Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové předpovídají explozi, která pozmění noční oblohu v roce 2022

Astronomové předpovídají explozi, která pozmění noční oblohu v roce 2022

Umělecká představa dotykové dvojhvězdy.
Autor: ESO/L. Calçada.

Profesor Larry Molnar (Calvin College) a jeho studenti Karen Kinemuchi (Apache Point Observatory) a  Henry Kobulnicky (University of Wyoming) předpovídají hvězdný výbuch, který bude viditelný pouhým okem. Předpověď profesora Molnara slibuje, že v roce 2022 dojde ke spojení dvojhvězdy, které bude probíhat zhruba rok, přičemž dojde k výraznému zesílení vizuální jasnosti této dvojhvězdy na noční obloze. Podle jeho odhadu se tato hvězda stane na nějakou dobu jednou z nejjasnějších na nebi. Hvězda bude viditelná jako součást souhvězdí Labutě a přibude tak další hvězda do známého hvězdného obrazce Severního kříže.

Když otázky motivují výzkum

Molnarův průzkum hvězdy známé pod poněkud nenápaditým názvem KIC 9832227 započal v roce 2013. Byl účasten konference, na které jeho kolegyně, astronomka Karen Kinemuchiová, představila studii jasnosti této hvězdy a položila zásadní otázku: Jedná se o pulzar nebo dvojhvězdu?

Na konferenci byl též přítomen jeho výzkumný asistent Daniel Van Noord (Calvin College). Chopil se výzvy odpovědět na tuto otáku a učinil několik pozorování na Calvinské observatoři. Podle korelace spektra a jasu hvězdy stanovil, že jde o dvojhvězdu. Skutečnost se ukázala jěště zajímavější: Patrně jde o kontaktní dvojhvězdu, tedy dvě hvězdy sdílející stejnou atmosféru. Poté, na základě dat z družice Kepler, Karen Kinemuchiová stanovila dobu oběhu na necelých 11 hodin. To bylo překvapení; předpokládalo se, že oběžná doba je delší.

Poloha dvojhvězdy KIC 9832227, která by v roce 2022 mohla zjasnit až na 2. hvězdnou velikost a stát se tak jednou z 50 nejjasnějších hvězd. Autor: Calvin.edu.
Poloha dvojhvězdy KIC 9832227, která by v roce 2022 mohla zjasnit až na 2. hvězdnou velikost a stát se tak jednou z 50 nejjasnějších hvězd.
Autor: Calvin.edu.
V této souvislosti si Molnar vzpomněl na dílo jiného astronoma, Romualda Tylenda, který se věnoval pozorování hvězdy V1309 Scorpii. To učinul jen těsně před tím, než v roce 2008 nečekaně explodovala a vytvořila tzv. červenou novu (teprve nedávno objevený druh hvězdné exploze). V podstatě šlo o záznam pre-exploze kontaktní dvojhvězdy se zrychlujícím se periodou oběhu. Pro Molnara se toto rozeznání vzoru při interpretaci dat stalo ekvivalentem Rosettské desky (nález žulové desky v Egyptě, který vedl k rozluštění hieroglyfů).

Po pozorování změn periody, pokračujících v letech 2013 a 2014, učinil na setkání Americké astronomické společnosti závěr, podle nějž v zhruba 15ti letém horizontu bude tato hvězda následovat osud podobný výše zmíněné hvězdy V1309 Scorpii. Nicméně tato hypotéza nebyla atronomickou obcí přijata zcela bez výhrad a bylo nutno vyloučit fakta hovořící proti tomu. Během následujících dvou let se tedy Molnar a jeho tým zabývali testy následujících vylučovacích předpokladů:

  1. Lze spektroskopickým pozorováním vyloučit přítomnost doprovodné hvězdy s oběžnou dobou větší než 15 let?
  2. Odpovídá míra poklesu periody oběhu předpovědi učiněné v roce 2015, která nyní přesahuje hodnoty pozorované u jiných kontakních dvojhvězd?

Pokud ano, jde opravdu o slučující se kontaktní dvojhvězdu...

Z teorie do reality

Pakliže dojde opravdu k předpokládanému sloučení dvojhvězdy a jejímu zjasnění na pozemské noční obloze, bude to pozoruhodný úspěch. Neboť dojde-li nakonec k zmiňovanému zjasnění, budeme vědět, co k tomu vedlo.

Z tohoto důvodu budou Molnar a jeho kolegové tuto hvězdu pozorovat i v příštch letech v celém rozsahu vlnových délek. Pozorování bude probíhat pomocí VLA (Soustava 27 teleskopů v Mexiku), ITF (Infračervený teleskop NASA) a XMM-Newton (evropská kosmická observatoř). Pokud je Molnarova předpověď správná, půjde o první pozorování fáze "umírání" dvouhvězdy až do její dramatické exploze.

výzva i pro amatérské astronomy

Význam tohoto projektu nespočívá pouze v získání poznatků jako takových. Molnar nás přímo zve, abychom i my byli svědky tohoto kosmického, potažmo vědeckého příběhu. Změny doby oběhu této hvězdy totiž mohou pozorovat i amatérští astronomové. Molnar dodává, že je úžasné, jaké vybavení v současnosti mohou amatérští astronomové mít a není tak pro ně žádným problémem se do pozoruhodné pozorovací kampaně zapojit. Jednoduše se mohou sami přesvědčit o tom, zda se předpověď vědců vyplní či nikoliv.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



O autorovi

Roman Kubánek

Roman Kubánek

Roman Kubánek je český popularizátor astronomie a nadšený obdivovatel všeho co souvisí s výzkumem vesmíru. Působil jako člen Astronomické společnosti Pardubice na Hvězdárně barona Artura Krause. V profesním životě je nezávislý konzultant v oblasti informačních systémů významných evropských průmyslových a kapitálových firem. V soukromém životě se krom vesmíru také zabývá historií, zejména starověku (podle hesla čím starší tím lepší). Několik let žil ve Španělsku.

Štítky: KIC 9832227, Nova


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »