Úvodní  >  Štítky  >  Štítek skřítci

Štítek: skřítci

APOD Blýskání skřítků ve vysokém rozlišení

Někdy se blesky objevují v blízkosti vesmíru. Jedním z takových blesků je rudý skřítek, který byl fotografován a studován pouze na Zemi teprve v posledních více než 25 letech. Původ všech typů blesků zůstává tématem výzkumu a vědci se stále snaží zjistit, proč rudý skřítek vůbec...

APOD Blýskání červených skřítků nad Českou republikou

Co jsou to ty červené chomáče na obloze? Jedná se o vzácnou formu blesku potvrzenou teprve před asi 35 lety: rudí skřítci. Výzkum ukázal, že po silném záblesku z pozitivního mračna k zemi mohou z výšek asi 80 km směrem dolů 10% rychlosti světla vystartovat rudí skřítci, asi 100metrové...

APOD Perseida, rudí skřítci a nova RS Oph

Byla to neobvyklá obloha. Nebyla neobvyklá kvůli centrálnímu pásu Galaxie Mléčné dráhy, který je vidět na snímku vlevo. Pod tmavou oblohou je většinou část Mléčné dráhy vidět. Nebyla neobvyklá ani kvůli viditelnému jasnému meteoru, který je vidět vpravo nahoře. Na mnoha snímcích pořízených z...

APOD Blýskání skřítků 100 tisíc krát za sekundu

Co způsobuje blýskání skřítků? Tajemné záblesky světla na obloze, které na okamžik připomínají obří medúzy, byly zaznamenávány už přes 30 let, ale kromě obecné souvislosti pozitivního blýskání z mračna k zemi, zůstává jejich podstata neznámá. V některých bouřkách jsou, ale ve většině...

APOD Blýskání červených skřítků nad Kununurrou

Co jsou zač ty červené proužky na obloze? Je to vzácný druh blesků, který byl potvrzen teprve před asi 30 lety: červení skřítci. Nedávný výzkum ukázal, že po silném pozitivním úderu blesku z mraků do země mohou začít červení skřítci jako stometrové balóny ionizovaného vzduchu, které z výšky...

APOD Hvězdy, skřítci, mraky, polární záře

Co jsou to ty červené čáry na obloze? Při fotografování nečekané polární záře nad vzdálenou bouří nastalo něco mimořádného: červení skřítci. Tento krátký jev vzácně fotografovaného blesku ve velkých výškách byl tak jasný, že ho vidělo nezávisle několik lidí. Tito skřítci na snímku...

APOD Přízrak hořícího stromu

Tento dramatický, křiklavě vybarvěný snímek pořídila nízkosvětelná kamera 7.června 2001. Ukazuje něco, co se zdá být "hořícím stromem" nad universitním kampusem National Cheng Kung University v městě Tainan na Taiwanu, ale hořící strom je ve skutečnosti letící červený přízrak 300 kilometrů...

APOD Přízračné ohňostroje

Někdy se v blízkém vesmíru objeví i blýskání. Jeden takový typ blesků je nedávno dokumentované červený duchový blesk, který byl vyfotografován a studován jen na Zemi několik málo minulých let. Původ všech typů blesků zůstává neznámý a vědci zkouší příjít na to proč se vůbec vyskytuje červený...

APOD Blýskání skřítků ve vysokém rozlišení

Někdy se blesky objevují v blízkosti vesmíru. Jedním z takových blesků je rudý skřítek, který byl fotografován a studován pouze na Zemi teprve v posledních více než 25 letech. Původ všech typů blesků zůstává tématem výzkumu a vědci se stále snaží zjistit, proč rudý skřítek vůbec...

APOD Blýskání červených skřítků nad Českou republikou

Co jsou to ty červené chomáče na obloze? Jedná se o vzácnou formu blesku potvrzenou teprve před asi 35 lety: rudí skřítci. Výzkum ukázal, že po silném záblesku z pozitivního mračna k zemi mohou z výšek asi 80 km směrem dolů 10% rychlosti světla vystartovat rudí skřítci, asi 100metrové...

APOD Perseida, rudí skřítci a nova RS Oph

Byla to neobvyklá obloha. Nebyla neobvyklá kvůli centrálnímu pásu Galaxie Mléčné dráhy, který je vidět na snímku vlevo. Pod tmavou oblohou je většinou část Mléčné dráhy vidět. Nebyla neobvyklá ani kvůli viditelnému jasnému meteoru, který je vidět vpravo nahoře. Na mnoha snímcích pořízených z...

APOD Blýskání skřítků 100 tisíc krát za sekundu

Co způsobuje blýskání skřítků? Tajemné záblesky světla na obloze, které na okamžik připomínají obří medúzy, byly zaznamenávány už přes 30 let, ale kromě obecné souvislosti pozitivního blýskání z mračna k zemi, zůstává jejich podstata neznámá. V některých bouřkách jsou, ale ve většině...

APOD Blýskání červených skřítků nad Kununurrou

Co jsou zač ty červené proužky na obloze? Je to vzácný druh blesků, který byl potvrzen teprve před asi 30 lety: červení skřítci. Nedávný výzkum ukázal, že po silném pozitivním úderu blesku z mraků do země mohou začít červení skřítci jako stometrové balóny ionizovaného vzduchu, které z výšky...

APOD Hvězdy, skřítci, mraky, polární záře

Co jsou to ty červené čáry na obloze? Při fotografování nečekané polární záře nad vzdálenou bouří nastalo něco mimořádného: červení skřítci. Tento krátký jev vzácně fotografovaného blesku ve velkých výškách byl tak jasný, že ho vidělo nezávisle několik lidí. Tito skřítci na snímku...

APOD Přízrak hořícího stromu

Tento dramatický, křiklavě vybarvěný snímek pořídila nízkosvětelná kamera 7.června 2001. Ukazuje něco, co se zdá být "hořícím stromem" nad universitním kampusem National Cheng Kung University v městě Tainan na Taiwanu, ale hořící strom je ve skutečnosti letící červený přízrak 300 kilometrů...

APOD Přízračné ohňostroje

Někdy se v blízkém vesmíru objeví i blýskání. Jeden takový typ blesků je nedávno dokumentované červený duchový blesk, který byl vyfotografován a studován jen na Zemi několik málo minulých let. Původ všech typů blesků zůstává neznámý a vědci zkouší příjít na to proč se vůbec vyskytuje červený...



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »