Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. březen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. březen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Thorova přilba

Uznání a copyright: Brian Hopkins (East Coast Astronomer)

Thor má nejen svůj vlastní den (čtvrtek), ale i přilbu na nebesích. Lidově se jí říká Thorova přilba a je to kosmický oblak NGC 2359 ve tvaru klobouku s přívěsky připomínajícími křídla. Thorova přilba měří asi 30 světelných roků a tak má hrdinské rozměry i na nebeského boha. Tato kosmická pokrývka hlavy je ve skutečnosti spíše mezihvězdnou bublinou, kterou rozfoukává rychlý vítr od jasné, hmotné hvězdy poblíž středu bubliny. Centrální Wolf-Rayetova hvězda je extrémně žhavý obr, o němž se předpokládá, že se nachází v krátkém stadiu vývoje před supernovou. NGC 2359 se nachází od nás asi 15 000 světelných roků daleko v souhvězdí Velkého psa (Canis Major). Tento ostrý snímek je koktejlem dat z úzkopásmových filtrů, který zachycuje nejen přirozeně vypadající hvězdy, ale i podrobnosti vláknitých struktur mlhoviny. Očekává se, že hvězda v centru Thorovy přilby během několika příštích tisíců let vybuchne jako působivá supernova.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Thursday#Thor's_day
  2. Wikipedia: NGC_2359
  3. Wikipedia: Thor
  4. APOD: 2018-04-19 NGC 7635: Mlhovina Bublina
  5. NASA: A Wolf-Rayet Bubble and the Early Solar System
  6. APOD: 2025-02-03 Wolf-Rayetova hvězda 124: Stroj na hvězdný vítr
  7. NASA: Stellar Evolution
  8. APOD: 2005-09-10 Trosečník po supernově
  9. APOD: 2025-02-18 Thorova přilba versus Mořský racek
  10. NASA: What Is a Light-Year?
  11. Duke.edu: Robert Frost (1874-1963): Canis Major
  12. AstroBin.com: NGC 2359 - Thor's Helmet
  13. AstroBackyard.com: Narrowband Imaging Beginners Guide
  14. Ssl-Images-Amazon.com: Foto: Kočka v čepečku :-)
  15. IoP.org: A Study of Neutral and Ionized Gas of the Wolf-Rayet Ring Nebula NGC 2359
  16. Wikipedia: WR_7
  17. Youtu.be: This New Star Is a Ticking Time Bomb | SciShow News
  18. Wikipedia: Wolf–Rayet_star#Supernovae

Štítky: Thor, Přilba, NGC 2359


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »