Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. červenec 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. červenec 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Supernova s dvojitou detonací

Uznání: ESO, P. Das et al.; Background stars (NASA/Hubble): K. Noll et al.

Mohou některé supernovy explodovat dvakrát? Ano, když první výbuch funguje jako rozbuška pro druhý. To je hlavní hypotéza o příčině vzniku zbytku supernovy (SNR) 0509-67.5. V tomto dvouhvězdném systému gravitace způsobuje, že větší a nadýchanější hvězda předává svoji hmotu menší a hustší složce, bílému trpaslíkovi. Nakonec teplota bílého trpaslíka v blízkosti povrchu stoupne natolik, že exploduje a vytvoří rázovou vlnu, která jde jak ven, tak dovnitř a v blízkosti centra vyvolá plnou supernovu typu Ia. Nedávné snímky systému SNR 0509-67.5, jako například snímek z Velmi velkého dalekohledu VLT v Chile, ukazují dvě obálky s poloměry a složením odpovídajícím hypotéze dvojité detonace. Systém SNR 0509-67.5 je také známý dvěma stále trvajícími záhadami: proč jeho jasná supernova nebyla před 400 lety zaznamenána a proč nezůstal žádný viditelný průvodce hvězdy.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Detonator
  2. ESO.org: Zooming into a star that detonated twice
  3. APOD: 1997-02-19 Mizar Binary Star
  4. Wikipedia: Roche_lobe
  5. NASA: White Dwarfs
  6. APOD: 1995-09-10 White Dwarfs Cool
  7. ESO.org: Animation of a double-detonation supernova
  8. Wikipedia: Type_Ia_supernova
  9. ESO.org: VLT image of a double-detonation supernova
  10. ESO.org: Very Large Telescope - The world's most advanced visible-light astronomical observatory
  11. Wikipedia: Chile
  12. Harvard.edu: VLT image of a double-detonation supernova
  13. Wikipedia: SNR_0509-67.5
  14. ShutterStock.com: Foto: Dva psi :-)
  15. APOD: 2011-01-25 Zvlněné červené stužky z SNR 0509
  16. APOD: 2012-01-12 Případ chybějící složky supernovy

Štítky: Supernova, Bílý trpaslík, Mlhovina


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »