Thor má nejen svůj vlastní den (čtvrtek), ale i přilbu na nebesích. Lidově se jí říká Thorova přilba a je to kosmický oblak NGC 2359 ve tvaru klobouku s přívěsky připomínajícími křídla. Thorova přilba měří asi 30 světelných roků a tak má hrdinské rozměry i na nebeského boha. Tato kosmická pokrývka...
NGC 2359 je kosmické mračno ve tvaru přilby s křídlatými přívěsky populárně nazývaná jako Thorova přilba. I na norského boha má Thorova přilba se svými 30 světelnými roky heroické rozměry. Přilba je ale spíše mezihvězdná bublina nafouknutá rychlým hvězdným větrem z jasné hmotné hvězdy ve středu,...
Evropská kosmická agentura představila plán pro vědecké sondy po roce 2015, nesoucí název Cosmic Vision. V jeho rámci jsou budoucí vědecké mise, rozděleny pro lepší přehlednost do tří základních kategorií – malé, střední a velké. Před pár dny ESA oznámila, které tři projekty se dostaly do...
Toto kosmické mračno ve tvaru přilby s křídlovitým přívěsky se populárně jmenuje Thorova přilba. Thorova přilba je pojmenovaná po norském bohovi a při svých 30 světelných letech má opravdu heroické rozměry. Přilba je ovšem ve skutečnosti spíše mezihvězdnou bublinou, kterou rozfouknul rychlý...
Toto kosmické mračno ve tvaru přilby s křídlovitým přívěsky se populárně jmenuje Thorova přilba. Thorova přilba je pojmenovaná po norském bohovi a má při svých 30 světelných letech opravdu heroické rozměry. Přilba je ovšem ve skutečnosti spíše mezihvězdnou bublinou, kterou rozfouknul rychlý...
Thor má nejen svůj vlastní den (čtvrtek), ale i přilbu na nebesích. Lidově se jí říká Thorova přilba a je to kosmický oblak NGC 2359 ve tvaru klobouku s přívěsky připomínajícími křídla. Thorova přilba měří asi 30 světelných roků a tak má hrdinské rozměry i na nebeského boha. Tato kosmická pokrývka...
NGC 2359 je kosmické mračno ve tvaru přilby s křídlatými přívěsky populárně nazývaná jako Thorova přilba. I na norského boha má Thorova přilba se svými 30 světelnými roky heroické rozměry. Přilba je ale spíše mezihvězdná bublina nafouknutá rychlým hvězdným větrem z jasné hmotné hvězdy ve středu,...
Evropská kosmická agentura představila plán pro vědecké sondy po roce 2015, nesoucí název Cosmic Vision. V jeho rámci jsou budoucí vědecké mise, rozděleny pro lepší přehlednost do tří základních kategorií – malé, střední a velké. Před pár dny ESA oznámila, které tři projekty se dostaly do...
Toto kosmické mračno ve tvaru přilby s křídlovitým přívěsky se populárně jmenuje Thorova přilba. Thorova přilba je pojmenovaná po norském bohovi a při svých 30 světelných letech má opravdu heroické rozměry. Přilba je ovšem ve skutečnosti spíše mezihvězdnou bublinou, kterou rozfouknul rychlý...
Toto kosmické mračno ve tvaru přilby s křídlovitým přívěsky se populárně jmenuje Thorova přilba. Thorova přilba je pojmenovaná po norském bohovi a má při svých 30 světelných letech opravdu heroické rozměry. Přilba je ovšem ve skutečnosti spíše mezihvězdnou bublinou, kterou rozfouknul rychlý...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
