Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. březen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. březen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Světlo, tma a prach

Uznání a copyright: Casey Good

Tento barvitý kout oblohy zabírá přes zorné pole se spoustou mlhovin v rovině naší Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus) asi 4 úplňky. Jasná červená emisní oblast u okraje masívního molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let vlevo od středu Sharpless (Sh) 155 je též známá jako mlhovina Jeskyně. Jasné plynové stěny jeskyně o rozměru asi 10 světelných let ionizuje ultrafialové světlo horkých mladých hvězd okolo. Mezihvězdné plátno oplývá zaprášenými modrými reflexními mlhovinami jako je vdB 155 vpravo dole a hustými neprůhlednými oblaky prachu. Astronomické výzkumy ukázaly další dramnatické známky vzniku hvězd, včetně jasné červené skvrny Herbig-Harova objektu HH 168. Emisi Herbig-Harova objektu pod středem generují energetické výtrysky z nově vzniklé hvězdy.

Seznam odkazů v popisu

  1. AstroBin.com: Casey Good: SH2-155, The Cave
  2. EarthSky.org: Gamma Cephei: A future Pole Star
  3. Harvard.edu: A Catalogue of Emission Nebulae Near the Galactic Plane.
  4. APOD: 2017-03-23 SH2-155: Mlhovina Jeskyně
  5. NebulaPhotos.com: sh2-155-annotated.jpg
  6. Harvard.edu: A study of reflection nebulae.
  7. arXiv.org: Chandra observation of Cepheus A: The diffuse emission of HH 168 resolved
  8. Wikipedia: Herbig–Haro_object
  9. STScI.edu: Herbig Haro 32

Štítky: Sh2-155, Cave nebula, Emise, Reflection, Absorpce, Mlhovina


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »