Tato barevná vesmírná obloha je studií kontrastů, obsahuje hvězdy, prach a zářící plyn v blízkosti NGC 6914. Tento mezihvězdný komplex mlhovin leží asi 6 000 světelných let daleko, ve vysoko stoupajícím severním souhvězdí Labutě (Cygnus) v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Kosmické plátno...
Tato barvitá obloha se prostírá přes asi tři úplňky přes na mlhoviny bohatá hvězdná pole podél roviny naší Galaxie Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus). U okraje mohutného molekulárního mračna v této oblasti, vzdáleného asi 2400 světelných roků, se ve středu záběru nachází...
Tento barvitý kout oblohy měří asi 4 měsíční úplňky v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy v hvězdném poli bohatém na mlhoviny v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus). Jasná červená emisní oblast Sharpless (Sh) 155 ve středu snímku, která se též nazývá mlhovina Jeskyně, je na okraji hmotného...
Tento barevný kout nebe je studií kontrastů v okolí galaxie NGC 6914 a obsahuje hvězdy, prach a zářící plyn. Mezihvězdný komplex mlhovin se nachází asi 6000 světelných let daleko ve vysoko stoupajícím souhvězdí Labutě (Cygnus) a rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Kosmické plátno zaplňují v siluetě...
Tento barvitý kout oblohy zabírá přes zorné pole se spoustou mlhovin v rovině naší Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus) asi 4 úplňky. Jasná červená emisní oblast u okraje masívního molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let vlevo od středu Sharpless (Sh) 155 je...
Tento barevný, na mlhoviny bohatý kout oblohy zabírá asi dva úplňky a nachází se v rovině naší Mléčné dráhy a královském severním souhvězdí Kefea (Cepheus). U okraje hmotného molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let je vpravo dole pod středem jasná červená emisní...
Toto barvité zorné pole je studií kontrastů a ukazuje hvězdy, prach a zářící plyn kolem NGC 6914. Tento komplex reflexních mlhovin se nachází asi 6000 světelných let daleko ve vysoko stoupajícím severním souhvězdí Labutě (Cygnus) a v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Kosmické plátno...
Tato barevná oblast zabírá asi tři úplňky (1,5 stupně) v poli hvězd bohatém na mlhoviny v rovině naší Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus). U okraje masivního molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let se vlevo nahoře nachází jasně červená emisní...
Tato dramatická studie kontrastů, barevného koutu oblohy obsahuje hvězdy, prach a zářící plyn v NGC 6914. Komplex mlhovin se nachází asi 6 000 světelných let daleko ve vysokoletícím souhvězdí Labutě a letí v naší Mléčné dráze. Hvězdné pole široké asi 1/2 stupně zaplňují červené...
Na spojnici mlhoviny Dýmka s barevnou oblastí u jasné hvězdy Antares je tmavé mračno zvané Temná řeka, z obrázku vytéká levým okrajem. Ponurost Temné řeky je dána absorpcí světla hvězd pozadí prachem, který absorbuje světlo hvězd pozadí, ačkoliv tmavá mlhovina většinou obsahuje vodík a...
NGC 6334 je mračno plynu a prachu ve kterém se formují hmotné hvězdy. Ve vzdálenosti 5500 světelných let mlhovina Medvědí drápy jak bývá také nazývána je více jak 3x tak vzdálená než mlhovina v Orionu, ale stále dosti blízko k detailnímu studiu. Mlhovinu Medvědí drápy lze nalézt v souhvězdí Štíra....
Tato barevná vesmírná obloha je studií kontrastů, obsahuje hvězdy, prach a zářící plyn v blízkosti NGC 6914. Tento mezihvězdný komplex mlhovin leží asi 6 000 světelných let daleko, ve vysoko stoupajícím severním souhvězdí Labutě (Cygnus) v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Kosmické plátno...
Tato barvitá obloha se prostírá přes asi tři úplňky přes na mlhoviny bohatá hvězdná pole podél roviny naší Galaxie Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus). U okraje mohutného molekulárního mračna v této oblasti, vzdáleného asi 2400 světelných roků, se ve středu záběru nachází...
Tento barvitý kout oblohy měří asi 4 měsíční úplňky v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy v hvězdném poli bohatém na mlhoviny v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus). Jasná červená emisní oblast Sharpless (Sh) 155 ve středu snímku, která se též nazývá mlhovina Jeskyně, je na okraji hmotného...
Tento barevný kout nebe je studií kontrastů v okolí galaxie NGC 6914 a obsahuje hvězdy, prach a zářící plyn. Mezihvězdný komplex mlhovin se nachází asi 6000 světelných let daleko ve vysoko stoupajícím souhvězdí Labutě (Cygnus) a rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Kosmické plátno zaplňují v siluetě...
Tento barvitý kout oblohy zabírá přes zorné pole se spoustou mlhovin v rovině naší Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus) asi 4 úplňky. Jasná červená emisní oblast u okraje masívního molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let vlevo od středu Sharpless (Sh) 155 je...
Tento barevný, na mlhoviny bohatý kout oblohy zabírá asi dva úplňky a nachází se v rovině naší Mléčné dráhy a královském severním souhvězdí Kefea (Cepheus). U okraje hmotného molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let je vpravo dole pod středem jasná červená emisní...
Toto barvité zorné pole je studií kontrastů a ukazuje hvězdy, prach a zářící plyn kolem NGC 6914. Tento komplex reflexních mlhovin se nachází asi 6000 světelných let daleko ve vysoko stoupajícím severním souhvězdí Labutě (Cygnus) a v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Kosmické plátno...
Tato barevná oblast zabírá asi tři úplňky (1,5 stupně) v poli hvězd bohatém na mlhoviny v rovině naší Mléčné dráhy v královském severním souhvězdí Kefeus (Cepheus). U okraje masivního molekulárního mračna vzdáleného asi 2400 světelných let se vlevo nahoře nachází jasně červená emisní...
Tato dramatická studie kontrastů, barevného koutu oblohy obsahuje hvězdy, prach a zářící plyn v NGC 6914. Komplex mlhovin se nachází asi 6 000 světelných let daleko ve vysokoletícím souhvězdí Labutě a letí v naší Mléčné dráze. Hvězdné pole široké asi 1/2 stupně zaplňují červené...
Na spojnici mlhoviny Dýmka s barevnou oblastí u jasné hvězdy Antares je tmavé mračno zvané Temná řeka, z obrázku vytéká levým okrajem. Ponurost Temné řeky je dána absorpcí světla hvězd pozadí prachem, který absorbuje světlo hvězd pozadí, ačkoliv tmavá mlhovina většinou obsahuje vodík a...
NGC 6334 je mračno plynu a prachu ve kterém se formují hmotné hvězdy. Ve vzdálenosti 5500 světelných let mlhovina Medvědí drápy jak bývá také nazývána je více jak 3x tak vzdálená než mlhovina v Orionu, ale stále dosti blízko k detailnímu studiu. Mlhovinu Medvědí drápy lze nalézt v souhvězdí Štíra....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
