Ta žlutá skvrna, co to je? Je to mladá planeta mimo naši Sluneční soustavu. Na snímku z Velmi velkého dalekohledu v Chile je překvapivě zachycena vzdálená scéna podobná zrodu naší Sluneční soustavy před přibližně 4,5 miliardami let. Přestože se nemůžeme podívat do minulosti a vidět přímo vznik...
Co je to za podivné světlo dole na silnici? Prach na oběžné dráze kolem Slunce. V určitých ročních obdobích se těsně po západu Slunce, nebo těsně před východem Slunce, nápadně objevuje pás prachu odrážející Slunce z vnitřní Sluneční soustavy a nazývá se zvířetníkové (zodiakální) světlo. Ačkoli...
Tímto koutem oblohy asi 850 světelných roků daleko plují přes molekulární mračno v Perseu oblaka hvězdného prachu. V téměř 4 stupně širokém zorném poli vynikají prachové mlhoviny, které odrážejí světlo vnořených mladých hvězd. Blízko středu vyniká reflexní mlhovina NGC 1333 se svou charakteristickou...
Proč se hvězdě Polaris (Polárka) říká Severka? Za prvé, Polárka je nejbližší jasná hvězda u severní osy rotace Země. Proto jak se Země otáčí, hvězdy se zdánlivě otáčejí kolem Polárky, ale samotná Polárka zůstává stále na severu, což z ní činí severní hvězdu, Severku. Protože se v blízkosti...
Hvězdy mohou z hustých a temných molekulárních mraků, z nichž se rodí, vytvářet obrovské a složité prachové skulptury. Hvězdy používají ke své jemné sochařské práci jako nástroje vysokoenergetické světlo a rychlé hvězdné větry. Jejich teplem se odpařuje tmavý molekulární prach a také způsobuje...
Která mlhovina v galaxii je nejstrašidelnější? Jedním z uchazečů je LDN 43, která se překvapivě podobá obrovskému vesmírnému netopýrovi, který letí za temné halloweenské noci mezi hvězdami. Tento molekulární oblak se nachází ve vzdálenosti asi 1400 světelných roků v souhvězdí ...
Tento světelný rok dlouhý, sugestivní útvar známý jako mlhovina Mořský koník se v siluetě vznáší na bohatém a zářivém pozadí hvězd. Tato prašná, tmavá mlhovina v severním královském souhvězdí Kefea (Cepheus) je součástí molekulárního mračna v Mléčné dráze vzdáleného asi 1200 světelných roků. Je také...
Kosmická mračna tvoří v centrálních oblastech emisní mlhoviny IC 1805 fantastické tvary. Mračna opracovává hvězdný vítr a záření hmotných horkých hvězd z v mlhovině nově zrozené hvězdokupy Melotte 15. Na této barvité obloze jsou spolu s temnými oblaky prachu v siluetě na pozadí zářícího atomárního...
NGC 247 je spirální galaxie a při průměru asi 70 000 světelných roků je menší než naše Mléčná dráha. Podle měření je pouhých 11 milionů světelných roků daleko, ale přesto je blízko. Dominuje v tomto teleskopickém zorném poli v jižním souhvězdí Velryby (Cetus) a vůči nám je nakloněná tak, že ji ze...
V tomto zajímavém koutu oblohy jsou galaxie z kupy NGC 7771. NGC 7771 je velká, z boku viděná spirální galaxie poblíž středu snímku o průměru asi 75 000 světelných roků přibližně 200 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Pegase, pod níž se nacházejí dvě menší galaxie. Vpravo je velká zepředu...
Na pozadí nahuštěného hvězdného pole podél ocasu arachnologického souhvězdí Štíra (Scorpius) toto prachové kosmické mračno v siluetě u některých vyvolává představu zlověstné temné věže. Uvnitř této temné mlhoviny, ve struktuře, která se na tomto nádherném teleskopickém portrétu rozprostírá téměř...
Mlhovina Messier 20 s populárním názvem Trifid se nachází ve vzdálenosti asi 5000 světelných roků v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid je hvězdotvornou oblastí v rovině naší Galaxie, která ilustruje tři různé typy astronomických mlhovin: červené emisní mlhoviny, v nichž...
Tato kosmická mračna vykvetla ve vzdálenosti 1300 světelných roků v úrodných hvězdných polích souhvězdí Kefea (Cefeus). Mlhovina NGC 7023 zvaná Kosatec není jedinou mlhovinou, která evokuje představu květů. Přesto tento hluboký teleskopický snímek ukazuje škálu barev a symetrií mlhoviny Kosatec...
Krásná mlhovina Trifid je kosmickou studií kontrastů. Je známá také jako M20, leží přibližně v emisních mlhovinách s převahou světla atomů vodíku s modrými reflexními mlhovinami s prachem odrážejícím světlo hvězd a temnými mlhovinami, které jsou v siluetě viděná hustá oblaka prachu. Červená emisní...
Velká a krásná spirální galaxie Messier 66 leží pouhých 35 milionů světelných roků daleko. Krásný vesmírný ostrov má průměr asi 100 tisíc světelných roků a je podobně velký jako Mléčná dráha. Podrobný pohled pomocí Hubblova kosmického dalekohledu obsahuje oblast širokou asi 30 tisíc světelných roků...
Zářivá NGC 253 je jednou z nejjasnějších viditelných spirálních galaxií a zároveň jednou z nejprašnějších. Pro vzhled v malých dalekohledech někteří tuto galaxii nazývají Stříbrná mince, nebo pro její polohu v hranicích jižního souhvězdí Sochaře galaxie Sochař. Tento prašný vesmírný ostrov, který v...
Známou hvězdokupu Plejády pomalu ničí část procházejícího oblaku plynu a prachu. Plejády jsou nejjasnější otevřenou hvězdokupou na pozemské obloze a lze je spatřit téměř z kteréhokoliv severního místa pouhým okem. V posledních 100 000 letech přímo přes Plejády náhodou prochází pole plynu a prachu...
Zdá se vám, že z tohoto mezihvězdného pole hvězd a prachu vystupují nějaké tvary? Prostorem s drahokamy plují nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus) slabá, hvězdné světlo odrážející oblaka. Tato duchovitá zjevení daleko od naší planety Země číhají v rovině Mléčné dráhy na okraji komplexu...
Je tak velká, že ji snadno přehlédnete. Celá Závojová mlhovina se rozprostírá na ploše šestkrát větší než je průměr úplňku, ale je tak slabá, že k jejímu spatření potřebujete triedr. Mlhovina vznikla asi před 15 000 lety, když v souhvězdí Labutě (Cygnus) explodovala hvězda. Tato velkolepá...
Tato kosmická mračna vykvetla ve vzdálenosti 1300 světelných let, v úrodných hvězdných polích v souhvězdí Kefea (Cefeus). Mlhovina NGC 7023 zvaná Kosatec není jedinou mlhovinou, která navozuje představu květů. Přesto tento hluboký teleskopický snímek ukazuje škálu barev a symetrií mlhoviny Kosatec,...
Od těchto mračen kosmického prachu vznášejících se asi 300 světelných roků nad rovinou naší Galaxie se odráží kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy. Prachové galaktické řasnaté mraky (cirrus) jsou slabé a tato kolektivně ozařovaná prachová mračna se obvykle nacházejí ve vysokých galaktických...
Když se tvoří hvězdy, vládne pandemonium. Učebnicovým příkladem je oblast tvorby hvězd NGC 6559. Na snímku jsou vidět červeně zářící emisní mlhoviny z vodíku, modré reflexní mlhoviny z prachu, tmavé absorpční mlhoviny z prachu a hvězdy, které z nich vznikly. První hmotné hvězdy vzniklé z hustého...
Ve viditelném světle je NGC 1333 vidět jako reflexní mlhovina, v níž převládají namodralé odstíny charakteristické pro světlo hvězd odrážené mezihvězdným prachem. Nachází se pouhých 1000 světelných roků daleko v hrdinském souhvězdí Perseus na okraji velkého molekulárního mraku, v němž vznikají...
Na bohatém, zářivém pozadí hvězd se světelné roky táhne tento sugestivní útvar, známý jako mlhovina Mořský koník. Prachová neprůhledná mračna v královském severním souhvězdí Kefea (Cepheus) jsou součástí molekulárního mračna v Mléčné dráze asi 1200 světelných roků daleko. Uvádí se také jako Barnard...
Hnací silou silného hvězdného větru jsou rozpínající se závoje plynu a prachu Na ostrém infračerveném pohledu jsou vidět obálky plynu a prachu rozpínající se silnými hvězdnými větry kolem horké, svítivé hvězdy Wolf-Rayet 124. Pro oči přitažlivý vzor hvězd se šesti paprsky je charakteristický pro...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se dříve považovalo za díru na obloze, je dnes astronomům známo jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde z hvězd v pozadí pohlcuje prakticky veškeré viditelné světlo. Pochmurně temné okolí přispívá k tomu, že...
Nádherná otevřená hvězdokupa Plejády neboli Kuřátka známá svými nápadně modrými reflexními mlhovinami uhání asi 400 světelných roků daleko oblakem kosmického prachu. Nachází se na noční obloze v souhvězdí Býka (Taurus) v Orionovu rameni naší Galaxie Mléčné dráhy. Hvězdy ovšem s prachovým...
Co způsobuje rozruch v Pulčí mlhovině? Vznikající hvězdy. Prach vzniká v mlhovině Pulec, IC 410, asi 12000 světelných roků daleko v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářivého plynu má průměr přes 100 světelných roků a opracovávají ho hvězdné větry a záření ze zanořené otevřené ...
Tajemná modrá reflexní mlhovina označovaná v katalozích jako VdB 152 nebo Ced 201 je opravdu velice slabá. Nachází se na špičce dlouhé temné mlhoviny Barnard 175 v prachovém komplexu, kterému se také říká Wolfova jeskyně. Kosmická zjevení ve středu tohoto hlubokého teleskopického pohledu jsou téměř...
Svůj první snímek odeslala sonda Mars InSight po úspěšném přistání 26. listopadu 2018 z rovné rovníkové planiny Elysium Planitia na Rudé planetě. Tato historicky významná mise s cílem zkoumat marsovské nitro pomocí seismických výzkumů, geodézie a transportu tepla již pracuje více než 1400...
Proč by se měly kolem gama vzplanutí objevit rentgenové prstence? Překvapivá odpověď má málo co do činění s explozí samotnou, ale spíše se světlem odráženým z plynových oblastí plných prachu v naší vlastní Galaxii Mléčné dráze. GRB 221009A představuje obrovskou explozi, velice jasné gama...
Hvězdné větry a radiace opracovaly toto majestátní mračno mezihvězdného prachu při jeho cestě vesmírem do rozpoznatelného tvaru. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a je ponořeno do rozlehlé a komplexní Mlhoviny Orion (M42). Tento objekt, který je sice velice zajímavé, ale obtížné vidět...
Tyto útesy vytvořily hvězdy. Část hory tmavého mezihvězdného prachu v severní části mlhoviny Carina totiž odnesly ničivé větry a energetické světlo hvězd z otevřené hvězdokupy NGC 3324. Některé z těchto hvězd jsou vidět nahoře na tomto velice podrobném snímku, který nedávno pořídil Kosmický...
Hvězdy samotné mohou vytvářet obrovské a složité prachové skulptury z hustých a temných molekulárních mračen, z nichž se samy rodí. Nástrojem, který hvězdy používají ke svému jemnému vyřezávání, je vysokoenergetické světlo a rychlý hvězdný vítr. Teplo, které vytvářejí, odpařuje tmavý...
Krásná mlhovina Trifid je kosmickou studií kontrastů. Je též známá jako M20 a nachází se asi 5000 světelných roků daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid je hvězdotvorná oblast v rovině naší Galaxie a ilustruje tři různé typy astronomických mlhovin; červené emisní...
Proč je obloha v blízkosti Antaresu a Rho Ophiuchi tak zaprášená a přitom barevná? Barvy jsou výsledkem směsice objektů a procesů. Modré reflexní mlhoviny vznikají při osvětlování jemného prachu zepředu světlem hvězd. Načervenalé emisní mlhoviny zase vznikají při osvětlování plynných...
Někdy má temný prach v mezihvězdném prostoru jistou eleganci. To je i případ souhvězdí Chameleona hluboko na jihu. Tmavý prach je normálně je známý především tím, že cloní viditelné světlo hvězd a galaxií za ním, takže jsou příliš slabé, než aby byly vidět. Ovšem na této čtyřhodinové expozici je...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflexní mlhovina, v níž převládají namodralé odstíny charakteristické pro světlo hvězd odražené od mezihvězdného prachu. Mlhovina je ve vzdálenosti zhruba 1000 světelných roků v hrdinském souhvězdí Persea na okraji velkého molekulárního mračna, kde se...
Tento světelný rok velký sugestivní útvar známý jako mlhovina Mořský koník je vidět v siluetě proti bohatému zářícímu pozadí hvězd. Neprůhledná mračna prachu jsou vidět v severním královském souhvězdí Kefea (Cepheus) a jsou součástí molekulárního mračna v Mléčné dráze vzdáleného asi 1200 světelných...
Zdá se, že v tomto zaprášeném prostoru straší děsivé útvary, které plují nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě oblaka kosmického prachu viditelná ve slabě odráženém světle hvězd. Číhají daleko od vašeho okolí nad rovinou Mléčné dráhy na okraji komplexu molekulárních...
Tato kosmická mračna vykvetla ve vzdálenosti 1300 světelných roků od nás, v úrodných hvězdných polích souhvězdí Kefea (Cepheus). NGC 7023 se též říká mlhovina Kosatec a není jedinou mlhovinou, která vyvolává představu květin. Hloubkový teleskopický snímek ukazuje škálu barev a symetrií mlhoviny...
Krásná mlhovina Trifid je kosmickou studií kontrastů. Je též známá jako M20 a leží asi 5000 světelných roků daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Mlhovina Trifid je hvězdotvornou oblastí v rovině naší Galaxie a ve skutečnosti ilustruje tři různé typy astronomických...
Na teleskopickém pohledu u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis) kříží mračna kosmického prachu bohatá pole hvězd. Tato prachová mračna vzdálená méně než 500 světelných roků efektivně cloní světlo vzdálenějších hvězd v pozadí Mléčné dráhy. Záběr pokrývá odshora dolů asi 2...
V siluetě proti hustému poli hvězd v ocasu arachnologického souhvězdí Štíra (Scorpius) může někomu tento prachový kosmický oblak vyvolávat představu zlověstné temné věže. V temné mlhovině na nádherném teleskopickém snímku velké téměř 40 světelných let se mohou skrývat hvězdy, které...
Hned po západu slunce 7. března byl nad západním obzorem vidět slabý pás světla na poklidném nočním nebi venkova ve státě Illinois. Snímek je pořízený na staré zemědělské usedlosti a ta zář je zvířetníkové světlo, které je výrazně vidět na západu po západu slunce na jaře na severní polokouli planety...
Velká a krásná spirální galaxie Messier 66 se nachází zhruba 35 milionů světelných roků daleko. Nádherný vesmírný ostrov měří asi 100 tisíc světelných roků a velikostí se podobá Mléčné dráze. Znovu zpracovaný podrobný snímek z Hubblova kosmického dalekohledu zabírá oblast širokou asi 30 000...
Tento teleskopický portrét je inspirován obdobím halloween a zachycuje kosmické mračno se strašidelnou visáží. Mezihvězdná scéna se nachází uprostřed prašné oblasti reflexní mlhoviny IC 2118 v souhvězdí Orion. IC 2118 je od nás asi 800 světelných let daleko poblíž jasné modré hvězdy Rigel v chodidle...
Nevýslovná krása a nepředstavitelný zmatek jsou dohromady v Mlhovině Orion. Velká mlhovina v Orionu je jistě nejslavnější ze všech astronomických mlhovin a je to nesmírný mezihvězdný molekulární mrak vzdálený pouze 1500 světelných let. Na hloubkovém snímku v přiřazených barvách je část středu...
Jakou roli v mezihvězdné fyzice hraje magnetické pole? Analýzy pozorování emise malých magneticky orientovaných prachových zrn družicí ESA Planck ukazují předtím neznámé struktury magnetického pole v naší Mléčné dráze, jak je vidět na zakroucených siločarách obrazu celé oblohy. Tmavě červená je...
NGC 253 je jednou z nejjasnějších viditelných spirálních galaxií, ale také jednou z nejzaprášenějších. Kvůli jejímu vzhledu v malých dalekohledech se jí říká Stříbrňák a díky své poloze v jižním souhvězdí Sochaře (Sculptor) je formálněji známá jako Galaxie v Sochaři. Prašný vesmírný ostrov, který se...
Tuto kosmickou scénu obývá silueta spletité temné mlhoviny. Lyndsova temná mlhovina (LDN) 1622 je vidět proti slabému pozadí zářícího vodíku, které je ovšem vidět jenom na dlouhých expozicích této oblasti. Naproti tomu jasnější reflexní mlhovina vdB 62 od středu vpravo nahoře je vidět mnohem...
Mračnem kosmického prachu vzdáleným zhruba 400 světelných let uhání nádherná otevřená hvězdokupa Plejády, nebo Kuřátka, která je dobře známá svými výrazně modrými reflexními mlhovinami. Na obloze se nachází v souhvězdí Býka a je v Orionovu rameni naší Galaxie Mléčné...
Tento světelné roky velký sugestivní tvar je vidět v siluetě proti bohatému zářivému pozadí hvězd a je znám jako tmavá mlhovina Mořský koník. Prachová neprůhledná mračna vzdálená asi 1200 světelných let jsou součástí Mléčné dráhy a jsou vidět v královském severním souhvězdí Kefea. V seznamu...
Střed naší Mléčné dráhy se nachází 26 000 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Dokonce ani za temné noci ho nemůžete uvidět. Pohled v tomto směru k vám zaclání mezilehlý neprůhledný mezihvězdný prach. Tmavá prachová mračna, zářící mlhoviny a nahuštěné pole hvězd se nacházejí v...
Tajemná modrá reflexní mlhovina katalogizovaná jako VdB 152 nebo Ced 201 je opravdu velice slabá. Nachází se na konci dlouhé temné mlhoviny Barnard 175 v prachovém komplexu, který se také nazývá Vlčí jeskyně. Kosmické zjevení ve středu hlubokého a širokoúhlého teleskopického pohledu je asi 1400...
Proč je obloha vedle hvězd Antares a Rho Ophiuchi tak zaprášená a přitom barevná? Barvy jsou výsledkem směsi objektů a procesů. Jemný, hvězdným světlem zepředu osvětlovaný prach vytváří modré reflexní mlhoviny. Plynná mračna, jejichž atomy excituje ultrafialové světlo hvězd, vytváří červené ...
Je to malba nebo fotografie? Je to klasické nebeské zátiší komponované kosmickým štětcem, prachovou mlhovinou též známou jako NGC 2170, nebo také Andělská mlhovina, která září uprostřed snímku. Kolem NGC 2170 jsou další modravé reflexní mlhoviny, které odrážejí světlo...
Jedna z nejjasnějších galaxií na pozemské obloze se velikostí podobá naší Galaxii Mléčné dráze: velká a krásná galaxie Messier 81. Tato velká spirální galaxie se též nazývá NGC 3031 nebo Bodeova galaxie podle svého objevitele z 18. století a lze ji uvidět v severním souhvězdí Velké medvědice...
Rigil Kentaurus je ta jasná hvězda nahoře na obrazu jižní oblohy. Tato hvězda je pravděpodobně více známá jako Alfa Centauri a je nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci. Pod ní se rozléhá komplex tmavých mlhovin. Neprůhledná mračna mezihvězdného prachu obsahují mračna 169 a 172 ze Sandqvistova...
NGC 1333 je vidět ve viditelném světle jako reflexní mlhovina, které dominuje chrakteristické modré světlo hvězd odrážené od mezihvězdného prachu. Nachází se zhruba 1000 světelných let daleko v hrdinném souhvězdí Persea na okraji velkého hvězdotvorného molekulárního mračna. Tento...
Tuto kosmickou scénu zabydluje silueta spletité tmavé mlhoviny. Lyndsova temná mlhovina (LDN) 1622 je vidět proti slabému pozadí zářícího vodíku pouze na dlouhých expozicích této oblasti. LDN 1622 se nachází poblíž roviny naší Mléčné dráhy a na obloze je blízko Barnardovy smyčky, ...
Je v Orionu vodopád? Není, ale část prachu v M43 vypadá podobně, jako vodopád na Zemi. M43 je součástí komplexu Orionova molekulárního mračna, je často vidět na fotografiích, ale na rozdíl od slavnější M42 se zřídka zmiňuje. M42, do níž patří i mnoho jasných hvězd z hvězdokupy...
U severních hranic Jižní koruny (Corona Australis) se na tomto širokém teleskopickém panorámatu v bohatém poli hvězd řasí mračna kosmického prachu. Hustá mračna vzdálená méně než 500 světelných let efektivně cloní světlo ze vzdálenějších hvězd pozadí z Mléčné dráhy. Celý pohled...
Podívejte se přes kosmické mračno katalogizované jako NGC 281 a možná přehlédnete otevřenou hvězdokupu IC 1590. Přesto uvnitř této mlhoviny vznikla a její mladé hmotné hvězdy konec konců dodávají energii všudepřítomné záři mlhoviny. Pro oči přítažlivé tvary v portrétu NGC 281 jsou...
Tento světelné roky dlouhý, sugestivní tvar známý jako mlhovina Mořský koník je vidět v siluetě proti bohatému, zářivému pozadí hvězd. Prachové neprůhledné mračno je součástí molekulárního mračna v Mléčné dráze vzdáleného asi 1200 světelných let a je vidět v severním královském souhvězdí...
Tento teleskopický pohled zabydlují mračna kosmického prachu a mladé energetické hvězdy méně než 500 světelných let daleko u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis). Prachová mračna efektivně cloní světlo ze vzdálenějších hvězd pozadí v Mléčné dráze. Výrazný...
Která modrá květina roste na tomto poli tmavého mezihvězdného prachu? Mlhovina Kosatec. Výrazně modrá barva mlhoviny Kosatec vzniká světlem od jasné hvězdy SAO 19158, které se odráží od hustého a normálně tmavého prachu. Nejenom že je modrá hvězda samotná, ale modré světlo z této hvězdy...
Užijte si jednu z nejfotogeničtějších oblastí noční oblohy, zde působivě zachycenou. Zcela vlevo je vidět jak uhlopříčně probíhá pás naší Galaxie Mléčné dráhy, vpravo od středu je barevná oblast rho Ophiuchus včetně jasně oranžové hvězdy Antares a zcela vpravo je mlhovina Sharpless 1...
Hvězda u jižního pólu sigma Octantis (ze souhvězdí Oktantu) je na této této hvězdnaté 40 stupňové rozloze jižní oblohy vlevo. Abyste ji ale , musíte se našli, musíte se dívat velice pečlivě. Sigma Octantis je slabý jižní protějšek hvězdě Polaris neboli Severce a je o něco přes jeden stupeň...
Někdy dokonce i tmavý prach v mezihvězdném prostoru má svou poklidnou krásu. Jedno takové místo se nachází v souhvězdí Býka. Prachové filamenty, které jsou zde vidět, se nacházejí na obloze mezi hvězdokupou Plejády a mlhovinou Kalifornie. Tento prach není znám pro svou jasnou zář,...
Zářivá NGC 253 je jednou z nejjasnějších viditelných spirálních galaxií, ale také jedna z nejzaprášenějších. Někteří pozorovatelé jí kvůli jejímu vzhledu v malých dalekohledech říkají galaxie Stříbrný dolar, nebo jenom Galaxie v Sochaři pro její polohu v hranicích jižního souhvězdí...
Jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovina na obloze, Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého tmavého oblaku plynu. Je též známá jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem 19. století. Červená záře pochází především z vodíku za...
Tato kompozice v prachu hvězd pokrývá na severní obloze přes 8 stupňů. Mozaika zorného pole je na západ od dobře známých Plejád ve zvířetníkovém souhvězdí Berana (Aries) a v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Vpravo je modravá hvězda epsilon Arietis, která je ve vzdálenosti asi 330 světelných...
Málo astronomických podívaných vzrušuje představivost tak, jak blízká hvězdná porodnice známá jako Mlhovina v Orionu. Žhavé mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna obklopuje zářící plyn mlhoviny. Mnohé filamentární struktury, které jsou na tomto snímku...
Krásná mlhovina Trifid je kosmickou studií kontrastů. Je též známá jako M20 a nachází se 5000 světelných let daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid je hvězdotvorná oblast v rovině naší galaxie a dobře ilustruje tři různé typy astronomických...
Teleskopickou vyhlídku u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) ve vzdálenosti méně než 500 světelných let obývají modrá prachová oblaka a mladé energetické hvězdy. Světlo ze vzdálenějších hvězd v Mléčné dráze cloní prachová mračna. Světlo z jasných modrých hvězd v...
Když se podíváte na kosmické mračno katalogizované jako NGC 281, tak můžete klidně minout hvězdokupu IC 1590. Přesto tato mladá hvězdokupa vznikla uvnitř této mlhoviny a její hmotné hvězdy dodávají všudepřítomné záři mlhoviny energii. Na portrétu NGC 281 vynikají v siluetě pro oči...
Tak nestabilní hvězdy jsou vzácné. Od středu vpravo nahoře je uvnitř mračna vidět hmotná hvězda G79.29+0.46, jedna z méně než 100 zářivých modrých proměnných hvězd LBV (luminous blue variable), které jsou nyní známé v naší Galaxii. LBV vyvrhují obálky plynu a v průběhu 100 let mohou...
V mlhovině v Lodním kýlu jde o zápas hvězdy versus prach a hvězdy vyhrávají. Nebo přesněji, energetické světlo a větry z hmotných, nově vzniklých hvězd odpařují a rozptylují prachové hvězdné kolébky, ve kterých vznikly. V mlhovině v Lodním kýlu (Carina) se nacházejí útvary vzhledu...
Kometa 71P/Clark, která přelétá přes toto nádherné zorné pole, je ve skutečnosti v popředí těchto kosmických mračen. Teleskopická mozaika ze dvou panelů má zvýrazněné barvy a na obloze zabírá asi 5 stupňů (10 úplňků). Zachytila tuto slabou kometu v poloze v noci 23./24. května něco...
Na této kosmické scéně je silueta spletité tmavé mlhoviny. Pod středem proti slabému pozadí zářícího vodíku, který je jen trochu vidět na dlouhých teleskopických expozicích této oblasti, je vidět Lyndova tmavá mlhovina (LDN) 1622. LDN 1622 se nachází poblíž roviny naší Galaxie Mléčná dráha...
Velká mlhovina v Orionu je nesmírná blízká porodnice hvězd, která je pravděpodobně nejslavnější ze všech astronomických mlhovin. Žhavé mladé hvězdy na okraji nesmírně velkého mezihvězdného molekulárního mraku vzdáleného pouze 1500 světelných let obklopují filamenty tmavého prachu a...
Toto majestátní mračno mezihvězdného prachu opracované hvězdnými větry a zářením náhodou dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava, je asi 1500 světelných let daleko a je součástí rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. Toto temné mračno na "výšku" měří asi 5...
Přes 100 teleskopických snímků, které tvoří tuto úžasnou vertikální mozaiku, zabírá na noční obloze asi 50 stupňů. Sledují část Velké trhliny, tmavé řeky prachu a molekulárního plynu, která se táhne podél roviny naší Galaxie Mléčné dráhy. Začíná nahoře u středu a pokračuje směrem dolů k...
Když se podíváte přes kosmické mračno katalogizované jako NGC 281, tak můžete minout otevřenou hvězdokupu IC 1590. Přesto vznikla uvnitř této mlhoviny a mladé, hmotné hvězdy z této kupy nakonec dodávají energii pro všudepřítomnou zář mlhoviny. Ty pro oči zajímavé útvary v portrétu NGC...
Třpytivá NGC 253 je jednou z nejjasnějších viditelných spirálních galaxií, a také jedna z nejzaprášenějších. Někteří ji kvůli jejímu vzhledu v malých dalekohledech říkají galaxie Stříbrný dolar, nebo jenom Galaxie v Sochaři, vzhledem k její poloze v hranicích jižního souhvězdí...
Zdá se, že v tomto prostoru plném drahokamů sídlí zlověstné útvary unášeny nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu, která jsou jen slabě vidět odráženým světlem hvězd. Číhají daleko od nás v rovině Mléčné dráhy na okraji komplexu...
Tento pohled nahlíží do M42, neboli do Mlhoviny v Orionu, což je nejbližší porodnice hvězd. Herschelova kosmická observatoř s využitím dat na infračervených vlnových délkách na kompozitním obrazu ve falešných barvách zkoumá toto turbulentní kosmické mračno vzdálené asi 1500 světelných...
Na nyní slavném snímku pilířů stvoření z Hubblova kosmického dalekohledu jsou světelné roky dlouhé sloupce chladného plynu a prachu, ve kterých vznikají uvnitř Orlí mlhoviny M16 hvězdy. Kompozitní pohled ve falešných barvách na tuto blízkou hvězdnou porodnici využívá data z panoramatického...
Tato kosmická mračna rozkvětla 1300 světelných let daleko v úrodných hvězdných polích souhvězdí Cepheus. NGC 7023 neboli mlhovina Kosatec není jen mlhovinou, která vyvolává představu květin. Tento hloubkový teleskopický snímek předvádí rozsah barev a symetrií mlhoviny Kosatec ponořené do...
Někdy dokonce i temný prach v mezihvězdném prostoru má svoji poklidnou krásu. Jedno z takových míst se nachází v souhvězdí Býka. Filamenty, které zde vidíte, se nacházejí na obloze mezi hvězdokupou Plejády a mlhovinou Kalifornie. Tento prach není známý svou jasnou září, ale svojí absopcí...
Dalekohledy po celém světě sledují jasnou supernovu v blízké zaprášené galaxii. Silná stelární exploze byla poprvé zaznamenána teprve tento měsíc. Tou blízkou galaxií je fotogenická galaxie Centaurus A, která je vidět i triedry a je známá svými působivými filamenty, které křižují její střed a...
Střed naší Galaxie je rušným místem. Ve viditelném světle je střed Galaxie většinou zahalen neprůhledným prachem. V infračerveném světle ovšem prach září více a zakrývá méně, takže na této fotografii umožňuje tak zachytit téměř milión hvězd. Střed Galaxie samotné je vidět vlevo a ...
Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní obraz z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že sousední trpasličí galaxii vyplňují prachová...
Tuto mezihvězdnou šelmu psovitou tvoří kosmický prach a plyn, který vzájemně interaguje s energetickým světlem a větrem z horkých mladých hvězd. Kombinace tvaru, vizuální textury a barvy dává dohromady této oblasti populární název mlhovina Liščí kožich. Charakteristické modré světlo vlevo...
Která je Zemi nejbližší aktivní galaxie? Pouhých 11 miliónů světelných let vzdálená Centaurus A. Tato pekuliární eliptická galaxie, též známá jako NGC 5128, měří něco přes 60 000 světelných let. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a je fantastickou změtí mladých...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflekční mlhovina, které dominuje modrá barva charakteristická pro světlo hvězd odrážené mezihvězdným prachem. Mlhovina je zhruba 1000 světelných let daleko v hrdinském souhvězdí Perseus a nachází se na okraji velkého hvězdotvorného molekulárního...
Velká mlhovina v Orionu, též známá jako M42, je jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze. Na ostrém barevném snímku jsou vpravo hvězdotvorné oblasti mračen zářícího plynu a horké mladé hvězdy a vlevo jsou modravé reflekční mlhoviny NGC 1977 a spol. Tyto pro oči tak přítažlivé mlhoviny se...
Na Zemi není žádné moře dost velké, aby pojalo mlhovinu Žralok. Zjevení tohoto dravce pro nás ovšem není žádným nebezpečím, jelikož se skládá jen z mezihvězdného plynu a prachu. Temný prach, jako je vidět zde, se trochu podobá cigaretovému kouři a vzniká v chladných atmosférách...
Mlhovinu Dýmka a barvitou oblast u jasné hvězdy Antares spojuje tmavé mračno zvané Temná řeka, která z obrázku odtéká vlevo nahoře. Zakalený vzhled Temné řeky způsobuje prach, který zakrývá světlo hvězd v pozadí, ačkoliv temná mlhovina obsahuje většinou vodík a molekulární...
Výrazná spirální galaxie M104 je slavná tím, že je vidět téměř z boku a vykazuje široký prstenec neprůhledných prachových pásů. Je vidět v siluetě proti rozsáhlé výduti hvězd a pásů kosmického prachu, čímž vzniká kloboukovitý vzhled a ten dává galaxii její populární název, Galaxie...
Co se děje ve středu naší Mléčné dráhy? Družicové kosmické dalekohledy Hubble a Spitzer spojily své úsilí do přehlídky této oblasti v infračerveném světle do zatím bezprecedentních podrobností, aby pomohly odpovědět na tuto otázku. Infračervené světlo je zvláště užitečné při výzkumu centra...
Tento teleskopický pohled vzdálený méně než 500 světelných let u severní hranice souhvězd Jižní koruny (Corona Australis) obývají mračna kosmického prachu a mladé energetické hvězdy. Mračna prachu světlo z více vzdálených hvězd pozadí v Mléčné dráze efektivně odstiňují. Ovšem komplex...
O M71 se nyní ví, že je to kulová hvězdokupa útlého věku 10 miliard let a nachází se asi 13 000 světelných let daleko v těsných hranicích slabého souhvězdí Šípu (Sagitta). Na pozemské obloze leží blízko roviny Mléčné dráhy a všech asi 10 000 členů kupy je nahloučeno v oblasti o průměru zhruba 27...
Co rozžíná mlhovinu Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která vlevo díky své záři a tmavým prachovým pásům vypadá jako plápolající plamen. Ovšem oheň, tedy rychlé vázání kyslíku, není to, proč tento Plamen svítí. Je jím spíše jasná...
Může to sice vypadat jakou pasoucí se mořský koník, ale ten tmavý objekt na snímku vpravo je ve skutečnosti sloup kouřového prachu dlouhý asi 20 světelných let. Tato prachová struktura zvláštního tvaru se vyskytuje v sousedním Velkém Magellanově mračnu, v hvězdotvorné oblasti velice...
Podívejte se přes kosmické mračno katalogizované jako NGC 281 a přitom možná minete hvězdy z otevřené hvězdokupy IC 1590. Tato mladá hvězdokupa ovšem vznikla uvnitř mlhoviny a její hmotné hvězdy nakonec pohání pronikavou zář mlhoviny. Na portrétu NGC 281 vynikají pro oči přítažlivé tvary,...
Jak vypadají jiné hvězdné soustavy? Astronomové podrobně pozorují blízké hvězdy v infračerveném světle, aby zjistili, které mají prachové disky a u kterým mohou vznikat planety a tak pomohli odpovědět na tuto otázku. Pozorování Spitzerovým kosmickým dalekohledem organizace NASA a...
Tato mračna mezihvězdného plynu a prachu rozkvetla ve vzdálenosti 1300 světelných let v úrodném hvězdném poli v souhvězdí Kefeus (Cepheus). Mlhovina NGC 7023 se někdy nazývá Kosatec, ale není to jen mlhovina, co vyvolává představu květin. Tento hloubkový teleskopický pohled ukazuje u...
Zářivá galaxie NGC 253 je jednou z nejjasnějších viditelných spirálních galaxií, a také jednou z nejzaprášenějších. Někteří lidé jí pro její vzhled v malých dalekohledech říkají galaxie Stříbrný dolar, nebo jen galaxie v Sochaři, neboť se nachází v jižním souhvězdí Sochaře (Sculptor). Zaprášený...
Co se to stalo se středem této galaxie? Středem eliptické galaxie Centaurus A probíhají neobvyklé a výrazné prachové pásy. Tyto prachové pásy jsou natolik husté, že ve viditelném světle skoro úplně zakrývají střed galaxie. To je zvláště neobvyklé, jelikož červené hvězdy v Cen A a její...
Co kvete v tomto poli tmavého hvězdného prachu? Mlhovina Kosatec. Výrazně modrá barva mlhoviny Kosatec vzniká od světla jasné hvězdy SAO 19158, které se odráží od prachových mračen normálně tmavého prachu. Nejen že je hvězda samotná výrazně modrá, ale modré světlo hvězdy se...
Skoro strašidelná modrá zář a zlověstné sloupce tmavého prachu vyznačují M78 i další jasné reflekční mlhoviny v souhvězdí Orionu. Tmavý filamentární prach nejen že absorbuje světlo, ale také odráží světlo několika jasných modrých hvězd, které v mlhovině nedávno vznikly. Ta slavnější z...
Co je kolem žhavého lůžka vznikajících hvězd? V případě mlhoviny Orion - prach. Celé pole Orionu, asi 1600 světelných let daleko, je zaplaveno spletitými a malebnými filamenty prachu. Pro viditelné světlo neprůhledný prach vzniká ve vnější atmosféře hmotných chladných...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflekční mlhovina, které dominují modré barvy charakteristické pro prachem odrážené světlo hvězd. Nachází se ve vzdálenosti asi 1000 světelných let v hrdinském souhvězdí Perseus na okraji velkého hvězdotvorného molekulárního mračna. Tento...
Dobře známá hvězdokupa Plejády pomalu ničí část procházejícího mračna plynu a prachu. Plejády jsou nejjasnější otevřenou hvězdokupou na pozemské obloze a lze je spatřit téměř z kteréhokoliv místa na severu pouhým okem. Předpokládá se, že procházející mračno prachu je součástí Gouldova...
Tato nová kometa je docela fotogenická. Teprve před třemi měsíci objevená kometa Lovejoy byla zobrazena skrze zříceniny dávného hradu Mörby ve Švédsku minulý týden a předváděla zeleně svítící komu a ohony dosahující několika stupňů. Poslední týdny byly pro pozorovatele komet...
Spousta nádherných barev mračen Rho Ophiuchi (ofijuki) zvýrazňuje spousty procesů, ke kterým tam dochází. Modré oblasti září především odraženým světlem. Modré světlo Rho Ophiuchi i okolních hvězd se od této části mlhoviny odráží efektivněji než světlo červené. Ze stejného důvodu se...
Spirální galaxie M31 (vlevo) a M33 jsou obě velkými členy Místní skupiny spolu s naší Mléčnou dráhou a od sebe je na obloze dělí asi 14 stupňů (28 úplňků). Tato širokoúhlá teleskopická mozaika zachycuje barevné podrobnosti spirálních struktur v obou galaxiích a zdá se, že obě hmotné galaxie...
My zde v galaxii Mléčná dráha máme astronomická přední sedadla, abychom se mohli dívat, jak ve vzdálenosti 12 miliónů světelných let spolu zápasí M81 a M82. Obě jasné galaxie jsou sevřené v gravitačním zápasu už několik miliard let a zde jsou zachyceny na hloubkovém teleskopickém...
Bohatým polem hvězd se na tomto teleskopickém pohledu u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis) prostírají mračna kosmického prachu. Prachová mračna jsou méně než 500 světelných let daleko a efektivně brání světlu ze vzdálenějších hvězd pozadí v Mléčné dráze. Celý obraz...
Kolem Kuželové mlhoviny se nacházejí podivné tvary a textury. Ty neobvyklé tvary pocházejí z jemného mezihvězdného prachu, který reaguje složitým způsobem za pomocí energetického světla s horkým plynem, který vyvrhují mladé hvězdy. Nejjasnější hvězda na snímku nahoře je S...
Krásná mlhovina Trifid je kosmickou studií kontrastů. Nazývá se též M20 a nachází se asi 5000 světelných let daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid je hvězdotvorná oblast v rovině naší galaxie, která ilustruje tři různé typy astronomických mlhovin:...
Kometa PanSTARRS (C/2011 L4), která byla kdysi známá jako kometa po západu Slunce na Zemi, je nyní vidět celou noc, i když jenom pro pozorovatele na severní polokouli. Ke sledování poklesu jasnosti komety při odletu do vnější Sluneční soustavy je ovšem potřeba dalekohled. Jelikož koncem...
Jak se planeta Země 23. května přibližovala k rovině oběžné dráhy komety PanSTARRS (C/2011 L4), tak se pozorovatelům komety dostalo tohoto pohledu na majestátní protiohon. Dlouhý a úzký protiohon se rozpíná doprava na téměř 4 stupních neboli na úhlové vzdálenosti 8 úplňků a přitom sleduje...
Jednou tak slavná kometa po západu PanSTARRS (C/2011 L4), je nyní vidět celou noc z většiny severní polokoule, vrací se do vnější Sluneční soustavy a přitom šplhá vysoko nad rovinu ekliptiky. Kometa sice slábne a bledne, ale její široký prachový ohon stále roste. Tento širokoúhlý...
Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní obraz z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že prachová mračna vyplňují sousední trpasličí...
Tento infračervený pohled z Herschelovy kosmické observatoře zkoumá Galaxii v Andromeda, nejbližší velkou spirální galaxii od naší vlastní Mléčné dráhy. Slavný vesmírný ostrov je vzdálen pouze 2,5 miliónu světelných let a astronomové ho znají také jako M31. Andromeda měří přes 200 000...
Toto prachové kosmické mračno v siluetě proti hustému poli hvězd v souhvězdí Štíra (Scorpius) připomíná nějakou zlověstnou temnou věž. Ve skutečnosti chuchvalce prachu a molekulárního plynu kolabují za vzniku hvězd, které se docela dobře mohou ukrývat uvnitř této temné mlhoviny, která na...
Tato tajemná reflekční mlhovina VdB 152 se popisuje jako "prašná záclona" nebo "duchovitý přízrak", v každém případě je opravdu velice slabá. Tento kosmický přízrak je za dnešní noci Halloween od vaší čtvrti daleko, je v dálce asi 1400 světelných let. Mlhovina je též katalogizována jako Ced...
Jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovin nas obloze Koňská hlava v Orionu je součástí velkého, tmavého molekulárního mraku. Tento neobvyklý útvar známý též jako Barnard 33 byl poprvé objeven na fotografické desce koncem 19. století. Červené světlo pochází z vodíku, který je převážně...
Na tomto hloubkovém pohledu do tohoto koutu oblohy se hojně vyskytují paprsčité hvězdy a zlověstné tvary. Dobře komponované pole pokrývá v souhvězdáí Pegasus asi dva úplňky. Jasné hvězdy vykazují pochopitelně difrakční paprsky, což je jev běžně způsobovaný vnitřními podpěrami zrcadlových...
Tato mračna mezihvězdného plynu a prachu rozkvetla ve vzdálenosti 1300 světelných let jako jemné okvětní lístky v plodném poli hvězd v souhvězdí Kefeus. Někdy se nazývá jako mlhovina Kosatec, je katalogizována jako NGC 7023, ale není jedinou mlhovinou na obloze, která evokuje...
Na takové prašné obloze se můžeme zachytit jasné hvězdy Markab. Samotný Markab v pravém horním rohu vyznačuje roh asterismu známého jako Pegasův čtverec v souhvězdí létajícího koně Pegasa. Široký hloubkový pohled zabírá asi 5 stupňů, neboli desetinásobek úhlového průměru úplňku...
Tento ostrý kosmický portrét představuje NGC 891. Tato spirální galaxie měří asi 100 tisíc světelných let a z naší perspektivy je vidět téměř přesně z boku. NGC 891 ve vzdálenosti asi 30 miliónů světelných let v souhvězdí Andromedy vypadá dosti podobně jako naše Mléčná dráha. Na první pohled...
Která aktivní galaxie je nejblíž planetě Zemi? Zřejmě Centaurus A vzdálená pouhých 11 miliónů světelných let. Tato pekuliární eliptická galaxie je též známa jako NGC 5128 a měří něco přes 60 000 světelných let. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a je...
Souhvězdí Orionu nabízí více než jen tři hvězdy v řadě. Na hloubkové expozici je vidět všechno, od temné mlhoviny po hvězdokupy, to vše ponořené do oblasti plynových útvarů ve větším komplexu Orionova molekulárního mračna. Ty nejjasnější tři hvězdy zcela vpravo jsou opravdu ty tři...
Co je v okolí žhavého lože, kde vznikají hvězdy? V případě mlhoviny Orion prach. Celé toto pole v Orionu se nachází asi 1600 světelných let daleko a je protkáno spletitými a malebnými vlákny prachu neprůhledného ve viditelném světle. Prach se tvoří ve vnější atmosféře...
Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní snímek z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že sousední trpasličí galaxii vyplňují mračna...
Tuto kouzelnou směs prachových a plynových mlhovin vytvořil kosmický štětec vznikání hvězd. Oblast je katalogizovaná jako Sh2-239 a LDN 1551 a nachází se u jižního okraje komplexu molekulárních mračen v Býku zhruba 450 světelných let daleko. Plátno se prostírá na téměř 3 světelných letech a...
Centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A obklopuje fantastická změť mladých modrých hvězdokup, obřích zářivých mračen plynu a tmavých prachových pásů. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu byl zpracován tak, aby ukázal přirozené barvy tohoto kosmického víru. Infračervené...
Tajemná modrá reflekční mlhovina, která se v katalozích nachází po názvy VdB 152 nebo Ced 201, je opravdu velice slabá. Vyskytuje se u vrcholu dlouhé tmavé mlhoviny Barnard 175 v prachovém komplexu, kterému se také říká Vlčí jeskyně. Toto kosmické zjevení je téměř 1400 světelných let daleko v...
Zdá se, že v královském souhvězdí Kefeus nocí plují a v tomto hvězdném poli straší zlověstné tvary. Ty tvary jsou pochopitelně mračna kosmického prachu slabě viditelná z trochu odráženého světla hvězd. Číhají asi 1200 světelných let daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Tímto vznešeným panorámatem o rozměru 17 stupňů u jižní hranice hrdinského souhvězdí Perseus plují kosmická mračna plynu a prachu. Kolaborativní obraz nebe začíná vlevo modravými hvězdami v Perseu, ale oči přitahuje výrazně červená mlhovina NGC 1499. Je též známa jako mlhovina Kalifornie a...
Herschelův kosmický dalekohled Evropské kosmické agentury je s 3,5 m zrcadlem větší než Hubblův kosmický dalekohled a zkoumá vesmír na infračervených vlnových délkách. Dalekohled Herschel se jmenuje po v Německu narozeném britském astronomovi Fredericku Williamu Herschelovi, který před více než...
Podívejte se skrz kosmické mračno katalogizované jako NGC 281 a docela snad vám může uniknout otevřená hvězdokupa IC 1590. Přitom ale tato kupa mladých hmotných hvězd vznikla uvnitř této mlhoviny a všudypřítomnou zář mlhoviny vyvolává. Pro oči přítažlivé tvary portrétu NGC 281 jsou v...
Tato mračna mezihvězdného prachu a plynu vykvetla 1300 světelných let daleko v na hvězdy úrodném poli v souhvězdí Kefeus (Cepheus). Mračna se někdy nazývají mlhovinou Kosatec a jsou pečlivě katalogizovaná jako NGC 7023, Kosatec ovšem není jedinou mlhovinou, která evokuje květiny. V okolí...
NGC 3314 jsou ve skutečnosti dvě velké spirální galaxie, které jsou náhodou skoro přesně za sebou. Spirální galaxie v popředí je vidět téměř ze předu, její tvar větrníku je definován mladými jasnými hvězdokupami. Tmavé, zkroucené pásy mezihvězdného prachu ale proti záři galaxie pozadí...
Kolem červeného veleobra hvězdy Betelgeuse je na tomto kompozitním infračerveném obrázku s vysokým rozlišením z VLT na Evropské jižní observatoři vidět rozsáhlá mlhovina prachu. Samotná hvězda Betelgeuse je vymezena tím malým centrálním červeným kroužkem. Pokud by se nacházela v naší...
Bohatým polem hvězd u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) se na tomto teleskopickém pohledu prostírají kosmická prachová mračna. Nejhustší část prachového mračna je dlouhá kolem 8 světelných let, je asi 500 světelných let daleko a efektivně blokuje světlo ze vzdálenějších...
Velký vůz je nejznámější a snadno rozpoznatelný asterismus na severní obloze, i když někdo může vidět pluh. Nicméně v každém případě, pokud položíte kurzor na tuto důmyslně poskládanou mozaiku z 24 snímků, tak uvidíte jména hvězd a dobře známé spojnice. Vpravo nahoře je Dubhe, alfa...
Tento prašný vesmírný ostrov je jednou z nejjasnějších spirálních galaxií na pozemské obloze. NGC 253 je vidět téměř z boku, je pouhých 13 miliónů světelných let daleko a je největším členem Kupy galaxií v Sochaři, která sousedí s naší vlastní místní skupinou galaxií. Tento podrobný...
Polárka se svou 2. magnitudou není ani zdaleka tou nejjasnější hvězdou noční oblohy. Je ale nejjasnější hvězdou v levé části této dobře zkomponované hvězdnaté mozaiky, která přes severní asterismus zvaný Malý vůz zabírá 23 stupňů. Polárka, Polaris, nebo Severka je přítelkyní...
Krásná mlhovina Trifid je kosmickou studií kontrastů barev. Je též známa jako M20 a nachází se asi 5 000 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius), které je bohaté na mlhoviny. Trifid je hvězdotvornou oblastí v rovině naší galaxie a ilustruje tři různé druhy astronomických...
Tento prachový kosmický mrak v siluetě proti nahuštěnému poli hvězd v souhvězdí Štíra (Scorpius) evokuje na některých snímcích obraz zlověstné temné věže. V této temné mlhovině, jejíž struktura se rozkládá na téměř 40 světelných letech na tomto nádherném teleskopickém snímku se ukrývají...
Jaký vliv mají spirální galaxie na vznik hvězd? Při hledání odpovědi zobrazil Hubblův kosmický dalekohled blízkou fotogenickou spirální galaxii M51 v infračerveném světle, aby se zvýraznil prach, který stopuje hustý plyn, ze kterého mohou vznikat hvězdy. Aby se izoloval jen prach, tak...
Velká a krásná spirální galaxie M81 je jednou z nejjasnějších galaxií na pozemské obloze, co do velikosti se podobá naší Mléčné dráze a leží 11,8 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Hloubkový snímek této oblasti ukazuje podrobnosti v jasném žlutém...
Tato kompozice z hvězdného prachu pokrývá na obloze blízko zvířetníkového souhvězdí Berana (Aries) a roviny naší Galaxie Mléčné dráhy skoro 2 stupně. V pravém dolním zákoutí této skvostné nebeské krajiny je prachová reflekční mlhovina kolem jasné hvězdy katalogizované jako van den Bergh 13...
Nádherné Plejády neboli (anglicky) Sedm sester je dobře známá hvězdokupa, která uhání přes mračno kosmického prachu asi 400 světelných let daleko a je známá svými modrými reflekčními mlhovinami. Tento pozoruhodný snímek prašné oblohy v rameni naší Mléčné dráhy v souhvězdí Býka a ...
Krásná a velká spirální galaxie M66 leží zhruba ve vzdálenosti 35 miliónů světelných let. Tento nádherný vesmírný ostrov měří asi 100 tisíc světelných let a astronomům je dobře znám jako člen trojice galaxií Leo Triplet. V M66 jsou podél spirálních ramen tečky růžově zářících...
Tyto mraky mezihvězdného plynu a prachu rozkvetly jako jemné kosmické okvětní lístky 1300 světelných let daleko v plodném poli hvězd v souhvězdí Kefeus. Katalogizovaná jako NGC 7023 se někdy také nazývá mlhovina Kosatec, ale není na obloze jedinou mlhovinou, která evokuje obrazy květin. I...
Zdá se, že se těmito hvězdnatými prostorami v královském souhvězdí Kefeus nocí prohání nějaké strašidelné tvary. Ty tvary jsou ovšem mračna kosmického prachu, slabě viditelného odraženým světlem hvězd. Číhají na kraji komplexu molekulárních mračen Kefeovy plamínky nějakých 1200 světelných...
Hvězdy a jejich planety se rodí ve studených a temných mezihvězdných mračnech plynu a prachu. Astronomové při výzkumu mračen na infračervených vlnových délkách učinili překvapivý objev, jelikož v desítkách případů hustá jádra mračen září odraženým infračerveným světlem hvězd. Tyto panely...
Nevýslovná krása a nepředstavitelný zmatek se dá zároveň nalézt v mlhovině Trifid. Tato fotogenická mlhovina je též známa jako M20 a je vidět dobrým triedrem v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Energetické procesy vznikání hvězd utvořily nejenom barvy, ale i chaos. Červeně zářící...
Tento prachový kosmický mrak v siluetě proti nahuštěnému poli hvězd v souhvězdí Štíra (Scorpius) může evokovat nějakou zlověstnou temnou věž. V této temné mlhovině, která na tomto krásném teleskopickém pohledu může zabírat až 40 světelných let, se mohou docela dobře ukrývat shluky...
Tento velkolepý mezihvězdný prachový mrak opracovává hvězdný vítr a záření a náhodou tak vznikl tento rozpoznatelný tvar. Mlhovina se přiléhavě nazývá Koňská hlava a nachází se asi 1500 daleko v rozsáhlém komplexu mračen v Orionu. Asi pět světelných let "vysoký" tmavý mrak je katalogizovaný...
Při vzdálenosti 11 miliónů světelných let od Země je Centaurus A nejbližší aktivní galaxií. Tato pekuliární galaxie je vidět na tomto ostrém snímku, měří přes 60 000 světelných let a je též známa jako NGC 5128. Centaurus A je zjevně výsledkem srážky dvou jinak normálních galaxií a...
Na tomto krásném kosmickém portrétu je NGC 891. Tato spirální galaxie má asi 100 tisíc světelných let a je vidět z naší perspektivy téměř z boku. NGC 891 je v souhvězdí Andromedy, nachází se ve vzdálenosti asi 30 miliónů světelných let a hodně se podobá naší Mléčné dráze. Centrální výduť už...
Na tomto složitém zákoutí oblohy jsou vidět galaxie seskupené s NGC 7771. NGC 7771 je ta velká, z boku viděná spirální galaxie poblíž středu, měří 75 000 světelných let, je ve vzdálenosti asi 200 miliónů světelných let v souhvězdí Pegasus a je vidět se dvěma dalšími menšími galaxiemi hned pod...
Toto kosmické oko je červené díky prachu. Tajuplný snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené záření z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293) vzdálené asi 700 světelných let v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Obálka prachu a plynu o průměru dvou světelných...
Jasná galaxie NGC 253 je jednou z nejjasnějších viditelných spirálních galaxií, které jsou vidět, ale je také jedna z nejprašnějších. Pro svůj vzhled v malých dalekohledech ji někteří nazývají galaxie Stříbrný dolar a vzhledem ke své poloze v hranicích jižního souhvězdí Sochaře (Sculptor) se...
V tomto krásném teleskopickém koutu nebe se nachází spirální galaxie NGC 981. Tento vesmírný ostrov má asi 50 000 světelných let a leží zhruba 60 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Berana. Tento obraz vypadá jako umělecká prezentace, která v popředí zobrazuje paprsčité hvězdy z naší...
Vpravo nahoře jsou modře oblečené Plejády. Plejády jsou též známy jako Sedm sester (anglicky) a M45, a jsou jednou z nejjasnějších a nejsnáze viditelných otevřených hvězdokup na obloze. Plejády obsahují přes 3000 hvězd, jsou asi 400 světelných let daleko a měří jen 13 světelných...
Tajúplná reflekční mlhovina VdB 152 je popisována jako "prachová záclona" nebo "duchovitý přízrak" a je opravdu velice slabá. Tento kosmický fantóm je dnešní Halloween noc od vaší čtvrti ve vzdálenosti skoro 1400 světelných let. Je též katalogizovaná jako Ced 201 a leží v severní Mléčné dráze v...
Herschel je nová infračervená observatoř ESA se zrcadlem o průměru 3,5 metru větší, než Hubblův kosmický dalekohled. Tento vesmírný dalekohled je pojmenován po v Německu narozeném britském astronomovi Fredericku Williamu Herschelovi, který před více jak 200 lety objevil infračervené...
Už jste někdy viděli hvězdokupu Plejády? Plejády jsou možná nejznámější hvězdokupou na obloze, kterou lze spatřit dokonce i ze světlem znečištěných měst. Plejády se též nazývají Sedm sester a M45, a jsou jednou z nejjasnějších a nejbližších otevřených...
Chameleon je malé souhvězdí blízko jižního nebeského pólu. Vzhledem k tomu, že se nechlubí žádnými jasnými hvězdami, tak nenápadně splývá s jižní hvězdnatou oblohou. Tento snímek pořízený pod tmavou oblohou Naminie odhaluje úžasný aspekt tohoto plachého souhvězdí, řadu prašných mlhovin a...
Tyto mraky mezihvězdného prachu a plynu vykvetly 1300 světelných let daleko v úrodném hvězdném poli souhvězdí Cepheus. Tato mlhovina je katalogizovaná jako NGC 7023, někdy se nazývá Kosatec a není na obloze jedinou mlhovinou, která připomíná obraz květiny. V okolí jsou zakrývající mračna...
Tímto teleskopickým pohledem u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) plném hvězd se proplétají mračna kosmického prachu. Nejhustší část prachového mračna je asi 8 světelných let dlouhá, pravděpodobně vzdálená méně než 500 světelných let a efektivně zaclání světlo ze vzdálenějších...
Krásná mlhovina Trifid je barevnou studií kosmických kontrastů. Tato mlhovina, též známá jako M20, se nachází asi 5000 světelných let daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid je hvězdotvornou oblastí v rovině naší Galaxie a ilustruje tři různé typy astronomických...
Americký astronom Edward Emerson Barnard na základě širokoúhlých fotografií katalogizoval počátkem 20. století tmavé značkování na obloze. Barnardovy značky jsou tmavé mlhoviny, mezihvězdná oblaka zakrývajícího plynu a prachu. Jejich tvary jsou vidět v kosmických siluetách, protože leží v...
Ve viditelném světle je NGC 1333 vidět jako reflekční mlhovina, u které dominují modré barvy charakteristické pro prachem odrážené světlo hvězd. Nachází se na okraji hvězdotvorného molekulárního mračna ve vzdálenosti zhruba 1000 světelných let v hrdinském souhvězdí Perseus. Tento velice...
Jak tato neobvyklá galaxie vznikla? Nikdo si není jistý, zvlášť proto, že spirální galaxie NGC 7049 vypadá tak divně. Zvláštní vzhled NGC 7049 především způsobuje neobvykle výrazný prachový prstenec, který je většinou vidět v siluetě. Tento neprůhledný prstenec je mnohem tmavší, než...
Tento měsíc slaví vozítka Mars Exploration Rovers svá 5. výročí na povrchu rudé planety. Pohled na poklidný západ slunce zachytilo vozítko Spirit 19. května 2005 a je součástí jejich rozsáhlého dědictví snímků z marťanského povrchu. Barvy na snímku byly mírně zvýrazněny, ale pravděpodobně by...
Při pohledu přes kosmické mračno katalogizované jako NGC 281 je skoro snadné minout hvězdy z otevřené hvězdokupy IC 1590. Přitom ale tyto mladé hmotné hvězdy z této kupy, která vznikla uvnitř mlhoviny, dodávají energii pro všudepřítomné záření mlhoviny. Na tomto barevném portrétu NGC 281 se...
Zdá se jakoby toto hvězdnaté prostranství plující v noci královským souhvězdím Kefeus (Cepheus) obcházely strašidelné tvary. Ty tvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu slabě viditelná v matném odraženém světle hvězd. Číhají daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Pro astronomy těsná dvojvězda BD+20 307 původně vystupovala z řady jen svojí extrémní prašností. Podstatné množství horkého prachu totiž způsobuje, že se tato soustava jeví na infračervených vlnových délkách extrémně jasná. Kolem mladých hvězd starých jen několik miliónů let je často...
Tento prachový kosmický mrak v souhvězdí Štíra (Scorpius) může v siluetě proti hvězdnaté obloze někomu připomínat obraz přízračné temné věže. Ve skutečnosti se docela dobře mohou v tmavé mlhovině, jejíž struktura na tomto nádherném pohledu dalekohledem měří téměř 40 světelných let, skrývat...
Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru do oblohy astronomové nyní znají jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Záhadné tmavé okolí napomáhá...
M78 i další jasné reflekční mlhoviny v souhvězdí Orion zvýrazňuje tajúplná modrá zář a sloupce zlověstně temného prachu. Tmavý, vlákna tvořící prach nejen že absorbuje světlo, ale také odráží světlo několika modrých hvězd, které v mlhovině nedávno vznikly. Z těch dvou reflekčních mlhovin...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nestabilních hvězd v Mléčné dráze, má na své okolí výrazný vliv. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu s vnořenými nově zrozenými hvězdami, které byly tvářeny intenzivními větry a radiací z Eta Carinae a dalších hmotných hvězd, se nacházejí v...
Pozoruhodná spirální galaxie M104 je slavná pro svůj profil téměř zcela zboku s širokým prstencem temného prachu. Seen in silhouette against a bright bulge of stars, the swath of cosmic dust lanes lends a hat-like appearance to the galaxy in optical images suggesting the more popular...
Toto 4 stupně široké zorné pole vycentrované na Severku neboli na Polárku pokrývá část komplexního a poměrně neznámého difuzního prachového mračna, které se zvedá vysoko nad rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy. Kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy odráží prašný galaktický cirrus a odražené...
Prachové pilíře jsou jako mezihvězdné hory. Přežívají, protože jsou hustější než jejich okolí, ale nepřátelským prostředím pomalu erodují. Na snímku nahoře je vidět konec obrovského plynného a prachového pilíře v mlhovině Trifid propíchnutého menším, nahoru směřujícím pilířem a...
Astronomové někdy ignorují řadu mlhovin 1970. Zvlášť toto krásné seskupení reflekčních mlhovin v Orionu - NGC 1977, NGC 1975 a NGC 1973 je obvykle přehlíženo ve prospěch blízké zářivější hvězdné porodnice známé jako Mlhovina Orion. Tyto reflekční mlhoviny, které se nacházejí u Orionova meče...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
V mlhovině Trifid lze pospolu najít nevýslovnou krásu i nepředstavitelný zmatek. Tato fotogenická mlhovina známá též jako M20 je viditelná dobrým triedrem v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Energetické procesy vznikání hvězd vytvářejí nejenom barvy ale i chaos. Červeně zářící plyn je...
Centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A je obklopena fantastickou změtí mladých modrých hvězdokup, obřích zářících plynných mračen a vnořených tmavých prachových pásů. Tato mozaika snímků z Hubblova kosmického dalekohledu pořízených v modrém, zeleném a červeném světle byla zpracována do...
Větry a záření z hmotných horkých hvězd v Růžicové mlhovině vyčistily zárodečný plyn a prach ze středu blízké hvězdotvorné oblasti. Představují ale také nebezpečí pro disky, ze kterých vznikají planety kolem mladých, chladnějších hvězd v okolí. Tento infračervený snímek prachových mračen u...
Tento širokoúhlý, podrobný pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené světlo z prachu (červená) a starých hvězd (modrá) v Andromedě, hmotné spirální galaxii vzdálené zhruba 2,5 miliónu světelných let. Vzhledem k tomu, že Andromeda má dvojnásobek průměru naší...
Větry a záření horkých mladých hvězd nafoukly kosmickou bublinu plynu a prachu RCW 79 až na asi 70 světelných let. Infračervené světlo z prachu uvnitř mlhoviny má na tomto nádherném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu červené zbarvení. Rozpínání mlhoviny,...
Tajemná mlhovina vdB 152 popisovaná jako "prašná záclona" nebo "duchovitý přízrak" je opravdu velice slabá. Nachází se ve vzdálenosti asi1400 světelných let u severní Mléčné dráhy v královském souhvězdí Cepheus. Kapsy kosmického prachu u okraje velkého molekulárního mračna v této oblasti...
Co vytváří kosmické prachové skulptury v Růžicové mlhovině? Části Růžicové mlhoviny, též známé jako NGC 2244 a která je známá krásou svého celkového tvaru jsou krásné i při bližším pohledu. Nahoře jsou vidět globule tmavého prachu a plynu, které podléhají pomalé erozi od...
Tuto kosmickou scenerii složenou ze snímků palomarské přehlídky oblohy zabydluje silueta půvabné temné mlhoviny. Lyndsova temná mlhovina (LDN) 1622 je proti slabému pozadí zářícího vodíku snadno vidět jen na dlouhých teleskopických expozicích této oblasti. LDN 1622 se nachází poblíž roviny...
Nádherná hvězdokupa Plejády nebo Kuřátka (anglický název je Sedm sester) uhání mračnem kosmického prachu ve vzdálenosti zhruba 400 světelných let a je dobře známa z astronomických obrázků pro své výrazně modré reflekční mlhoviny. Na viditelných vlnových délkách prach světlo hvězd rozptyluje a...
Snímky Orlí mlhoviny M16 z rentgenové observatoře Chandra ukazují mnoho rentgenových zdrojů. Většina rentgenových zdrojů jsou mladé energetické hvězdy. Ty jsou zde vidět jako barevné skvrny superponované na dobře známý Hubblův optický snímek světelný rok dlouhých Sloupů stvoření v M16....
Prach činí toto kosmické oko rudým. Přízračný snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené záření z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293) v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) vzdálené asi 700 světelných let. Obálka prachu a plynu o poloměru dvou světelných let kolem...
Prachový ohon komety McNaught se 19. až 20. ledna rozprostíral na délce asi 150 miliónů kilometrů (1 AJ), takže zachycení v celé jeho kráse vyžadovalo snímky z jižní i severní polokoule planety Země. Dva takové pohledy z Cerro Paranal v Chile (vlevo) a z Kárnských Alp v Itálii jsou...
Když na observatoři Paranal v Chile začalo ráno svítat, tak astronomové Mark Neeser a Peter Barthel přerušili svoje pátrání po slabých kvasarech vzdálených miliardy světelných let. A tak na okamžik použili Velmi velké dalekohledy Evropské jižní observatoře, aby se pokochali krásou bližšího...
Tento velký a podrobný obraz ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje v Andromedě, hmotné spirální galaxii vzdálené zhruba 2,5 miliónu světelných let, infračervené světlo z prachu (červené) a starých hvězd (modré). Andromeda je s více jak dvojnásobným průměrem naší vlastní Mléčné dráhy...
Zářivá NGC 253, někdy zvaná galaxie Stříbrný dolar, je jednou z nejjasnějších viditelných spirálních galaxií a je také jednou z nejprašnějších. Prašný vesmírný ostrov, poprvé zaznamenaný v roce 1783 matematičkou a astronomkou Caroline Herschel, se nachází zhruba 10 miliónů světelných let...
Populární jméno dobře známé galaxie M82 plné planoucích hvězd, která je velice jasná infračerveném světle, velice dobře vystihuje její sugestivní tvar na viditelných vlnových délkách - galaxie Cigareta. Fantastický vzhled M82 na tomto snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu ironicky...
Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru v obloze astronomové nyní znají jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Záhadné tmavé okolí napomáhá...
Nádherným širokoúhlým teleskopickým pohledem do Jižní koruny (Corona Australis) se hvězdnatým polem vine mračno kosmického prachu. Nejhustší část prachového mračna má délku asi 8 světelných let a ve vzdálenosti asi menší jak 500 světelných let účinně odstiňuje světlo ze vzdálenějších hvězd...
Na okraji velkého molekulárního mračna v Jednorožci (Monoceros), vzdáleného zhruba 3000 světelných let, tvoří tmavá prachová vlákna siluety proti zářivému vodíku. Podrobný pohled na Růžicovou mlhovinu ukazuje, že v této oblasti dochází ke vzniku hvězd a tmavá vlákna jsou tvářena větry a...
Hvězdnými větry a radiací tvářené vznešené mezihvězdné prachové mračno získalo svůj rozpoznatelný tvar náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava, je vzdálené asi 1500 světelných let a je ponořené v nesmírném komplexu mračen v Orionu. Tmavý mrak katalogizovaný jako Barnard 33...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Eta Car je hmotná hvězda, ale není tak jasná, jak bývala. I nyní je sice snadno vidět, ale jen pomocí triedru nebo malého dalekohledu, ovšem Eta Carinae má historii okázalých vzplanutí a zeslabování. V dubnu 1843 se Eta Car stala nakrátko po Siriu druhou nejjasnější hvězdou na noční obloze...
Disk naší Mléčné dráhy je domovem horkých mlhovin, studeného prachu a miliard hvězd. Tento disk lze uvidět z temných míst na Zemi jako pás difuzního světla přes celou oblohu. Tento pás je krásně vidět nahoře na sérii širokoúhlých expozic oblohy z Chile. Dostupná hloubka expozic také...
Když se nad observatoří Paranal v Chile začalo rozednívat, tak astronomové Mark Neeser a Peter Barthel museli přerušit svoje pátrání po slabých, miliardy světelných let vzdálených kvasarech. A tak na chvilku využili Velmi velké dalekohledy Evropské jižní observatoře, aby si užili krásu...
Toto kosmické prachové mračno, které se vznáší nějakých 300 světelných let nad rovinou naší Galaxie, odráží kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy. Toto prašné zjevení, které třináctiletý syn astronoma Steva Mandela pojmenoval Andělská mlhovina, je součástí rozsáhlého komplexu slabých a...
Spousta nádherných barev mračen Rho Ophiuchi (ofijuki) zvýrazňuje spousty procesů, ke kterým tam dochází. Modré oblasti září především odraženým světlem. Modré světlo Rho Ophiuchi i okolních hvězd se od této části mlhoviny odráží efektivněji jak světlo červené. Ze stejného důvodu se během...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nejméně stabilních hvězd v Mléčné dráze, výrazně ovlivňuje své prostředí. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu, které obklopují nově zrozené hvězdy, se nacházejí v oblasti Jižního pilíře mlhoviny Carina, byly utvářeny intenzivními větry a...
V mlhovině Trifid se dohromady nachází nevýslovná krása i nepředstavitelný zmatek. Tato fotogenická mlhovina je též známá jako M20 a je vidět dobrým triedrem v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Energetické procesy vzniku hvězd vytvářejí nejen barvy, ale také chaos. Červeně zářící...
Krásná mlhovina Trifid (alias M20), která je fotogenickou studií kosmických kontrastů, leží ve vzdálenosti asi 5000 světelných let v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid, který je hvězdotvornou oblastí v rovině naší galaxie, krásně ilustruje hned tři základní typy...
Z jak velkých částic se skládají Saturnovy prstence? K zodpovězení této otázky sonda Cassini, která nyní obíhá kolem Saturna, už dříve v tomto měsíci odvysílala k Zemi přes prstence rádiové vlny na třech odlišných frekvencích. Experiment byl citlivý na velikosti částic, protože částice v...
Toto málo pozorované pole hvězd v souhvězdí Střelce (Sagittarius) obohacují víry plynu a prachu. Docela rušný kout oblohy zvaný IC 4678 se nachází trochu stranou od více fotografovaných mlhovin Laguna (M8) a Trifid (M20). Na snímku nahoře vynikají velké emisní...
NGC 3314 se skládá ze dvou velkých spirálních galaxií, které se pouhou náhodou nacházejí přesně za sebou. Spirála v popředí je vidět skoro úplně zepředu a její tvar větrníku definují mladé jasné hvězdokupy. Ale proti svitu galaxie v pozadí jsou též vidět tmavé vířící pásy mezihvězdného...
Kosmická bublina z plynu a prachu RCW 79 se rozfoukla působením větrů a záření z horkých mladých hvězd do průměru asi 70 světelných let. Infračervené světlo z prachu v mlhovině je na tomto nádherném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu obarveno červeně. Rozpínající se mlhovina je...
M7 je jedna z nejvýznamnějších otevřených hvězdokup na obloze. Hvězdokupě dominují jasné modré hvězdy a na tmavé obloze ji lze spatřit i pouhým okem v ocasu souhvězdí Štíra (Scorpius). M7 celkem obsahuje asi 100 hvězd, je stará asi 200 miliónů let, napříč má 25 světelných let a leží...
Mlhovina okolo jasné hvězdy S Mon je vyplněna tmavým prachem a zářícím plynem. Podivné tvary které tuto hvězdu obklopují, pocházejí z jemného mezihvězdného prachu, který reaguje komplexními způsoby s energetickým světlem a s horkým plynem vyvrhovaným z mladých hvězd. Oblast hned pod S...
Co vytvořilo kosmické prachové skulptury v Růžicové mlhovině? Růžicová mlhovina, též známá jako NGC 2244, která stojí za povšimnutí pro svůj celkový tvar, je krásná i na detailním snímku. Nahoře jsou vidět globule tmavého prachu a plynu, který pomalu eroduje energetickým světlem a...
Na této vizi umělce v záři vzdáleného slunce obíhají trosky z disků z nichž vznikají planety. Na vloženém obrázku jsou skutečné snímky takových disků kolem dvou nedalekých hvězd - AU Microscopii (vlevo nahoře; zboku) a HD107146 (vpravo: zepředu) - jak je zachytil Hubble Space Telescope....
Bohatým polem hvězd se na tomto úchvatném širokoúhlém teleskopickém pohledu na Jižní korunu (Corona Australis) proplétá mračno kosmického prachu. Mračno je pravděpodobně méně jak 500 světelných roků daleko a efektivně blokuje světlo vzdálenějších hvězd Mléčné dráhy v pozadí. Nejhustší část...
Úchvatná mlhovina Červený obdélník jeví na tomto snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope charakteristický tvar písmene X a jakoby příček žebříku. Prachový kosmický mrak byl původně identifikován jako silný zdroj infračerveného záření a nyní se věří, že obsahuje ledová prachová...
Proč je Měsíc zaprášený? Na Zemi skály zvětrávají působením větru a vody a vytvářejí půdu a písek. Za dlouhou historii bombardování Měsíce mikrometeority byl skalnatý povrch ostřílen za vzniku vrstvy prachové lunární půdy neboli regolitu. Tento lunární regolit by mohl být vědeckým...
Na tomto divoce vyhlížejícím obrázku kometárního jádra obklopují jeden z nejaktivnějších povrchů ve sluneční soustavě dynamické výtrysky plynu a prachu. Kometa má označení 81P/Wild 2 a obrázek je složeninou ze dvou snímků pořízených navigační kamerou kosmické sondy Stardust při...
Když na observatoř Paranal v Chile přišlo ranní svítání, tak astronomové Mark Neeser a Peter Barthel ukončili svoje hledání pátrání po slabých, miliardy světelných let vzdálených kvasarech. A zrovna v tom okamžiku pro změnu využili velmi velkých dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře,...
Disk naší Galaxie Mléčná dráhy je domovem horkých mlhovin, studeného prachu a miliard hvězd. Červené mlhoviny, které jsou vidět nahoře na snímku se zlepšeným kontrastem, jsou především emisní mlhoviny, zářící mračna vodíku zahřívaného okolními jasnými mladými hvězdami. Modré mlhoviny jsou...
Větší majestátní mlhovina Laguna je domovem mnoha mladých hvězd a horkého plynu. Mlhovinu Laguna, která má 100 světelných let a nachází se pouhých 5000 světelných let daleko, lze uvidět i bez dalekohledu v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Hodně viditelných hvězd pochází z otevřené...
Krásná mlhovina Trifid (alias M20), fotogenická studie kosmických kontrastů, leží ve vzdálenosti asi 5 000 světelných let v souhvězdím Střelce (Sagittarius), tak bohatém na mlhoviny. Samotný Trifid, hvězdotvorná oblast v rovině naší galaxie, ilustruje hned tři základní typy astronomických...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle ukazuje svoji přítomnost blokováním světla vyzařovaného hvězdami či mlhovinami v jeho pozadí, občas vytvářejícím iluzi koňské hlavy či sombrera. Ovšem ve skutečnosti nikdo neví, jak typické zrno mezihvězdného prachu vypadá. Studiem toho, jak...
Části jižního Marsu během minulé marťanské zimy pokryly mlhy mračen a prachu. Velké vodní mraky obklopovaly obří vulkány, jako je Ascraeus Mons, kruhovitý středový útvar na snímku nahoře. Také trochu více na jihozápad vykukují ze svých vodních mračen Pavonis Mons a Arisa...
Velká mlhovina v Orionu, nesmírně velká a blízká oblast tvoření hvězd, je pravděpodobně nejslavnější ze všech astronomických mlhovin. Zářící plyn zde obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných let. Na hloubkovém...
V otevřených hvězdokupách vzniklo mnoho hvězd jako je naše Slunce. Otevřená hvězdokupa M11 na snímku nahoře obsahuje tisíce hvězd a je vzdálená něco přes pět tisíc světelných let. Všechny hvězdy v této kupě vznikly společně před asi 250 milióny let. Jasné mladé hvězdy v M11 jeví...
V rozsáhlém komplexu Molekulárního mračna v Orionu je zvláště napadných několik jasných modrých mlhovin. Na snímku nahoře jsou dvě nejnápadnější reflekční mlhoviny -- prachová mračna osvětlená odraženým světlem jasných hvězd uvnitř. Vpravo nahoře je nejslavnější mlhovina M78,...
Ve středu naší Galaxie září miliardy hvězd. Podstatnou většinu z nich tvoří hvězdy, jenž jsou samy miliardy let staré a tak soupeří s věkem domovské Galaxie Mléčná dráha. Tyto hvězdy jsou mnohem slabší a červenější, než příležitostné mladé modré hvězdy, které rozsvěcují většinu...
Eta Car je hmotná hvězda, ale není tak jasná, jak bývala. Nyní je snadno vidět jen s použitím triedru nebo malého dalekohledu, ale Eta Carinae má historii okázalého vzplanutí a zeslabování. Eta Car se v dubnu 1843 opravdu nakrátko stala po Siriu druhou nejjasnější hvězdou na noční obloze...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence byly objeveny při průletu sondy Voyager 1 v roce 1979, ale jejich původ zůstával záhadou. Údaje ze sondy Galileo, která nyní obíhá kolem Jupitera, později potvrdily, že tyto prstence byly vytvořeny impakty meteoroidů na malé okolní měsíce. Například,...
U okraje tmavého mračna Rho Ophiuchi, hvězdotvorné oblasti vzdálené 500 světelných let od Země, byla objevena tato osamělá sluneční soustava ve svém dětství. Na tomto infračerveném snímku ve falešných barvách z dalekohledu Evropské jižní observatoře Antu leží z profilu zvětšený, tmavý...
Někdy je nejtěžší vysvětlit ty nejjednodušší tvary. Například původ tajemné kuželovité oblasti, která je vidět zcela vlevo, zůstává záhadou. Mezihvězdný útvar nazývaný mlhovina Kužel, se nachází asi 2700 světelných let daleko. Mezi další útvary na obrazu patří červená emise z...
Mezihvězdná prachová zrna se často nachází v reflexivní "náladě". Mračna těchto prachových částic vedle jasných hvězd rozptylují krátké vlnové délky viditelného světla hvězd snadněji než dlouhé vlnové délky a tak vytváří nádherné modré reflekční mlhoviny. Astrofotograf Rob Gendler zde poskládal...
Tato stopa ve tvaru mrkve je ve skutečnosti o trochu delší než 5 setin palce. Je to stopa meteoroidu v "hi-tech" aerogelu exponovaném ve vesmíru na družici EURECA (European Recoverable Carrier) vypuštěné raketoplánem. Stejně jako meteoroidy v nadcházejícím meteorickém dešti Leonid, tak i tento...
Proč je Měsíc zaprášený? Na Zemi horniny zvětrávají působením větru a vody a vytváří půdu a písek. Na Měsíci během dlouhé historie bombardování mikrometeority odstřílely skalnatý povrch a vytvořily vrstvu prachovité měsíční půdy nebo regolitu. Tento měsíční regolit by mohl...
Nyní je Mars už čtyři měsíce zahalen velkou prachovou bouří, největší jaká řádila Rudou planetou za celá desetiletí. Výsledkem jsou tyto dva hlídkové snímky bouře dalekohledem Hubble Space Telescope z pozdního června a časného září, jenž nabízí dramaticky kontrastní pohledy na marťanský...
Ve hvězdné kolébce Orlí mlhoviny M16 7000 světelných let daleko od Země v souhvězdí Hada (Serpens) se rodí hvězdy. Výrazné hvězdotvorné pilíře prachu a plynu v mlhovině jsou astronomům dobře známé ze snímků ve viditelných vlnových délkách, ovšem tento snímek ve falešných barvách ukazuje mlhovinu...
Mladá hvězda AFGL 2591 předvádí divadlo. Tato hmotná hvězda odvrhuje vnější vrstvy prachem protkaného plynu, jak gravitace přitahuje vnitřní materiál k povrchu. Odhaduje se že, AFGL 2591 má asi milión let, takže je mnohem mladší než naše Slunce staré asi 5 miliard let a v posledních 10000 letech...
Prach, který prostupuje naši Sluneční soustavu není ten prach, který je v našich domech. Prach ve Sluneční soustavě pochází z komet a asteroidů, zatímco domácí prach jsou nejpravděpodobněji vlákna nebo mrtvé buňky. Na snímku nahoře je kousek meziplanetárního prachu zachyceného vysokoletícím...
Spirální galaxie ukazují při pohledu zepředu velkolepou strukturu s vznešenými spirálními rameny stopovanými jasnými hvězdokupami a zářícími hvězdnými kolébkami. Při pohledu z profilu je jejich vzhled velice odlišný, ale ne méně ohromující, jak se jejich centrální oblasti vydouvají a tmavé pásy...
Dokonce i horký a popraskaný povrch Venuše má pohoří. Přestože se nikdy nefotografovalo zblízka, tak snímky venušina povrchu jako je vidět nahoře byly vytvořeny v minulých letech digitálně spojením dálkových fotografií s radarem citlivým na výšky. Nahoře je vybraný 100 kilometrů široký pás...
V disku kolem blízké hvězdy HD 100546' se to hemží více jak 100 miliardami balvanů. Jde o podobnou scénu jaká se naskytla v ranných letech naší vlastní Sluneční soustavy kde dokonce větší balvany rostou kolizemi a nabalováním prachu při tomto špinavém procesu vznikání planet. U planety velikosti...
Tento slavný oblak kosmického prachu zobrazila v infračerveném světle družice ISO (Infrared Space Observatory) Evropské kosmické agantury ESA (European Space Agency). Snímek ve falešných barvách ukazuje jasnou infračervenou emisi prachu a molekulárního plynu v Orionově oblasti vzniku...
Tyto dvě galaxie spolu interakují překvapivým způsobem, spojením pomocí "hmotovodu" zakrývajícího materiálu, který mezi nimi běží více jak 20000 světelných let mezigalaktickým prostorem. Na pozadí světla hvězd je vidět silueta tmavého prachové pásu, který začíná u NGC 1410 (galaxie vlevo) a...
Hvězdné větry a radiace opracovala tento nádherný mezihvězdný prachový mrak putující vesmírem do rozpoznatelného tvaru. Útvar příhodně nazvaný mlhovina Koňská hlava je součástí nesmírného komplexu hvězdotvorného prachu a plynu, jež obklopuje mlhovinu Orion a nachází se ve vzdálenosti asi 1500...
Co je černé, bílé a červené tady kolem? What's black & white and red all over? [Dětský vtip či hádanka, pozn.překl.] Přidejte si do tohoto seznamu náš vesmír. V rozlehlém moři temnoty putují nazdařbůh nejen dobře známé jasné hvězdy ale i prach, který září především v dalekém infračerveném...
Fantastická směska mladých modrých hvězdokup, obrovských zářících plynných mračen a vetkaných tmavých prachových pásů obklopuje centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A. Tato mozaika ze snímků kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope pořízených v modrém, zeleném a červeném světle byla...
Střed naší Galaxie ve viditelném světle zakrývá temný prach, jež rotuje spolu s hvězdami v galaktické rovině. V tomto století byla ovšem vyvinuta citlivá čidla, jež mohou detekovat i světlo červenější, než může člověk uvidět - světlo nazývané infračervené. Snímek nahoře ukazuje, jak...
Může být toto spirální galaxie? Ve skutečnosti se NGC 3314 skládá ze dvou velkých spirálních galaxií jež jsou náhodou právě za sebou. Spirála v popředí je vidět skoro zcela zepředu, její větrníkový tvar definovaný mladými jasnými hvězdokupami. Proti záři galaxie v pozadí jsou také vidět tmavé...
Proč vypadá galaxie Sombrero jako klobouk? Důvodem je jednak neobvykle velká a rozsáhlá centrální výduť Sombrera s hvězdami a jednak nápadné tmavé prachové pásy v disku, které jsou vidět až skoro na okraji. Miliardy starých hvězd způsobují difuzní záři centrální výdutě. Podrobnější prozkoumání...
Blízkou hvězdu Beta Pictoris obklopuje neobvyklý prachový disk. Byl objeven v roce 1983 a astronomové se stále přesvědčují jak neobvyklý disk to je. Nedávné snímky a počítačové simulace ukazují, že disk obsahuje několik eliptických prachových prstenců větších než naše vlastní Sluneční soustava....
Na jižní obloze planety Země září ve vzdálenosti 8000 světelných let bouřlivé mraky v mlhovině Carina (Lodní kýl). Tento výrazný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic přes šest různých filtrů pořízených širokoúhlou planetární kamerou kosmického dalekohledu HST 2.dubna...
Astronomové objevili, že pohled na prach v rovině Mléčné dráhy se trochu podobá napěněné sklenici piva. Zdá se, že prach mezi hvězdami v naší Galaxii je uspořádán jako bubliny a prázdnoty -- zčeřené rázy a větry vyvolanými v průběhu životního cyklu hvězd. Tento umělý infračervený snímek vznikl...
Badatelé často objeví nečekané. To byl případ, když druhá palomarská přehlídka oblohy Second Palomar Observatory Sky Survey narazila na neobvyklý objekt zakroužkovaný na fotografii nahoře. Takzvaný tajemný objekt se jevil jako hvězda ale vykazoval barvy odlišné od většiny hvězd nebo ...
Disk naší Galaxie - Mléčné dráhy je domovem horkým mlhovinám, studenému prachu a miliardám hvězd. Červené mlhoviny viditelné v zkontrastněném snímku nahoře jsou primárně emisní mlhoviny, zářící mraky vodíku zahřátého okolními jasnými mladými hvězdami. Modré mlhoviny jsou primárně reflexní...
Intenzivní ultrafialové světlo z masivních horkých hvězd v oblasti Orionu vytvarovalo a stlačilo mračna prachu a plynu do výrazně tvarovaných kometárních globulí. Na tomto infračerveném snímku z IRASu pořízeném na vlnových délkách citlivých k emisím z prachu lze snadno vidět protažené globule...
Co se děje v NGC 891? Tato galaxie se doposud jevila velmi podobná naší vlastní Galaxii Mléčné dráze: spirální galaxie viděná zboku. Nicméně nedávné snímky NGC 891 s vysokým rozlišením prachu ukazují neobvyklé vláknovité vzory sahající dosti daleko z jejího galaktického disku. Tento...
Fantastická směs mladých modrých hvězdokup, obřích zářících plynných mračen a vnořených tmavých prachových pásů obklopuje centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A. Tato mozaika snímků z Hubbleova kosmického dalekohledu pořízená v modré, zelené a červené barvě byla zpracována do snímku tohoto...
Mars je sice studená a suchá planeta, ale jeho počasí je dynamické. Dne 30.června širokoúhlé kamery na palubě sondy Mars Global Surveyor (MGS) spatřily tento vyvíjející se, velmi rozsáhlý bouřkový systém nad Marsovou severní polární oblastí. Tyto snímky byly pořízeny na následných mapovacích...
Co zažehlo Plamennou mlhovinu? Tisíc pět set světelných let daleko v souhvězdí Orion leží se díky své záři a tmavým prachovým pásům jeví jako plápolající oheň. Ovšem oheň rychle spotřebovávající kyslík není to, co způsobuje zář plamene. Místo toho jasná hvězda Alnitak, nejvýchodnější hvězda...
Vaječná mlhovina se rozšlehává. Podobně jako si kuřátka proklovávají svou cestu z vajíček, tak hvězda ve středu Vaječné mlhoviny odhazuje pryč obálky plynu a prachu a pomalu se transformuje do bílého trpaslíka. Snímek nahoře pořídila nově instalovaný přístroj Near Infrared Camera...
Když se budete pečlivě dívat, tak můžete uvidět zář na protilehlé straně od Slunce. V noci je tato zář známá jako protisvit (německy "gegenschein", anglicky lze říci "counter glow"), a může být viditelná jako slabá záře na velice tmavé obloze jak je zobrazeno nahoře. Protisvit je sluneční...
Střed naší Galaxie je rušné místo. Ve viditelném světle hodně z galaktického středu zakrývá temný prach. Ovšem v infračerveném světle prach září více a zakrývá méně a to umožňuje aby skoro jeden milion hvězd byl zaznamenán na fotografii nahoře. Samotný Střed Galaxie se jeví vpravo a je ve...
Jedna z mlhovin s nejpřiléhavějším názvem na obloze - Koňská hlava v Orionu je částí velkého tmavého molekulárního mračna. Též je známá pod názvem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografické desce v pozdních letech devatenáctého století. Červená zář pochází od plynného...
Kam zmizely všechny hvězdy? To co bylo považováno za díru v obloze je nyní astronomům známo jako temné molekulární mračno. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu absorbuje vpodstatě veškeré viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Temné okolí vytváří uvnitř molekulárních mračen...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle odkrývá svou přítomnost stíněním světla vyzařovaného z hvězd nebo mlhovin za ním a někdy vytváří iluze koňských hlav nebo sombrer. Nikdo ale skutečně neví jak vypadá typické zrno mezihvězdného prachu. Pomocí studia absorbce, emise a odrážení...
Proč je Měsíc zaprášený? Na Zemi skály zvětrávají působením větru a vody a tak vzniká půda a písek. Na Měsíci dlouhá historie bombardování mikrometeority obrousila skalnatý povrch vytvořením vrstvy prachové měsíční půdy a regolitu. Tento měsíční regolit by mohl být klíčem k vědeckému...
Jako kosmický postřikovač trávníku prach proudícící z rotující hvězdné soustavy vytváří větrníkový vzor na tomto infačerveném snímku ve falešných barvách. Astronomové objevili tento překvapující obraz s hvězdným prachem pomocí vyspělého interferometeru a desetimetrového dalekohledu Keck I při...
Ta žlutá skvrna, co to je? Je to mladá planeta mimo naši Sluneční soustavu. Na snímku z Velmi velkého dalekohledu v Chile je překvapivě zachycena vzdálená scéna podobná zrodu naší Sluneční soustavy před přibližně 4,5 miliardami let. Přestože se nemůžeme podívat do minulosti a vidět přímo vznik...
Co je to za podivné světlo dole na silnici? Prach na oběžné dráze kolem Slunce. V určitých ročních obdobích se těsně po západu Slunce, nebo těsně před východem Slunce, nápadně objevuje pás prachu odrážející Slunce z vnitřní Sluneční soustavy a nazývá se zvířetníkové (zodiakální) světlo. Ačkoli...
Tímto koutem oblohy asi 850 světelných roků daleko plují přes molekulární mračno v Perseu oblaka hvězdného prachu. V téměř 4 stupně širokém zorném poli vynikají prachové mlhoviny, které odrážejí světlo vnořených mladých hvězd. Blízko středu vyniká reflexní mlhovina NGC 1333 se svou charakteristickou...
Proč se hvězdě Polaris (Polárka) říká Severka? Za prvé, Polárka je nejbližší jasná hvězda u severní osy rotace Země. Proto jak se Země otáčí, hvězdy se zdánlivě otáčejí kolem Polárky, ale samotná Polárka zůstává stále na severu, což z ní činí severní hvězdu, Severku. Protože se v blízkosti...
Hvězdy mohou z hustých a temných molekulárních mraků, z nichž se rodí, vytvářet obrovské a složité prachové skulptury. Hvězdy používají ke své jemné sochařské práci jako nástroje vysokoenergetické světlo a rychlé hvězdné větry. Jejich teplem se odpařuje tmavý molekulární prach a také způsobuje...
Která mlhovina v galaxii je nejstrašidelnější? Jedním z uchazečů je LDN 43, která se překvapivě podobá obrovskému vesmírnému netopýrovi, který letí za temné halloweenské noci mezi hvězdami. Tento molekulární oblak se nachází ve vzdálenosti asi 1400 světelných roků v souhvězdí ...
Tento světelný rok dlouhý, sugestivní útvar známý jako mlhovina Mořský koník se v siluetě vznáší na bohatém a zářivém pozadí hvězd. Tato prašná, tmavá mlhovina v severním královském souhvězdí Kefea (Cepheus) je součástí molekulárního mračna v Mléčné dráze vzdáleného asi 1200 světelných roků. Je také...
Kosmická mračna tvoří v centrálních oblastech emisní mlhoviny IC 1805 fantastické tvary. Mračna opracovává hvězdný vítr a záření hmotných horkých hvězd z v mlhovině nově zrozené hvězdokupy Melotte 15. Na této barvité obloze jsou spolu s temnými oblaky prachu v siluetě na pozadí zářícího atomárního...
NGC 247 je spirální galaxie a při průměru asi 70 000 světelných roků je menší než naše Mléčná dráha. Podle měření je pouhých 11 milionů světelných roků daleko, ale přesto je blízko. Dominuje v tomto teleskopickém zorném poli v jižním souhvězdí Velryby (Cetus) a vůči nám je nakloněná tak, že ji ze...
V tomto zajímavém koutu oblohy jsou galaxie z kupy NGC 7771. NGC 7771 je velká, z boku viděná spirální galaxie poblíž středu snímku o průměru asi 75 000 světelných roků přibližně 200 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Pegase, pod níž se nacházejí dvě menší galaxie. Vpravo je velká zepředu...
Na pozadí nahuštěného hvězdného pole podél ocasu arachnologického souhvězdí Štíra (Scorpius) toto prachové kosmické mračno v siluetě u některých vyvolává představu zlověstné temné věže. Uvnitř této temné mlhoviny, ve struktuře, která se na tomto nádherném teleskopickém portrétu rozprostírá téměř...
Mlhovina Messier 20 s populárním názvem Trifid se nachází ve vzdálenosti asi 5000 světelných roků v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid je hvězdotvornou oblastí v rovině naší Galaxie, která ilustruje tři různé typy astronomických mlhovin: červené emisní mlhoviny, v nichž...
Tato kosmická mračna vykvetla ve vzdálenosti 1300 světelných roků v úrodných hvězdných polích souhvězdí Kefea (Cefeus). Mlhovina NGC 7023 zvaná Kosatec není jedinou mlhovinou, která evokuje představu květů. Přesto tento hluboký teleskopický snímek ukazuje škálu barev a symetrií mlhoviny Kosatec...
Krásná mlhovina Trifid je kosmickou studií kontrastů. Je známá také jako M20, leží přibližně v emisních mlhovinách s převahou světla atomů vodíku s modrými reflexními mlhovinami s prachem odrážejícím světlo hvězd a temnými mlhovinami, které jsou v siluetě viděná hustá oblaka prachu. Červená emisní...
Velká a krásná spirální galaxie Messier 66 leží pouhých 35 milionů světelných roků daleko. Krásný vesmírný ostrov má průměr asi 100 tisíc světelných roků a je podobně velký jako Mléčná dráha. Podrobný pohled pomocí Hubblova kosmického dalekohledu obsahuje oblast širokou asi 30 tisíc světelných roků...
Zářivá NGC 253 je jednou z nejjasnějších viditelných spirálních galaxií a zároveň jednou z nejprašnějších. Pro vzhled v malých dalekohledech někteří tuto galaxii nazývají Stříbrná mince, nebo pro její polohu v hranicích jižního souhvězdí Sochaře galaxie Sochař. Tento prašný vesmírný ostrov, který v...
Známou hvězdokupu Plejády pomalu ničí část procházejícího oblaku plynu a prachu. Plejády jsou nejjasnější otevřenou hvězdokupou na pozemské obloze a lze je spatřit téměř z kteréhokoliv severního místa pouhým okem. V posledních 100 000 letech přímo přes Plejády náhodou prochází pole plynu a prachu...
Zdá se vám, že z tohoto mezihvězdného pole hvězd a prachu vystupují nějaké tvary? Prostorem s drahokamy plují nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus) slabá, hvězdné světlo odrážející oblaka. Tato duchovitá zjevení daleko od naší planety Země číhají v rovině Mléčné dráhy na okraji komplexu...
Je tak velká, že ji snadno přehlédnete. Celá Závojová mlhovina se rozprostírá na ploše šestkrát větší než je průměr úplňku, ale je tak slabá, že k jejímu spatření potřebujete triedr. Mlhovina vznikla asi před 15 000 lety, když v souhvězdí Labutě (Cygnus) explodovala hvězda. Tato velkolepá...
Tato kosmická mračna vykvetla ve vzdálenosti 1300 světelných let, v úrodných hvězdných polích v souhvězdí Kefea (Cefeus). Mlhovina NGC 7023 zvaná Kosatec není jedinou mlhovinou, která navozuje představu květů. Přesto tento hluboký teleskopický snímek ukazuje škálu barev a symetrií mlhoviny Kosatec,...
Od těchto mračen kosmického prachu vznášejících se asi 300 světelných roků nad rovinou naší Galaxie se odráží kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy. Prachové galaktické řasnaté mraky (cirrus) jsou slabé a tato kolektivně ozařovaná prachová mračna se obvykle nacházejí ve vysokých galaktických...
Když se tvoří hvězdy, vládne pandemonium. Učebnicovým příkladem je oblast tvorby hvězd NGC 6559. Na snímku jsou vidět červeně zářící emisní mlhoviny z vodíku, modré reflexní mlhoviny z prachu, tmavé absorpční mlhoviny z prachu a hvězdy, které z nich vznikly. První hmotné hvězdy vzniklé z hustého...
Ve viditelném světle je NGC 1333 vidět jako reflexní mlhovina, v níž převládají namodralé odstíny charakteristické pro světlo hvězd odrážené mezihvězdným prachem. Nachází se pouhých 1000 světelných roků daleko v hrdinském souhvězdí Perseus na okraji velkého molekulárního mraku, v němž vznikají...
Na bohatém, zářivém pozadí hvězd se světelné roky táhne tento sugestivní útvar, známý jako mlhovina Mořský koník. Prachová neprůhledná mračna v královském severním souhvězdí Kefea (Cepheus) jsou součástí molekulárního mračna v Mléčné dráze asi 1200 světelných roků daleko. Uvádí se také jako Barnard...
Hnací silou silného hvězdného větru jsou rozpínající se závoje plynu a prachu Na ostrém infračerveném pohledu jsou vidět obálky plynu a prachu rozpínající se silnými hvězdnými větry kolem horké, svítivé hvězdy Wolf-Rayet 124. Pro oči přitažlivý vzor hvězd se šesti paprsky je charakteristický pro...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se dříve považovalo za díru na obloze, je dnes astronomům známo jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde z hvězd v pozadí pohlcuje prakticky veškeré viditelné světlo. Pochmurně temné okolí přispívá k tomu, že...
Nádherná otevřená hvězdokupa Plejády neboli Kuřátka známá svými nápadně modrými reflexními mlhovinami uhání asi 400 světelných roků daleko oblakem kosmického prachu. Nachází se na noční obloze v souhvězdí Býka (Taurus) v Orionovu rameni naší Galaxie Mléčné dráhy. Hvězdy ovšem s prachovým...
Co způsobuje rozruch v Pulčí mlhovině? Vznikající hvězdy. Prach vzniká v mlhovině Pulec, IC 410, asi 12000 světelných roků daleko v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářivého plynu má průměr přes 100 světelných roků a opracovávají ho hvězdné větry a záření ze zanořené otevřené ...
Tajemná modrá reflexní mlhovina označovaná v katalozích jako VdB 152 nebo Ced 201 je opravdu velice slabá. Nachází se na špičce dlouhé temné mlhoviny Barnard 175 v prachovém komplexu, kterému se také říká Wolfova jeskyně. Kosmická zjevení ve středu tohoto hlubokého teleskopického pohledu jsou téměř...
Svůj první snímek odeslala sonda Mars InSight po úspěšném přistání 26. listopadu 2018 z rovné rovníkové planiny Elysium Planitia na Rudé planetě. Tato historicky významná mise s cílem zkoumat marsovské nitro pomocí seismických výzkumů, geodézie a transportu tepla již pracuje více než 1400...
Proč by se měly kolem gama vzplanutí objevit rentgenové prstence? Překvapivá odpověď má málo co do činění s explozí samotnou, ale spíše se světlem odráženým z plynových oblastí plných prachu v naší vlastní Galaxii Mléčné dráze. GRB 221009A představuje obrovskou explozi, velice jasné gama...
Hvězdné větry a radiace opracovaly toto majestátní mračno mezihvězdného prachu při jeho cestě vesmírem do rozpoznatelného tvaru. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a je ponořeno do rozlehlé a komplexní Mlhoviny Orion (M42). Tento objekt, který je sice velice zajímavé, ale obtížné vidět...
Tyto útesy vytvořily hvězdy. Část hory tmavého mezihvězdného prachu v severní části mlhoviny Carina totiž odnesly ničivé větry a energetické světlo hvězd z otevřené hvězdokupy NGC 3324. Některé z těchto hvězd jsou vidět nahoře na tomto velice podrobném snímku, který nedávno pořídil Kosmický...
Hvězdy samotné mohou vytvářet obrovské a složité prachové skulptury z hustých a temných molekulárních mračen, z nichž se samy rodí. Nástrojem, který hvězdy používají ke svému jemnému vyřezávání, je vysokoenergetické světlo a rychlý hvězdný vítr. Teplo, které vytvářejí, odpařuje tmavý...
Krásná mlhovina Trifid je kosmickou studií kontrastů. Je též známá jako M20 a nachází se asi 5000 světelných roků daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid je hvězdotvorná oblast v rovině naší Galaxie a ilustruje tři různé typy astronomických mlhovin; červené emisní...
Proč je obloha v blízkosti Antaresu a Rho Ophiuchi tak zaprášená a přitom barevná? Barvy jsou výsledkem směsice objektů a procesů. Modré reflexní mlhoviny vznikají při osvětlování jemného prachu zepředu světlem hvězd. Načervenalé emisní mlhoviny zase vznikají při osvětlování plynných...
Někdy má temný prach v mezihvězdném prostoru jistou eleganci. To je i případ souhvězdí Chameleona hluboko na jihu. Tmavý prach je normálně je známý především tím, že cloní viditelné světlo hvězd a galaxií za ním, takže jsou příliš slabé, než aby byly vidět. Ovšem na této čtyřhodinové expozici je...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflexní mlhovina, v níž převládají namodralé odstíny charakteristické pro světlo hvězd odražené od mezihvězdného prachu. Mlhovina je ve vzdálenosti zhruba 1000 světelných roků v hrdinském souhvězdí Persea na okraji velkého molekulárního mračna, kde se...
Tento světelný rok velký sugestivní útvar známý jako mlhovina Mořský koník je vidět v siluetě proti bohatému zářícímu pozadí hvězd. Neprůhledná mračna prachu jsou vidět v severním královském souhvězdí Kefea (Cepheus) a jsou součástí molekulárního mračna v Mléčné dráze vzdáleného asi 1200 světelných...
Zdá se, že v tomto zaprášeném prostoru straší děsivé útvary, které plují nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě oblaka kosmického prachu viditelná ve slabě odráženém světle hvězd. Číhají daleko od vašeho okolí nad rovinou Mléčné dráhy na okraji komplexu molekulárních...
Tato kosmická mračna vykvetla ve vzdálenosti 1300 světelných roků od nás, v úrodných hvězdných polích souhvězdí Kefea (Cepheus). NGC 7023 se též říká mlhovina Kosatec a není jedinou mlhovinou, která vyvolává představu květin. Hloubkový teleskopický snímek ukazuje škálu barev a symetrií mlhoviny...
Krásná mlhovina Trifid je kosmickou studií kontrastů. Je též známá jako M20 a leží asi 5000 světelných roků daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Mlhovina Trifid je hvězdotvornou oblastí v rovině naší Galaxie a ve skutečnosti ilustruje tři různé typy astronomických...
Na teleskopickém pohledu u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis) kříží mračna kosmického prachu bohatá pole hvězd. Tato prachová mračna vzdálená méně než 500 světelných roků efektivně cloní světlo vzdálenějších hvězd v pozadí Mléčné dráhy. Záběr pokrývá odshora dolů asi 2...
V siluetě proti hustému poli hvězd v ocasu arachnologického souhvězdí Štíra (Scorpius) může někomu tento prachový kosmický oblak vyvolávat představu zlověstné temné věže. V temné mlhovině na nádherném teleskopickém snímku velké téměř 40 světelných let se mohou skrývat hvězdy, které...
Hned po západu slunce 7. března byl nad západním obzorem vidět slabý pás světla na poklidném nočním nebi venkova ve státě Illinois. Snímek je pořízený na staré zemědělské usedlosti a ta zář je zvířetníkové světlo, které je výrazně vidět na západu po západu slunce na jaře na severní polokouli planety...
Velká a krásná spirální galaxie Messier 66 se nachází zhruba 35 milionů světelných roků daleko. Nádherný vesmírný ostrov měří asi 100 tisíc světelných roků a velikostí se podobá Mléčné dráze. Znovu zpracovaný podrobný snímek z Hubblova kosmického dalekohledu zabírá oblast širokou asi 30 000...
Tento teleskopický portrét je inspirován obdobím halloween a zachycuje kosmické mračno se strašidelnou visáží. Mezihvězdná scéna se nachází uprostřed prašné oblasti reflexní mlhoviny IC 2118 v souhvězdí Orion. IC 2118 je od nás asi 800 světelných let daleko poblíž jasné modré hvězdy Rigel v chodidle...
Nevýslovná krása a nepředstavitelný zmatek jsou dohromady v Mlhovině Orion. Velká mlhovina v Orionu je jistě nejslavnější ze všech astronomických mlhovin a je to nesmírný mezihvězdný molekulární mrak vzdálený pouze 1500 světelných let. Na hloubkovém snímku v přiřazených barvách je část středu...
Jakou roli v mezihvězdné fyzice hraje magnetické pole? Analýzy pozorování emise malých magneticky orientovaných prachových zrn družicí ESA Planck ukazují předtím neznámé struktury magnetického pole v naší Mléčné dráze, jak je vidět na zakroucených siločarách obrazu celé oblohy. Tmavě červená je...
NGC 253 je jednou z nejjasnějších viditelných spirálních galaxií, ale také jednou z nejzaprášenějších. Kvůli jejímu vzhledu v malých dalekohledech se jí říká Stříbrňák a díky své poloze v jižním souhvězdí Sochaře (Sculptor) je formálněji známá jako Galaxie v Sochaři. Prašný vesmírný ostrov, který se...
Tuto kosmickou scénu obývá silueta spletité temné mlhoviny. Lyndsova temná mlhovina (LDN) 1622 je vidět proti slabému pozadí zářícího vodíku, které je ovšem vidět jenom na dlouhých expozicích této oblasti. Naproti tomu jasnější reflexní mlhovina vdB 62 od středu vpravo nahoře je vidět mnohem...
Mračnem kosmického prachu vzdáleným zhruba 400 světelných let uhání nádherná otevřená hvězdokupa Plejády, nebo Kuřátka, která je dobře známá svými výrazně modrými reflexními mlhovinami. Na obloze se nachází v souhvězdí Býka a je v Orionovu rameni naší Galaxie Mléčné...
Tento světelné roky velký sugestivní tvar je vidět v siluetě proti bohatému zářivému pozadí hvězd a je znám jako tmavá mlhovina Mořský koník. Prachová neprůhledná mračna vzdálená asi 1200 světelných let jsou součástí Mléčné dráhy a jsou vidět v královském severním souhvězdí Kefea. V seznamu...
Střed naší Mléčné dráhy se nachází 26 000 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Dokonce ani za temné noci ho nemůžete uvidět. Pohled v tomto směru k vám zaclání mezilehlý neprůhledný mezihvězdný prach. Tmavá prachová mračna, zářící mlhoviny a nahuštěné pole hvězd se nacházejí v...
Tajemná modrá reflexní mlhovina katalogizovaná jako VdB 152 nebo Ced 201 je opravdu velice slabá. Nachází se na konci dlouhé temné mlhoviny Barnard 175 v prachovém komplexu, který se také nazývá Vlčí jeskyně. Kosmické zjevení ve středu hlubokého a širokoúhlého teleskopického pohledu je asi 1400...
Proč je obloha vedle hvězd Antares a Rho Ophiuchi tak zaprášená a přitom barevná? Barvy jsou výsledkem směsi objektů a procesů. Jemný, hvězdným světlem zepředu osvětlovaný prach vytváří modré reflexní mlhoviny. Plynná mračna, jejichž atomy excituje ultrafialové světlo hvězd, vytváří červené ...
Je to malba nebo fotografie? Je to klasické nebeské zátiší komponované kosmickým štětcem, prachovou mlhovinou též známou jako NGC 2170, nebo také Andělská mlhovina, která září uprostřed snímku. Kolem NGC 2170 jsou další modravé reflexní mlhoviny, které odrážejí světlo...
Jedna z nejjasnějších galaxií na pozemské obloze se velikostí podobá naší Galaxii Mléčné dráze: velká a krásná galaxie Messier 81. Tato velká spirální galaxie se též nazývá NGC 3031 nebo Bodeova galaxie podle svého objevitele z 18. století a lze ji uvidět v severním souhvězdí Velké medvědice...
Rigil Kentaurus je ta jasná hvězda nahoře na obrazu jižní oblohy. Tato hvězda je pravděpodobně více známá jako Alfa Centauri a je nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci. Pod ní se rozléhá komplex tmavých mlhovin. Neprůhledná mračna mezihvězdného prachu obsahují mračna 169 a 172 ze Sandqvistova...
NGC 1333 je vidět ve viditelném světle jako reflexní mlhovina, které dominuje chrakteristické modré světlo hvězd odrážené od mezihvězdného prachu. Nachází se zhruba 1000 světelných let daleko v hrdinném souhvězdí Persea na okraji velkého hvězdotvorného molekulárního mračna. Tento...
Tuto kosmickou scénu zabydluje silueta spletité tmavé mlhoviny. Lyndsova temná mlhovina (LDN) 1622 je vidět proti slabému pozadí zářícího vodíku pouze na dlouhých expozicích této oblasti. LDN 1622 se nachází poblíž roviny naší Mléčné dráhy a na obloze je blízko Barnardovy smyčky, ...
Je v Orionu vodopád? Není, ale část prachu v M43 vypadá podobně, jako vodopád na Zemi. M43 je součástí komplexu Orionova molekulárního mračna, je často vidět na fotografiích, ale na rozdíl od slavnější M42 se zřídka zmiňuje. M42, do níž patří i mnoho jasných hvězd z hvězdokupy...
U severních hranic Jižní koruny (Corona Australis) se na tomto širokém teleskopickém panorámatu v bohatém poli hvězd řasí mračna kosmického prachu. Hustá mračna vzdálená méně než 500 světelných let efektivně cloní světlo ze vzdálenějších hvězd pozadí z Mléčné dráhy. Celý pohled...
Podívejte se přes kosmické mračno katalogizované jako NGC 281 a možná přehlédnete otevřenou hvězdokupu IC 1590. Přesto uvnitř této mlhoviny vznikla a její mladé hmotné hvězdy konec konců dodávají energii všudepřítomné záři mlhoviny. Pro oči přítažlivé tvary v portrétu NGC 281 jsou...
Tento světelné roky dlouhý, sugestivní tvar známý jako mlhovina Mořský koník je vidět v siluetě proti bohatému, zářivému pozadí hvězd. Prachové neprůhledné mračno je součástí molekulárního mračna v Mléčné dráze vzdáleného asi 1200 světelných let a je vidět v severním královském souhvězdí...
Tento teleskopický pohled zabydlují mračna kosmického prachu a mladé energetické hvězdy méně než 500 světelných let daleko u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis). Prachová mračna efektivně cloní světlo ze vzdálenějších hvězd pozadí v Mléčné dráze. Výrazný...
Která modrá květina roste na tomto poli tmavého mezihvězdného prachu? Mlhovina Kosatec. Výrazně modrá barva mlhoviny Kosatec vzniká světlem od jasné hvězdy SAO 19158, které se odráží od hustého a normálně tmavého prachu. Nejenom že je modrá hvězda samotná, ale modré světlo z této hvězdy...
Užijte si jednu z nejfotogeničtějších oblastí noční oblohy, zde působivě zachycenou. Zcela vlevo je vidět jak uhlopříčně probíhá pás naší Galaxie Mléčné dráhy, vpravo od středu je barevná oblast rho Ophiuchus včetně jasně oranžové hvězdy Antares a zcela vpravo je mlhovina Sharpless 1...
Hvězda u jižního pólu sigma Octantis (ze souhvězdí Oktantu) je na této této hvězdnaté 40 stupňové rozloze jižní oblohy vlevo. Abyste ji ale , musíte se našli, musíte se dívat velice pečlivě. Sigma Octantis je slabý jižní protějšek hvězdě Polaris neboli Severce a je o něco přes jeden stupeň...
Někdy dokonce i tmavý prach v mezihvězdném prostoru má svou poklidnou krásu. Jedno takové místo se nachází v souhvězdí Býka. Prachové filamenty, které jsou zde vidět, se nacházejí na obloze mezi hvězdokupou Plejády a mlhovinou Kalifornie. Tento prach není znám pro svou jasnou zář,...
Zářivá NGC 253 je jednou z nejjasnějších viditelných spirálních galaxií, ale také jedna z nejzaprášenějších. Někteří pozorovatelé jí kvůli jejímu vzhledu v malých dalekohledech říkají galaxie Stříbrný dolar, nebo jenom Galaxie v Sochaři pro její polohu v hranicích jižního souhvězdí...
Jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovina na obloze, Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého tmavého oblaku plynu. Je též známá jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem 19. století. Červená záře pochází především z vodíku za...
Tato kompozice v prachu hvězd pokrývá na severní obloze přes 8 stupňů. Mozaika zorného pole je na západ od dobře známých Plejád ve zvířetníkovém souhvězdí Berana (Aries) a v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Vpravo je modravá hvězda epsilon Arietis, která je ve vzdálenosti asi 330 světelných...
Málo astronomických podívaných vzrušuje představivost tak, jak blízká hvězdná porodnice známá jako Mlhovina v Orionu. Žhavé mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna obklopuje zářící plyn mlhoviny. Mnohé filamentární struktury, které jsou na tomto snímku...
Krásná mlhovina Trifid je kosmickou studií kontrastů. Je též známá jako M20 a nachází se 5000 světelných let daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid je hvězdotvorná oblast v rovině naší galaxie a dobře ilustruje tři různé typy astronomických...
Teleskopickou vyhlídku u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) ve vzdálenosti méně než 500 světelných let obývají modrá prachová oblaka a mladé energetické hvězdy. Světlo ze vzdálenějších hvězd v Mléčné dráze cloní prachová mračna. Světlo z jasných modrých hvězd v...
Když se podíváte na kosmické mračno katalogizované jako NGC 281, tak můžete klidně minout hvězdokupu IC 1590. Přesto tato mladá hvězdokupa vznikla uvnitř této mlhoviny a její hmotné hvězdy dodávají všudepřítomné záři mlhoviny energii. Na portrétu NGC 281 vynikají v siluetě pro oči...
Tak nestabilní hvězdy jsou vzácné. Od středu vpravo nahoře je uvnitř mračna vidět hmotná hvězda G79.29+0.46, jedna z méně než 100 zářivých modrých proměnných hvězd LBV (luminous blue variable), které jsou nyní známé v naší Galaxii. LBV vyvrhují obálky plynu a v průběhu 100 let mohou...
V mlhovině v Lodním kýlu jde o zápas hvězdy versus prach a hvězdy vyhrávají. Nebo přesněji, energetické světlo a větry z hmotných, nově vzniklých hvězd odpařují a rozptylují prachové hvězdné kolébky, ve kterých vznikly. V mlhovině v Lodním kýlu (Carina) se nacházejí útvary vzhledu...
Kometa 71P/Clark, která přelétá přes toto nádherné zorné pole, je ve skutečnosti v popředí těchto kosmických mračen. Teleskopická mozaika ze dvou panelů má zvýrazněné barvy a na obloze zabírá asi 5 stupňů (10 úplňků). Zachytila tuto slabou kometu v poloze v noci 23./24. května něco...
Na této kosmické scéně je silueta spletité tmavé mlhoviny. Pod středem proti slabému pozadí zářícího vodíku, který je jen trochu vidět na dlouhých teleskopických expozicích této oblasti, je vidět Lyndova tmavá mlhovina (LDN) 1622. LDN 1622 se nachází poblíž roviny naší Galaxie Mléčná dráha...
Velká mlhovina v Orionu je nesmírná blízká porodnice hvězd, která je pravděpodobně nejslavnější ze všech astronomických mlhovin. Žhavé mladé hvězdy na okraji nesmírně velkého mezihvězdného molekulárního mraku vzdáleného pouze 1500 světelných let obklopují filamenty tmavého prachu a...
Toto majestátní mračno mezihvězdného prachu opracované hvězdnými větry a zářením náhodou dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava, je asi 1500 světelných let daleko a je součástí rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. Toto temné mračno na "výšku" měří asi 5...
Přes 100 teleskopických snímků, které tvoří tuto úžasnou vertikální mozaiku, zabírá na noční obloze asi 50 stupňů. Sledují část Velké trhliny, tmavé řeky prachu a molekulárního plynu, která se táhne podél roviny naší Galaxie Mléčné dráhy. Začíná nahoře u středu a pokračuje směrem dolů k...
Když se podíváte přes kosmické mračno katalogizované jako NGC 281, tak můžete minout otevřenou hvězdokupu IC 1590. Přesto vznikla uvnitř této mlhoviny a mladé, hmotné hvězdy z této kupy nakonec dodávají energii pro všudepřítomnou zář mlhoviny. Ty pro oči zajímavé útvary v portrétu NGC...
Třpytivá NGC 253 je jednou z nejjasnějších viditelných spirálních galaxií, a také jedna z nejzaprášenějších. Někteří ji kvůli jejímu vzhledu v malých dalekohledech říkají galaxie Stříbrný dolar, nebo jenom Galaxie v Sochaři, vzhledem k její poloze v hranicích jižního souhvězdí...
Zdá se, že v tomto prostoru plném drahokamů sídlí zlověstné útvary unášeny nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu, která jsou jen slabě vidět odráženým světlem hvězd. Číhají daleko od nás v rovině Mléčné dráhy na okraji komplexu...
Tento pohled nahlíží do M42, neboli do Mlhoviny v Orionu, což je nejbližší porodnice hvězd. Herschelova kosmická observatoř s využitím dat na infračervených vlnových délkách na kompozitním obrazu ve falešných barvách zkoumá toto turbulentní kosmické mračno vzdálené asi 1500 světelných...
Na nyní slavném snímku pilířů stvoření z Hubblova kosmického dalekohledu jsou světelné roky dlouhé sloupce chladného plynu a prachu, ve kterých vznikají uvnitř Orlí mlhoviny M16 hvězdy. Kompozitní pohled ve falešných barvách na tuto blízkou hvězdnou porodnici využívá data z panoramatického...
Tato kosmická mračna rozkvětla 1300 světelných let daleko v úrodných hvězdných polích souhvězdí Cepheus. NGC 7023 neboli mlhovina Kosatec není jen mlhovinou, která vyvolává představu květin. Tento hloubkový teleskopický snímek předvádí rozsah barev a symetrií mlhoviny Kosatec ponořené do...
Někdy dokonce i temný prach v mezihvězdném prostoru má svoji poklidnou krásu. Jedno z takových míst se nachází v souhvězdí Býka. Filamenty, které zde vidíte, se nacházejí na obloze mezi hvězdokupou Plejády a mlhovinou Kalifornie. Tento prach není známý svou jasnou září, ale svojí absopcí...
Dalekohledy po celém světě sledují jasnou supernovu v blízké zaprášené galaxii. Silná stelární exploze byla poprvé zaznamenána teprve tento měsíc. Tou blízkou galaxií je fotogenická galaxie Centaurus A, která je vidět i triedry a je známá svými působivými filamenty, které křižují její střed a...
Střed naší Galaxie je rušným místem. Ve viditelném světle je střed Galaxie většinou zahalen neprůhledným prachem. V infračerveném světle ovšem prach září více a zakrývá méně, takže na této fotografii umožňuje tak zachytit téměř milión hvězd. Střed Galaxie samotné je vidět vlevo a ...
Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní obraz z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že sousední trpasličí galaxii vyplňují prachová...
Tuto mezihvězdnou šelmu psovitou tvoří kosmický prach a plyn, který vzájemně interaguje s energetickým světlem a větrem z horkých mladých hvězd. Kombinace tvaru, vizuální textury a barvy dává dohromady této oblasti populární název mlhovina Liščí kožich. Charakteristické modré světlo vlevo...
Která je Zemi nejbližší aktivní galaxie? Pouhých 11 miliónů světelných let vzdálená Centaurus A. Tato pekuliární eliptická galaxie, též známá jako NGC 5128, měří něco přes 60 000 světelných let. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a je fantastickou změtí mladých...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflekční mlhovina, které dominuje modrá barva charakteristická pro světlo hvězd odrážené mezihvězdným prachem. Mlhovina je zhruba 1000 světelných let daleko v hrdinském souhvězdí Perseus a nachází se na okraji velkého hvězdotvorného molekulárního...
Velká mlhovina v Orionu, též známá jako M42, je jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze. Na ostrém barevném snímku jsou vpravo hvězdotvorné oblasti mračen zářícího plynu a horké mladé hvězdy a vlevo jsou modravé reflekční mlhoviny NGC 1977 a spol. Tyto pro oči tak přítažlivé mlhoviny se...
Na Zemi není žádné moře dost velké, aby pojalo mlhovinu Žralok. Zjevení tohoto dravce pro nás ovšem není žádným nebezpečím, jelikož se skládá jen z mezihvězdného plynu a prachu. Temný prach, jako je vidět zde, se trochu podobá cigaretovému kouři a vzniká v chladných atmosférách...
Mlhovinu Dýmka a barvitou oblast u jasné hvězdy Antares spojuje tmavé mračno zvané Temná řeka, která z obrázku odtéká vlevo nahoře. Zakalený vzhled Temné řeky způsobuje prach, který zakrývá světlo hvězd v pozadí, ačkoliv temná mlhovina obsahuje většinou vodík a molekulární...
Výrazná spirální galaxie M104 je slavná tím, že je vidět téměř z boku a vykazuje široký prstenec neprůhledných prachových pásů. Je vidět v siluetě proti rozsáhlé výduti hvězd a pásů kosmického prachu, čímž vzniká kloboukovitý vzhled a ten dává galaxii její populární název, Galaxie...
Co se děje ve středu naší Mléčné dráhy? Družicové kosmické dalekohledy Hubble a Spitzer spojily své úsilí do přehlídky této oblasti v infračerveném světle do zatím bezprecedentních podrobností, aby pomohly odpovědět na tuto otázku. Infračervené světlo je zvláště užitečné při výzkumu centra...
Tento teleskopický pohled vzdálený méně než 500 světelných let u severní hranice souhvězd Jižní koruny (Corona Australis) obývají mračna kosmického prachu a mladé energetické hvězdy. Mračna prachu světlo z více vzdálených hvězd pozadí v Mléčné dráze efektivně odstiňují. Ovšem komplex...
O M71 se nyní ví, že je to kulová hvězdokupa útlého věku 10 miliard let a nachází se asi 13 000 světelných let daleko v těsných hranicích slabého souhvězdí Šípu (Sagitta). Na pozemské obloze leží blízko roviny Mléčné dráhy a všech asi 10 000 členů kupy je nahloučeno v oblasti o průměru zhruba 27...
Co rozžíná mlhovinu Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která vlevo díky své záři a tmavým prachovým pásům vypadá jako plápolající plamen. Ovšem oheň, tedy rychlé vázání kyslíku, není to, proč tento Plamen svítí. Je jím spíše jasná...
Může to sice vypadat jakou pasoucí se mořský koník, ale ten tmavý objekt na snímku vpravo je ve skutečnosti sloup kouřového prachu dlouhý asi 20 světelných let. Tato prachová struktura zvláštního tvaru se vyskytuje v sousedním Velkém Magellanově mračnu, v hvězdotvorné oblasti velice...
Podívejte se přes kosmické mračno katalogizované jako NGC 281 a přitom možná minete hvězdy z otevřené hvězdokupy IC 1590. Tato mladá hvězdokupa ovšem vznikla uvnitř mlhoviny a její hmotné hvězdy nakonec pohání pronikavou zář mlhoviny. Na portrétu NGC 281 vynikají pro oči přítažlivé tvary,...
Jak vypadají jiné hvězdné soustavy? Astronomové podrobně pozorují blízké hvězdy v infračerveném světle, aby zjistili, které mají prachové disky a u kterým mohou vznikat planety a tak pomohli odpovědět na tuto otázku. Pozorování Spitzerovým kosmickým dalekohledem organizace NASA a...
Tato mračna mezihvězdného plynu a prachu rozkvetla ve vzdálenosti 1300 světelných let v úrodném hvězdném poli v souhvězdí Kefeus (Cepheus). Mlhovina NGC 7023 se někdy nazývá Kosatec, ale není to jen mlhovina, co vyvolává představu květin. Tento hloubkový teleskopický pohled ukazuje u...
Zářivá galaxie NGC 253 je jednou z nejjasnějších viditelných spirálních galaxií, a také jednou z nejzaprášenějších. Někteří lidé jí pro její vzhled v malých dalekohledech říkají galaxie Stříbrný dolar, nebo jen galaxie v Sochaři, neboť se nachází v jižním souhvězdí Sochaře (Sculptor). Zaprášený...
Co se to stalo se středem této galaxie? Středem eliptické galaxie Centaurus A probíhají neobvyklé a výrazné prachové pásy. Tyto prachové pásy jsou natolik husté, že ve viditelném světle skoro úplně zakrývají střed galaxie. To je zvláště neobvyklé, jelikož červené hvězdy v Cen A a její...
Co kvete v tomto poli tmavého hvězdného prachu? Mlhovina Kosatec. Výrazně modrá barva mlhoviny Kosatec vzniká od světla jasné hvězdy SAO 19158, které se odráží od prachových mračen normálně tmavého prachu. Nejen že je hvězda samotná výrazně modrá, ale modré světlo hvězdy se...
Skoro strašidelná modrá zář a zlověstné sloupce tmavého prachu vyznačují M78 i další jasné reflekční mlhoviny v souhvězdí Orionu. Tmavý filamentární prach nejen že absorbuje světlo, ale také odráží světlo několika jasných modrých hvězd, které v mlhovině nedávno vznikly. Ta slavnější z...
Co je kolem žhavého lůžka vznikajících hvězd? V případě mlhoviny Orion - prach. Celé pole Orionu, asi 1600 světelných let daleko, je zaplaveno spletitými a malebnými filamenty prachu. Pro viditelné světlo neprůhledný prach vzniká ve vnější atmosféře hmotných chladných...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflekční mlhovina, které dominují modré barvy charakteristické pro prachem odrážené světlo hvězd. Nachází se ve vzdálenosti asi 1000 světelných let v hrdinském souhvězdí Perseus na okraji velkého hvězdotvorného molekulárního mračna. Tento...
Dobře známá hvězdokupa Plejády pomalu ničí část procházejícího mračna plynu a prachu. Plejády jsou nejjasnější otevřenou hvězdokupou na pozemské obloze a lze je spatřit téměř z kteréhokoliv místa na severu pouhým okem. Předpokládá se, že procházející mračno prachu je součástí Gouldova...
Tato nová kometa je docela fotogenická. Teprve před třemi měsíci objevená kometa Lovejoy byla zobrazena skrze zříceniny dávného hradu Mörby ve Švédsku minulý týden a předváděla zeleně svítící komu a ohony dosahující několika stupňů. Poslední týdny byly pro pozorovatele komet...
Spousta nádherných barev mračen Rho Ophiuchi (ofijuki) zvýrazňuje spousty procesů, ke kterým tam dochází. Modré oblasti září především odraženým světlem. Modré světlo Rho Ophiuchi i okolních hvězd se od této části mlhoviny odráží efektivněji než světlo červené. Ze stejného důvodu se...
Spirální galaxie M31 (vlevo) a M33 jsou obě velkými členy Místní skupiny spolu s naší Mléčnou dráhou a od sebe je na obloze dělí asi 14 stupňů (28 úplňků). Tato širokoúhlá teleskopická mozaika zachycuje barevné podrobnosti spirálních struktur v obou galaxiích a zdá se, že obě hmotné galaxie...
My zde v galaxii Mléčná dráha máme astronomická přední sedadla, abychom se mohli dívat, jak ve vzdálenosti 12 miliónů světelných let spolu zápasí M81 a M82. Obě jasné galaxie jsou sevřené v gravitačním zápasu už několik miliard let a zde jsou zachyceny na hloubkovém teleskopickém...
Bohatým polem hvězd se na tomto teleskopickém pohledu u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis) prostírají mračna kosmického prachu. Prachová mračna jsou méně než 500 světelných let daleko a efektivně brání světlu ze vzdálenějších hvězd pozadí v Mléčné dráze. Celý obraz...
Kolem Kuželové mlhoviny se nacházejí podivné tvary a textury. Ty neobvyklé tvary pocházejí z jemného mezihvězdného prachu, který reaguje složitým způsobem za pomocí energetického světla s horkým plynem, který vyvrhují mladé hvězdy. Nejjasnější hvězda na snímku nahoře je S...
Krásná mlhovina Trifid je kosmickou studií kontrastů. Nazývá se též M20 a nachází se asi 5000 světelných let daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid je hvězdotvorná oblast v rovině naší galaxie, která ilustruje tři různé typy astronomických mlhovin:...
Kometa PanSTARRS (C/2011 L4), která byla kdysi známá jako kometa po západu Slunce na Zemi, je nyní vidět celou noc, i když jenom pro pozorovatele na severní polokouli. Ke sledování poklesu jasnosti komety při odletu do vnější Sluneční soustavy je ovšem potřeba dalekohled. Jelikož koncem...
Jak se planeta Země 23. května přibližovala k rovině oběžné dráhy komety PanSTARRS (C/2011 L4), tak se pozorovatelům komety dostalo tohoto pohledu na majestátní protiohon. Dlouhý a úzký protiohon se rozpíná doprava na téměř 4 stupních neboli na úhlové vzdálenosti 8 úplňků a přitom sleduje...
Jednou tak slavná kometa po západu PanSTARRS (C/2011 L4), je nyní vidět celou noc z většiny severní polokoule, vrací se do vnější Sluneční soustavy a přitom šplhá vysoko nad rovinu ekliptiky. Kometa sice slábne a bledne, ale její široký prachový ohon stále roste. Tento širokoúhlý...
Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní obraz z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že prachová mračna vyplňují sousední trpasličí...
Tento infračervený pohled z Herschelovy kosmické observatoře zkoumá Galaxii v Andromeda, nejbližší velkou spirální galaxii od naší vlastní Mléčné dráhy. Slavný vesmírný ostrov je vzdálen pouze 2,5 miliónu světelných let a astronomové ho znají také jako M31. Andromeda měří přes 200 000...
Toto prachové kosmické mračno v siluetě proti hustému poli hvězd v souhvězdí Štíra (Scorpius) připomíná nějakou zlověstnou temnou věž. Ve skutečnosti chuchvalce prachu a molekulárního plynu kolabují za vzniku hvězd, které se docela dobře mohou ukrývat uvnitř této temné mlhoviny, která na...
Tato tajemná reflekční mlhovina VdB 152 se popisuje jako "prašná záclona" nebo "duchovitý přízrak", v každém případě je opravdu velice slabá. Tento kosmický přízrak je za dnešní noci Halloween od vaší čtvrti daleko, je v dálce asi 1400 světelných let. Mlhovina je též katalogizována jako Ced...
Jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovin nas obloze Koňská hlava v Orionu je součástí velkého, tmavého molekulárního mraku. Tento neobvyklý útvar známý též jako Barnard 33 byl poprvé objeven na fotografické desce koncem 19. století. Červené světlo pochází z vodíku, který je převážně...
Na tomto hloubkovém pohledu do tohoto koutu oblohy se hojně vyskytují paprsčité hvězdy a zlověstné tvary. Dobře komponované pole pokrývá v souhvězdáí Pegasus asi dva úplňky. Jasné hvězdy vykazují pochopitelně difrakční paprsky, což je jev běžně způsobovaný vnitřními podpěrami zrcadlových...
Tato mračna mezihvězdného plynu a prachu rozkvetla ve vzdálenosti 1300 světelných let jako jemné okvětní lístky v plodném poli hvězd v souhvězdí Kefeus. Někdy se nazývá jako mlhovina Kosatec, je katalogizována jako NGC 7023, ale není jedinou mlhovinou na obloze, která evokuje...
Na takové prašné obloze se můžeme zachytit jasné hvězdy Markab. Samotný Markab v pravém horním rohu vyznačuje roh asterismu známého jako Pegasův čtverec v souhvězdí létajícího koně Pegasa. Široký hloubkový pohled zabírá asi 5 stupňů, neboli desetinásobek úhlového průměru úplňku...
Tento ostrý kosmický portrét představuje NGC 891. Tato spirální galaxie měří asi 100 tisíc světelných let a z naší perspektivy je vidět téměř přesně z boku. NGC 891 ve vzdálenosti asi 30 miliónů světelných let v souhvězdí Andromedy vypadá dosti podobně jako naše Mléčná dráha. Na první pohled...
Která aktivní galaxie je nejblíž planetě Zemi? Zřejmě Centaurus A vzdálená pouhých 11 miliónů světelných let. Tato pekuliární eliptická galaxie je též známa jako NGC 5128 a měří něco přes 60 000 světelných let. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a je...
Souhvězdí Orionu nabízí více než jen tři hvězdy v řadě. Na hloubkové expozici je vidět všechno, od temné mlhoviny po hvězdokupy, to vše ponořené do oblasti plynových útvarů ve větším komplexu Orionova molekulárního mračna. Ty nejjasnější tři hvězdy zcela vpravo jsou opravdu ty tři...
Co je v okolí žhavého lože, kde vznikají hvězdy? V případě mlhoviny Orion prach. Celé toto pole v Orionu se nachází asi 1600 světelných let daleko a je protkáno spletitými a malebnými vlákny prachu neprůhledného ve viditelném světle. Prach se tvoří ve vnější atmosféře...
Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní snímek z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že sousední trpasličí galaxii vyplňují mračna...
Tuto kouzelnou směs prachových a plynových mlhovin vytvořil kosmický štětec vznikání hvězd. Oblast je katalogizovaná jako Sh2-239 a LDN 1551 a nachází se u jižního okraje komplexu molekulárních mračen v Býku zhruba 450 světelných let daleko. Plátno se prostírá na téměř 3 světelných letech a...
Centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A obklopuje fantastická změť mladých modrých hvězdokup, obřích zářivých mračen plynu a tmavých prachových pásů. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu byl zpracován tak, aby ukázal přirozené barvy tohoto kosmického víru. Infračervené...
Tajemná modrá reflekční mlhovina, která se v katalozích nachází po názvy VdB 152 nebo Ced 201, je opravdu velice slabá. Vyskytuje se u vrcholu dlouhé tmavé mlhoviny Barnard 175 v prachovém komplexu, kterému se také říká Vlčí jeskyně. Toto kosmické zjevení je téměř 1400 světelných let daleko v...
Zdá se, že v královském souhvězdí Kefeus nocí plují a v tomto hvězdném poli straší zlověstné tvary. Ty tvary jsou pochopitelně mračna kosmického prachu slabě viditelná z trochu odráženého světla hvězd. Číhají asi 1200 světelných let daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Tímto vznešeným panorámatem o rozměru 17 stupňů u jižní hranice hrdinského souhvězdí Perseus plují kosmická mračna plynu a prachu. Kolaborativní obraz nebe začíná vlevo modravými hvězdami v Perseu, ale oči přitahuje výrazně červená mlhovina NGC 1499. Je též známa jako mlhovina Kalifornie a...
Herschelův kosmický dalekohled Evropské kosmické agentury je s 3,5 m zrcadlem větší než Hubblův kosmický dalekohled a zkoumá vesmír na infračervených vlnových délkách. Dalekohled Herschel se jmenuje po v Německu narozeném britském astronomovi Fredericku Williamu Herschelovi, který před více než...
Podívejte se skrz kosmické mračno katalogizované jako NGC 281 a docela snad vám může uniknout otevřená hvězdokupa IC 1590. Přitom ale tato kupa mladých hmotných hvězd vznikla uvnitř této mlhoviny a všudypřítomnou zář mlhoviny vyvolává. Pro oči přítažlivé tvary portrétu NGC 281 jsou v...
Tato mračna mezihvězdného prachu a plynu vykvetla 1300 světelných let daleko v na hvězdy úrodném poli v souhvězdí Kefeus (Cepheus). Mračna se někdy nazývají mlhovinou Kosatec a jsou pečlivě katalogizovaná jako NGC 7023, Kosatec ovšem není jedinou mlhovinou, která evokuje květiny. V okolí...
NGC 3314 jsou ve skutečnosti dvě velké spirální galaxie, které jsou náhodou skoro přesně za sebou. Spirální galaxie v popředí je vidět téměř ze předu, její tvar větrníku je definován mladými jasnými hvězdokupami. Tmavé, zkroucené pásy mezihvězdného prachu ale proti záři galaxie pozadí...
Kolem červeného veleobra hvězdy Betelgeuse je na tomto kompozitním infračerveném obrázku s vysokým rozlišením z VLT na Evropské jižní observatoři vidět rozsáhlá mlhovina prachu. Samotná hvězda Betelgeuse je vymezena tím malým centrálním červeným kroužkem. Pokud by se nacházela v naší...
Bohatým polem hvězd u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) se na tomto teleskopickém pohledu prostírají kosmická prachová mračna. Nejhustší část prachového mračna je dlouhá kolem 8 světelných let, je asi 500 světelných let daleko a efektivně blokuje světlo ze vzdálenějších...
Velký vůz je nejznámější a snadno rozpoznatelný asterismus na severní obloze, i když někdo může vidět pluh. Nicméně v každém případě, pokud položíte kurzor na tuto důmyslně poskládanou mozaiku z 24 snímků, tak uvidíte jména hvězd a dobře známé spojnice. Vpravo nahoře je Dubhe, alfa...
Tento prašný vesmírný ostrov je jednou z nejjasnějších spirálních galaxií na pozemské obloze. NGC 253 je vidět téměř z boku, je pouhých 13 miliónů světelných let daleko a je největším členem Kupy galaxií v Sochaři, která sousedí s naší vlastní místní skupinou galaxií. Tento podrobný...
Polárka se svou 2. magnitudou není ani zdaleka tou nejjasnější hvězdou noční oblohy. Je ale nejjasnější hvězdou v levé části této dobře zkomponované hvězdnaté mozaiky, která přes severní asterismus zvaný Malý vůz zabírá 23 stupňů. Polárka, Polaris, nebo Severka je přítelkyní...
Krásná mlhovina Trifid je kosmickou studií kontrastů barev. Je též známa jako M20 a nachází se asi 5 000 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius), které je bohaté na mlhoviny. Trifid je hvězdotvornou oblastí v rovině naší galaxie a ilustruje tři různé druhy astronomických...
Tento prachový kosmický mrak v siluetě proti nahuštěnému poli hvězd v souhvězdí Štíra (Scorpius) evokuje na některých snímcích obraz zlověstné temné věže. V této temné mlhovině, jejíž struktura se rozkládá na téměř 40 světelných letech na tomto nádherném teleskopickém snímku se ukrývají...
Jaký vliv mají spirální galaxie na vznik hvězd? Při hledání odpovědi zobrazil Hubblův kosmický dalekohled blízkou fotogenickou spirální galaxii M51 v infračerveném světle, aby se zvýraznil prach, který stopuje hustý plyn, ze kterého mohou vznikat hvězdy. Aby se izoloval jen prach, tak...
Velká a krásná spirální galaxie M81 je jednou z nejjasnějších galaxií na pozemské obloze, co do velikosti se podobá naší Mléčné dráze a leží 11,8 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Hloubkový snímek této oblasti ukazuje podrobnosti v jasném žlutém...
Tato kompozice z hvězdného prachu pokrývá na obloze blízko zvířetníkového souhvězdí Berana (Aries) a roviny naší Galaxie Mléčné dráhy skoro 2 stupně. V pravém dolním zákoutí této skvostné nebeské krajiny je prachová reflekční mlhovina kolem jasné hvězdy katalogizované jako van den Bergh 13...
Nádherné Plejády neboli (anglicky) Sedm sester je dobře známá hvězdokupa, která uhání přes mračno kosmického prachu asi 400 světelných let daleko a je známá svými modrými reflekčními mlhovinami. Tento pozoruhodný snímek prašné oblohy v rameni naší Mléčné dráhy v souhvězdí Býka a ...
Krásná a velká spirální galaxie M66 leží zhruba ve vzdálenosti 35 miliónů světelných let. Tento nádherný vesmírný ostrov měří asi 100 tisíc světelných let a astronomům je dobře znám jako člen trojice galaxií Leo Triplet. V M66 jsou podél spirálních ramen tečky růžově zářících...
Tyto mraky mezihvězdného plynu a prachu rozkvetly jako jemné kosmické okvětní lístky 1300 světelných let daleko v plodném poli hvězd v souhvězdí Kefeus. Katalogizovaná jako NGC 7023 se někdy také nazývá mlhovina Kosatec, ale není na obloze jedinou mlhovinou, která evokuje obrazy květin. I...
Zdá se, že se těmito hvězdnatými prostorami v královském souhvězdí Kefeus nocí prohání nějaké strašidelné tvary. Ty tvary jsou ovšem mračna kosmického prachu, slabě viditelného odraženým světlem hvězd. Číhají na kraji komplexu molekulárních mračen Kefeovy plamínky nějakých 1200 světelných...
Hvězdy a jejich planety se rodí ve studených a temných mezihvězdných mračnech plynu a prachu. Astronomové při výzkumu mračen na infračervených vlnových délkách učinili překvapivý objev, jelikož v desítkách případů hustá jádra mračen září odraženým infračerveným světlem hvězd. Tyto panely...
Nevýslovná krása a nepředstavitelný zmatek se dá zároveň nalézt v mlhovině Trifid. Tato fotogenická mlhovina je též známa jako M20 a je vidět dobrým triedrem v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Energetické procesy vznikání hvězd utvořily nejenom barvy, ale i chaos. Červeně zářící...
Tento prachový kosmický mrak v siluetě proti nahuštěnému poli hvězd v souhvězdí Štíra (Scorpius) může evokovat nějakou zlověstnou temnou věž. V této temné mlhovině, která na tomto krásném teleskopickém pohledu může zabírat až 40 světelných let, se mohou docela dobře ukrývat shluky...
Tento velkolepý mezihvězdný prachový mrak opracovává hvězdný vítr a záření a náhodou tak vznikl tento rozpoznatelný tvar. Mlhovina se přiléhavě nazývá Koňská hlava a nachází se asi 1500 daleko v rozsáhlém komplexu mračen v Orionu. Asi pět světelných let "vysoký" tmavý mrak je katalogizovaný...
Při vzdálenosti 11 miliónů světelných let od Země je Centaurus A nejbližší aktivní galaxií. Tato pekuliární galaxie je vidět na tomto ostrém snímku, měří přes 60 000 světelných let a je též známa jako NGC 5128. Centaurus A je zjevně výsledkem srážky dvou jinak normálních galaxií a...
Na tomto krásném kosmickém portrétu je NGC 891. Tato spirální galaxie má asi 100 tisíc světelných let a je vidět z naší perspektivy téměř z boku. NGC 891 je v souhvězdí Andromedy, nachází se ve vzdálenosti asi 30 miliónů světelných let a hodně se podobá naší Mléčné dráze. Centrální výduť už...
Na tomto složitém zákoutí oblohy jsou vidět galaxie seskupené s NGC 7771. NGC 7771 je ta velká, z boku viděná spirální galaxie poblíž středu, měří 75 000 světelných let, je ve vzdálenosti asi 200 miliónů světelných let v souhvězdí Pegasus a je vidět se dvěma dalšími menšími galaxiemi hned pod...
Toto kosmické oko je červené díky prachu. Tajuplný snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené záření z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293) vzdálené asi 700 světelných let v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Obálka prachu a plynu o průměru dvou světelných...
Jasná galaxie NGC 253 je jednou z nejjasnějších viditelných spirálních galaxií, které jsou vidět, ale je také jedna z nejprašnějších. Pro svůj vzhled v malých dalekohledech ji někteří nazývají galaxie Stříbrný dolar a vzhledem ke své poloze v hranicích jižního souhvězdí Sochaře (Sculptor) se...
V tomto krásném teleskopickém koutu nebe se nachází spirální galaxie NGC 981. Tento vesmírný ostrov má asi 50 000 světelných let a leží zhruba 60 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Berana. Tento obraz vypadá jako umělecká prezentace, která v popředí zobrazuje paprsčité hvězdy z naší...
Vpravo nahoře jsou modře oblečené Plejády. Plejády jsou též známy jako Sedm sester (anglicky) a M45, a jsou jednou z nejjasnějších a nejsnáze viditelných otevřených hvězdokup na obloze. Plejády obsahují přes 3000 hvězd, jsou asi 400 světelných let daleko a měří jen 13 světelných...
Tajúplná reflekční mlhovina VdB 152 je popisována jako "prachová záclona" nebo "duchovitý přízrak" a je opravdu velice slabá. Tento kosmický fantóm je dnešní Halloween noc od vaší čtvrti ve vzdálenosti skoro 1400 světelných let. Je též katalogizovaná jako Ced 201 a leží v severní Mléčné dráze v...
Herschel je nová infračervená observatoř ESA se zrcadlem o průměru 3,5 metru větší, než Hubblův kosmický dalekohled. Tento vesmírný dalekohled je pojmenován po v Německu narozeném britském astronomovi Fredericku Williamu Herschelovi, který před více jak 200 lety objevil infračervené...
Už jste někdy viděli hvězdokupu Plejády? Plejády jsou možná nejznámější hvězdokupou na obloze, kterou lze spatřit dokonce i ze světlem znečištěných měst. Plejády se též nazývají Sedm sester a M45, a jsou jednou z nejjasnějších a nejbližších otevřených...
Chameleon je malé souhvězdí blízko jižního nebeského pólu. Vzhledem k tomu, že se nechlubí žádnými jasnými hvězdami, tak nenápadně splývá s jižní hvězdnatou oblohou. Tento snímek pořízený pod tmavou oblohou Naminie odhaluje úžasný aspekt tohoto plachého souhvězdí, řadu prašných mlhovin a...
Tyto mraky mezihvězdného prachu a plynu vykvetly 1300 světelných let daleko v úrodném hvězdném poli souhvězdí Cepheus. Tato mlhovina je katalogizovaná jako NGC 7023, někdy se nazývá Kosatec a není na obloze jedinou mlhovinou, která připomíná obraz květiny. V okolí jsou zakrývající mračna...
Tímto teleskopickým pohledem u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) plném hvězd se proplétají mračna kosmického prachu. Nejhustší část prachového mračna je asi 8 světelných let dlouhá, pravděpodobně vzdálená méně než 500 světelných let a efektivně zaclání světlo ze vzdálenějších...
Krásná mlhovina Trifid je barevnou studií kosmických kontrastů. Tato mlhovina, též známá jako M20, se nachází asi 5000 světelných let daleko v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid je hvězdotvornou oblastí v rovině naší Galaxie a ilustruje tři různé typy astronomických...
Americký astronom Edward Emerson Barnard na základě širokoúhlých fotografií katalogizoval počátkem 20. století tmavé značkování na obloze. Barnardovy značky jsou tmavé mlhoviny, mezihvězdná oblaka zakrývajícího plynu a prachu. Jejich tvary jsou vidět v kosmických siluetách, protože leží v...
Ve viditelném světle je NGC 1333 vidět jako reflekční mlhovina, u které dominují modré barvy charakteristické pro prachem odrážené světlo hvězd. Nachází se na okraji hvězdotvorného molekulárního mračna ve vzdálenosti zhruba 1000 světelných let v hrdinském souhvězdí Perseus. Tento velice...
Jak tato neobvyklá galaxie vznikla? Nikdo si není jistý, zvlášť proto, že spirální galaxie NGC 7049 vypadá tak divně. Zvláštní vzhled NGC 7049 především způsobuje neobvykle výrazný prachový prstenec, který je většinou vidět v siluetě. Tento neprůhledný prstenec je mnohem tmavší, než...
Tento měsíc slaví vozítka Mars Exploration Rovers svá 5. výročí na povrchu rudé planety. Pohled na poklidný západ slunce zachytilo vozítko Spirit 19. května 2005 a je součástí jejich rozsáhlého dědictví snímků z marťanského povrchu. Barvy na snímku byly mírně zvýrazněny, ale pravděpodobně by...
Při pohledu přes kosmické mračno katalogizované jako NGC 281 je skoro snadné minout hvězdy z otevřené hvězdokupy IC 1590. Přitom ale tyto mladé hmotné hvězdy z této kupy, která vznikla uvnitř mlhoviny, dodávají energii pro všudepřítomné záření mlhoviny. Na tomto barevném portrétu NGC 281 se...
Zdá se jakoby toto hvězdnaté prostranství plující v noci královským souhvězdím Kefeus (Cepheus) obcházely strašidelné tvary. Ty tvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu slabě viditelná v matném odraženém světle hvězd. Číhají daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Pro astronomy těsná dvojvězda BD+20 307 původně vystupovala z řady jen svojí extrémní prašností. Podstatné množství horkého prachu totiž způsobuje, že se tato soustava jeví na infračervených vlnových délkách extrémně jasná. Kolem mladých hvězd starých jen několik miliónů let je často...
Tento prachový kosmický mrak v souhvězdí Štíra (Scorpius) může v siluetě proti hvězdnaté obloze někomu připomínat obraz přízračné temné věže. Ve skutečnosti se docela dobře mohou v tmavé mlhovině, jejíž struktura na tomto nádherném pohledu dalekohledem měří téměř 40 světelných let, skrývat...
Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru do oblohy astronomové nyní znají jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Záhadné tmavé okolí napomáhá...
M78 i další jasné reflekční mlhoviny v souhvězdí Orion zvýrazňuje tajúplná modrá zář a sloupce zlověstně temného prachu. Tmavý, vlákna tvořící prach nejen že absorbuje světlo, ale také odráží světlo několika modrých hvězd, které v mlhovině nedávno vznikly. Z těch dvou reflekčních mlhovin...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nestabilních hvězd v Mléčné dráze, má na své okolí výrazný vliv. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu s vnořenými nově zrozenými hvězdami, které byly tvářeny intenzivními větry a radiací z Eta Carinae a dalších hmotných hvězd, se nacházejí v...
Pozoruhodná spirální galaxie M104 je slavná pro svůj profil téměř zcela zboku s širokým prstencem temného prachu. Seen in silhouette against a bright bulge of stars, the swath of cosmic dust lanes lends a hat-like appearance to the galaxy in optical images suggesting the more popular...
Toto 4 stupně široké zorné pole vycentrované na Severku neboli na Polárku pokrývá část komplexního a poměrně neznámého difuzního prachového mračna, které se zvedá vysoko nad rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy. Kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy odráží prašný galaktický cirrus a odražené...
Prachové pilíře jsou jako mezihvězdné hory. Přežívají, protože jsou hustější než jejich okolí, ale nepřátelským prostředím pomalu erodují. Na snímku nahoře je vidět konec obrovského plynného a prachového pilíře v mlhovině Trifid propíchnutého menším, nahoru směřujícím pilířem a...
Astronomové někdy ignorují řadu mlhovin 1970. Zvlášť toto krásné seskupení reflekčních mlhovin v Orionu - NGC 1977, NGC 1975 a NGC 1973 je obvykle přehlíženo ve prospěch blízké zářivější hvězdné porodnice známé jako Mlhovina Orion. Tyto reflekční mlhoviny, které se nacházejí u Orionova meče...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
V mlhovině Trifid lze pospolu najít nevýslovnou krásu i nepředstavitelný zmatek. Tato fotogenická mlhovina známá též jako M20 je viditelná dobrým triedrem v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Energetické procesy vznikání hvězd vytvářejí nejenom barvy ale i chaos. Červeně zářící plyn je...
Centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A je obklopena fantastickou změtí mladých modrých hvězdokup, obřích zářících plynných mračen a vnořených tmavých prachových pásů. Tato mozaika snímků z Hubblova kosmického dalekohledu pořízených v modrém, zeleném a červeném světle byla zpracována do...
Větry a záření z hmotných horkých hvězd v Růžicové mlhovině vyčistily zárodečný plyn a prach ze středu blízké hvězdotvorné oblasti. Představují ale také nebezpečí pro disky, ze kterých vznikají planety kolem mladých, chladnějších hvězd v okolí. Tento infračervený snímek prachových mračen u...
Tento širokoúhlý, podrobný pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené světlo z prachu (červená) a starých hvězd (modrá) v Andromedě, hmotné spirální galaxii vzdálené zhruba 2,5 miliónu světelných let. Vzhledem k tomu, že Andromeda má dvojnásobek průměru naší...
Větry a záření horkých mladých hvězd nafoukly kosmickou bublinu plynu a prachu RCW 79 až na asi 70 světelných let. Infračervené světlo z prachu uvnitř mlhoviny má na tomto nádherném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu červené zbarvení. Rozpínání mlhoviny,...
Tajemná mlhovina vdB 152 popisovaná jako "prašná záclona" nebo "duchovitý přízrak" je opravdu velice slabá. Nachází se ve vzdálenosti asi1400 světelných let u severní Mléčné dráhy v královském souhvězdí Cepheus. Kapsy kosmického prachu u okraje velkého molekulárního mračna v této oblasti...
Co vytváří kosmické prachové skulptury v Růžicové mlhovině? Části Růžicové mlhoviny, též známé jako NGC 2244 a která je známá krásou svého celkového tvaru jsou krásné i při bližším pohledu. Nahoře jsou vidět globule tmavého prachu a plynu, které podléhají pomalé erozi od...
Tuto kosmickou scenerii složenou ze snímků palomarské přehlídky oblohy zabydluje silueta půvabné temné mlhoviny. Lyndsova temná mlhovina (LDN) 1622 je proti slabému pozadí zářícího vodíku snadno vidět jen na dlouhých teleskopických expozicích této oblasti. LDN 1622 se nachází poblíž roviny...
Nádherná hvězdokupa Plejády nebo Kuřátka (anglický název je Sedm sester) uhání mračnem kosmického prachu ve vzdálenosti zhruba 400 světelných let a je dobře známa z astronomických obrázků pro své výrazně modré reflekční mlhoviny. Na viditelných vlnových délkách prach světlo hvězd rozptyluje a...
Snímky Orlí mlhoviny M16 z rentgenové observatoře Chandra ukazují mnoho rentgenových zdrojů. Většina rentgenových zdrojů jsou mladé energetické hvězdy. Ty jsou zde vidět jako barevné skvrny superponované na dobře známý Hubblův optický snímek světelný rok dlouhých Sloupů stvoření v M16....
Prach činí toto kosmické oko rudým. Přízračný snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené záření z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293) v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) vzdálené asi 700 světelných let. Obálka prachu a plynu o poloměru dvou světelných let kolem...
Prachový ohon komety McNaught se 19. až 20. ledna rozprostíral na délce asi 150 miliónů kilometrů (1 AJ), takže zachycení v celé jeho kráse vyžadovalo snímky z jižní i severní polokoule planety Země. Dva takové pohledy z Cerro Paranal v Chile (vlevo) a z Kárnských Alp v Itálii jsou...
Když na observatoři Paranal v Chile začalo ráno svítat, tak astronomové Mark Neeser a Peter Barthel přerušili svoje pátrání po slabých kvasarech vzdálených miliardy světelných let. A tak na okamžik použili Velmi velké dalekohledy Evropské jižní observatoře, aby se pokochali krásou bližšího...
Tento velký a podrobný obraz ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje v Andromedě, hmotné spirální galaxii vzdálené zhruba 2,5 miliónu světelných let, infračervené světlo z prachu (červené) a starých hvězd (modré). Andromeda je s více jak dvojnásobným průměrem naší vlastní Mléčné dráhy...
Zářivá NGC 253, někdy zvaná galaxie Stříbrný dolar, je jednou z nejjasnějších viditelných spirálních galaxií a je také jednou z nejprašnějších. Prašný vesmírný ostrov, poprvé zaznamenaný v roce 1783 matematičkou a astronomkou Caroline Herschel, se nachází zhruba 10 miliónů světelných let...
Populární jméno dobře známé galaxie M82 plné planoucích hvězd, která je velice jasná infračerveném světle, velice dobře vystihuje její sugestivní tvar na viditelných vlnových délkách - galaxie Cigareta. Fantastický vzhled M82 na tomto snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu ironicky...
Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru v obloze astronomové nyní znají jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Záhadné tmavé okolí napomáhá...
Nádherným širokoúhlým teleskopickým pohledem do Jižní koruny (Corona Australis) se hvězdnatým polem vine mračno kosmického prachu. Nejhustší část prachového mračna má délku asi 8 světelných let a ve vzdálenosti asi menší jak 500 světelných let účinně odstiňuje světlo ze vzdálenějších hvězd...
Na okraji velkého molekulárního mračna v Jednorožci (Monoceros), vzdáleného zhruba 3000 světelných let, tvoří tmavá prachová vlákna siluety proti zářivému vodíku. Podrobný pohled na Růžicovou mlhovinu ukazuje, že v této oblasti dochází ke vzniku hvězd a tmavá vlákna jsou tvářena větry a...
Hvězdnými větry a radiací tvářené vznešené mezihvězdné prachové mračno získalo svůj rozpoznatelný tvar náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava, je vzdálené asi 1500 světelných let a je ponořené v nesmírném komplexu mračen v Orionu. Tmavý mrak katalogizovaný jako Barnard 33...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Eta Car je hmotná hvězda, ale není tak jasná, jak bývala. I nyní je sice snadno vidět, ale jen pomocí triedru nebo malého dalekohledu, ovšem Eta Carinae má historii okázalých vzplanutí a zeslabování. V dubnu 1843 se Eta Car stala nakrátko po Siriu druhou nejjasnější hvězdou na noční obloze...
Disk naší Mléčné dráhy je domovem horkých mlhovin, studeného prachu a miliard hvězd. Tento disk lze uvidět z temných míst na Zemi jako pás difuzního světla přes celou oblohu. Tento pás je krásně vidět nahoře na sérii širokoúhlých expozic oblohy z Chile. Dostupná hloubka expozic také...
Když se nad observatoří Paranal v Chile začalo rozednívat, tak astronomové Mark Neeser a Peter Barthel museli přerušit svoje pátrání po slabých, miliardy světelných let vzdálených kvasarech. A tak na chvilku využili Velmi velké dalekohledy Evropské jižní observatoře, aby si užili krásu...
Toto kosmické prachové mračno, které se vznáší nějakých 300 světelných let nad rovinou naší Galaxie, odráží kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy. Toto prašné zjevení, které třináctiletý syn astronoma Steva Mandela pojmenoval Andělská mlhovina, je součástí rozsáhlého komplexu slabých a...
Spousta nádherných barev mračen Rho Ophiuchi (ofijuki) zvýrazňuje spousty procesů, ke kterým tam dochází. Modré oblasti září především odraženým světlem. Modré světlo Rho Ophiuchi i okolních hvězd se od této části mlhoviny odráží efektivněji jak světlo červené. Ze stejného důvodu se během...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nejméně stabilních hvězd v Mléčné dráze, výrazně ovlivňuje své prostředí. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu, které obklopují nově zrozené hvězdy, se nacházejí v oblasti Jižního pilíře mlhoviny Carina, byly utvářeny intenzivními větry a...
V mlhovině Trifid se dohromady nachází nevýslovná krása i nepředstavitelný zmatek. Tato fotogenická mlhovina je též známá jako M20 a je vidět dobrým triedrem v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Energetické procesy vzniku hvězd vytvářejí nejen barvy, ale také chaos. Červeně zářící...
Krásná mlhovina Trifid (alias M20), která je fotogenickou studií kosmických kontrastů, leží ve vzdálenosti asi 5000 světelných let v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid, který je hvězdotvornou oblastí v rovině naší galaxie, krásně ilustruje hned tři základní typy...
Z jak velkých částic se skládají Saturnovy prstence? K zodpovězení této otázky sonda Cassini, která nyní obíhá kolem Saturna, už dříve v tomto měsíci odvysílala k Zemi přes prstence rádiové vlny na třech odlišných frekvencích. Experiment byl citlivý na velikosti částic, protože částice v...
Toto málo pozorované pole hvězd v souhvězdí Střelce (Sagittarius) obohacují víry plynu a prachu. Docela rušný kout oblohy zvaný IC 4678 se nachází trochu stranou od více fotografovaných mlhovin Laguna (M8) a Trifid (M20). Na snímku nahoře vynikají velké emisní...
NGC 3314 se skládá ze dvou velkých spirálních galaxií, které se pouhou náhodou nacházejí přesně za sebou. Spirála v popředí je vidět skoro úplně zepředu a její tvar větrníku definují mladé jasné hvězdokupy. Ale proti svitu galaxie v pozadí jsou též vidět tmavé vířící pásy mezihvězdného...
Kosmická bublina z plynu a prachu RCW 79 se rozfoukla působením větrů a záření z horkých mladých hvězd do průměru asi 70 světelných let. Infračervené světlo z prachu v mlhovině je na tomto nádherném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu obarveno červeně. Rozpínající se mlhovina je...
M7 je jedna z nejvýznamnějších otevřených hvězdokup na obloze. Hvězdokupě dominují jasné modré hvězdy a na tmavé obloze ji lze spatřit i pouhým okem v ocasu souhvězdí Štíra (Scorpius). M7 celkem obsahuje asi 100 hvězd, je stará asi 200 miliónů let, napříč má 25 světelných let a leží...
Mlhovina okolo jasné hvězdy S Mon je vyplněna tmavým prachem a zářícím plynem. Podivné tvary které tuto hvězdu obklopují, pocházejí z jemného mezihvězdného prachu, který reaguje komplexními způsoby s energetickým světlem a s horkým plynem vyvrhovaným z mladých hvězd. Oblast hned pod S...
Co vytvořilo kosmické prachové skulptury v Růžicové mlhovině? Růžicová mlhovina, též známá jako NGC 2244, která stojí za povšimnutí pro svůj celkový tvar, je krásná i na detailním snímku. Nahoře jsou vidět globule tmavého prachu a plynu, který pomalu eroduje energetickým světlem a...
Na této vizi umělce v záři vzdáleného slunce obíhají trosky z disků z nichž vznikají planety. Na vloženém obrázku jsou skutečné snímky takových disků kolem dvou nedalekých hvězd - AU Microscopii (vlevo nahoře; zboku) a HD107146 (vpravo: zepředu) - jak je zachytil Hubble Space Telescope....
Bohatým polem hvězd se na tomto úchvatném širokoúhlém teleskopickém pohledu na Jižní korunu (Corona Australis) proplétá mračno kosmického prachu. Mračno je pravděpodobně méně jak 500 světelných roků daleko a efektivně blokuje světlo vzdálenějších hvězd Mléčné dráhy v pozadí. Nejhustší část...
Úchvatná mlhovina Červený obdélník jeví na tomto snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope charakteristický tvar písmene X a jakoby příček žebříku. Prachový kosmický mrak byl původně identifikován jako silný zdroj infračerveného záření a nyní se věří, že obsahuje ledová prachová...
Proč je Měsíc zaprášený? Na Zemi skály zvětrávají působením větru a vody a vytvářejí půdu a písek. Za dlouhou historii bombardování Měsíce mikrometeority byl skalnatý povrch ostřílen za vzniku vrstvy prachové lunární půdy neboli regolitu. Tento lunární regolit by mohl být vědeckým...
Na tomto divoce vyhlížejícím obrázku kometárního jádra obklopují jeden z nejaktivnějších povrchů ve sluneční soustavě dynamické výtrysky plynu a prachu. Kometa má označení 81P/Wild 2 a obrázek je složeninou ze dvou snímků pořízených navigační kamerou kosmické sondy Stardust při...
Když na observatoř Paranal v Chile přišlo ranní svítání, tak astronomové Mark Neeser a Peter Barthel ukončili svoje hledání pátrání po slabých, miliardy světelných let vzdálených kvasarech. A zrovna v tom okamžiku pro změnu využili velmi velkých dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře,...
Disk naší Galaxie Mléčná dráhy je domovem horkých mlhovin, studeného prachu a miliard hvězd. Červené mlhoviny, které jsou vidět nahoře na snímku se zlepšeným kontrastem, jsou především emisní mlhoviny, zářící mračna vodíku zahřívaného okolními jasnými mladými hvězdami. Modré mlhoviny jsou...
Větší majestátní mlhovina Laguna je domovem mnoha mladých hvězd a horkého plynu. Mlhovinu Laguna, která má 100 světelných let a nachází se pouhých 5000 světelných let daleko, lze uvidět i bez dalekohledu v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Hodně viditelných hvězd pochází z otevřené...
Krásná mlhovina Trifid (alias M20), fotogenická studie kosmických kontrastů, leží ve vzdálenosti asi 5 000 světelných let v souhvězdím Střelce (Sagittarius), tak bohatém na mlhoviny. Samotný Trifid, hvězdotvorná oblast v rovině naší galaxie, ilustruje hned tři základní typy astronomických...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle ukazuje svoji přítomnost blokováním světla vyzařovaného hvězdami či mlhovinami v jeho pozadí, občas vytvářejícím iluzi koňské hlavy či sombrera. Ovšem ve skutečnosti nikdo neví, jak typické zrno mezihvězdného prachu vypadá. Studiem toho, jak...
Části jižního Marsu během minulé marťanské zimy pokryly mlhy mračen a prachu. Velké vodní mraky obklopovaly obří vulkány, jako je Ascraeus Mons, kruhovitý středový útvar na snímku nahoře. Také trochu více na jihozápad vykukují ze svých vodních mračen Pavonis Mons a Arisa...
Velká mlhovina v Orionu, nesmírně velká a blízká oblast tvoření hvězd, je pravděpodobně nejslavnější ze všech astronomických mlhovin. Zářící plyn zde obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných let. Na hloubkovém...
V otevřených hvězdokupách vzniklo mnoho hvězd jako je naše Slunce. Otevřená hvězdokupa M11 na snímku nahoře obsahuje tisíce hvězd a je vzdálená něco přes pět tisíc světelných let. Všechny hvězdy v této kupě vznikly společně před asi 250 milióny let. Jasné mladé hvězdy v M11 jeví...
V rozsáhlém komplexu Molekulárního mračna v Orionu je zvláště napadných několik jasných modrých mlhovin. Na snímku nahoře jsou dvě nejnápadnější reflekční mlhoviny -- prachová mračna osvětlená odraženým světlem jasných hvězd uvnitř. Vpravo nahoře je nejslavnější mlhovina M78,...
Ve středu naší Galaxie září miliardy hvězd. Podstatnou většinu z nich tvoří hvězdy, jenž jsou samy miliardy let staré a tak soupeří s věkem domovské Galaxie Mléčná dráha. Tyto hvězdy jsou mnohem slabší a červenější, než příležitostné mladé modré hvězdy, které rozsvěcují většinu...
Eta Car je hmotná hvězda, ale není tak jasná, jak bývala. Nyní je snadno vidět jen s použitím triedru nebo malého dalekohledu, ale Eta Carinae má historii okázalého vzplanutí a zeslabování. Eta Car se v dubnu 1843 opravdu nakrátko stala po Siriu druhou nejjasnější hvězdou na noční obloze...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence byly objeveny při průletu sondy Voyager 1 v roce 1979, ale jejich původ zůstával záhadou. Údaje ze sondy Galileo, která nyní obíhá kolem Jupitera, později potvrdily, že tyto prstence byly vytvořeny impakty meteoroidů na malé okolní měsíce. Například,...
U okraje tmavého mračna Rho Ophiuchi, hvězdotvorné oblasti vzdálené 500 světelných let od Země, byla objevena tato osamělá sluneční soustava ve svém dětství. Na tomto infračerveném snímku ve falešných barvách z dalekohledu Evropské jižní observatoře Antu leží z profilu zvětšený, tmavý...
Někdy je nejtěžší vysvětlit ty nejjednodušší tvary. Například původ tajemné kuželovité oblasti, která je vidět zcela vlevo, zůstává záhadou. Mezihvězdný útvar nazývaný mlhovina Kužel, se nachází asi 2700 světelných let daleko. Mezi další útvary na obrazu patří červená emise z...
Mezihvězdná prachová zrna se často nachází v reflexivní "náladě". Mračna těchto prachových částic vedle jasných hvězd rozptylují krátké vlnové délky viditelného světla hvězd snadněji než dlouhé vlnové délky a tak vytváří nádherné modré reflekční mlhoviny. Astrofotograf Rob Gendler zde poskládal...
Tato stopa ve tvaru mrkve je ve skutečnosti o trochu delší než 5 setin palce. Je to stopa meteoroidu v "hi-tech" aerogelu exponovaném ve vesmíru na družici EURECA (European Recoverable Carrier) vypuštěné raketoplánem. Stejně jako meteoroidy v nadcházejícím meteorickém dešti Leonid, tak i tento...
Proč je Měsíc zaprášený? Na Zemi horniny zvětrávají působením větru a vody a vytváří půdu a písek. Na Měsíci během dlouhé historie bombardování mikrometeority odstřílely skalnatý povrch a vytvořily vrstvu prachovité měsíční půdy nebo regolitu. Tento měsíční regolit by mohl...
Nyní je Mars už čtyři měsíce zahalen velkou prachovou bouří, největší jaká řádila Rudou planetou za celá desetiletí. Výsledkem jsou tyto dva hlídkové snímky bouře dalekohledem Hubble Space Telescope z pozdního června a časného září, jenž nabízí dramaticky kontrastní pohledy na marťanský...
Ve hvězdné kolébce Orlí mlhoviny M16 7000 světelných let daleko od Země v souhvězdí Hada (Serpens) se rodí hvězdy. Výrazné hvězdotvorné pilíře prachu a plynu v mlhovině jsou astronomům dobře známé ze snímků ve viditelných vlnových délkách, ovšem tento snímek ve falešných barvách ukazuje mlhovinu...
Mladá hvězda AFGL 2591 předvádí divadlo. Tato hmotná hvězda odvrhuje vnější vrstvy prachem protkaného plynu, jak gravitace přitahuje vnitřní materiál k povrchu. Odhaduje se že, AFGL 2591 má asi milión let, takže je mnohem mladší než naše Slunce staré asi 5 miliard let a v posledních 10000 letech...
Prach, který prostupuje naši Sluneční soustavu není ten prach, který je v našich domech. Prach ve Sluneční soustavě pochází z komet a asteroidů, zatímco domácí prach jsou nejpravděpodobněji vlákna nebo mrtvé buňky. Na snímku nahoře je kousek meziplanetárního prachu zachyceného vysokoletícím...
Spirální galaxie ukazují při pohledu zepředu velkolepou strukturu s vznešenými spirálními rameny stopovanými jasnými hvězdokupami a zářícími hvězdnými kolébkami. Při pohledu z profilu je jejich vzhled velice odlišný, ale ne méně ohromující, jak se jejich centrální oblasti vydouvají a tmavé pásy...
Dokonce i horký a popraskaný povrch Venuše má pohoří. Přestože se nikdy nefotografovalo zblízka, tak snímky venušina povrchu jako je vidět nahoře byly vytvořeny v minulých letech digitálně spojením dálkových fotografií s radarem citlivým na výšky. Nahoře je vybraný 100 kilometrů široký pás...
V disku kolem blízké hvězdy HD 100546' se to hemží více jak 100 miliardami balvanů. Jde o podobnou scénu jaká se naskytla v ranných letech naší vlastní Sluneční soustavy kde dokonce větší balvany rostou kolizemi a nabalováním prachu při tomto špinavém procesu vznikání planet. U planety velikosti...
Tento slavný oblak kosmického prachu zobrazila v infračerveném světle družice ISO (Infrared Space Observatory) Evropské kosmické agantury ESA (European Space Agency). Snímek ve falešných barvách ukazuje jasnou infračervenou emisi prachu a molekulárního plynu v Orionově oblasti vzniku...
Tyto dvě galaxie spolu interakují překvapivým způsobem, spojením pomocí "hmotovodu" zakrývajícího materiálu, který mezi nimi běží více jak 20000 světelných let mezigalaktickým prostorem. Na pozadí světla hvězd je vidět silueta tmavého prachové pásu, který začíná u NGC 1410 (galaxie vlevo) a...
Hvězdné větry a radiace opracovala tento nádherný mezihvězdný prachový mrak putující vesmírem do rozpoznatelného tvaru. Útvar příhodně nazvaný mlhovina Koňská hlava je součástí nesmírného komplexu hvězdotvorného prachu a plynu, jež obklopuje mlhovinu Orion a nachází se ve vzdálenosti asi 1500...
Co je černé, bílé a červené tady kolem? What's black & white and red all over? [Dětský vtip či hádanka, pozn.překl.] Přidejte si do tohoto seznamu náš vesmír. V rozlehlém moři temnoty putují nazdařbůh nejen dobře známé jasné hvězdy ale i prach, který září především v dalekém infračerveném...
Fantastická směska mladých modrých hvězdokup, obrovských zářících plynných mračen a vetkaných tmavých prachových pásů obklopuje centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A. Tato mozaika ze snímků kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope pořízených v modrém, zeleném a červeném světle byla...
Střed naší Galaxie ve viditelném světle zakrývá temný prach, jež rotuje spolu s hvězdami v galaktické rovině. V tomto století byla ovšem vyvinuta citlivá čidla, jež mohou detekovat i světlo červenější, než může člověk uvidět - světlo nazývané infračervené. Snímek nahoře ukazuje, jak...
Může být toto spirální galaxie? Ve skutečnosti se NGC 3314 skládá ze dvou velkých spirálních galaxií jež jsou náhodou právě za sebou. Spirála v popředí je vidět skoro zcela zepředu, její větrníkový tvar definovaný mladými jasnými hvězdokupami. Proti záři galaxie v pozadí jsou také vidět tmavé...
Proč vypadá galaxie Sombrero jako klobouk? Důvodem je jednak neobvykle velká a rozsáhlá centrální výduť Sombrera s hvězdami a jednak nápadné tmavé prachové pásy v disku, které jsou vidět až skoro na okraji. Miliardy starých hvězd způsobují difuzní záři centrální výdutě. Podrobnější prozkoumání...
Blízkou hvězdu Beta Pictoris obklopuje neobvyklý prachový disk. Byl objeven v roce 1983 a astronomové se stále přesvědčují jak neobvyklý disk to je. Nedávné snímky a počítačové simulace ukazují, že disk obsahuje několik eliptických prachových prstenců větších než naše vlastní Sluneční soustava....
Na jižní obloze planety Země září ve vzdálenosti 8000 světelných let bouřlivé mraky v mlhovině Carina (Lodní kýl). Tento výrazný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic přes šest různých filtrů pořízených širokoúhlou planetární kamerou kosmického dalekohledu HST 2.dubna...
Astronomové objevili, že pohled na prach v rovině Mléčné dráhy se trochu podobá napěněné sklenici piva. Zdá se, že prach mezi hvězdami v naší Galaxii je uspořádán jako bubliny a prázdnoty -- zčeřené rázy a větry vyvolanými v průběhu životního cyklu hvězd. Tento umělý infračervený snímek vznikl...
Badatelé často objeví nečekané. To byl případ, když druhá palomarská přehlídka oblohy Second Palomar Observatory Sky Survey narazila na neobvyklý objekt zakroužkovaný na fotografii nahoře. Takzvaný tajemný objekt se jevil jako hvězda ale vykazoval barvy odlišné od většiny hvězd nebo ...
Disk naší Galaxie - Mléčné dráhy je domovem horkým mlhovinám, studenému prachu a miliardám hvězd. Červené mlhoviny viditelné v zkontrastněném snímku nahoře jsou primárně emisní mlhoviny, zářící mraky vodíku zahřátého okolními jasnými mladými hvězdami. Modré mlhoviny jsou primárně reflexní...
Intenzivní ultrafialové světlo z masivních horkých hvězd v oblasti Orionu vytvarovalo a stlačilo mračna prachu a plynu do výrazně tvarovaných kometárních globulí. Na tomto infračerveném snímku z IRASu pořízeném na vlnových délkách citlivých k emisím z prachu lze snadno vidět protažené globule...
Co se děje v NGC 891? Tato galaxie se doposud jevila velmi podobná naší vlastní Galaxii Mléčné dráze: spirální galaxie viděná zboku. Nicméně nedávné snímky NGC 891 s vysokým rozlišením prachu ukazují neobvyklé vláknovité vzory sahající dosti daleko z jejího galaktického disku. Tento...
Fantastická směs mladých modrých hvězdokup, obřích zářících plynných mračen a vnořených tmavých prachových pásů obklopuje centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A. Tato mozaika snímků z Hubbleova kosmického dalekohledu pořízená v modré, zelené a červené barvě byla zpracována do snímku tohoto...
Mars je sice studená a suchá planeta, ale jeho počasí je dynamické. Dne 30.června širokoúhlé kamery na palubě sondy Mars Global Surveyor (MGS) spatřily tento vyvíjející se, velmi rozsáhlý bouřkový systém nad Marsovou severní polární oblastí. Tyto snímky byly pořízeny na následných mapovacích...
Co zažehlo Plamennou mlhovinu? Tisíc pět set světelných let daleko v souhvězdí Orion leží se díky své záři a tmavým prachovým pásům jeví jako plápolající oheň. Ovšem oheň rychle spotřebovávající kyslík není to, co způsobuje zář plamene. Místo toho jasná hvězda Alnitak, nejvýchodnější hvězda...
Vaječná mlhovina se rozšlehává. Podobně jako si kuřátka proklovávají svou cestu z vajíček, tak hvězda ve středu Vaječné mlhoviny odhazuje pryč obálky plynu a prachu a pomalu se transformuje do bílého trpaslíka. Snímek nahoře pořídila nově instalovaný přístroj Near Infrared Camera...
Když se budete pečlivě dívat, tak můžete uvidět zář na protilehlé straně od Slunce. V noci je tato zář známá jako protisvit (německy "gegenschein", anglicky lze říci "counter glow"), a může být viditelná jako slabá záře na velice tmavé obloze jak je zobrazeno nahoře. Protisvit je sluneční...
Střed naší Galaxie je rušné místo. Ve viditelném světle hodně z galaktického středu zakrývá temný prach. Ovšem v infračerveném světle prach září více a zakrývá méně a to umožňuje aby skoro jeden milion hvězd byl zaznamenán na fotografii nahoře. Samotný Střed Galaxie se jeví vpravo a je ve...
Jedna z mlhovin s nejpřiléhavějším názvem na obloze - Koňská hlava v Orionu je částí velkého tmavého molekulárního mračna. Též je známá pod názvem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografické desce v pozdních letech devatenáctého století. Červená zář pochází od plynného...
Kam zmizely všechny hvězdy? To co bylo považováno za díru v obloze je nyní astronomům známo jako temné molekulární mračno. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu absorbuje vpodstatě veškeré viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Temné okolí vytváří uvnitř molekulárních mračen...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle odkrývá svou přítomnost stíněním světla vyzařovaného z hvězd nebo mlhovin za ním a někdy vytváří iluze koňských hlav nebo sombrer. Nikdo ale skutečně neví jak vypadá typické zrno mezihvězdného prachu. Pomocí studia absorbce, emise a odrážení...
Proč je Měsíc zaprášený? Na Zemi skály zvětrávají působením větru a vody a tak vzniká půda a písek. Na Měsíci dlouhá historie bombardování mikrometeority obrousila skalnatý povrch vytvořením vrstvy prachové měsíční půdy a regolitu. Tento měsíční regolit by mohl být klíčem k vědeckému...
Jako kosmický postřikovač trávníku prach proudícící z rotující hvězdné soustavy vytváří větrníkový vzor na tomto infačerveném snímku ve falešných barvách. Astronomové objevili tento překvapující obraz s hvězdným prachem pomocí vyspělého interferometeru a desetimetrového dalekohledu Keck I při...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 9. do 28. 9. 2025. Měsíc po novu se vynoří na večerní obloze až koncem týdne. Saturn je v opozici a uvidíme ho celou noc, další planety jsou nejvýše ráno. Aktivita Slunce je nízká. Na ranní obloze je zjasňující kometa C/2025 A6 (Lemmon) a zajímavé jsou rovněž další, od nás nyní neviditelné. Cygnus XL po drobných obtížích se zážehy motoru dorazil úspěšně k ISS. Evropa je blíže k znovupoužitelnému nosiči. Do blízkosti Lagrangeova bodu L1 se mají dostat významné sondy pro studium Slunce i heliosféry. Před 95 lety se narodil americký astronaut John Young.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
