Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. srpen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. srpen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Perseida, rudí skřítci a nova RS Oph

Uznání a copyright: Daniel Korona

Byla to neobvyklá obloha. Nebyla neobvyklá kvůli centrálnímu pásu Galaxie Mléčné dráhy, který je vidět na snímku vlevo. Pod tmavou oblohou je většinou část Mléčné dráhy vidět. Nebyla neobvyklá ani kvůli viditelnému jasnému meteoru, který je vidět vpravo nahoře. Na mnoha snímcích pořízených z minulý týden během meteorického roje Perseid jsou vidět meteory, i když tato Perseida byla obzvláště jasná. A nebyla neobvyklá ani kvůli červeným skřítkům, kteří jsou vidět vpravo dole. I když byl tento typ blesků zaznamenán teprve v několika posledních desetiletích, tak snímky rudých skřítků jsou stále běžnější. Tato obloha nebyla neobvyklá kvůli nově, která je vidět kousek nad středem snímku. Novy dostatečně jasné, aby byly vidět pouhým okem, jsou vidět každých pár let a zobrazená nova RS Ophiuchus byla objevena zhruba před týdnem. Co bylo ovšem velmi neobvyklé bylo zachytit to všechno najednou, v jediné noci, na jediné obloze. Ta neobvyklá obloha byla vidět nad městem Zacatecas v Mexiku.

Pozoruhodné snímky zaslané do APODu: Meteorický roj Perseid 2021.

Seznam odkazů v popisu

  1. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 50000 Light Years - The Milky Way Galaxy
  2. NASA: The Milky Way Galaxy
  3. APOD: 2008-11-25 Bolid nad Edmontonem
  4. Wikipedia: Perseids
  5. APOD: 2021-08-03 Perseida a Mléčná dráha
  6. APOD: 2021-08-14 Vesmírný ostrov a kosmický písek
  7. Wikipedia: Sprite_(lightning)
  8. EarthSky.org: What Are Lightning Sprites?
  9. APOD: 2019-10-08 Blýskání skřítků v HD
  10. APOD: 2021-03-30 Rudí skřítci nad Andami
  11. APOD: 2015-08-21 Skřítci z vesmíru
  12. Wikipedia: Nova
  13. APOD: 2006-07-26 Výbuchy bílého trpaslíka RS Oph
  14. APOD: 2021-06-07 Jasná nova v Kasiopeji
  15. APOD: 2018-03-25 Nova Carinae 2018
  16. APOD: 2015-03-25 Nova Sagittarii 2015 č.2 pouhým okem
  17. Wikipedia: RS_Ophiuchi
  18. Kyoto-U.ac.jp: [vsnet-alert 26131] Outburst of RS Ophiuchi
  19. IstockPhoto.com: Foto: Kočička :-)
  20. Youtu.be: Mexico Drones | Zacatecas
  21. Wikipedia: Mexico

Štítky: Perseidy, Skřítci, Nova


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »