Hvězdný systém GK Per je spojen pouze se dvěma ze tří mlhovin na snímku. Nova Persei 1901 (GK Persei) ve vzdálenosti 1500 světelných roků byla druhou nejbližší dosud zaznamenanou novou. Přímo ve středu se nachází bílý trpaslík, přeživší jádro bývalé Slunci podobné hvězdy. Kolem něho je...
Ve dvojhvězdném systému RS Ophiuchi dochází k ohromným explozím. Zhruba každých 20 let červený obr vyvrhne na svého průvodce, bílého trpaslíka, dostatek vodíku, až na jeho povrchu dojde k brilantní termonukleární explozi. Tyto exploze způsobují u asi 5000 světelných roků vzdáleného systému RS...
Byla to neobvyklá obloha. Nebyla neobvyklá kvůli centrálnímu pásu Galaxie Mléčné dráhy, který je vidět na snímku vlevo. Pod tmavou oblohou je většinou část Mléčné dráhy vidět. Nebyla neobvyklá ani kvůli viditelnému jasnému meteoru, který je vidět vpravo nahoře. Na mnoha snímcích pořízených z...
Co je to ten nový světelný bod v Kasiopeji? Nova. I když se novy ve vesmíru vyskytují často, tak tato nova známá jako Nova Cas 2021 nebo V1405 Cas, se minulý měsíc stala na pozemské obloze neobvykle jasná, takže byla vidět i pouhým okem. Nova Cas 2021 se nejprve zjasnila v polovině března, ale potom...
Díky astronomicky nečekané náhodě došlo na obloze nad planetáriem a návštěvnickým centrem Supernova, necelý týden po její inauguraci, k výbuchu hvězdy zvané nova. Obrázek trpasličí novy V392 Persei byl pořízen fotovyslancem ESO Petrem Horálkem druhého května 2018. Ukazuje širokoúhlý pohled na...
Nenechte si ujít včera objevenou novu s označením V0392 Persei! Tato událost by neměla zapadnout, neboť jde dost možná o historický okamžik. Jak sám všem dobře známý John Bortle říká: „Jde o unikátní případ v dějinách astronomie proměnných hvězd.“
Jak jasná bude Nova Carinae 2018? Tato nová nova byla objevena teprve minulý týden. I když novy nastávají ve vesmíru dosti často, tak nova katalogizovaná jako ASASSN-18fv je tak neobvykle jasná, že je na pozemské obloze na jižní polokouli snadno vidět i triedrem. Šipkou...
Dlouho známá, pouhým okem pozorovatelná proměnná hvězda R Aquarii, je ve skutečnosti interagující binární systém dvou hvězd, které zdá se mají blízký symbiotický vztah. Soustava je asi 710 světelných let daleko a skládá se z chladného červeného obra a žhavého bílého trpaslíka, kteří sebe...
Profesor Larry Molnar (Calvin College) a jeho studenti Karen Kinemuchi (Apache Point Observatory) a Henry Kobulnicky (University of Wyoming) předpovídají hvězdný výbuch, který bude viditelný pouhým okem. Předpověď profesora Molnara slibuje, že v roce 2022 dojde ke spojení dvojhvězdy, které...
Nova ve Střelci je dost jasná, že se dá uvidět triedrem. Tato stelární exploze detekovaná minulý měsíc se dokonce přiblížila k viditelnosti pouhým okem. Klasická nova je výsledkem termojaderné exploze na povrchu bílého trpaslíka, což je hustá hvězda velikosti Země, ale hmotnosti...
Kamil Hornoch z ASU je ukázkovým případem, jak mohou amatérští astronomové konkurovat profesionálům (k nimž se Kamil dnes také řadí). V roce 2002 si našel „skulinku na trhu“ a začal se zabývat systematickým vyhledáváním nov v blízké galaxii M 31 v Andromedě a stal se v tomto oboru nesmírně úspěšným....
Z temnot rychle povstala jako jedna z nejjasnějších hvězd ve Střelci, ale už slábne. Jmenuje se Nova Sagittarii 2015 číslo 2 a tento hvězdný výbuch je nejjasnější novou, která byla ze Země vidět za více než rok. Snímek byl pořízen před 4 dny v Ranikhetu v indických Himalájích....
V souhvězdí Střelce náhle výrazně zjasnila hvězda tak, že je na hranici viditelnosti okem a pohodlně k jejímu spatření stačí triedr. Jedná se o tzv. novu a takto jasné novy jsou relativně vzácné. Na obrázku vidíme, že nova se nachází za ranního svítání jen velmi nízko nad obzorem, takže i přes...
Přinese dnešní úsvit další vzplanutí novy? Takové dilema může jednoho dne doléhat na lidi v budoucnosti, kteří budou žít na planetě, která obíhá kataklysmickou proměnnou dvojhvězdu. Ke kataklysmickým proměnným patří plyn, který padá z větší hvězdy do akrečního disku kolem hmotného, ale...
Na jižní polokouli lze snadno spatřit jasné hvězdy alfa a beta Centauri v souhvězdí Kentaura (Centaurus). Nyní tam přibyla pouhým okem viditelná Nova Centauri 2013. Nová hvězda se připojila do starého rozsáhlého souhvězdí a na tomto nočním snímku pořízenému poblíž observatoře Las Campanas v...
Když se koncem minulého týdne v souhvězdí Delfína objevila nová hvězda, tak její spektrum astronomům naznačilo skutečnou podstatu této události. Hvězda se nyní nazývá Nova Delphini a její viditelné spektrum kolem období největší jasnosti je u středu obrázku pole okolí zachyceného...
Japonský amatérský astronom Koichi Itagaki objevil 14. srpna při prohlížení oblohy v souhvězdí Delfína "novou" hvězdu. Hvězda je na tomto záběru z 15. srpna z města Stagecoach v Koloradu odpovídajícím způsobem označena jako Nova Delphini 2013. Na polohu nově příchozí hvězdy ukazuje...
Počátkem 20. století se GK Persei stala krátce jednou z nejjasnějších hvězd na pozemské obloze a tato událost je známa jako Nova Persei 1901. Moderní složený obraz ze snímků z let 2003 a 2011 dokumentuje vyvrženinu z exploze, která se populárně nazývá mlhovina Ohňostroj a která pokračuje v...
Astronomové zkoumají jasnou novou novu. Nova s oficiálním názvem Nova Scorpii 2007 se v nedávných dnech stala natolik jasnou, že je nyní vidět i neozbrojeným okem. Dobrodružnější ranní nadšení pozorovatelé oblohy by se měli na tmavé obloze dívat do souhvězdí Štíra (Scorpion), dolů pod...
Toto pěkné pole hvězd v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) má střed na hvězdě, která není zase tak často vidět - RS Ophiuchi. Počátkem minulého týdne se RS Oph náhle stala poprvé od roku 1985 viditelnou i prostému oku. RS Oph je typem kataklysmické proměnné hvězdy klasifikované jako rekurentní...
Co způsobilo toto vzplanutí V838 Mon? Vnější povrch hvězdy V838 Mon z neznámých důvodů náhle velmi expandoval a z té příčiny se tato hvězda stala v lednu 2002 nejjasnější v celé Mléčné dráze. A potom zrovna tak náhle zeslábla. Hvězdný záblesk jako tento nebyl vidět nikdy předtím...
Na starých fotografiích není žádný důkaz mlhoviny, která je vidět nahoře. V roce 1992 odhodil bílý trpaslík v souhvězdí Labutě (Cygnus) svoje vnější vrstvy v klasickém výbuchu novy, ta událost nese název Nova Cygni 1992. Místní mezihvězdné okolní bylo zaplaveno světlem, které ozářilo i...
Na starých fotografiích není o mlhovině nahoře žádný důkaz. V roce 1992 bílý trpaslík v souhvězdí Labutě (Cygnus) odhodil svoje vnější vrstvy při klasickém výbuchu novy: událost byla nazvána Nova Cygni 1992. Světlo, které zaplavilo místní mezihvězdné okolí , osvítilo také tento již...
Může nám neobyčejná obří galaxie NGC 1316 pomoci s kalibrací vesmíru? Je to docela možné, jestliže se ukáže, že je tato atypická galaxie složena z docela typických hvězd. NGC 1316 na snímku nahoře je s největší pravděpodobností zvláštní, protože má velikost i tvar běžný pro eliptickou...
V sobotu byla objevena jasná nova, která je v současné době viditelná neozbrojeným okem na jižní obloze. Nova Velorum 1999[R.A. = 10h44m49s.5, Decl. = -52o25'35"] byla zaznamenána kolem vizuální 3.magnitudy nezávisle objeviteli Peterem Williamsem a Alanem C. Gilmorem (Mt. John U. Obs.) a tak...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
