dostatečně velké na to, aby se do něj vešla Žraločí mlhovina. Toto predátorské zjevení pro nás ale nepředstavuje žádné nebezpečí, protože se skládá pouze z mezihvězdného plynu a prachu. Tmavý prach jako je tento se trochu podobá cigaretovému kouři a vzniká v chladných atmosférách obřích hvězd. Po vypuzení plynu a gravitační rekondenzaci mohou hmotné hvězdy do svých zárodečných mračen pomocí svého vysokoenergetického světla a rychlých hvězdných větrů jako sochařských nástrojů vyřezávat složité struktury. Teplo, které vytvářejí, odpařuje kalný molekulární mrak a také způsobuje, že se okolní vodíkový plyn rozptyluje a červeně září. Během rozpadu těchto mračen si my lidé můžeme v těchto velkých mračnech představovat běžné obrazce, stejně jako to děláme u vodních mračen na Zemi. Žraločí mlhovina, někdy katalogizovaná jako LDN 1235, včetně menších prachových mlhovin, jako jsou Van den Bergh 149 & 150 se rozprostírá na asi 15 světelných rocích a leží asi 650 světelných roků od nás daleko v souhvězdí Krále Etiopie (Cepheus).

Prozkoumejte svůj vesmír: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NOAA.gov: Endangered Ocean: Sharks
  2. NASA: Fractal Interstellar Dust Up-Close
  3. AstroBin.com: Timothy Martin: LDN 1235 - Just Another Shark
  4. Wikipedia: Vznik prachových zrn
  5. NASA: Star Basics
  6. YouTube.com: Star formation by collapse of molecular clouds
  7. APOD: 2000-03-18 Vítr ze Slunce
  8. APOD: 2022-10-20 __vyřezávat_složité_struktury_
  9. APOD: 2023-01-29 Barnard 68: Temné molekulární mračno
  10. APOD: 2019-08-18 Člověk jako kosmická loď
  11. APOD: 2014-10-08 NGC 6823: Mračno opracované hvězdokupou
  12. APOD: 2012-01-24 Lednová polární záře nad Norskem
  13. Wikipedia: Pareidolia
  14. CloudAppreciationSociety.org: The society for people who love the sky
  15. Galactic-Hunter.com: LDN 1235 - The Shark Nebula - The most difficult object imaged so far
  16. NASA: shark_toet_1000_anno.jpg
  17. NASA: What Is a Light-Year?
  18. Wikipedia: Cepheus_(souhvězdí)

Štítky: LDN 1235, Mlhovina Žralok, Molekulární mračno


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »