Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. srpen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. srpen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Trojnásobný přechod a vzájemné úkazy

Uznání a copyright: Christopher Go

Na těchto třech panelech je vidět největší planeta Sluneční soustavy plynný obr Jupiter, jak byl zachycen 15. srpna z Cebu City na Filipínách z planety Země. Dobře načasované teleskopické pohledy z toho dne podrobně zachycují některé pozoruhodné úkazy, přechody a vzájemná postavení Jupiterových galilejských měsíců. Io na horním panelu právě mizí v Jupiterově stínu zcela vpravo, ale ostatní tři velké Jupiterovy měsíce jsou vidět na pozadí pásovitého disku planety. Jasnější Europa a tmavší Ganymed jsou zcela vlevo a také vrhají své dva stíny na vrcholky mraků plynného obra. Kalisto je vpravo dole u okraje planety a všechny tři měsíce jsou v trojnásobném přechodu před Jupiterem. Na prostředním panelu jsou stále blízko středu vidět stíny Europy a Ganymeda, ale Ganymedes zakrývá či přechází přes Europu. Na spodním panelu je zachycen vzácný pohled na Jupiterovy měsíce během zatmění a přitom při přechodu přes Jupiter, stín Ganymeda dopadá na samotnou Europu. Při pohledu ze Země lze podobné vzájemné události, kdy se galileovské měsíce vzájemně zakrývají a zatmívají, pozorovat přibližně každých šest let, když je Jupiter blízko své vlastní rovnodennosti.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Jupiter
  2. Christone.net: JUPITER 2021 SEASON
  3. NASA: Io - Most Volcanically Active Spot in the Solar System
  4. SkyAndTelescope.org: JUPITER DAZZLES AT ITS BRIGHTEST AND CLOSEST THIS YEAR
  5. NASA: A Few Steps Closer to Europa: Spacecraft Hardware Makes Headway
  6. NASA: Ride With Juno As It Flies Past the Solar System’s Biggest Moon and Jupiter
  7. NASA: PhotoJournal: Your search criteria found 57 images - Target is Callisto
  8. EarthSky.org: Jupiter’s Equinox And Mutual Events Of Its 4 Major Moons

Štítky: Jupiter, Měsíce, Ganymed, Europa, Zákryt, Zatmění


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »