Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. březen 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. březen 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Cygnus a osamělý strom

Uznání a copyright: 2025 Horacio Lander / AstroHoracio
Text: Keighley Rockcliffe (NASA GSFC, UMBC CSST, CRESST II)

Na tiché louce stojí osamělý strom, jehož silueta vyniká proti oblasti Cygnus, která se nad ním tyčí jako plameny na noční obloze. Cygnus je rozsáhlá, 804 čtverečních stupňů velká oblast oblohy, na níž probíhá aktivní tvorba hvězd, kde se mračna plynu a prachu hroutí pod vlastní gravitací, pomalu zvyšují tlak a teplo, až dojde k jaderné fúzi a zrodí se hvězdy. Nově zrozené hvězdy ionizují okolní vodík, což způsobuje jeho záření načervenalým H-alfa zářením a to se jeví jako "plameny" nad loukou. Úponky mezihvězdného prachu pohlcují H-alfa emisi a na obloze vytvářejí tmavé stíny. Oblast souhvězdí Labutě (Cygnus) je pokladnicí nebeských klenotů plných aktivity a energie, včetně mlhovin Závoj, Srpek a Pelikán. V souhvězdí Labutě se také nachází první potvrzená černá díra Cygnus X-1. Tento dobře naplánovaný a hluboký obraz noční oblohy se skládá z expozic, které zachovávají ostré přirozené detaily a odhalují škálu jasů a barev, které vaše oko samo o sobě nemůže zcela spatřit.

Téměř v hyperprostoru: Náhodný generátor APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2021-02-11 Mozaika Labuti 2010 - 2020
  2. NOIRLab.edu: 88 Constellations - Cygnus
  3. EarthSky.org: Sky measurements: Degrees, arcminutes and arcseconds
  4. LumenLearning.com: Star Formation
  5. Psu.edu: Nuclear Fusion in Protostars
  6. EnergyEducation.ca: Ionization
  7. NASA: Spectroscopy 101 – How Absorption and Emission Spectra Work
  8. APOD: 2025-11-19 Chameleonovy temné mlhoviny
  9. APOD: 2025-06-02 Závojová mlhovina: Cáry starodávné supernovy
  10. APOD: 2025-11-28 NGC 6888: Srpková mlhovina
  11. APOD: 2021-03-01 Mlhovina Pelikán v červené a modré
  12. NASA: Black Hole Basics
  13. APOD: 2024-08-28 Mlhovina Tulipán a černá díra Cygnus X 1

Štítky: Hvězda, Mlhovina, Skyscape


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »