Co nečekaného můžete uvidět, když se podíváte na noční oblohu? Dnešní obraz připomíná abstraktní malbu s velkými barevnými plochami rozesetými po vesmírném plátně zdánlivě bez návrhu. Navzdory abstraktní povaze obrazu lidská mysl nachází vzory a identifikuje velký pařát, který se natahuje vzhůru...
Na tiché louce stojí osamělý strom, jehož silueta vyniká proti oblasti Cygnus, která se nad ním tyčí jako plameny na noční obloze. Cygnus je rozsáhlá, 804 čtverečních stupňů velká oblast oblohy, na níž probíhá aktivní tvorba hvězd, kde se mračna plynu a prachu hroutí pod vlastní gravitací,...
"Duch v Mléčné dráze", říká Christian Bertincourt, astrofotograf, který stojí za tímto pozoruhodným snímkem temné mlhoviny Barnard 93 (B93). B93 je 93. položka v Barnardově katalogu temných mlhovin, leží v Malém hvězdném oblaku ve Střelci (Messier 24), kde jeho temnota stojí v ostrém kontrastu k...
Co pohání tuto neobvyklou mlhovinu? CTB 1 je rozpínající se plynný obal, který zůstal po explozi hmotné hvězdy v souhvězdí Kassiopeji (Cassiopeia) před asi 10 000 lety. Hvězda pravděpodobně vybuchla, když jí v blízkosti jádra došly prvky, které vytvářely stabilizující tlak pomocí jaderné...
Tato barevná vesmírná obloha je studií kontrastů, obsahuje hvězdy, prach a zářící plyn v blízkosti NGC 6914. Tento mezihvězdný komplex mlhovin leží asi 6 000 světelných let daleko, ve vysoko stoupajícím severním souhvězdí Labutě (Cygnus) v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Kosmické plátno...
Mohou některé supernovy explodovat dvakrát? Ano, když první výbuch funguje jako rozbuška pro druhý. To je hlavní hypotéza o příčině vzniku zbytku supernovy (SNR) 0509-67.5. V tomto dvouhvězdném systému gravitace způsobuje, že větší a nadýchanější hvězda předává svoji hmotu menší a hustší složce,...
Na obloze planety Země se na téměř třech úplňcích rozprostírá tento záhadný, obtížně zachytitelný mezihvězdný oblak ve tvaru chobotnice. Mlhovinu Obří oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters, má bipolární tvar a zde se vyznačuje výmluvnou modrou emisí z dvakrát...
Temný prach mezihvězdného prostoru má někdy úhlovou eleganci. Tak je tomu v souhvězdí Chamaeleon hluboko na jihu. Temný prach je známý především tím, že nepropouští viditelné světlo hvězd a galaxií za ním a obvykle je příliš slabý na to, abychom ho viděli. Na této 36,6hodinové expozici je však...
Tento barvitý kout oblohy měří asi 4 měsíční úplňky v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy v hvězdném poli bohatém na mlhoviny v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus). Jasná červená emisní oblast Sharpless (Sh) 155 ve středu snímku, která se též nazývá mlhovina Jeskyně, je na okraji hmotného...
Tento barevný kout nebe je studií kontrastů v okolí galaxie NGC 6914 a obsahuje hvězdy, prach a zářící plyn. Mezihvězdný komplex mlhovin se nachází asi 6000 světelných let daleko ve vysoko stoupajícím souhvězdí Labutě (Cygnus) a rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Kosmické plátno zaplňují v siluetě...
Krásná mlhovina Trifid, též známá jako Messier 20, se dá snadno vyhledat i malým dalekohledem v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Nachází se asi 5000 světelných let daleko a na barevné studii kosmických kontrastů sdílí skoro jeden stupeň široké, dobře komponované zorné pole s...
Tento barvitý kout oblohy zabírá přes zorné pole se spoustou mlhovin v rovině naší Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus) asi 4 úplňky. Jasná červená emisní oblast u okraje masívního molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let vlevo od středu Sharpless (Sh) 155 je...
V na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagitarius) se i malým dalekohledem dá snadno najít krásná mlhovina Trifid, též známá jako Messier 20. Barevná studie kosmických kontrastů vzdálená asi 5000 světelných let sdílí dobře komponované, jeden stupeň široké zorné pole s...
Střed naší Mléčné dráhy se nachází 26 000 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Dokonce ani za temné noci ho nemůžete uvidět. Pohled v tomto směru k vám zaclání mezilehlý neprůhledný mezihvězdný prach. Tmavá prachová mračna, zářící mlhoviny a nahuštěné pole hvězd se nacházejí v...
Tento barevný, na mlhoviny bohatý kout oblohy zabírá asi dva úplňky a nachází se v rovině naší Mléčné dráhy a královském severním souhvězdí Kefea (Cepheus). U okraje hmotného molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let je vpravo dole pod středem jasná červená emisní...
Toto barvité zorné pole je studií kontrastů a ukazuje hvězdy, prach a zářící plyn kolem NGC 6914. Tento komplex reflexních mlhovin se nachází asi 6000 světelných let daleko ve vysoko stoupajícím severním souhvězdí Labutě (Cygnus) a v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Kosmické plátno...
Krásná mlhovina Trifid, která je též známá jako Messier 20, se dá snadno najít i malým dalekohledem v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Tato barvitá studie kosmických kontrastů vzdálená asi 5000 světelných let se na tomto dobře komponovaném, téměř 1 stupeň...
Krásná mlhovina Trifid, též známá jako Messier 20, se nachází asi 5000 světelných let daleko a je přímo barevnou studií kosmických kontrastů. Zorné pole o rozměru téměř 1 stupeň sdílí s otevřenou hvězdokupou Messier 21 (vlevo nahoře). Mlhovina Trifid měří asi 40 světelných let, je stará asi...
Co se nachází v okolí horkého lože vznikajících hvězd? V případě Mlhoviny v Orionu, prach. Celé toto pole v Orionu se nachází asi 1600 světelných let daleko a je propleteno spletitými a malebnými filamenty prachu. Prach, neprůhledný pro viditelné světlo, vzniká ve vnějších...
Tato kosmická bublina nafouknutá rychlými větry ze žhavé, hmotné hvězdy je obrovská. Je katalogizována jako Sharpless 2-308, nachází se 5200 světelných let daleko v souhvězdí Velkého psa (Canis Major) a na obloze o něco větší než úplněk. V odhadované vzdálenosti to odpovídá průměru 60...
Tato barevná oblast zabírá asi tři úplňky (1,5 stupně) v poli hvězd bohatém na mlhoviny v rovině naší Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus). U okraje masivního molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let se vlevo nahoře nachází jasně červená emisní...
Krásná mlhovina Trifid, též známá jako Messier 20, je snadno k nalezení i malým dalekohledem v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Tato barevná studie kosmických kontrastů vzdálená asi 5000 světelných let se na tomto dobře komponovaném, téměř 1 stupeň širokém poli se...
Tato velice slabá mlhovina je tajemné, záhadné zjevení, které se podobá kalmarovi, ale na pozemské obloze je velmi velká. Mozaika snímků složená z úzkopásmových dat z 2,5 m dalekohledu Isaac Newton zabírá v souhvězdí Kefeus asi 2,5 úplňku. Tuto pozoruhodnou mlhovinu bipolárního tvaru s emisí...
Toto široké teleskopické pole ve spirálním rameni Střelce u středu naší galaxie Mléčné dráhy zabírá Orlí mlhovina a mlhovina Labuť. Orlí mlhovina, též známá jako M16, je vlevo nad středem a mlhovina Labuť, neboli M17, je vpravo dole. Tento hloubkový, širokoúhlý snímek ukazuje tato kosmická...
Mračna kosmického prachu zeslabují světlo hvězd pozadí. Ale také odrážejí světlo okolních hvězd. Jelikož jasné hvězdy silně září v modré části viditelného spektra a mezihvězdný prach rozptyluje modré světlo více než červené, tak prachové mlhoviny bývají modré. Nádhernými příklady jsou modré...
Antares je obří hvězda. Antares patří do třídy rudých nadobrů s průměrem asi 850 krát větším, než je průměr našeho Slunce, 15 krát hmotnější a 10 000 jasnější. Antares je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Štíra (Scorpius) a je jednou z nejjasnějších hvězd na celé noční obloze. Asi 550...
Je v IC 1396 nějaké strašidlo? Někdo tuto část mračen zářícího plynu a prachu v hvězdotvorné oblasti nazývá mlhovina Sloní chobot, a ta nabývá tělesné, téměř lidské tvary. Celá mlhovina by mohla připomínat tvář strašidla. Jediným skutečným strašidlem zde ovšem je jasná mladá...
Co způsobuje, že mlhovina vypadá jako čtverec? Nikdo s jistotou neví. Uvnitř tohoto tvaru je vidět žhavý hvězdný systém MWC 922. Snímek nahoře kombinuje infračervené expozice z Haleho dalekohledu na Mt. Palomaru v Kalifornii se snímky z dalekohledu Keck-2 na Mauna Kea na Havaji. ...
Tato dramatická studie kontrastů, barevného koutu oblohy obsahuje hvězdy, prach a zářící plyn v NGC 6914. Komplex mlhovin se nachází asi 6 000 světelných let daleko ve vysokoletícím souhvězdí Labutě a letí v naší Mléčné dráze. Hvězdné pole široké asi 1/2 stupně zaplňují červené...
Prozkoumejte krásnou a komplexní oblast mlhovin, která se na tomto širokoúhlém snímku táhne podél Mléčné dráhy. Snímek 25 krát 25 stupňů se středem na Severní kříž, což je slavný asterismus v souhvězdí Labutě, zdůrazňuje oblaka kosmického plynu. Hvězdy jasný horký nadobr Deneb vlevo dole, na...
Na okraji obrovského molekulárního mračna, vzdáleného asi 1500 světelných let daleko v souhvězdí lovce Oriona, leží hvězdné porodnice chované v kosmickém prachu a zářícím vodíku. Tento pohled přes dobře známé souhvězdí zabírá od hlavy k patě (zleva doprava) asi 25 stupňů. Nejbližší velká...
Tento velkolepý mezihvězdný prachový mrak opracovává hvězdný vítr a záření a náhodou tak vznikl tento rozpoznatelný tvar. Mlhovina se přiléhavě nazývá Koňská hlava a nachází se asi 1500 daleko v rozsáhlém komplexu mračen v Orionu. Asi pět světelných let "vysoký" tmavý mrak je katalogizovaný...
Spletité mlhoviny, které svítí na noční pozemské obloze, jsou na hloubkových snímcích s dalekohledy a citlivými kamerami na pohled krásné. Jsou ale slabé a tak pouhým okem neviditelné. To činí obtížným představit si na obloze jejich vzájemnou polohu a rozsah. A tak si považujte tohoto...
NGC 3199 je zářivé kosmické mračno v jižním souhvězdí Lodního kýlu (Carina) a nachází se asi 12 000 světelných let daleko. Tato mlhovina, která zde ve falešných barvách vypadá trochu strašidelně, měří asi 75 světelných let. I když tento hloubkový snímek ukazuje celý prstenec, tak s mnohem...
Co se to děje v mlhovině NGC 3582? Vznikají tam jasné hvězdy a zajímavé molekuly. Tato komplexní mlhovina se nalézá ve hvězdotvorné oblasti zvané RCW 57. Na tomto snímku jsou viditelné husté uzlíky tmavého mezihvězdného prachu, jasné hvězdy, které vznikly v několika málo minulých...
Vezměte citlivou kameru s dalekohledem a uvidíte, že nebe je plné vodíku. Například tento dvanáct stupňů široký pohled na severní část souhvězdí Labutě (Cygnus) ukazuje kosmická mračna vodíku v rovině naší galaxie Mléčné dráhy. Tato mozaika z teleskopických snímků byla pořízena přes H-alfa...
Ta noc byla pro nadšené pozorovatele potěšením. Při odpočinku minulý týden ve Švédsku bylo možné zachytit na jediný snímek spoustu kosmických divů. V popředí jsou vidět dole blízké stromy a vzdálenější zasněžené hory. Nad obzorem jsou v siluetě vidět mračna a pečlivé oko dokáže rozpoznat...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nestabilních hvězd v Mléčné dráze, má na své okolí výrazný vliv. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu s vnořenými nově zrozenými hvězdami, které byly tvářeny intenzivními větry a radiací z Eta Carinae a dalších hmotných hvězd, se nacházejí v...
Toto 4 stupně široké zorné pole vycentrované na Severku neboli na Polárku pokrývá část komplexního a poměrně neznámého difuzního prachového mračna, které se zvedá vysoko nad rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy. Kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy odráží prašný galaktický cirrus a odražené...
Co by mohlo být příčinou toho, že se mlhovina jeví jako čtverec? Nikdo si není jistý. Horká hvězdná soustava známá jako MWC 922 se ovšem zdá být zanořena v mlhovině právě takového tvaru. Snímek nahoře kombinuje infračervené expozice z Halova dalekohledu na Mt. Palomaru v Kalifornii a...
Hvězdné porodnice v Orionu, které se nacházejí na okraji obřího molekulárního mračna asi 1500 světelných let daleko, jsou usazeny v zářícím vodíku. Tento dech beroucí pohled zabírá asi 13° přes střed dobře známého souhvězdí s Velkou mlhovinou v Orionu, což je nejbližší hvězdotvorná oblast...
Eta Carinae může vybuchnout každou chvíli. Ale nikdo neví kdy, může top být příští rok nebo možná za milión let. Asi stonásobně větší hmotnost hvězdy Eta Carinae než je hmotnost Slunce ji činí výtečným kandidátem na plně rozvinutou supernovu. Historické záznamy opravdu ukazují, že asi před...
Jak vznikla tato obrovská díra? Nesmírně velká emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velký Magellanův mrak má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové zkouší přijít na to, proč. Jednou možností jsou částicové větry z hmotných hvězd uvnitř bubliny, které vytlačují...
Hvězdnými větry a radiací tvářené vznešené mezihvězdné prachové mračno získalo svůj rozpoznatelný tvar náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava, je vzdálené asi 1500 světelných let a je ponořené v nesmírném komplexu mračen v Orionu. Tmavý mrak katalogizovaný jako Barnard 33...
V plodném souhvězdí Orion se to mezihvězdnými prachovými mračny a jasnými mlhovinami jen hemží. Zrovna pod středem tohoto ostrého širokoúhlého pohledu, který pokrývá oblast severně od pásu Oriona, je vidět M78, jedna z nejjasnějších mlhovin. Modravá mlhovina vzdálená asi 1500 světelných...
Toto kosmické prachové mračno, které se vznáší nějakých 300 světelných let nad rovinou naší Galaxie, odráží kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy. Toto prašné zjevení, které třináctiletý syn astronoma Steva Mandela pojmenoval Andělská mlhovina, je součástí rozsáhlého komplexu slabých a...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nejméně stabilních hvězd v Mléčné dráze, výrazně ovlivňuje své prostředí. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu, které obklopují nově zrozené hvězdy, se nacházejí v oblasti Jižního pilíře mlhoviny Carina, byly utvářeny intenzivními větry a...
Hvězdokupa vpravo dole, katalogizovaná jako Hodge 301, patří k mlhovině Tarantule. Plazivá kosmická Tarantule, která je příznačnou mlhovinou jižní oblohy, je oblastí tvoření energetických hvězd vzdálenou asi 168 000 světelných let v naší sousední galaxii Velké Magellanovo mračno. Hvězdy v...
Nejprve je třeba říci, že může být docela obtížné vyhledat jasné hvězdy tohoto velkého asterismu známého jako (severní) Zimní šestiúhelník na této nádherné hloubkové mozaice oblohy z prosince roku 2002. Pokud ale posunute váš kurzor nad obrázek, tak uvidíte spojnice šestiúhelníku, i jasné...
Mlhovina Sloní chobot, jako vystřižená z galaktické Kipplingovi Just So Story, fouká vítr přes emisní mlhovinu a komplexní kupu mladých hvězd IC 1396 rozprostírající se nahoře v souhvězdí Kefea (Cepheus) i daleko za ním. Jasné brázdy tvoří sugestivní tvary a ohraničují kapsy mezihvězdného prachu a...
Rázová vlna z 20000 tisíc let staré supernovy v souhvězdí Labutě (Cygnus) se po výbuchu supernovy stále rozpíná do mezihvězdného prostoru. Srážka této rychle se pohybující stěny plynu se stacionárním mrakem jej zahřála a způsobila, že září jak ve viditelném světle tak i vysokoenergetickoým...
Bouřlivá mračna mlhoviny Carina se nachází 8000 světelných let daleko a září na jižní obloze planety Země. Tento pozoruhodný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic šesti různými filtry širokoúhlou kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space...
Barevná fáze planetární mlhoviny je v životě hvězd jako je slunce krátká. Kosmicky řečeno, téměř v "mžiknutí oka" jsou odvrženy vnější vrstvy hvězdy jež tvoří rozpínající se emisní mlhovinu. Tato mlhovina trvá možná 10 tisíc let ve srovnání s 10 miliardami let života hvězdy. Spektakulární...
Mlhovina Koňská hlava, obtížně pozorovatelná malými dalekohledy, byla nedávno vybrána internetovými voliči za cíl pro Hubble Space Telescope. Zcela nahoře je Hubbleův detailní pohled na oblak tmavého kosmického prachu, zveřejněný při příležitosti 11. výročí provozu orbitální observatoře. Pod...
Mlhovina obkloující jasnou hvězdu S Mon je vyplněna temným prachem a zářícím plynem. Podivné tvary, které charakterizují tuto oblast tvorby hvězdy, pocházejí ze složitých cest reakcí jemného mezihvězdného prachu s mocným zářením a horkým plynem, jež jsou produkovány mladými hvězdami. Snímek...
Tento slavný oblak kosmického prachu zobrazila v infračerveném světle družice ISO (Infrared Space Observatory) Evropské kosmické agantury ESA (European Space Agency). Snímek ve falešných barvách ukazuje jasnou infračervenou emisi prachu a molekulárního plynu v Orionově oblasti vzniku...
Masivní hvězda IRS4 začíná rozpínat svá křídla. Materiál proudící z této nové hvězdy zrozené teprve před 100 000 lety vytváří mlhovinu nazývanou Sharpless 106 (S106), jež je na snímku nahoře. Rozsáhlý disk prachu a plynu obíhající Infračervený zdroj 4 (IRS4 - Infrared Source 4), je...
V blízké galaxii NGC 6822 obklopuje tato zářící emeisní mlhovina komplex jasných, masivních nově zrozených hvězd. Tyto hvězdy, staré zhruba 4 milióny let, zkondenzovaly z galaktického mezihvězdného plynu a z prachových mračen. Záření mlhovin působí intenzivní ultrafialová radiace jasných hvězd,...
V srdci obrovské mlhoviny Tarantule leží jedna z nejneobvyklejších hvězdokup. Je známá pod označení NGC 2070 nebo R136 a je domovem velkého počtu horkých mladých hvězd. Energetické světlo z těchto hvězd trvale ionizuje plyn mlhoviny zatímco energetické částice jejich hvězdného větru vyfoukávají...
Rozlehlá oblast formování hvězd 30 Doradus leží v blízké galaxii známé jako Velký Magellanův oblak. Její pavoučí vzhled dal vzniknout jejímu známému jménu mlhovina Tarantule, ovšem tato tarantule měří asi 1000 světelných let a je vzdálená 165000 světelných let v jižním souhvězdí ...
Intenzivní ultrafialové světlo z masivních horkých hvězd v oblasti Orionu vytvarovalo a stlačilo mračna prachu a plynu do výrazně tvarovaných kometárních globulí. Na tomto infračerveném snímku z IRASu pořízeném na vlnových délkách citlivých k emisím z prachu lze snadno vidět protažené globule...
Rázová vlna z exploze 20 tisíc let staré supernovy v souhvězdí Labuťě (Cygnus) se stále rozpíná do mezihvězdného prostoru. Kolize této rychle se pohybující stěny plynu se stacionárním mračnem jej zahřála a způsobila viditelnou záři stejně jako vysoko energetickou radiaci vytvářející mlhovinu...
Asi před 8000 lety explodovala v naší Galaxii hvězda. Lidé ve starověku si mohli všimnout supernovy jako dočasné hvězdy, ale lidé nyní mohou vidět rozpínající se obálku plynu ještě dnes. Na infračerveném snímku zbytku supernovy IC 443 ve falešných barvách nahoře modrá označuje rozpínající se...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy leží mlhovina, kde se dějí nejpodivnější věci. NGC 3372 známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina) je domovem hmotných hvězd a měnící se mlhoviny. Jedna z nejenergetičtějších hvězd, Eta Carina byla jednou z nejjasnějších hvězd na obloze desetiletí...
Co zažehlo Plamennou mlhovinu? Tisíc pět set světelných let daleko v souhvězdí Orion leží se díky své záři a tmavým prachovým pásům jeví jako plápolající oheň. Ovšem oheň rychle spotřebovávající kyslík není to, co způsobuje zář plamene. Místo toho jasná hvězda Alnitak, nejvýchodnější hvězda...
Pilíře prachu jsou jako mezihvězdné hory. Přežívají, protože jsou hustější než jejich okolí, ale pomalu erodují nepřátelským prostředím. Na snímku nahoře je vidět konec obrovského plynného a prachového pilíře v mlhovině Trifid propíchnutého menším pilířem směřujícím nahoru a...
Obří pilíře plynu a prachu vyprchávají z mlhoviny Trifid. Ve středu barvitého Trifida leží mladé horké hvězdy umístěné nahoře a vpravo na tomto snímku. Okamžitě po zrození hmotná hvězda sežehne své okolí jasným a energetickým světlem. Blízké vznikající hvězdy končí vznik na podvýživu plynem,...
Různé stupně života hvězd, od začátku až do konce jsou na tomto vynikajícím snímku Hubble Space Telescope okolí galaktické emisní mlhoviny NGC 3603. Na začátky poukazují oči přitahující "sloupy" zářícího vodíku vpravo signalizující vynořování novorozených hvězd z jejich hustých plynných...
Kam zmizely všechny hvězdy? To co bylo považováno za díru v obloze je nyní astronomům známo jako temné molekulární mračno. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu absorbuje vpodstatě veškeré viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Temné okolí vytváří uvnitř molekulárních mračen...
Hvězdokupa vpravo dole katalogizovaná jako Hodge 301 je příslušníkem mlhoviny Tarantule. Výrazná mlhovina na jižní obloze rozvíjející se v kosmickou Tarantuli je oblastí formující energetické hvězdy asi 168 000 světelných let daleko v sousedství galaxie Velký Magelanův oblak. Hvězdy v Hodge...
NGC 6334 je mračno plynu a prachu ve kterém se formují hmotné hvězdy. Ve vzdálenosti 5500 světelných let mlhovina Medvědí drápy jak bývá také nazývána je více jak 3x tak vzdálená než mlhovina v Orionu, ale stále dosti blízko k detailnímu studiu. Mlhovinu Medvědí drápy lze nalézt v souhvězdí Štíra....
Co nečekaného můžete uvidět, když se podíváte na noční oblohu? Dnešní obraz připomíná abstraktní malbu s velkými barevnými plochami rozesetými po vesmírném plátně zdánlivě bez návrhu. Navzdory abstraktní povaze obrazu lidská mysl nachází vzory a identifikuje velký pařát, který se natahuje vzhůru...
Na tiché louce stojí osamělý strom, jehož silueta vyniká proti oblasti Cygnus, která se nad ním tyčí jako plameny na noční obloze. Cygnus je rozsáhlá, 804 čtverečních stupňů velká oblast oblohy, na níž probíhá aktivní tvorba hvězd, kde se mračna plynu a prachu hroutí pod vlastní gravitací,...
"Duch v Mléčné dráze", říká Christian Bertincourt, astrofotograf, který stojí za tímto pozoruhodným snímkem temné mlhoviny Barnard 93 (B93). B93 je 93. položka v Barnardově katalogu temných mlhovin, leží v Malém hvězdném oblaku ve Střelci (Messier 24), kde jeho temnota stojí v ostrém kontrastu k...
Co pohání tuto neobvyklou mlhovinu? CTB 1 je rozpínající se plynný obal, který zůstal po explozi hmotné hvězdy v souhvězdí Kassiopeji (Cassiopeia) před asi 10 000 lety. Hvězda pravděpodobně vybuchla, když jí v blízkosti jádra došly prvky, které vytvářely stabilizující tlak pomocí jaderné...
Tato barevná vesmírná obloha je studií kontrastů, obsahuje hvězdy, prach a zářící plyn v blízkosti NGC 6914. Tento mezihvězdný komplex mlhovin leží asi 6 000 světelných let daleko, ve vysoko stoupajícím severním souhvězdí Labutě (Cygnus) v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Kosmické plátno...
Mohou některé supernovy explodovat dvakrát? Ano, když první výbuch funguje jako rozbuška pro druhý. To je hlavní hypotéza o příčině vzniku zbytku supernovy (SNR) 0509-67.5. V tomto dvouhvězdném systému gravitace způsobuje, že větší a nadýchanější hvězda předává svoji hmotu menší a hustší složce,...
Na obloze planety Země se na téměř třech úplňcích rozprostírá tento záhadný, obtížně zachytitelný mezihvězdný oblak ve tvaru chobotnice. Mlhovinu Obří oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters, má bipolární tvar a zde se vyznačuje výmluvnou modrou emisí z dvakrát...
Temný prach mezihvězdného prostoru má někdy úhlovou eleganci. Tak je tomu v souhvězdí Chamaeleon hluboko na jihu. Temný prach je známý především tím, že nepropouští viditelné světlo hvězd a galaxií za ním a obvykle je příliš slabý na to, abychom ho viděli. Na této 36,6hodinové expozici je však...
Tento barvitý kout oblohy měří asi 4 měsíční úplňky v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy v hvězdném poli bohatém na mlhoviny v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus). Jasná červená emisní oblast Sharpless (Sh) 155 ve středu snímku, která se též nazývá mlhovina Jeskyně, je na okraji hmotného...
Tento barevný kout nebe je studií kontrastů v okolí galaxie NGC 6914 a obsahuje hvězdy, prach a zářící plyn. Mezihvězdný komplex mlhovin se nachází asi 6000 světelných let daleko ve vysoko stoupajícím souhvězdí Labutě (Cygnus) a rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Kosmické plátno zaplňují v siluetě...
Krásná mlhovina Trifid, též známá jako Messier 20, se dá snadno vyhledat i malým dalekohledem v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Nachází se asi 5000 světelných let daleko a na barevné studii kosmických kontrastů sdílí skoro jeden stupeň široké, dobře komponované zorné pole s...
Tento barvitý kout oblohy zabírá přes zorné pole se spoustou mlhovin v rovině naší Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus) asi 4 úplňky. Jasná červená emisní oblast u okraje masívního molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let vlevo od středu Sharpless (Sh) 155 je...
V na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagitarius) se i malým dalekohledem dá snadno najít krásná mlhovina Trifid, též známá jako Messier 20. Barevná studie kosmických kontrastů vzdálená asi 5000 světelných let sdílí dobře komponované, jeden stupeň široké zorné pole s...
Střed naší Mléčné dráhy se nachází 26 000 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Dokonce ani za temné noci ho nemůžete uvidět. Pohled v tomto směru k vám zaclání mezilehlý neprůhledný mezihvězdný prach. Tmavá prachová mračna, zářící mlhoviny a nahuštěné pole hvězd se nacházejí v...
Tento barevný, na mlhoviny bohatý kout oblohy zabírá asi dva úplňky a nachází se v rovině naší Mléčné dráhy a královském severním souhvězdí Kefea (Cepheus). U okraje hmotného molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let je vpravo dole pod středem jasná červená emisní...
Toto barvité zorné pole je studií kontrastů a ukazuje hvězdy, prach a zářící plyn kolem NGC 6914. Tento komplex reflexních mlhovin se nachází asi 6000 světelných let daleko ve vysoko stoupajícím severním souhvězdí Labutě (Cygnus) a v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Kosmické plátno...
Krásná mlhovina Trifid, která je též známá jako Messier 20, se dá snadno najít i malým dalekohledem v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Tato barvitá studie kosmických kontrastů vzdálená asi 5000 světelných let se na tomto dobře komponovaném, téměř 1 stupeň...
Krásná mlhovina Trifid, též známá jako Messier 20, se nachází asi 5000 světelných let daleko a je přímo barevnou studií kosmických kontrastů. Zorné pole o rozměru téměř 1 stupeň sdílí s otevřenou hvězdokupou Messier 21 (vlevo nahoře). Mlhovina Trifid měří asi 40 světelných let, je stará asi...
Co se nachází v okolí horkého lože vznikajících hvězd? V případě Mlhoviny v Orionu, prach. Celé toto pole v Orionu se nachází asi 1600 světelných let daleko a je propleteno spletitými a malebnými filamenty prachu. Prach, neprůhledný pro viditelné světlo, vzniká ve vnějších...
Tato kosmická bublina nafouknutá rychlými větry ze žhavé, hmotné hvězdy je obrovská. Je katalogizována jako Sharpless 2-308, nachází se 5200 světelných let daleko v souhvězdí Velkého psa (Canis Major) a na obloze o něco větší než úplněk. V odhadované vzdálenosti to odpovídá průměru 60...
Tato barevná oblast zabírá asi tři úplňky (1,5 stupně) v poli hvězd bohatém na mlhoviny v rovině naší Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus). U okraje masivního molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let se vlevo nahoře nachází jasně červená emisní...
Krásná mlhovina Trifid, též známá jako Messier 20, je snadno k nalezení i malým dalekohledem v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Tato barevná studie kosmických kontrastů vzdálená asi 5000 světelných let se na tomto dobře komponovaném, téměř 1 stupeň širokém poli se...
Tato velice slabá mlhovina je tajemné, záhadné zjevení, které se podobá kalmarovi, ale na pozemské obloze je velmi velká. Mozaika snímků složená z úzkopásmových dat z 2,5 m dalekohledu Isaac Newton zabírá v souhvězdí Kefeus asi 2,5 úplňku. Tuto pozoruhodnou mlhovinu bipolárního tvaru s emisí...
Toto široké teleskopické pole ve spirálním rameni Střelce u středu naší galaxie Mléčné dráhy zabírá Orlí mlhovina a mlhovina Labuť. Orlí mlhovina, též známá jako M16, je vlevo nad středem a mlhovina Labuť, neboli M17, je vpravo dole. Tento hloubkový, širokoúhlý snímek ukazuje tato kosmická...
Mračna kosmického prachu zeslabují světlo hvězd pozadí. Ale také odrážejí světlo okolních hvězd. Jelikož jasné hvězdy silně září v modré části viditelného spektra a mezihvězdný prach rozptyluje modré světlo více než červené, tak prachové mlhoviny bývají modré. Nádhernými příklady jsou modré...
Antares je obří hvězda. Antares patří do třídy rudých nadobrů s průměrem asi 850 krát větším, než je průměr našeho Slunce, 15 krát hmotnější a 10 000 jasnější. Antares je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Štíra (Scorpius) a je jednou z nejjasnějších hvězd na celé noční obloze. Asi 550...
Je v IC 1396 nějaké strašidlo? Někdo tuto část mračen zářícího plynu a prachu v hvězdotvorné oblasti nazývá mlhovina Sloní chobot, a ta nabývá tělesné, téměř lidské tvary. Celá mlhovina by mohla připomínat tvář strašidla. Jediným skutečným strašidlem zde ovšem je jasná mladá...
Co způsobuje, že mlhovina vypadá jako čtverec? Nikdo s jistotou neví. Uvnitř tohoto tvaru je vidět žhavý hvězdný systém MWC 922. Snímek nahoře kombinuje infračervené expozice z Haleho dalekohledu na Mt. Palomaru v Kalifornii se snímky z dalekohledu Keck-2 na Mauna Kea na Havaji. ...
Tato dramatická studie kontrastů, barevného koutu oblohy obsahuje hvězdy, prach a zářící plyn v NGC 6914. Komplex mlhovin se nachází asi 6 000 světelných let daleko ve vysokoletícím souhvězdí Labutě a letí v naší Mléčné dráze. Hvězdné pole široké asi 1/2 stupně zaplňují červené...
Prozkoumejte krásnou a komplexní oblast mlhovin, která se na tomto širokoúhlém snímku táhne podél Mléčné dráhy. Snímek 25 krát 25 stupňů se středem na Severní kříž, což je slavný asterismus v souhvězdí Labutě, zdůrazňuje oblaka kosmického plynu. Hvězdy jasný horký nadobr Deneb vlevo dole, na...
Na okraji obrovského molekulárního mračna, vzdáleného asi 1500 světelných let daleko v souhvězdí lovce Oriona, leží hvězdné porodnice chované v kosmickém prachu a zářícím vodíku. Tento pohled přes dobře známé souhvězdí zabírá od hlavy k patě (zleva doprava) asi 25 stupňů. Nejbližší velká...
Tento velkolepý mezihvězdný prachový mrak opracovává hvězdný vítr a záření a náhodou tak vznikl tento rozpoznatelný tvar. Mlhovina se přiléhavě nazývá Koňská hlava a nachází se asi 1500 daleko v rozsáhlém komplexu mračen v Orionu. Asi pět světelných let "vysoký" tmavý mrak je katalogizovaný...
Spletité mlhoviny, které svítí na noční pozemské obloze, jsou na hloubkových snímcích s dalekohledy a citlivými kamerami na pohled krásné. Jsou ale slabé a tak pouhým okem neviditelné. To činí obtížným představit si na obloze jejich vzájemnou polohu a rozsah. A tak si považujte tohoto...
NGC 3199 je zářivé kosmické mračno v jižním souhvězdí Lodního kýlu (Carina) a nachází se asi 12 000 světelných let daleko. Tato mlhovina, která zde ve falešných barvách vypadá trochu strašidelně, měří asi 75 světelných let. I když tento hloubkový snímek ukazuje celý prstenec, tak s mnohem...
Co se to děje v mlhovině NGC 3582? Vznikají tam jasné hvězdy a zajímavé molekuly. Tato komplexní mlhovina se nalézá ve hvězdotvorné oblasti zvané RCW 57. Na tomto snímku jsou viditelné husté uzlíky tmavého mezihvězdného prachu, jasné hvězdy, které vznikly v několika málo minulých...
Vezměte citlivou kameru s dalekohledem a uvidíte, že nebe je plné vodíku. Například tento dvanáct stupňů široký pohled na severní část souhvězdí Labutě (Cygnus) ukazuje kosmická mračna vodíku v rovině naší galaxie Mléčné dráhy. Tato mozaika z teleskopických snímků byla pořízena přes H-alfa...
Ta noc byla pro nadšené pozorovatele potěšením. Při odpočinku minulý týden ve Švédsku bylo možné zachytit na jediný snímek spoustu kosmických divů. V popředí jsou vidět dole blízké stromy a vzdálenější zasněžené hory. Nad obzorem jsou v siluetě vidět mračna a pečlivé oko dokáže rozpoznat...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nestabilních hvězd v Mléčné dráze, má na své okolí výrazný vliv. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu s vnořenými nově zrozenými hvězdami, které byly tvářeny intenzivními větry a radiací z Eta Carinae a dalších hmotných hvězd, se nacházejí v...
Toto 4 stupně široké zorné pole vycentrované na Severku neboli na Polárku pokrývá část komplexního a poměrně neznámého difuzního prachového mračna, které se zvedá vysoko nad rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy. Kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy odráží prašný galaktický cirrus a odražené...
Co by mohlo být příčinou toho, že se mlhovina jeví jako čtverec? Nikdo si není jistý. Horká hvězdná soustava známá jako MWC 922 se ovšem zdá být zanořena v mlhovině právě takového tvaru. Snímek nahoře kombinuje infračervené expozice z Halova dalekohledu na Mt. Palomaru v Kalifornii a...
Hvězdné porodnice v Orionu, které se nacházejí na okraji obřího molekulárního mračna asi 1500 světelných let daleko, jsou usazeny v zářícím vodíku. Tento dech beroucí pohled zabírá asi 13° přes střed dobře známého souhvězdí s Velkou mlhovinou v Orionu, což je nejbližší hvězdotvorná oblast...
Eta Carinae může vybuchnout každou chvíli. Ale nikdo neví kdy, může top být příští rok nebo možná za milión let. Asi stonásobně větší hmotnost hvězdy Eta Carinae než je hmotnost Slunce ji činí výtečným kandidátem na plně rozvinutou supernovu. Historické záznamy opravdu ukazují, že asi před...
Jak vznikla tato obrovská díra? Nesmírně velká emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velký Magellanův mrak má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové zkouší přijít na to, proč. Jednou možností jsou částicové větry z hmotných hvězd uvnitř bubliny, které vytlačují...
Hvězdnými větry a radiací tvářené vznešené mezihvězdné prachové mračno získalo svůj rozpoznatelný tvar náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava, je vzdálené asi 1500 světelných let a je ponořené v nesmírném komplexu mračen v Orionu. Tmavý mrak katalogizovaný jako Barnard 33...
V plodném souhvězdí Orion se to mezihvězdnými prachovými mračny a jasnými mlhovinami jen hemží. Zrovna pod středem tohoto ostrého širokoúhlého pohledu, který pokrývá oblast severně od pásu Oriona, je vidět M78, jedna z nejjasnějších mlhovin. Modravá mlhovina vzdálená asi 1500 světelných...
Toto kosmické prachové mračno, které se vznáší nějakých 300 světelných let nad rovinou naší Galaxie, odráží kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy. Toto prašné zjevení, které třináctiletý syn astronoma Steva Mandela pojmenoval Andělská mlhovina, je součástí rozsáhlého komplexu slabých a...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nejméně stabilních hvězd v Mléčné dráze, výrazně ovlivňuje své prostředí. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu, které obklopují nově zrozené hvězdy, se nacházejí v oblasti Jižního pilíře mlhoviny Carina, byly utvářeny intenzivními větry a...
Hvězdokupa vpravo dole, katalogizovaná jako Hodge 301, patří k mlhovině Tarantule. Plazivá kosmická Tarantule, která je příznačnou mlhovinou jižní oblohy, je oblastí tvoření energetických hvězd vzdálenou asi 168 000 světelných let v naší sousední galaxii Velké Magellanovo mračno. Hvězdy v...
Nejprve je třeba říci, že může být docela obtížné vyhledat jasné hvězdy tohoto velkého asterismu známého jako (severní) Zimní šestiúhelník na této nádherné hloubkové mozaice oblohy z prosince roku 2002. Pokud ale posunute váš kurzor nad obrázek, tak uvidíte spojnice šestiúhelníku, i jasné...
Mlhovina Sloní chobot, jako vystřižená z galaktické Kipplingovi Just So Story, fouká vítr přes emisní mlhovinu a komplexní kupu mladých hvězd IC 1396 rozprostírající se nahoře v souhvězdí Kefea (Cepheus) i daleko za ním. Jasné brázdy tvoří sugestivní tvary a ohraničují kapsy mezihvězdného prachu a...
Rázová vlna z 20000 tisíc let staré supernovy v souhvězdí Labutě (Cygnus) se po výbuchu supernovy stále rozpíná do mezihvězdného prostoru. Srážka této rychle se pohybující stěny plynu se stacionárním mrakem jej zahřála a způsobila, že září jak ve viditelném světle tak i vysokoenergetickoým...
Bouřlivá mračna mlhoviny Carina se nachází 8000 světelných let daleko a září na jižní obloze planety Země. Tento pozoruhodný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic šesti různými filtry širokoúhlou kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space...
Barevná fáze planetární mlhoviny je v životě hvězd jako je slunce krátká. Kosmicky řečeno, téměř v "mžiknutí oka" jsou odvrženy vnější vrstvy hvězdy jež tvoří rozpínající se emisní mlhovinu. Tato mlhovina trvá možná 10 tisíc let ve srovnání s 10 miliardami let života hvězdy. Spektakulární...
Mlhovina Koňská hlava, obtížně pozorovatelná malými dalekohledy, byla nedávno vybrána internetovými voliči za cíl pro Hubble Space Telescope. Zcela nahoře je Hubbleův detailní pohled na oblak tmavého kosmického prachu, zveřejněný při příležitosti 11. výročí provozu orbitální observatoře. Pod...
Mlhovina obkloující jasnou hvězdu S Mon je vyplněna temným prachem a zářícím plynem. Podivné tvary, které charakterizují tuto oblast tvorby hvězdy, pocházejí ze složitých cest reakcí jemného mezihvězdného prachu s mocným zářením a horkým plynem, jež jsou produkovány mladými hvězdami. Snímek...
Tento slavný oblak kosmického prachu zobrazila v infračerveném světle družice ISO (Infrared Space Observatory) Evropské kosmické agantury ESA (European Space Agency). Snímek ve falešných barvách ukazuje jasnou infračervenou emisi prachu a molekulárního plynu v Orionově oblasti vzniku...
Masivní hvězda IRS4 začíná rozpínat svá křídla. Materiál proudící z této nové hvězdy zrozené teprve před 100 000 lety vytváří mlhovinu nazývanou Sharpless 106 (S106), jež je na snímku nahoře. Rozsáhlý disk prachu a plynu obíhající Infračervený zdroj 4 (IRS4 - Infrared Source 4), je...
V blízké galaxii NGC 6822 obklopuje tato zářící emeisní mlhovina komplex jasných, masivních nově zrozených hvězd. Tyto hvězdy, staré zhruba 4 milióny let, zkondenzovaly z galaktického mezihvězdného plynu a z prachových mračen. Záření mlhovin působí intenzivní ultrafialová radiace jasných hvězd,...
V srdci obrovské mlhoviny Tarantule leží jedna z nejneobvyklejších hvězdokup. Je známá pod označení NGC 2070 nebo R136 a je domovem velkého počtu horkých mladých hvězd. Energetické světlo z těchto hvězd trvale ionizuje plyn mlhoviny zatímco energetické částice jejich hvězdného větru vyfoukávají...
Rozlehlá oblast formování hvězd 30 Doradus leží v blízké galaxii známé jako Velký Magellanův oblak. Její pavoučí vzhled dal vzniknout jejímu známému jménu mlhovina Tarantule, ovšem tato tarantule měří asi 1000 světelných let a je vzdálená 165000 světelných let v jižním souhvězdí ...
Intenzivní ultrafialové světlo z masivních horkých hvězd v oblasti Orionu vytvarovalo a stlačilo mračna prachu a plynu do výrazně tvarovaných kometárních globulí. Na tomto infračerveném snímku z IRASu pořízeném na vlnových délkách citlivých k emisím z prachu lze snadno vidět protažené globule...
Rázová vlna z exploze 20 tisíc let staré supernovy v souhvězdí Labuťě (Cygnus) se stále rozpíná do mezihvězdného prostoru. Kolize této rychle se pohybující stěny plynu se stacionárním mračnem jej zahřála a způsobila viditelnou záři stejně jako vysoko energetickou radiaci vytvářející mlhovinu...
Asi před 8000 lety explodovala v naší Galaxii hvězda. Lidé ve starověku si mohli všimnout supernovy jako dočasné hvězdy, ale lidé nyní mohou vidět rozpínající se obálku plynu ještě dnes. Na infračerveném snímku zbytku supernovy IC 443 ve falešných barvách nahoře modrá označuje rozpínající se...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy leží mlhovina, kde se dějí nejpodivnější věci. NGC 3372 známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina) je domovem hmotných hvězd a měnící se mlhoviny. Jedna z nejenergetičtějších hvězd, Eta Carina byla jednou z nejjasnějších hvězd na obloze desetiletí...
Co zažehlo Plamennou mlhovinu? Tisíc pět set světelných let daleko v souhvězdí Orion leží se díky své záři a tmavým prachovým pásům jeví jako plápolající oheň. Ovšem oheň rychle spotřebovávající kyslík není to, co způsobuje zář plamene. Místo toho jasná hvězda Alnitak, nejvýchodnější hvězda...
Pilíře prachu jsou jako mezihvězdné hory. Přežívají, protože jsou hustější než jejich okolí, ale pomalu erodují nepřátelským prostředím. Na snímku nahoře je vidět konec obrovského plynného a prachového pilíře v mlhovině Trifid propíchnutého menším pilířem směřujícím nahoru a...
Obří pilíře plynu a prachu vyprchávají z mlhoviny Trifid. Ve středu barvitého Trifida leží mladé horké hvězdy umístěné nahoře a vpravo na tomto snímku. Okamžitě po zrození hmotná hvězda sežehne své okolí jasným a energetickým světlem. Blízké vznikající hvězdy končí vznik na podvýživu plynem,...
Různé stupně života hvězd, od začátku až do konce jsou na tomto vynikajícím snímku Hubble Space Telescope okolí galaktické emisní mlhoviny NGC 3603. Na začátky poukazují oči přitahující "sloupy" zářícího vodíku vpravo signalizující vynořování novorozených hvězd z jejich hustých plynných...
Kam zmizely všechny hvězdy? To co bylo považováno za díru v obloze je nyní astronomům známo jako temné molekulární mračno. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu absorbuje vpodstatě veškeré viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Temné okolí vytváří uvnitř molekulárních mračen...
Hvězdokupa vpravo dole katalogizovaná jako Hodge 301 je příslušníkem mlhoviny Tarantule. Výrazná mlhovina na jižní obloze rozvíjející se v kosmickou Tarantuli je oblastí formující energetické hvězdy asi 168 000 světelných let daleko v sousedství galaxie Velký Magelanův oblak. Hvězdy v Hodge...
NGC 6334 je mračno plynu a prachu ve kterém se formují hmotné hvězdy. Ve vzdálenosti 5500 světelných let mlhovina Medvědí drápy jak bývá také nazývána je více jak 3x tak vzdálená než mlhovina v Orionu, ale stále dosti blízko k detailnímu studiu. Mlhovinu Medvědí drápy lze nalézt v souhvězdí Štíra....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
ISS těsné míjela Jupiter. Fotografováno v Praze poblíž Palackého mostu a výsledná fotografie byla složena ze čtyř snímků. Obloha byla lehce zamlžená.
