Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. březen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. březen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

LDN 1235: Žraločí mlhovina

Uznání a copyright: Timothy Martin

Na Zemi neexistuje moře, které by bylo dostatečně velké na to, aby se do něj vešla Žraločí mlhovina. Toto predátorské zjevení pro nás ale nepředstavuje žádné nebezpečí, protože se skládá pouze z mezihvězdného plynu a prachu. Tmavý prach jako je tento se trochu podobá cigaretovému kouři a vzniká v chladných atmosférách obřích hvězd. Po vypuzení plynu a gravitační rekondenzaci mohou hmotné hvězdy do svých zárodečných mračen pomocí svého vysokoenergetického světla a rychlých hvězdných větrů jako sochařských nástrojů vyřezávat složité struktury. Teplo, které vytvářejí, odpařuje kalný molekulární mrak a také způsobuje, že se okolní vodíkový plyn rozptyluje a červeně září. Během rozpadu těchto mračen si my lidé můžeme v těchto velkých mračnech představovat běžné obrazce, stejně jako to děláme u vodních mračen na Zemi. Žraločí mlhovina, někdy katalogizovaná jako LDN 1235, včetně menších prachových mlhovin, jako jsou Van den Bergh 149 & 150 se rozprostírá na asi 15 světelných rocích a leží asi 650 světelných roků od nás daleko v souhvězdí Krále Etiopie (Cepheus).

Prozkoumejte svůj vesmír: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NOAA.gov: Endangered Ocean: Sharks
  2. NASA: Fractal Interstellar Dust Up-Close
  3. AstroBin.com: Timothy Martin: LDN 1235 - Just Another Shark
  4. Wikipedia: Vznik prachových zrn
  5. NASA: Star Basics
  6. YouTube.com: Star formation by collapse of molecular clouds
  7. APOD: 2000-03-18 Vítr ze Slunce
  8. APOD: 2022-10-20 __vyřezávat_složité_struktury_
  9. APOD: 2023-01-29 Barnard 68: Temné molekulární mračno
  10. APOD: 2019-08-18 Člověk jako kosmická loď
  11. APOD: 2014-10-08 NGC 6823: Mračno opracované hvězdokupou
  12. APOD: 2012-01-24 Lednová polární záře nad Norskem
  13. Wikipedia: Pareidolia
  14. CloudAppreciationSociety.org: The society for people who love the sky
  15. Galactic-Hunter.com: LDN 1235 - The Shark Nebula - The most difficult object imaged so far
  16. NASA: shark_toet_1000_anno.jpg
  17. NASA: What Is a Light-Year?
  18. Wikipedia: Cepheus_(souhvězdí)

Štítky: LDN 1235, Mlhovina Žralok, Molekulární mračno


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »