Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. červenec 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. červenec 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Molekulární mračno v Jižní koruně a hvězdokupa Lustr

Uznání: DES/DOE/FNAL/DECam/CTIO/NOIRLab/NSF/AURA
Image Processing: T.A. Rector (UAA/NOIRLab), R. Colombari & M. Zamani (NOIRLab)
Text: Keighley Rockcliffe (NASA GSFC, UMBC CSST, CRESST II)

Jižní koruna (Corona Australis) oslňuje mladými i prastarými nebeskými klenoty. Mračno Corona Australis je směsicí reflexních a emisních mlhovin v levé části dnešního snímku. Tento mrak ve vzdálenosti 430 světelných roků je jednou z nejbližších hvězdotvorných oblastí od Země. Obsahuje plyn dostatečně chladný (-260 stupňů Celsia), aby se mohl zhroutit do protohvězd. Nedávno vzniklé hvězdy zbarvují mrak do modra, protože se jejich světlo odráží od okolního materiálu. Valčík dvojhvězdného systému R Coronae Australis rozviřuje mlhovinu NGC 6729. Mladší z dvojice svým ultrafialovým světlem ionizuje okolní plyn, čímž ho rozsvěcuje. V pravém horním rohu visí hvězdokupa Lustr (NGC 6723), ale ve skutečnosti je o desítky tisíc světelných roků dále než jeho zdánlivý soused, v němž vznikají nové hvězdy. Zatímco NGC 6723 prošel několika obdobími tvorby hvězd, při nichž vznikly o něco mladší hvězdy, Lustr se třpytí hvězdami téměř stejně starými jako vesmír.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2018-11-29 V Jižní koruně
  2. NASA: Decoding Nebulae
  3. NOIRLab.edu: The Starry Night Redux
  4. LCO.global: Protostar
  5. APOD: 1997-02-19 Mizar Binary Star
  6. AstroBin.com: Pete Bouras: NGC 6729 - Corona Australis Nebula
  7. SWIN.edu.au: Ionisation
  8. NASA: Hubble Spies Starry Chandelier
  9. ESAHubble.org: Starry chandelier

Štítky: Prach, Cloud, Mlhovina


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »