Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. srpen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. srpen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Déšť Perseid

Uznání a copyright: Luo Hongyang

Minulý týden na Zemi pršel kometární prach, tmavou oblohou se míhal každoroční meteorický roj Perseid. Tento kompozitní obraz se skládá z mnoha snímků pořízených ze stejného místa v noci maxima Perseid. Ten deštník ale nebyl potřeba jako štít proti meteorům, jelikož ty se téměř celé vypařují vysoko v zemské atmosféře. Mnoho z těch snímků obsahuje jednotlivé Perseidy a jeden ukazuje popředí poblíž města Jiuquan v čínské provincii Gansu. Hvězdné pozadí obsahuje centrální pás naší Galaxie, Mléčné dráhy, který je vidět téměř svisle a vlevo jsou vidět planety Jupiter a Saturn. Kometární prachové částice sice putují vzájemně téměř rovnoběžně, ale ve výsledku meteory roje zjevně zdánlivě vylétají z jediného bodu na obloze zvaného radiant ve stejnojmenném souhvězdí Persea. Snímek zachytil tak dlouhý úhel zorného pole, že je v trajektorii Perseid patrné zakřivení oblohy.

Pozoruhodná podání snímků pro APOD: Meteorický roj Perseid 2021.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Perseids
  2. AMSmeteors.org: 11. Is there a chance of a meteor from a meteor shower or storm reaching the ground as a meteorite, and is it dangerous to observe meteor storms?
  3. NASA: Geminids start burninig up 63 miles above your head
  4. NASA: What is Earth’s atmosphere?
  5. APOD: 2021-08-14 Vesmírný ostrov a kosmický písek
  6. Wikipedia: Jiuquan
  7. Wikipedia: China
  8. Youtu.be: 3 Weeks in GANSU PROVINCE, CHINA (Intro)
  9. NASA: The Milky Way Galaxy
  10. APOD: 2020-09-07 Mléčná dráha nad Horou sv. Michala
  11. APOD: 2019-02-05 Perijovum 16: Průlet kolem Jupiteru
  12. APOD: 2020-04-19 Přibližování Cassini k Saturnu
  13. APOD: 2018-08-08 Animace: Meteorický roj Perseidy
  14. MathsIsFun.com: Parallel Lines, and Pairs of Angles
  15. NASA: Meteors & Meteorites
  16. Wikipedia: Radiant_(meteor_shower)
  17. Harvard.edu: Chandra: Perseus
  18. NASA: Perseids
  19. APOD: 2019-06-24 Antikrepuskulární paprsky se sbíhají na opačné straně od Slunce

Štítky: Meteorický roj, Perseidy, Radiant


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »