Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. srpen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. srpen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Exploze z bílého trpaslíka v RS Oph

Uznání a copyright ilustrace: David A. Hardy & PPARC

Ve dvojhvězdném systému RS Ophiuchi dochází k ohromným explozím. Zhruba každých 20 let červený obr vyvrhne na svého průvodce, bílého trpaslíka, dostatek vodíku, až na jeho povrchu dojde k brilantní termonukleární explozi. Tyto exploze způsobují u asi 5000 světelných roků vzdáleného systému RS Oph vzplanutí novy a podstatné zjasnění, takže se systém stává viditelný i pouhým okem. Červený obr je vykreslen vpravo na obrázku nahoře, zatímco bílý trpaslík je uprostřed jasného akrečního disku vlevo. Jak obě hvězdy kolem sebe obíhají, tak se plyn proudem přesouvá od obří hvězdy k bílému trpaslíkovi. Astronomové předpokládají, že se někdy v příštích 100 000 letech na bílém trpaslíkovi nahromadí dostatek hmoty, která ho posune přes Chandrasekharovu mez a tak způsobí mnohem silnější a konečnou explozi známou jako supernova. Počátkem tohoto měsíce byla u RS Oph opět pozorována exploze v podobě jasné novy.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: RS_Oph
  2. Wikipedia: Red_giant
  3. LANL.gov: Hydrogen
  4. APOD: 2010-02-21 NGC 2440: Kukla s novým bílým trpaslíkem
  5. Youtu.be: Rare Nuclear Bomb Footage Reveals Their True Power | WIRED
  6. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  7. Harvard.edu: Recurrent Novae as a Progenitor System of Type Ia Supernovae. I. RS Ophiuchi Subclass: Systems with a Red Giant Companion
  8. Wikipedia: Nova
  9. Man.ac.uk: Nuclear explosion on dead star - astronomers probe aftermath
  10. APOD: 2020-08-31 SS 433: Binary Star Micro Quasar
  11. NASA: Stars
  12. BBC.co.uk: Star 'soon to become supernova'
  13. AAS.org: There are dozens of diverse career trajectories available to astronomers inside and outside academia.
  14. FineArtAmerica.com: Foto: Kočička :-)
  15. APOD: 2000-09-10 Chládnutí bílých trpaslíků
  16. Wikipedia: Chandrasekhar_limit
  17. Wikipedia: Supernova#Type_Ia
  18. AAVSO.org: RS Ophiuchi
  19. SkyAndTelescope.org: RECURRENT NOVA RS OPHIUCHI JUST BLEW ITS TOP!
  20. APOD: 2021-08-16 Perseida, rudí skřítci a nova RS Oph

Štítky: Nova, Bílý trpaslík, RS Oph


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »