Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. srpen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. srpen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Perseida, rudí skřítci a nova RS Oph

Uznání a copyright: Daniel Korona

Byla to neobvyklá obloha. Nebyla neobvyklá kvůli centrálnímu pásu Galaxie Mléčné dráhy, který je vidět na snímku vlevo. Pod tmavou oblohou je většinou část Mléčné dráhy vidět. Nebyla neobvyklá ani kvůli viditelnému jasnému meteoru, který je vidět vpravo nahoře. Na mnoha snímcích pořízených z minulý týden během meteorického roje Perseid jsou vidět meteory, i když tato Perseida byla obzvláště jasná. A nebyla neobvyklá ani kvůli červeným skřítkům, kteří jsou vidět vpravo dole. I když byl tento typ blesků zaznamenán teprve v několika posledních desetiletích, tak snímky rudých skřítků jsou stále běžnější. Tato obloha nebyla neobvyklá kvůli nově, která je vidět kousek nad středem snímku. Novy dostatečně jasné, aby byly vidět pouhým okem, jsou vidět každých pár let a zobrazená nova RS Ophiuchus byla objevena zhruba před týdnem. Co bylo ovšem velmi neobvyklé bylo zachytit to všechno najednou, v jediné noci, na jediné obloze. Ta neobvyklá obloha byla vidět nad městem Zacatecas v Mexiku.

Pozoruhodné snímky zaslané do APODu: Meteorický roj Perseid 2021.

Seznam odkazů v popisu

  1. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 50000 Light Years - The Milky Way Galaxy
  2. NASA: The Milky Way Galaxy
  3. APOD: 2008-11-25 Bolid nad Edmontonem
  4. Wikipedia: Perseids
  5. APOD: 2021-08-03 Perseida a Mléčná dráha
  6. APOD: 2021-08-14 Vesmírný ostrov a kosmický písek
  7. Wikipedia: Sprite_(lightning)
  8. EarthSky.org: What Are Lightning Sprites?
  9. APOD: 2019-10-08 Blýskání skřítků v HD
  10. APOD: 2021-03-30 Rudí skřítci nad Andami
  11. APOD: 2015-08-21 Skřítci z vesmíru
  12. Wikipedia: Nova
  13. APOD: 2006-07-26 Výbuchy bílého trpaslíka RS Oph
  14. APOD: 2021-06-07 Jasná nova v Kasiopeji
  15. APOD: 2018-03-25 Nova Carinae 2018
  16. APOD: 2015-03-25 Nova Sagittarii 2015 č.2 pouhým okem
  17. Wikipedia: RS_Ophiuchi
  18. Kyoto-U.ac.jp: [vsnet-alert 26131] Outburst of RS Ophiuchi
  19. IstockPhoto.com: Foto: Kočička :-)
  20. Youtu.be: Mexico Drones | Zacatecas
  21. Wikipedia: Mexico

Štítky: Perseidy, Skřítci, Nova


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »