Thor má nejen svůj vlastní den (čtvrtek, anglicky Thursday), ale i přilbu na nebesích. NGC 2359 s populárním názvem Thorova přilba je kosmický mrak ve tvaru čepice s křídlovými přívěšky. Thorova přilba má se svou velikostí asi 30 světelných roků hrdinské rozměry i na severského boha. Ve...
Thor má nejen svůj vlastní den (čtvrtek), ale i přilbu na nebesích. Lidově se jí říká Thorova přilba a je to kosmický oblak NGC 2359 ve tvaru klobouku s přívěsky připomínajícími křídla. Thorova přilba měří asi 30 světelných roků a tak má hrdinské rozměry i na nebeského boha. Tato kosmická pokrývka...
Thor má nejen svůj vlastní den (čtvrtek, anglicky Thursday), ale i přilbu na nebesích. Je to kosmické mračno NGC 2359 ve tvaru čepice s přídavky připomínajícími křídla, kterému se lidově říká Thorova přilba. Thorova přilba má hrdinské rozměry i na norského boha, měří 30 světelných roků. Ve...
Thor má nejen svůj vlastní den (čtvrtek, anglicky Thursday), ale i přilbu na nebesích. NGC 2359 je kosmické mračno ve tvaru klobouku s přívěsky, které připomínají křídla a kterému se lidově říká Thorova přilba. Thorova přilba má hrdinské rozměry i na norského boha, měří totiž asi 30 světelných...
Thor má nejenom svůj vlastní den (Thursday - čtvrtek), ale i přilbu na nebi. NGC 2359 s populárním názvem Thorova přilba je kosmický oblak ve tvaru klobouku s křidélky. Při rozměru asi 30 světelných roků má Thorova přilba i na norského boha opravdu heroické rozměry. Ve skutečnosti je tato kosmická...
Tomuto kosmickému mračnu ve tvaru přilby s křídlatými přívěsky se říká Thorova přilba. Thorova přilba měří asi 30 světelných let a i na norského boha má heroické rozměry. Přilba je ve skutečnosti spíš mezihvězdná bublina, kterou nafoukly rychlé větry z jasné hvězdy ve středu modré...
NGC 2359 je výrazná emisní mlhovina s impozantním populárním jménem Thorova přilba. Jistě, její sugestivně křídlatý vzhled by mohl někoho vést k názvu "kačení mlhovina", ale kdybyste byli mlhovinou, které jméno byste si vybrali? Ať už je jméno jakékoliv, tak NGC 2359 je bublinovitá...
Thor má nejen svůj vlastní den (čtvrtek, anglicky Thursday), ale i přilbu na nebesích. NGC 2359 s populárním názvem Thorova přilba je kosmický mrak ve tvaru čepice s křídlovými přívěšky. Thorova přilba má se svou velikostí asi 30 světelných roků hrdinské rozměry i na severského boha. Ve...
Thor má nejen svůj vlastní den (čtvrtek), ale i přilbu na nebesích. Lidově se jí říká Thorova přilba a je to kosmický oblak NGC 2359 ve tvaru klobouku s přívěsky připomínajícími křídla. Thorova přilba měří asi 30 světelných roků a tak má hrdinské rozměry i na nebeského boha. Tato kosmická pokrývka...
Thor má nejen svůj vlastní den (čtvrtek, anglicky Thursday), ale i přilbu na nebesích. Je to kosmické mračno NGC 2359 ve tvaru čepice s přídavky připomínajícími křídla, kterému se lidově říká Thorova přilba. Thorova přilba má hrdinské rozměry i na norského boha, měří 30 světelných roků. Ve...
Thor má nejen svůj vlastní den (čtvrtek, anglicky Thursday), ale i přilbu na nebesích. NGC 2359 je kosmické mračno ve tvaru klobouku s přívěsky, které připomínají křídla a kterému se lidově říká Thorova přilba. Thorova přilba má hrdinské rozměry i na norského boha, měří totiž asi 30 světelných...
Thor má nejenom svůj vlastní den (Thursday - čtvrtek), ale i přilbu na nebi. NGC 2359 s populárním názvem Thorova přilba je kosmický oblak ve tvaru klobouku s křidélky. Při rozměru asi 30 světelných roků má Thorova přilba i na norského boha opravdu heroické rozměry. Ve skutečnosti je tato kosmická...
Tomuto kosmickému mračnu ve tvaru přilby s křídlatými přívěsky se říká Thorova přilba. Thorova přilba měří asi 30 světelných let a i na norského boha má heroické rozměry. Přilba je ve skutečnosti spíš mezihvězdná bublina, kterou nafoukly rychlé větry z jasné hvězdy ve středu modré...
NGC 2359 je výrazná emisní mlhovina s impozantním populárním jménem Thorova přilba. Jistě, její sugestivně křídlatý vzhled by mohl někoho vést k názvu "kačení mlhovina", ale kdybyste byli mlhovinou, které jméno byste si vybrali? Ať už je jméno jakékoliv, tak NGC 2359 je bublinovitá...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
