Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. leden 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. leden 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Barnard 68: Temné molekulární mračno

Uznání: FORS Team, 8.2-meter VLT Antu, ESO

Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se dříve považovalo za díru na obloze, je dnes astronomům známo jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde z hvězd v pozadí pohlcuje prakticky veškeré viditelné světlo. Pochmurně temné okolí přispívá k tomu, že vnitřek molekulárních mračen patří k nejchladnějším a nejizolovanějším místům ve vesmíru. Jednou z nejpozoruhodnějších těchto temných absorpčních mlhovin je oblak na obrázku v souhvězdí Hadonoše (Ophiucha) známý jako Barnard 68. To, že uprostřed nejsou vidět žádné hvězdy, naznačuje, že Barnard 68 je poměrně blízko, podle měření je asi 500 světelných roků daleko a má rozměr půl světelného roku. Jak molekulární mračna jako je Barnard 68 vznikají není přesně známo, ví se ale, že tyto mraky samotné jsou nejspíš místy vznikání nových hvězd. Zjistilo se, že samotný oblak Barnard 68 se ve skutečnosti smršťuje a dává vzniknout novému hvězdnému systému. Oblak je možné naskrz přímo prohlédnout v infračerveném světle.

Pohlednice z vesmíru 2022: Roční přehled APODu.

Pohlednice z vesmíru 2022: Přednáška Roční přehled APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Molecule
  2. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  3. APOD: 1997-04-30 __molekulárního_plynu_
  4. NASA: Visible Light
  5. Youtube.com: Star formation by collapse of molecular clouds
  6. Ggpht.com: Foto: Osamělý dům na ostrově
  7. APOD: Dark Nebulae
  8. ESO.org: How to Become a Star - ESO Telescopes Provide Most Detailed View Ever Into a Dark Cloud
  9. Wikipedia: Ophiuchus
  10. Wikipedia: Barnard_68
  11. Wikipedia: Edward_Emerson_Barnard
  12. NASA: What is a light-year and how is it used?
  13. SWIN.edu.au: Molecular Cloud
  14. ESO.org: Secrets of a dark cloud
  15. Ytimg.com: Foto: Tři psi :-)
  16. APOD: 2020-12-06 M16: Pilíře stvoření hvězd
  17. APOD: 2022-10-20 Sloupy stvoření
  18. NASA: Stars
  19. UniverseToday.com: Astronomers Predict Birth of a New Star
  20. Harvard.edu: The Inevitable Future of the Starless Core Barnard 68
  21. ESO.org: Secrets of a Dark Cloud - Unique Infrared SOFI Images of Barnard 68 Probe the Very First Stages of Star Formation
  22. NASA: Infrared Waves

Štítky: Barnard 68, Molekulární mračno, Prach


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »