Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. únor 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. únor 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Perijovum 16: Průlet kolem Jupiteru

Uznání a licence videa: NASA, Juno, SwRI, MSSS, Gerald Eichstadt;
Music: The Planets, IV. Jupiter (Gustav Holst); USAF Heritage of America Band (via Wikipedia)

Podívejte se na další průlet sondy Juno kolem Jupiteru. Kosmická sonda Juno, kterou vyslala NASA, pokračuje na své velmi protáhlé dráze s oběžnou dobou 53 dní kolem největší planety Sluneční soustavy. Podívejte se na video z perijova 16, z 16. průletu sondy Juno v blízkosti Jupiteru od jejího příletu v polovině roku 2016. Každé perijovum prochází nad mírně odlišnou částí horních mračen Jupiteru. Toto barevně zvýrazněné video bylo digitálně složeno ze statických snímků kamery JunoCam pořizovaných každých 5 sekund a výsledkem je časosběr 125 snímků. Video začíná východem Jupiteru, když se sonda Juno přibližuje ze severu. Jak Juno dosahuje nejbližšího pohledu ze vzdálenosti asi 3500 kilometrů nad horními mraky Jupiteru, tak se jí tuto velkou planetu podařilo zachytit do velkých podrobností. Juno prochází nad světlými a tmavými pásy mraků, které planetu obkružují a také nad četnými vířícími kruhovými bouřemi, mnohé z nich jsou větší, než hurikány na Zemi. Jak se Juno začíná vzdalovat, tak je vidět pozoruhodný mrak ve tvaru delfína. Po průchodu perijovem se Jupiter zmenšuje v dálce a ukazuje neobvyklá mračna na jihu. Juno prolétá tak blízko Jupiteru, aby bylo možné získat potřebná vědecká data, ale přístroje jsou exponovány velmi vysokým dávkám radiace.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2018-02-26 Průlet kolem Jupiteru
  2. NASA: Juno
  3. NASA: NASA
  4. Wikipedia: Elliptic orbit
  5. Swri.edu: Juno spacecraft
  6. TheFreeDictionary.com: Perijove
  7. NASA: NASA Re-plans Juno's Jupiter Mission
  8. Youtube.com: Perijove 16: Passing Jupiter
  9. Youtu.be: Perijove 16: Passing Jupiter
  10. Wikipedia: Juno (spacecraft)
  11. APOD: 2017-05-23 Přílet k Jupiteru
  12. Giphy.com: Blízký pohled :-)
  13. Swri.edu: Juno
  14. APOD: 2017-11-27 Animovaná sezóna hurikánů
  15. APOD: 2018-12-14 Plavání na Jupiteru
  16. APOD: 2018-02-21 Jupiter infračerveně z Hubbla
  17. NASA: Jupiter
  18. NASA: A Whole New Jupiter: First Science Results from NASA’s Juno Mission

Štítky: Juno, Jupiter, Holst


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »