Co je to uprostřed? Stejně jako motýl, i bílý trpaslík začíná svůj život tím, že odhodí kokon plynu, který obklopoval jeho dřívější já. V této analogii by však Slunce bylo housenkou a vyvržený obal plynu by se stal nejhezčím ze všech. Tento kokon, planetární mlhovina s označením NGC...
Velice slabá planetární mlhovina Abell 7 se na pozemské obloze nachází jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus) ve vzdálenosti asi 1800 světelných roků. Kolem ní jsou hvězdy Mléčné dráhy, za ní jsou vzdálené galaxie pozadí a na tomto hloubkovém teleskopickém snímku se rýsuje...
Ve dvojhvězdném systému RS Ophiuchi dochází k ohromným explozím. Zhruba každých 20 let červený obr vyvrhne na svého průvodce, bílého trpaslíka, dostatek vodíku, až na jeho povrchu dojde k brilantní termonukleární explozi. Tyto exploze způsobují u asi 5000 světelných roků vzdáleného systému RS...
Vidíte opravdu tvar přesýpacích hodin, nebo ten tvar vidí vás? Pokud si to umíte představit, tak prstence v MyCn 18 sledují obrysy přesýpacích hodin, i když s jedním neobvyklým okem v jejich středu. Písek času v každém případě vyprchává pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny tvaru...
Dlouho známá, pouhým okem pozorovatelná proměnná hvězda R Aquarii, je ve skutečnosti interagující binární systém dvou hvězd, které zdá se mají blízký symbiotický vztah. Soustava je asi 710 světelných let daleko a skládá se z chladného červeného obra a žhavého bílého trpaslíka, kteří sebe...
Jako perla, září bílý trpaslík, poté co se uvolnil ze své skořápky. V této analogii by ovšem Slunce bylo škeblí a odvržená skořápka by zářila nejpěkněji ze všech! V obálce plynu a prachu obsahuje planetární mlhovina označená NGC 2440, jednoho z nejžhavějších známých bílých...
V roce 1006 po Kristu ozářila pozemskou oblohu nejspíš nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se mračno trosek po výbuchu hvězdy se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále svítí přes celé elektromagnetické spektrum. Tento kompozitní pohled obsahuje rentgenová...
Velmi slabá planetární mlhovina Abell 7 je asi 1800 světelných let daleko, na pozemské obloze trochu jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus). Hloubkový teleskopický snímek ukazuje její celkově jednoduchý sférický tvar o průměru asi 8 světelných let s hvězdami Mléčné dráhy kolem a se...
(Převody do českého jazyka níže...) Tycho! Tycho! burning bright In the darkness of the night, What exploding white dwarf star Did frame thy remnant from afar, In the distant deep dark skies Under gaze of human eyes? Seen by mortals and their ma Named for one called Tycho...
Podobně jako motýl, i bílý trpaslík začíná svůj život odvržením kukly, která uzavírala jeho předchozí formu. Při této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a odvržená obálka plynu by se stala nejkrásnější ze všech! Planetární mlhovina označená NGC 2440 obsahuje v kukle...
Nová hvězda, nejspíše nejjasnější supernova v psané historii lidstva, rozzářila v roce 1006 po Kristu pozemskou oblohu. Rozpínající se mračno trosek z hvězdné exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a nadále rozžíná kosmické světlo napříč elektromagnetickým spektrem. Na tomto...
SNR 0104 je zbytek po supernově neobvyklého tvaru. Nachází se 190 000 světelných let daleko v naší sousední galaxii Malé Magellanovo mračno. U SNR 0104 je podezření, že se jedná o expandující mračno trosek po supernově typu 1a, katastrofické termonukleární explozi bílého trpaslíka. Podobně...
V roce 1006 po Kristu se na pozemské obloze zažehla nová hvězda, nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se oblak trosek ze stelární exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále poskytuje kosmickou zářivou podívanou přes celé elektromagnetické spektrum....
Planetární mlhovina NGC 2440 má na tomto krásném pohledu z vesmíru tvar spletitého vázacího motýlka. Mlhovina se skládá z materiálu odvrženého umírající hvězdou podobnou Slunci, která vstupuje do vývojové fáze bílého trpaslíka. Uvnitř NGC 2440 jsou vidět pozoruhodné složité struktury včetně...
V podvojné soustavě RS Ophiuchi dochází k ohromným výbuchům. Zhruba každých 20 let vyvrhne červený obr na bílého trpaslíka dostatečné množství vodíku, takže na povrchu bílého trpaslíka dojde k náramné termonukleární explozi. Důsledkem toho jsou vzplanutí novy v asi 2000 světelných...
Pro astronomy sedmnáctého století byla hvězda Omicron Ceti, neboli Mira známa jako podivuhodná hvězda, hvězda jejíž jasnost se mohla v průběhu 11 měsíců podstatně měnit. Moderní astronomové dnes znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných červených obřích hvězd typu Mira, které jsou...
Podobně jako motýl, tak i bílý trpaslík začíná svůj život odhozením svého kokonu, který předtím uzavíral předchozí formu. Podle této analogie by ovšem bylo Slunce housenkou a odvržená obálka plynu by se stala tou nejhezčí ze všech! V kokonu nahoře, v planetární mlhovině označené NGC...
Toto pěkné pole hvězd v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) má střed na hvězdě, která není zase tak často vidět - RS Ophiuchi. Počátkem minulého týdne se RS Oph náhle stala poprvé od roku 1985 viditelnou i prostému oku. RS Oph je typem kataklysmické proměnné hvězdy klasifikované jako rekurentní...
Poté, co hvězda jako je Slunce ukončí ve svém jádru fúzi, tak odhodí svoje vnější vrstvy při krátké a nádherné kosmické podívané zvané planetární mlhovina. Takovou planetární mlhovinou je i NGC 3242 se stelárním pozůstatkem bílého trpaslíka, který je vidět ve středu. Tato mlhovina se někdy...
Duchovitá, sférická mlhovina Abell 39 má asi pět světelných let a je pozorohudně jednoduchá. Kosmická koule uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy se nachází zhruba 7000 světelných let daleko v souhvězdí Herkules. Abell 39 je planetární mlhovina, která vznikla, když kdysi Slunci podobná hvězda...
Astronomové až do sedmnáctého století znali hvězdu Omicron Ceti, též zvanou Mira, jako podivuhodnou hvězdu, hvězdu, jejíž jasnost se mohla během asi 11 měsíců dramaticky změnit. Moderní astronomové nyní znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných typu Mira jako chladné, pulzující,...
Podobně jako motýl, tak i bílý trpaslík začíná svůj život odvržením zámotku, který jej předtím obepínal. V této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a odvržená obálka plynu by se stala vůbec ze všeho nejhezčí. Zámotek nahoře, tedy planetární mlhovina s označením NGC 2440,...
Na starých fotografiích není žádný důkaz mlhoviny, která je vidět nahoře. V roce 1992 odhodil bílý trpaslík v souhvězdí Labutě (Cygnus) svoje vnější vrstvy v klasickém výbuchu novy, ta událost nese název Nova Cygni 1992. Místní mezihvězdné okolní bylo zaplaveno světlem, které ozářilo i...
Podobně jako motýl, tak i bílý trpaslík začíná svůj život odvrhnutím kokonu, který obepínal předchozí tělo. V této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a odvržená obálka plynu by se stala ze všech nejkrásnější. Kokon nahoře, tedy planetární mlhovina označená jako NGC 2440, obsahuje...
V gigantické kulové hvězdokupě M4, vzdálené asi 5600 světelných let, se navzájem obíhají planeta, bílý trpaslík a neutronová hvězda. Nejviditelnějším členem trojice je bílý trpaslík, vyznačený nahoře na snímku z dalekohledu Hubble Space Telescope, zatímco neutronová hvězda se objevuje na rádiových...
Toto je NGC 1818, mladá, blýskavá kupa si 20 000 hvězd, která sídlí 180 000 světelných let daleko ve Velkém Magelanově mračnu. Vyberte si hvězdu. Jakoukoliv. Astronomové by si mohli vybrat skromnou modravě bílou hvězdu (v kroužku), která se zdá být horkým, nově vzniklým bílým trpaslíkem. Co...
Velké hmotné hvězdy končí své bouřlivé životy okázalými výbuchy supernov, ale také malé nízkohmotné hvězdy mohou dospět k podobnému konci. O některých bílých trpaslících v podvojných hvězdných soustavách se opravdu předpokládá, že namísto jednoduchého ochlazení a tichého zeslábnutí naberou...
Tento snímek dalekohledem Hubble Space Telescope ukazuje nejmladší známou planetární mlhovinu Hen 1357. Elegantní, jemné a symetrické křivky vnukají její populární jméno - mlhovina Rejnok. Pozorovánání v desetiletí po 1970 nedetekovala žádný mlhovinný materiál, ale tento snímek z března 1996 u...
Podobně jako motýl tak i bílý trpaslík začíná svůj život odvržením zámotku, který jej předtím obepínal. V této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a odvržená obálka plynu by se stala vůbec ze všeho nejhezčí. Zámotek nahoře, tedy planetární mlhovina s označením NGC 2440, obsahuje jednoho z...
Sírius A (Alfa Canis Majoris) je ve viditelném světle nejjasnější hvězdou noční oblohy, pečlivě sledovaným nebeským majákem v průběhu psané historie. Část podvojné hvězdy leží jen 8 světelných let daleko a v moderní době u něj byla rozpoznána malá doprovodná hvězda, Sírius B. Sírius B je mnohem...
Podobně jako motýl tak i bílý trpaslík začíná svůj život odvrhnutím kokonu, který jej dříve obebínal. V této analogii by ovšem bylo Slunce housenkou a odvržená obálka plynu by se nakonec stala nejkrásnější. Kokon nahoře, planetární mlhovina označovaná NGC 2440 obsahuje jednoho z nejteplejších...
Zkušení pozorovatelé hlídkující 1.prosince noční oblohu triedry si všimli něčeho, co se zdálo novou hvězdou v severním souhvězdí Orla (Aquila). Ve skutečnosti to ale nová hvězda nebyla. Srovnáním s úpodrobnými hvězdnými mapami se ukázala úžasná skutečnost, že v této poloze je známá hvězda, jen...
Dvě hvězdy ve středu této mlhoviny se velice liší. Jedna je bílým trpaslíkem s hmotností jako naše Slunce ale s poloměrem tak malým jako je naše Země. Druhá hvězda je červený obr, též s hmotností zhruba jako naše Slunce ale s poloměrem tak velkým, že by zaplnil i oběžnou dráhu naší...
Podobně jako motýl, začíná svůj život bílý trpaslík odhozením zámotku, který jej uzavíral při vzniku. V této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a vyvržená obálka plynu by se stala nejhezčí ze všeho! Zámotek nahoře - planetární mlhovina označená NGC 2440 obsahuje jednoho z nejžhavějších...
Co je to uprostřed? Stejně jako motýl, i bílý trpaslík začíná svůj život tím, že odhodí kokon plynu, který obklopoval jeho dřívější já. V této analogii by však Slunce bylo housenkou a vyvržený obal plynu by se stal nejhezčím ze všech. Tento kokon, planetární mlhovina s označením NGC...
Velice slabá planetární mlhovina Abell 7 se na pozemské obloze nachází jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus) ve vzdálenosti asi 1800 světelných roků. Kolem ní jsou hvězdy Mléčné dráhy, za ní jsou vzdálené galaxie pozadí a na tomto hloubkovém teleskopickém snímku se rýsuje...
Ve dvojhvězdném systému RS Ophiuchi dochází k ohromným explozím. Zhruba každých 20 let červený obr vyvrhne na svého průvodce, bílého trpaslíka, dostatek vodíku, až na jeho povrchu dojde k brilantní termonukleární explozi. Tyto exploze způsobují u asi 5000 světelných roků vzdáleného systému RS...
Vidíte opravdu tvar přesýpacích hodin, nebo ten tvar vidí vás? Pokud si to umíte představit, tak prstence v MyCn 18 sledují obrysy přesýpacích hodin, i když s jedním neobvyklým okem v jejich středu. Písek času v každém případě vyprchává pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny tvaru...
Dlouho známá, pouhým okem pozorovatelná proměnná hvězda R Aquarii, je ve skutečnosti interagující binární systém dvou hvězd, které zdá se mají blízký symbiotický vztah. Soustava je asi 710 světelných let daleko a skládá se z chladného červeného obra a žhavého bílého trpaslíka, kteří sebe...
Jako perla, září bílý trpaslík, poté co se uvolnil ze své skořápky. V této analogii by ovšem Slunce bylo škeblí a odvržená skořápka by zářila nejpěkněji ze všech! V obálce plynu a prachu obsahuje planetární mlhovina označená NGC 2440, jednoho z nejžhavějších známých bílých...
V roce 1006 po Kristu ozářila pozemskou oblohu nejspíš nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se mračno trosek po výbuchu hvězdy se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále svítí přes celé elektromagnetické spektrum. Tento kompozitní pohled obsahuje rentgenová...
Velmi slabá planetární mlhovina Abell 7 je asi 1800 světelných let daleko, na pozemské obloze trochu jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus). Hloubkový teleskopický snímek ukazuje její celkově jednoduchý sférický tvar o průměru asi 8 světelných let s hvězdami Mléčné dráhy kolem a se...
(Převody do českého jazyka níže...) Tycho! Tycho! burning bright In the darkness of the night, What exploding white dwarf star Did frame thy remnant from afar, In the distant deep dark skies Under gaze of human eyes? Seen by mortals and their ma Named for one called Tycho...
Podobně jako motýl, i bílý trpaslík začíná svůj život odvržením kukly, která uzavírala jeho předchozí formu. Při této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a odvržená obálka plynu by se stala nejkrásnější ze všech! Planetární mlhovina označená NGC 2440 obsahuje v kukle...
Nová hvězda, nejspíše nejjasnější supernova v psané historii lidstva, rozzářila v roce 1006 po Kristu pozemskou oblohu. Rozpínající se mračno trosek z hvězdné exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a nadále rozžíná kosmické světlo napříč elektromagnetickým spektrem. Na tomto...
SNR 0104 je zbytek po supernově neobvyklého tvaru. Nachází se 190 000 světelných let daleko v naší sousední galaxii Malé Magellanovo mračno. U SNR 0104 je podezření, že se jedná o expandující mračno trosek po supernově typu 1a, katastrofické termonukleární explozi bílého trpaslíka. Podobně...
V roce 1006 po Kristu se na pozemské obloze zažehla nová hvězda, nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se oblak trosek ze stelární exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále poskytuje kosmickou zářivou podívanou přes celé elektromagnetické spektrum....
Planetární mlhovina NGC 2440 má na tomto krásném pohledu z vesmíru tvar spletitého vázacího motýlka. Mlhovina se skládá z materiálu odvrženého umírající hvězdou podobnou Slunci, která vstupuje do vývojové fáze bílého trpaslíka. Uvnitř NGC 2440 jsou vidět pozoruhodné složité struktury včetně...
V podvojné soustavě RS Ophiuchi dochází k ohromným výbuchům. Zhruba každých 20 let vyvrhne červený obr na bílého trpaslíka dostatečné množství vodíku, takže na povrchu bílého trpaslíka dojde k náramné termonukleární explozi. Důsledkem toho jsou vzplanutí novy v asi 2000 světelných...
Pro astronomy sedmnáctého století byla hvězda Omicron Ceti, neboli Mira známa jako podivuhodná hvězda, hvězda jejíž jasnost se mohla v průběhu 11 měsíců podstatně měnit. Moderní astronomové dnes znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných červených obřích hvězd typu Mira, které jsou...
Podobně jako motýl, tak i bílý trpaslík začíná svůj život odhozením svého kokonu, který předtím uzavíral předchozí formu. Podle této analogie by ovšem bylo Slunce housenkou a odvržená obálka plynu by se stala tou nejhezčí ze všech! V kokonu nahoře, v planetární mlhovině označené NGC...
Toto pěkné pole hvězd v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) má střed na hvězdě, která není zase tak často vidět - RS Ophiuchi. Počátkem minulého týdne se RS Oph náhle stala poprvé od roku 1985 viditelnou i prostému oku. RS Oph je typem kataklysmické proměnné hvězdy klasifikované jako rekurentní...
Poté, co hvězda jako je Slunce ukončí ve svém jádru fúzi, tak odhodí svoje vnější vrstvy při krátké a nádherné kosmické podívané zvané planetární mlhovina. Takovou planetární mlhovinou je i NGC 3242 se stelárním pozůstatkem bílého trpaslíka, který je vidět ve středu. Tato mlhovina se někdy...
Duchovitá, sférická mlhovina Abell 39 má asi pět světelných let a je pozorohudně jednoduchá. Kosmická koule uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy se nachází zhruba 7000 světelných let daleko v souhvězdí Herkules. Abell 39 je planetární mlhovina, která vznikla, když kdysi Slunci podobná hvězda...
Astronomové až do sedmnáctého století znali hvězdu Omicron Ceti, též zvanou Mira, jako podivuhodnou hvězdu, hvězdu, jejíž jasnost se mohla během asi 11 měsíců dramaticky změnit. Moderní astronomové nyní znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných typu Mira jako chladné, pulzující,...
Podobně jako motýl, tak i bílý trpaslík začíná svůj život odvržením zámotku, který jej předtím obepínal. V této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a odvržená obálka plynu by se stala vůbec ze všeho nejhezčí. Zámotek nahoře, tedy planetární mlhovina s označením NGC 2440,...
Na starých fotografiích není žádný důkaz mlhoviny, která je vidět nahoře. V roce 1992 odhodil bílý trpaslík v souhvězdí Labutě (Cygnus) svoje vnější vrstvy v klasickém výbuchu novy, ta událost nese název Nova Cygni 1992. Místní mezihvězdné okolní bylo zaplaveno světlem, které ozářilo i...
Podobně jako motýl, tak i bílý trpaslík začíná svůj život odvrhnutím kokonu, který obepínal předchozí tělo. V této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a odvržená obálka plynu by se stala ze všech nejkrásnější. Kokon nahoře, tedy planetární mlhovina označená jako NGC 2440, obsahuje...
V gigantické kulové hvězdokupě M4, vzdálené asi 5600 světelných let, se navzájem obíhají planeta, bílý trpaslík a neutronová hvězda. Nejviditelnějším členem trojice je bílý trpaslík, vyznačený nahoře na snímku z dalekohledu Hubble Space Telescope, zatímco neutronová hvězda se objevuje na rádiových...
Toto je NGC 1818, mladá, blýskavá kupa si 20 000 hvězd, která sídlí 180 000 světelných let daleko ve Velkém Magelanově mračnu. Vyberte si hvězdu. Jakoukoliv. Astronomové by si mohli vybrat skromnou modravě bílou hvězdu (v kroužku), která se zdá být horkým, nově vzniklým bílým trpaslíkem. Co...
Velké hmotné hvězdy končí své bouřlivé životy okázalými výbuchy supernov, ale také malé nízkohmotné hvězdy mohou dospět k podobnému konci. O některých bílých trpaslících v podvojných hvězdných soustavách se opravdu předpokládá, že namísto jednoduchého ochlazení a tichého zeslábnutí naberou...
Tento snímek dalekohledem Hubble Space Telescope ukazuje nejmladší známou planetární mlhovinu Hen 1357. Elegantní, jemné a symetrické křivky vnukají její populární jméno - mlhovina Rejnok. Pozorovánání v desetiletí po 1970 nedetekovala žádný mlhovinný materiál, ale tento snímek z března 1996 u...
Podobně jako motýl tak i bílý trpaslík začíná svůj život odvržením zámotku, který jej předtím obepínal. V této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a odvržená obálka plynu by se stala vůbec ze všeho nejhezčí. Zámotek nahoře, tedy planetární mlhovina s označením NGC 2440, obsahuje jednoho z...
Sírius A (Alfa Canis Majoris) je ve viditelném světle nejjasnější hvězdou noční oblohy, pečlivě sledovaným nebeským majákem v průběhu psané historie. Část podvojné hvězdy leží jen 8 světelných let daleko a v moderní době u něj byla rozpoznána malá doprovodná hvězda, Sírius B. Sírius B je mnohem...
Podobně jako motýl tak i bílý trpaslík začíná svůj život odvrhnutím kokonu, který jej dříve obebínal. V této analogii by ovšem bylo Slunce housenkou a odvržená obálka plynu by se nakonec stala nejkrásnější. Kokon nahoře, planetární mlhovina označovaná NGC 2440 obsahuje jednoho z nejteplejších...
Zkušení pozorovatelé hlídkující 1.prosince noční oblohu triedry si všimli něčeho, co se zdálo novou hvězdou v severním souhvězdí Orla (Aquila). Ve skutečnosti to ale nová hvězda nebyla. Srovnáním s úpodrobnými hvězdnými mapami se ukázala úžasná skutečnost, že v této poloze je známá hvězda, jen...
Dvě hvězdy ve středu této mlhoviny se velice liší. Jedna je bílým trpaslíkem s hmotností jako naše Slunce ale s poloměrem tak malým jako je naše Země. Druhá hvězda je červený obr, též s hmotností zhruba jako naše Slunce ale s poloměrem tak velkým, že by zaplnil i oběžnou dráhu naší...
Podobně jako motýl, začíná svůj život bílý trpaslík odhozením zámotku, který jej uzavíral při vzniku. V této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a vyvržená obálka plynu by se stala nejhezčí ze všeho! Zámotek nahoře - planetární mlhovina označená NGC 2440 obsahuje jednoho z nejžhavějších...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 10. do 20. 10. 2024. Měsíc bude v úplňku, potká Saturn a Neptun a v sobotu je téměř v Plejádách. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní obloze je jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX dostala povolení k opětovným startům raket Falcon 9 a v sobotu dostala náhle povolení také k 5. testu Super Heavy Starship, čehož hned v neděli náležitě využila. Přepisuje se historie, když raketový stupeň dosedl zpět na startovní věž. Před 35 lety se k Jupiteru vydala sonda Galileo.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa. 18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v
Viditelná pouhým okem těsně před vstupem hlavy komety do pásu oblačnosti.
