Tato barvitá obloha se prostírá přes asi tři úplňky přes na mlhoviny bohatá hvězdná pole podél roviny naší Galaxie Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus). U okraje mohutného molekulárního mračna v této oblasti, vzdáleného asi 2400 světelných roků, se ve středu záběru nachází...
Tento barvitý kout oblohy měří asi 4 měsíční úplňky v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy v hvězdném poli bohatém na mlhoviny v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus). Jasná červená emisní oblast Sharpless (Sh) 155 ve středu snímku, která se též nazývá mlhovina Jeskyně, je na okraji hmotného...
Tento barvitý kout oblohy zabírá přes zorné pole se spoustou mlhovin v rovině naší Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus) asi 4 úplňky. Jasná červená emisní oblast u okraje masívního molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let vlevo od středu Sharpless (Sh) 155 je...
Co se děje uvnitř a v okolí mlhoviny Jeskyně? Družicový Spitzerův kosmický dalekohled se do této opticky tmavé hvězdotvorné oblasti podíval ve 4 barvách infračerveného světla, aby pomohl s odpovědí. V infračerveném světle je mlhovina Jeskyně, katalogizovaná jako Sh2-155,...
Co je uvnitř této kosmické jeskyně? Porodnice hvězd hluboká 10 světelných let. Snímku dominuje prašná mlhovina Sh2-155, mlhovina Jeskyně. Obrazová data pro tento teleskopický snímek byla pořízena přes úzkopásmové filtry, které sledují záření vodíku, kyslíku a síry, jejichž barvy...
Tento barevný, na mlhoviny bohatý kout oblohy zabírá asi dva úplňky a nachází se v rovině naší Mléčné dráhy a královském severním souhvězdí Kefea (Cepheus). U okraje hmotného molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let je vpravo dole pod středem jasná červená emisní...
V tomto kousku oblohy je vidět mlhovina Jeskyně, emisní oblast Sh2-155 z Sharplessova katalogu. Data na teleskopickém snímku pořízeném přes úzkopásmový filtr sledují červenou záři ionizovaného vodíku. Scéna vzdálená asi 2400 světelných let se nachází v rovině naší Mléčné dráhy v královském...
V tomto malebném koutu nebe je vidět prašná emisní oblast Sh2-155 z Sharplessova katalogu zvaná mlhovina Jeskyně. Na kompozitním obrázku pořízeném úzkopásmovými filtry stopují červené, zelené a modré barvy záři ionizovaných atomů síry, vodíku a kyslíku. Tato scéna leží v rovině naší Mléčné...
Na tomto zákoutí oblohy je vidět zaprášená, červená zář emisní oblasti Sh2-155, z Sharplessova katalogu, mlhovina Jeskyně. Tato scéna leží v rovině naší Galaxie Mléčná dráha v královském severním souhvězdí Kefeus, asi 2400 světelných let daleko. Astronomický výzkum této...
Tato barvitá obloha se prostírá přes asi tři úplňky přes na mlhoviny bohatá hvězdná pole podél roviny naší Galaxie Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus). U okraje mohutného molekulárního mračna v této oblasti, vzdáleného asi 2400 světelných roků, se ve středu záběru nachází...
Tento barvitý kout oblohy měří asi 4 měsíční úplňky v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy v hvězdném poli bohatém na mlhoviny v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus). Jasná červená emisní oblast Sharpless (Sh) 155 ve středu snímku, která se též nazývá mlhovina Jeskyně, je na okraji hmotného...
Tento barvitý kout oblohy zabírá přes zorné pole se spoustou mlhovin v rovině naší Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus) asi 4 úplňky. Jasná červená emisní oblast u okraje masívního molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let vlevo od středu Sharpless (Sh) 155 je...
Co se děje uvnitř a v okolí mlhoviny Jeskyně? Družicový Spitzerův kosmický dalekohled se do této opticky tmavé hvězdotvorné oblasti podíval ve 4 barvách infračerveného světla, aby pomohl s odpovědí. V infračerveném světle je mlhovina Jeskyně, katalogizovaná jako Sh2-155,...
Co je uvnitř této kosmické jeskyně? Porodnice hvězd hluboká 10 světelných let. Snímku dominuje prašná mlhovina Sh2-155, mlhovina Jeskyně. Obrazová data pro tento teleskopický snímek byla pořízena přes úzkopásmové filtry, které sledují záření vodíku, kyslíku a síry, jejichž barvy...
Tento barevný, na mlhoviny bohatý kout oblohy zabírá asi dva úplňky a nachází se v rovině naší Mléčné dráhy a královském severním souhvězdí Kefea (Cepheus). U okraje hmotného molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let je vpravo dole pod středem jasná červená emisní...
V tomto kousku oblohy je vidět mlhovina Jeskyně, emisní oblast Sh2-155 z Sharplessova katalogu. Data na teleskopickém snímku pořízeném přes úzkopásmový filtr sledují červenou záři ionizovaného vodíku. Scéna vzdálená asi 2400 světelných let se nachází v rovině naší Mléčné dráhy v královském...
V tomto malebném koutu nebe je vidět prašná emisní oblast Sh2-155 z Sharplessova katalogu zvaná mlhovina Jeskyně. Na kompozitním obrázku pořízeném úzkopásmovými filtry stopují červené, zelené a modré barvy záři ionizovaných atomů síry, vodíku a kyslíku. Tato scéna leží v rovině naší Mléčné...
Na tomto zákoutí oblohy je vidět zaprášená, červená zář emisní oblasti Sh2-155, z Sharplessova katalogu, mlhovina Jeskyně. Tato scéna leží v rovině naší Galaxie Mléčná dráha v královském severním souhvězdí Kefeus, asi 2400 světelných let daleko. Astronomický výzkum této...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
